|
|
Syndrom vyhoření pohledem pracovníků v sociálních službách
MĚDÍLKOVÁ, Helena
Tato práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření a jeho prevencí u pracovníků v sociálních službách. Cílem bylo zmapovat, jak pracovníci vnímají syndrom vyhoření a jakou prevenci oni sami považují za účinnou. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části definuje pojem syndrom vyhoření, jeho fáze, symptomy a rizikové faktory.Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na prevenci syndromu vyhoření. Další část je soustředěna na sociální služby, konkretizuje, kdo může vykonávat profesi pracovníka v sociálních službách,a popisuje náplň práce osobních asistentů. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanovena hlavní výzkumná otázka "Jak vnímají pracovníci v sociálních službách syndrom vyhoření a jakou prevenci považují za účinnou?" Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru.Informanti byli vybráni metodou záměrného výběru,a to z neziskové organizace Hewer, z.s.Na základě zvolené metodiky byla jako kritérium pro výběr účastníků výzkumu stanovena jejich ochota zúčastnit se výzkumu a délka zaměstnání v Hewer, z.s., minimálně jeden rok. V empirické části předkládané bakalářské práce jsou analyzovány a interpretovány poznatky získané z rozhovorů s pracovníky sociálních služeb organizace Hewer, z.s. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné výsledky a je odpovězena hlavní výzkumná otázka.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření v kontextu protektivních faktorů u pracovníků v sociálních službách ve vybrané organizaci
MARKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá prevencí syndromu vyhoření v kontextu protektivních faktorů u pracovníků v sociálních službách v Domově pro seniory Máj České Budějovice. Bakalářská práce je složena z teoretické a výzkumné části. Teoretická část se dále skládá ze čtyř hlavních kapitol. První kapitola se zabývá především charakteristikou sociálních služeb, pomáhajících profesí a pracovníků v sociálních službách. Sociální služby jsou zde charakterizovány především z legislativního hlediska, zejména zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Mimo jiné se tato kapitola zaměřuje na osobnost pracovníka v sociálních službách, která je velmi důležitá pro výkon práce pracovníků v sociálních službách. Druhá kapitola se zabývá syndromem vyhoření, nejen samotným pojmem syndrom vyhoření, ale také fázemi syndromu vyhoření či příčinami vzniku. Mezi příčiny vzniku se řadí především chování typu A, workoholismus, stres či malá sociální opora nejčastěji od blízkých osob. Dále se tato kapitola zabývá příznaky syndromu vyhoření a zahrnuje také nejčastěji ohrožené profese syndromem vyhoření. Třetí kapitola se zabývá protektivními a rizikovými faktory, které souvisí se vznikem i prevencí syndromu vyhoření. Více se práce zabývá protektivními faktory, které jsou velmi důležité v prevenci vzniku nežádoucích jevů u pracovníků v sociálních službách. Patří mezi ně například chování typu B, sociální opora, vhodné zaměstnání, asertivita či resilience. Poslední kapitola teoretické části se zabývá prevencí vzniku syndromu vyhoření. Rozebírá především supervizi včetně jejích druhů a funkcí. Dále se tato kapitola zabývá antistresovými technikami, mezi které patří například autogenní trénink či jóga, prevence pomocí internetu či velice zajímavá meditace všímavosti. Následuje empirická část, která se zabývá již samotným tématem bakalářské práce, cílem je zmapovat, jaký postoj zaujímají zaměstnanci ve vybrané organizaci poskytující sociální služby k prevenci syndromu vyhoření. K naplnění cíle byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která zní "Jakým způsobem je prevence syndromu vyhoření, v dané organizaci pracovníky v sociálních službách, vnímána?". Hlavní výzkumná otázka byla dále rozdělena do 4 dílčích výzkumných otázek. K získání potřebných informací sloužila strategie kvalitativního výzkumu, dále byla zvolena pro získání informací technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro výzkum byla tato strategie a technika nejvhodnější. Dále byla zvolena metoda vytváření trsů, která slouží k lepšímu vyhodnocování výsledků. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí kvótního výběru, byl tvořen 5 informanty (3 ženy a 2 muži), kteří splňovali stanovené podmínky, včetně ochoty podílet se na výzkumu k bakalářské práci. Samotný výzkum probíhal ve dvou fázích. V první fází probíhal předvýzkum pomocí pilotního rozhovoru. Následoval samotný výzkum. Jednotlivé rozhovory s informanty byly nahrávány na diktafon, a následně doslovně přepsány z důvodu bezchybného vyhodnocování dat. Vyhodnocení je rozdělováno dle jednotlivých dílčích výzkumných otázek včetně tabulky ke každé dílčí výzkumné otázce, která slouží k lepší orientaci ve výsledcích. Z výzkumu vyplynulo, že pracovníci v sociálních službách Domova pro seniory Máj České Budějovice pozitivně přistupují k některým způsobům prevence vzniku syndromu vyhoření, naopak však k některým přistupují spíše negativně. Důraz je kladen na prevenci, která probíhá svépomocí, naopak odborně vedené preventivní opatření jsou hodnoceny záporně. Mezi protektivní faktory by měly patřit vztahy na pracovišti, ty jsou bohužel popisovány často negativně. Výsledky bakalářské práce by mohly sloužit nejen domovu pro seniory Máj České Budějovice, ale také jiným domovům pro seniory. Mohly by sloužit k zavedení většího množství programů či akcí, které by sloužily především ke sbližování spolupracovníků a k lepší psychické relaxaci.
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření u pracovníků v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Syndrom vyhoření je vážným a stále častěji diskutovaným tématem. Jeho závažnost se dotýká nejen pracovníků zaměstnaných v sociálních službách, ale také jednotlivých zařízení. Vhodnou prevencí by bylo možné předejít ztrátě kvalifikovaných pracovníků. Předložená práce zkoumá možnosti vhodné prevence syndromu a je zaměřena na pracovníky v terénních sociálních službách na Mladoboleslavsku. V teoretické části je definován syndrom vyhoření, popsány příčiny vzniku, fáze, klinický obraz, léčba, prevence a specifická rizika této práce. Závěrečná kapitola je věnována možnostem osobního rozvoje, který má zamezit vzniku syndromu vyhoření. V praktické části je zvolena metoda výzkumu kombinovanou formou, a to kvantitativní pomocí dotazníků pro pracovníky v sociálních službách a kvalitativní realizovanou rozhovory s vedoucími pracovníky. Výsledky jsou zpracovány slovně a graficky. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň prevence u vybraných pracovníků v sociálních službách na Mladoboleslavsku. Komparací výsledků bylo zjištěno, že úroveň prevence jak ze strany zaměstnavatelů, tak i jednotlivých pracovníků je uspokojivá. Většina pracovníků svou práci vykonává s radostí, ale zároveň s pocitem nedostatečného finančního ohodnocení a obavou o budoucí zdraví z namáhavé práce. Dle výsledků je vypracováno doporučení...
|
|
| |
|
|
Aktuální otázky vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích
Plassová, Tereza ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vincejová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích. Hlavním cílem diplomové práce je podat zprávu o současném stavu a tendencích dalšího směřování vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích. Teoretická část se věnuje vymezení složek podílejících se na procesu vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích, možnými postoji organizací ke vzdělávání svých zaměstnanců, supervizi, jako jedné z forem dalšího vzdělávání, legislativě související s tématem vzdělávání pracovníků v pomáhajících profesích a realizovaným projektům na podporu vzdělávání těchto pracovníků. Empirická část je věnována analýze dokumentů, na základě které je zjišťováno, zda v souvislosti se zaváděním Standardů kvality sociálních služeb a novelou zákona o sociálních službách došlo v rámci sledovaného období ke změnám v oblasti vzdělávání pracovníků v sociálních službách na území Královéhradeckého kraje. Dále empirická část zahrnuje vyhodnocení kvantitativního výzkumu. Jedná se o výzkumnou sondu s využitím metody škálovacího dotazníku. Dotazník byl distribuován účastníkům kurzů dalšího vzdělávání k zhodnocení souvislosti mezi jejich vzdělávacími potřebami, tematickým zaměřením kurzů a způsobem realizace kurzů dalšího vzdělávání. Klíčová slova Pracovník v sociálních službách, sociální pracovník, další...
|
|
|
Supervize jako nástroj podpory pracovníků nocleháren v České republice
Hrečínová Prodanová, Marie ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce "Supervize jako nástroj podpory pracovníků nocleháren v ČR" se zabývá supervizí jako jednou z významných forem podpory pracovníků, kteří přímo poskytují sociální službu osobám bez přístřeší v noclehárnách podle § 63 zákona č. 108/2006 Sb. Detailně popisuje sociální službu, zaměřuje se na organizační strukturu nocleháren a s ní spojené kompetence pracovníků. Definuje problémové situace, ke kterým běžně při poskytování sociální služby v noclehárnách v ČR dochází a zkoumá, zda supervize pomáhá tyto situace řešit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
|
Zátěžové situace v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a jejich vliv na pracovníky v sociálních službách
ŠKRDLOVÁ, Ludmila
Tato práce se zabývá zátěžovými situacemi v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích a jejich vlivem na pracovníky v sociálních službách. Cílem bylo zmapovat, s jakými zátěžovými situacemi se pracovníci v sociálních službách v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích setkávají. Zájem byl také soustředěn na vyrovnávání se s zátěžovými situacemi a zkušenosti se supervizí. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části popisuje stáří a změny s ním spojené, problematiku demence a Alzheimerovu chorobu. Druhá kapitola teoretické části je zaměřena na typologii a charakteristiku zátěžových situací, otázku psychohygieny a syndromu vyhoření. Třetí kapitola je soustředěna na sociální služby, možnosti využití služeb sociální péče; konkretizuje, kdo může vykonávat profesi pracovníka v sociálních službách a popisuje Domov Matky Vojtěchy v Prachaticích. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanovena hlavní výzkumná otázka "Jak vnímají zátěžové situace v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích pracovníci v sociálních službách?". Následuje popis použité metody, cílové skupiny a průběhu výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Z výzkumu vyplynulo, že se zátěžovými situacemi se pracovníci v sociálních službách v Domově Matky Vojtěchy v Prachaticích setkávají každý den. Nejčastější a zároveň nejvíce zátěžovou situací je pro ně komunikace s klienty agresivními a s projevy demence. Všichni respondenti se shodli, že nejdůležitější pro ně je klid na práci a dostatek informací o dění na pracovišti a organizaci, v které pracují. Příznaky stresu z každodenního působení zátěží jako je nechuť pracovat, ztráta energie a únava se u respondentů projevují formou podrážděnosti a impulzivního chování. K vyrovnání se s zátěžovými situacemi většina respondentů používá trávení volného času s rodinou a přáteli, mluvení o problému mezi sebou nebo při supervizi, s kterou mají dobrou zkušenost. Cestou k minimalizaci zátěžových situací je podle respondentů dobré vedení, dobrý kolektiv, správné rozdělení a organizace práce a dobré finanční ohodnocení. Všechna data z rozhovorů jsou shrnuta v tabulkách a mohou posloužit zaměstnavateli jako informační zdroj a inspirace k zlepšení podmínek na pracovišti a zlepšení kvality poskytovaných služeb.
|
|
|
Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
TOURKOVÁ, Olga
Název bakalářské práce zní Postoje pracovníků v přímé péči, kteří zajišťují pobytové služby, ke změnám, jež přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce je zaměřena na pracovníky v pobytových sociálních službách pro osoby se zdravotním postižením, kteří pracují v zařízení minimálně pět let. Důvodem stanovení počtu odpracovaných let je porovnání chodu zařízení před zavedením standardů se současným stavem. V předvýzkumu jsem zjistila, že déle jak 5 let je zaměstnáno 43% pracovníků. V teoretické části bakalářské práce se zabývám definicí a významem domovů pro osoby se zdravotním postižením, jejich zakotvením v legislativě a zastoupením v Kraji Vysočina. V další části popisuji standardy kvality v sociálních službách, organizaci a její kulturu s ohledem na etické principy, vzdělávání a motivaci pracovníků. Kraj Vysočina zřizuje devět zařízení pro osoby se zdravotním postižením, v nichž probíhaly v roce 2012 audity kvality sociálních služeb. Jejich účelem bylo zjistit, jak je naplňována míra standardů kvality, ale současně posloužily i jako podpora dalšího rozvoje organizací. Cílem této práce je formulovat objektivní důvody negativních postojů pracovníků ve vztahu k zavádění standardů kvality v sociálních službách. Dále práce zjišťuje, jaké výhody, či nevýhody přinesly standardy kvality uživatelům z pohledu pracovníků v přímé péči, a v neposlední řadě pátrá po tom, jak přispěly standardy kvality ke ztrátě autority těchto pracovníků. Pro práci byly stanoveny čtyři hypotézy. První předpokládala: Pracovníci v přímé péči nejsou se standardy kvality ztotožněni. Druhá hypotéza soudila: Ochrana práv uživatelů, vyjádřená standardem č. 2, je nejčastěji porušovaným standardem. Třetí hypotéza zněla: Po zavedení standardů kvality v sociálních službách se nároky na pracovníky v přímé péči podstatně zvýšily. A konečně poslední hypotéza byla zformulována takto: Pracovníci dávají přednost vzdělávání určenému vedoucím pracovníkem před vlastní volbou. Zatímco předpoklady prvních dvou hypotéz výzkum vyvrátil, platnost třetí a čtvrté hypotézy byla na základě výzkumu potvrzena. V praktické části vyhodnocuji výsledky výzkumu. Ke sběru empirických dat byl použit kvantitativní výzkum, coby metoda posloužilo dotazování. Aplikovanou technikou se stal dotazník, který jsem do inkriminovaných zařízení zasílala v elektronické podobě na začátku roku 2014. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky v sociálních službách, kteří pracují alespoň pět let ve vybraných pobytových zařízeních pro osoby se zdravotním postižením. Skládal se celkem ze 125 respondentů, ovšem počet odevzdaných dotazníků se zastavil na čísle 81. Návratnost výběrového souboru tak činí 64,8%. Samotnému dotazování předcházela návštěva zařízení, rozhovory s vedoucími pracovníky a metodiky na standardy kvality. Pro přehlednost jsem při zpracování získaných dat použila grafy a tabulky. Výsledky výzkumu ukázaly, že pracovníci nezaujímají negativní postoj ke standardům jako takovým, ale spíše k tomu, co má bezprostřední dopad na výkon jejich práce, tedy hlavně nárůst administrativy či nedostatek času na uživatele. Na druhou stranu přineslo zavedení standardů pracovníkům jasná pravidla pro jejich práci a přispělo ke zlepšení pracovních podmínek. Tato bakalářská práce může být využita jako souhrnný zdroj informací pro zřizovatele vybraných zařízení, který mapuje změny pohledu na standardy kvality v zařízeních v průběhu určitého časového úseku. Práce také může posloužit jednotlivým zařízením při plánování vzdělávacích potřeb a využitelná je pochopitelně také pro pracovníky v sociálních službách jako připomenutí toho, že lidská práva jsou stejná pro všechny osoby.
|
host ::
RSS.