|
|
Ontogenese komplexu dorsoabdominálních pachových žláz u zástupců kněžic (Heteroptera: Pentatomoidea).
Kutalová, Kateřina
Dorsoabdominální pachové žlázy (DAGs) larválních instarů jsou jednou z apomorfií řádu ploštic, Heteroptera. U některých skupin řádu persistují tyto pachové žlázy do dospělosti. Zástupci čeledi Acanthosomatidae patří do skupiny s takovouto prokázanou perzistencí. V práci jsou zmapovány změny kutikulárních struktur DAGs během celého ontogenetického vývoje druhu Elasmucha ferrugata (Fabricius, 1787). Jedná se o externí struktury a skulptury, které jsou asociované s ostiolami a jejich procentuální zastoupení z celkové plochy dorsa abdominu. Dále byly studovány interní kutikulární struktury, tvar rezervoáru a počet vývodných kanálků sekrečních buněk. Ke studiu byla použita optická stereolupa a optický a skenovací elektronový mikroskop.
|
|
|
Posouzení vhodnosti TD testu pro stanovení perzistence či tolerance u klinických izolátů Staphylococcus aureus
Kotková, Hana ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Fišer, Radovan (oponent)
Perzistence představuje schopnost bakterií přežít působení antibiotik, i když bakterie nekódují geny rezistence. Jedná se o velice komplexní proces, který je pravděpodobně důsledkem omezení fyziologických dějů u dané subpopulace bakterií. Cílem této práce bylo ověřit vhodnost nově vyvinutého testu "Tolerance Disk test" (TD testu, Gefen et al. 2017) k detekci perzistentní nebo tolerantní subpopulace bakteriálních buněk u klinických izolátů Staphylococcus aureus. TD test jsme provedli u tohoto druhu bakterie, která je významným podmíněně patogenním organismem člověka, a jeho výsledky jsme porovnali s výsledky křivek hynutí. Zjistili jsme, že i v tomto případě lze semikvantitativně sledovat schopnost perzistovat a tento test tedy považujeme za vhodný pro zavedení do klinické praxe. Kromě toho navrhujeme, že by TD test mohl umožnit rozlišení perzistentní a tolerantní subpopulace. Klíčová slova: Staphylococcus aureus, perzistence, antibiotika, tolerance
|
|
|
Metody charakterizace perzistentního stavu po působení vybraných antibiotik u Staphylococcus aureus
Valtová, Aneta ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Tkadlec, Jan (oponent)
Staphylococcus aureus je oportunní patogen, který může způsobit těžké a chronické infekce. Důvodem recidivy bakteriálních infekcí je často tzv. perzistence. Jde o přizpůsobení se stresovým podmínkám navozením dormantního stavu, který bakteriím umožní přežít vystavení antibiotikům a po jejich eliminici opět vyrůst. Bakterie, které v pacientovi perzistují, získávají různé adaptační mutace, které si předávají a vznikají tu tak subpopulace, které mají lepší schopnost perzistovat. Cílem této diplomové práce bylo porovnat jednotlivé metody studia perzistorů, které by se mohly v budoucnu používat v klinické praxi, a zároveň se pokusit o bližší molekulární charakterizaci perzistentního stavu pomocí metod stanovení genové exprese. K dispozici mi byly chronologické izoláty Staphylococcus aureus, kdy počáteční byl tzv. primoizolát, izolát odebraný při odhalení cystické fibrózy ještě před zahájením antibiotické léčby. Další pak odebraný s odstupem třičtvrtě roku a poslední s půlročním odstupem od předchozího. Po následné celogenomové sekvenaci byly zjištěny geny, ve kterých vznikly adaptační mutace. První metoda určuje míru schopnosti perzistovat podle stanovení CFU (Colony Forming Units) po působení antibiotika. Zjistila jsem, že tato schopnost závisí převážně na adaptaci izolátu a získaných adaptačních...
|
|
| |
|
|
Mechanismy bakteriální perzistence a klinický význam
Smělíková, Eva ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Pinkas, Dominik (oponent)
Perzistentní bakterie, zkráceně perzisteři, jsou buňky význačné především svou odolností k antibiotikům. Nejedná se o rezistentní bakterie, jelikož takové mají svou rezistenci zapsanou v genetickém kódu. Perzisteři jsou geneticky neodlišitelní od jiných buněk, senzitivních k antibiotikům, a jedná se tedy spíše o přechodná fenotypová stádia. Schopnost tvorby perzistentních buněk není druhově limitovaná a perzistence byla popsána u řady bakteriálních druhů. Důvodem vzniku perzisterů může být náhlý stres, kdy jde o indukovaný vznik perzistence, či může jít o stochastickou fenotypovou variabilitu. Při stochastickém vzniku rozlišujeme v rámci geneticky uniformní populace řadu fenotypově odlišných subpopulací lišících se růstovými vlastnostmi a také odolností k antibiotikům. Jak vysvětluje tzv. bet- hedging strategy hypotéza, jedná se o pojištění před nebezpečím fluktuace vnějších podmínek. Při indukovaném vzniku perzistence dochází k hromadění alarmonu guanosintetrafosfátu či guanosinpentafosfátu, který upozorňuje buňku na nepříznivé podmínky a zahajuje přechod do odolnějšího stavu. Existence těchto odolných subpopulací nabývá na významu zejména při rekurentních chorobách, kdy malé subpopulace perzisterů dávají vznik nové stabilní populaci, komplikují léčbu a znemožňují uzdravení. Často se tak děje...
|
|
|
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Zíková, Magdalena ; Friedová, Mirjam (vedoucí práce) ; Nedolužko, Anna (oponent) ; Berger, Tilman (oponent)
7 Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3...
|
|
|
Ontogenese komplexu dorsoabdominálních pachových žláz u zástupců kněžic (Heteroptera: Pentatomoidea).
Kutalová, Kateřina
Dorsoabdominální pachové žlázy (DAGs) larválních instarů jsou jednou z apomorfií řádu ploštic, Heteroptera. U některých skupin řádu persistují tyto pachové žlázy do dospělosti. Zástupci čeledi Acanthosomatidae patří do skupiny s takovouto prokázanou perzistencí. V práci jsou zmapovány změny kutikulárních struktur DAGs během celého ontogenetického vývoje druhu Elasmucha ferrugata (Fabricius, 1787). Jedná se o externí struktury a skulptury, které jsou asociované s ostiolami a jejich procentuální zastoupení z celkové plochy dorsa abdominu. Dále byly studovány interní kutikulární struktury, tvar rezervoáru a počet vývodných kanálků sekrečních buněk. Ke studiu byla použita optická stereolupa a optický a skenovací elektronový mikroskop.
|
|
|
Postoje pacientů k farmakoterapii osteoporózy
Theimerová, Hana ; Vytřísalová, Magda (vedoucí práce) ; Hendrychová, Tereza (oponent)
POSTOJE PACIENTŮ K FARMAKOTERAPII OSTEOPORÓZY Autor: Hana Theimerová Vedoucí diplomové práce: Magda Vytřísalová Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie ÚVOD: Postoje pacientů k léčbě mohou být ovlivňovány různými faktory, mohou se lišit v různých generacích i různých populacích. Postoje pacientů k léčbě i nemoci mohou ovlivnit rozhodnutí o zahájení, přerušení či ukončení léčby. Interakce mezi těmito faktory a postoji k léčbě je tedy komplexní. CÍL PRÁCE: Cílem práce bylo zhodnotit postoje pacientek k léčbě osteoporózy založené na vnímání nutnosti a obav z léčby perorálními bisfosfonáty (BIS). METODIKA: Data pro analýzu byla získávána pomocí anonymního dotazníku v pěti osteocentrech České republiky. Projekt probíhal od listopadu 2012 do března 2013. Byly zjišťovány názory pacientek na léčbu BIS ("nutnost" vs. "obavy") s využitím české verze dotazníku "Beliefs about Medicines Questionnaire Specific" (BMQ-CZ). VÝSLEDKY: Do analýzy bylo zařazeno 363 žen (s průměrným věkem 68,9 let). Pacientky užívaly týdenní formy BIS - alendronát, alendronát + vitamin D ve fixní kombinaci, risedronát (N = 133) nebo měsíční formu - ibandronát (N = 230). Vnímání nutnosti léčby (průměrné skóre 18,4) bylo výrazně vyšší než vnímání obav z léčby (průměrné...
|
|
|
Adherence k farmakoterapii osteoporózy
Santariová, Martina ; Vytřísalová, Magda (vedoucí práce) ; Doseděl, Martin (oponent)
ADHERENCE K FARMAKOTERAPII OSTEOPORÓZY Autor: Martina Santariová Vedoucí diplomové práce: PharmDr. Magda Vytřísalová, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra sociální a klinické farmacie ÚVOD: Adherence představuje rozsah, ve kterém se pacientovo chování (užívání léčiv, dodržování režimových opatření) shoduje s radami zdravotníka. Adherence k farmakoterapii osteoporózy, zahrnující compliance a perzistenci, je stále nedostatečná. CÍL PRÁCE: Cílem práce bylo zhodnotit subjektivně zjišťovanou adherenci k léčbě osteoporózy perorálními bisfosfonáty u českých pacientek. METODIKA: Průřezová multicentrická studie. Sběr dat byl uskutečněn formou anonymního dotazníku v pěti osteocentrech České republiky. Výzkum byl proveden mezi listopadem 2012 a březnem 2013. Adherence byla hodnocena na základě standardizovaného dotazníku OS-MMAS (Moriskyho specifického dotazníku dodržování farmakoterapie osteoporózy). VÝSLEDKY: Celkem se studie zúčastnilo 363 postmenopauzálních žen ve věku 55 a více let s diagnostikovanou osteoporózou či osteopenií. 133 (36,6 %) žen užívaly týdenní formy BIS (alendronát, alendronát ve fixní kombinaci s vitaminem D, risedronát) a 230 (63,4 %) žen užívaly měsíční formy BIS (ibandronát). Vysoké míry adherence dosáhlo podobné procento žen ze skupiny...
|
|
|
Fenomén vzniku perzistence u bakterií - vliv toxin-antitoxin systémů.
Váchal, Martin ; Lichá, Irena (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
Většina současně studovaných bakteriálních druhů je schopna tvořit malou heterogenní frakci perzistentních buněk, tolerantních k řadě antibiotik, a přesto geneticky identických s citlivou mateřskou populací. Bakteriální perzisteři vznikají stochastickou regulací buněčných procesů buďto po indukci vnějším stresovým stimulem nebo spontánně i v podmínkách příznivých pro růst. Podle způsobu vzniku byli rozděleni na perzistery typu I a perzistery typu II. Mnoho recentních studií prokázalo uplatnění toxin-antitoxin (TA) systémů v perzistenci. TA systémy jsou běžně se vyskytující genetické elementy prokaryot. Sestávají se ze stabilního proteinového toxinu, inhibujícího určitý esenciální buněčný proces, a nestabilního antitoxinu, který účinek toxinu neutralizuje. Toxinové části jsou u perzisterů silně exprimované a v nadbytku nad antitoxiny mají zřejmě zásadní roli v navození tolerance k antibiotikům (MDT). Tato práce shrnuje příčiny vzniku perzisterů i jejich hypotetické strategie přežití, a zabývá se především TA systémy, kontrolujícími perzistenci modelového organismu Escherichia coli. Důraz je kladen na popis molekulárních mechanismů toxicity a její regulaci u TisB/IstR-1 TA systému typu I, HipBA, RelBE, MazEF, DinJ-YafQ, MqsRA TA systémů typu II a GhoST TA systému typu V. Klíčová slova: perzistence,...
|
host ::
RSS.