|
| |
|
|
Population biology and evolutionary genetics of southern right whale (Eubalaena australis)
Nevečeřalová, Petra ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Galov, Ana (oponent) ; Robovský, Jan (oponent)
Velryba jižní (Eubalaena australis) je druh z čeledi velrybovitých (Balaenidae) s výhradním rozšířením na jižní polokouli, který se vyvinul v souvislosti s neogenními oscilacemi klimatu. Populační biologie tohoto druhu zahrnuje migraci mezi pobřežními vodami jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie a Nového Zélandu do oblastí s vyšší primární produktivitou ve vysokých zeměpisných šířkách v Jižním oceánu. Intenzivní lov v 18. a 19. století významně ovlivnil populační dynamiku všech kosticovců. Po uvalení moratoria na komerční lov velryb se populace velryby jižní začínají zotavovat, nicméně v poslední době musí čelit antropogenním změnám, jako je změna klimatu. Jihoafrická populace, která je považována za celosvětově největší a která je v posledních desetiletích intenzivně studována, vykazuje od roku 2010 prodloužení intervalu mezi jednotlivými porody, pokles tělesné kondice u samic a dramatické změny v migračních trasách, pravděpodobně v důsledku závažných změn v ekologických sítích. V této práci byly použity metody molekulární ekologie ke sledování populační genetiky a dynamiky nejen v kontextu celosvětové populace, ale také ke srovnání různých časových období - 90. let a období od roku 2010. Většina vzorků byla odebrána neinvazivně ve spolupráci s komerčními společnostmi zabývajícími se pozorováním...
|
|
|
Vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny
Kutzendőrferová, Adéla ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Grünwald, Jan (oponent)
Pesticidy jsou problematické chemické přípravky, které se vyskytují v různých prostředích. Tyto látky mají tendenci se hromadit v živých organismech, kde se rozkládají jen velmi pomalu a mohou mít negativní dopad na ptačí populace. Proto jsou některé chemické látky detekovány ve zmíněných prostředích dodnes, i několik let po jejich zákazu používání a mohou tak nadále ovlivňovat organismy. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši na téma vliv pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny. První část práce je zaměřena na pesticidy, jejich historii, dělení na jednotlivé systémy a účinky. Druhá část práce pak pojednává o celkových dopadech používání pesticidů na populace ptáků zemědělské krajiny, zejména na hnízdní úspěšnost a početnost. V této části bylo shromážděno několik studií, které potvrzují negativní vliv pesticidů na početnost ptáků, avšak ne v každém případě jsou tyto studie reprezentativní pro reálné situace v krajině. Na závěr je v práci zhodnocena celková role pesticidů v pozorovaném úbytku ptáků a jsou také představeny návrhy k řešení současných negativních trendů. Práce poukazuje na nutnost rozšíření výzkumných studií, které by reflektovaly skutečné podmínky v zemědělské krajině a odhalily by tak skutečnou míru působení těchto chemických přípravků na ptačí populace.
|
|
|
Znalosti vybrané skupiny obyvatelstva v Karlovarském kraji o chování za mimořádných událostí
Ernestová, Agnes ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Obsahem této diplomové práce jsou mimořádné události a chování při jejich vzniku. Hlavní cílem práce bylo zjistit, jaké je povědomí obyvatelstva Karlovarského kraje o chování při mimořádných událostech. Tyto znalosti byly prověřovány dotazníkovým šetřením, kde bylo mimo jiné ověřováno, jak jsou na tom obyvatelé v oblasti teoretických znalostí této problematiky. Na základě výsledku získaných v dotazníku, byl vytvořen návrh na možný dvouhodinový seminář, který by doplnil chybějící znalosti a upevnil ty stávající. Teoretická část je zaměřena na definici spojení mimořádná událost a na její klasifikaci dle způsobu vzniku. Dále se zde objevuje problematika ochrany obyvatelstva, pod kterou spadá evakuace obyvatelstva, varování obyvatelstva, evakuační zavazadlo a prostředky improvizované ochrany. Čtenář se také dozví, co je to krizová situace a jaké rozlišujeme typy. Dále jsou tu vyjmenovány základní složky integrovaného záchranného systému e jejich úkoly. V poslední kapitole jsou k nalezení vybrané mimořádné události a doporučení, jak se při nich chovat. Praktická část je věnována samotnému výzkumnému šetření. Výsledky byly vyhodnoceny ze 142 dotazníků od obyvatel Karlovarského kraje. Podmínkou účastnění se výzkumu bylo dovršení věku 18 let. Maximální stanovená výše věku nebyla určena. Výsledky jsou...
|
|
|
Demografický vývoj v Íránu a jeho socioekonomické podmíněnosti
Kudrna, Radek
Kudrna R. Demografický vývoj v Íránu a jeho socioekonomické podmíněnosti. Brno, 2022. Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Bakalářská práce se zabývá demografickým vývojem Íránu a jeho socioekonomickými podmíněnostmi. Cílem práce je zmapování nejdůležitějších socioekonomických a kulturních podmíněností vývoje plodnosti Íránu od druhé poloviny 20. století do současnosti. Práce se dále věnuje budoucímu socioekonomickému výhledu a dopadům vycházejících ze zavedených populačních politik. Teoretická část představuje definici demografického přechodu na Blízkém východě a vymezení populačních politik doplněné o příklady dobré, nebo špatné praxe. Praktická část je vypracována pomocí získaných dat a jejich výpočtů, zhodnocením populačních politik v rámci časových period a jejich dopady, také dedukcí budoucího socioekonomického pohledu.
|
|
|
Tesařík alpský (\kur{Rosalia alpina}) v Ralské pahorkatině
KOVÁŘOVÁ, Pavlína
The Rosalia longicorn (Rosalia alpina; Linnaeus, 1758) is a protected saproxylic (deadwood-depending) beetle species. Thanks to its attractive colouring, it acts as an umbrella species important for biodiversity conservation. The beetle has disappeared from many places in the Czech Republic, with one of the last populations surviving in the Ralska upland. Using the capture-mark-recapture method, I estimated the local population size, and mobility of the species, and related the results to the data obtained in previous years. The outcome will support more efficient conservation strategies targeted at this species in the Ralska upland.
|
|
|
Analýza rizik ve vztahu k ochraně obyvatelstva města Tábor
ŽILINČÍK, Jakub
Diplomová práce se zabývá analýzou rizik ve městě Tábor. Prvním cílem této práce byla identifikace nejzávažnějších antropogenních a naturogenních rizik na území města Tábor a jejich následná analýza. Druhým cílem bylo vytvoření analýzy rizik z pohledu obyvatelstva a následné porovnání s vlastní analýzou rizik města Tábor. Pro dosažení těchto cílů bylo použito více metod analýz rizik, aby došlo k prozkoumání problematiky z více úhlů. Jedním ze způsobu identifikace nejzávažnějších antropogenních a naturogenních rizik na území města Tábor bylo dotazníkové šetření, jehož součástí byla polo-kvantitativní "PNH" metoda, kterou měli respondenti vyplnit. Výzkumný soubor byl tvořen 1024 respondenty z města Tábor. V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 34,1 % obyvatel katastrálního území města Tábor má zkušenost s požárem nebo výbuchem v zástavbě a průmyslu. Další výsledek, co stojí za zmínku, je fakt, že 10,5 % výzkumného souboru se v životě setkalo s událostí úniku nebezpečné látky, přesto v polo-kvantitativní analýze z pohledu obyvatel vyšla míra rizika u této události jako riziko mírné. Naopak v autorově polo-kvantitativní analýze rizik bylo riziko úniku nebezpečné látky klasifikováno jako riziko nežádoucí. V reakci na výstup z multikriteriální analýzy a polo-kvantitativní analýzy byl namodelován únik amoniaku a chlóru pomocí softwaru TerEx. Zjištění uvedená v této diplomové práci jsou určena pro širší veřejnost, převážně pro obyvatele města Tábor, kteří se chtějí dozvědět něco o rizicích vyskytujících se na území jejich bydliště.
|
|
|
Klinický význam polymorfismu rs4646994 v genu ACE
BÍCHOVÁ, Simona
Předložená bakalářská práce se zabývá, jak je patrné z názvu, jedním konkrétním polymorfismem rs4646994 v genu ACE a jeho klinickým významem. Gen ACE, složen z 26 exonů, je lokalizován na chromozomu 17q23 a jeho název ACE je zkratkou pro angiotenzin konvertující enzym. Tento enzym je schopen štěpit bílkoviny, přičemž je součástí systému renin-angiotenzin, který reguluje krevní tlak a rovnováhu tekutin a solí v organismu. Principem je štěpení bílkoviny zvané angiotenzin I na angiotenzin II. Ten pak způsobuje zúžení (konstrikci) cév, což vede ke zvýšení krevního tlaku. Tento protein také stimuluje produkci hormonu aldosteronu, který spouští vstřebávání solí a vody ledvinami. Zvýšené množství tekutin v těle následně zvyšuje krevní tlak. Kromě toho může angiotenzin II hrát také roli při vývoji ledvin. Vybraný polymorfismus ACE rs4646994 je velmi zajímavý z hlediska různých onemocnění (např. COVID-19, nefropatie u diabetes mellitus, syndrom polycystických vaječníků atd.) Významnou roli může hrát také u Alzheimerovy choroby, na kterou je zaměřena praktická část této bakalářské práce. Vyšetření polymorfismu rs4646994 v genu ACE bylo v rámci praktické části provedeno ve vybrané skupině 61 seniorských pacientů převážně s diagnózou demence metodou end-point PCR. Získaná data byla následně statisticky zpracována a porovnána s kontrolní skupinou pacientů bez diagnózy demence. Výsledky byly následně porovnány s dostupnými odbornými publikacemi.
|
|
|
Rozšíření a početnost labutě velké (\kur{Cygnus olor}) na zimovištích a hnízdištích v jižních Čechách
HNÍDKOVÁ, Lucie
Tato práce vyhodnocuje početnost labutě velké (Cygnus olor) na zimovištích a hnízdištích v jižních Čechách. Labuť velká se stala cílovým druhem kampaně Pták roku JOKu 2020. Cílem mapování populace labutě velké v roce 2020 bylo obsáhnout pokud možno co největší část její jihočeské hnízdící a zimující populace. Sčítání navazovalo na obdobné projekty z minulých let a proběhlo celkem ve čtyřech termínech. Nejdůležitější z nich byl třetí termín, kde se jednalo o hnízdění a vodění mláďat labutě velké. Celkem bylo zkontrolováno 1358 lokalit. V prvním termínu, tj. při sčítání na zimovištích bylo zkontrolováno 184 lokalit, kde se nacházelo 387 labutí. Během hnízdění, tedy v druhém a třetím termínu, bylo zkontrolováno celkem 1230 lokalit, z čehož obsazených lokalit bylo 368 (29,92 %). Na 159 lokalitách se nacházelo 162 hnízdících párů. Ve třetím termínu samotném bylo zkontrolováno 1003 lokalit a na 221 lokalitách bylo zaregistrováno celkem 1563 jedinců. Nacházelo se zde 96 párů s celkovým počtem 434 mláďat. Při srpnovém pohnízdním sčítání bylo zkontrolováno 666 lokalit a na 122 lokalitách bylo zjištěno 1284 labutí. Hnízdící labutě se nejčastěji vyskytovaly na stanovištích, kde byla rozloha vegetace nad 25 %
|
|
|
Regionální diferenciace populačního vývoje ve Středočeském kraji: historickogeografická analýza.
RADA, Michal
Diplomová práce se zabývá regionální diferenciací populačního vývoje ve Středočeském kraji. Představuje historickogeografickou analýzu. Po úvodní kapitole (1) následuje část zabývající se zpracováním sledované problematiky v odborné literatuře (kapitola 2). Zde jsou zdůrazněny současné trendy, ale nastíněny i starší myšlenky. Třetí kapitola obsahuje teoretický nástin sledované problematiky. Její součástí je i terminologie spojená s řešenou problematikou. Kapitola 4 popisuje podmínky a determinanty, jež působily na populační vývoj Středočeského kraje. Z několika pohledů fyzickogeografického, socioekonomického a s přihlédnutím k historickým aspektům. Navazuje vývoj počtu obyvatel kraje v kontextu České republiky (5). Následující kapitola (6) obsahuje analýzu regionální diferenciace populačního vývoje. Analýza je postavená na studii vlivu dílčích determinant (železnice, administrativní funkce sídla či hierarchického postavení sídla). Sedmá kapitola obsahuje syntézu poznatků, kategorizaci regionů a popis hlavních determinantů, jež působily na vývoj počtu obyvatel v kraji. Dotýká se i vlivu Prahy na oblast středních Čech. Poslední kapitolou (8) je sumarizující závěr.
|
host ::
RSS.