|
|
Změny ve vstupu organické hmoty do půdy během pedogeneze jako hybatel akumulace uhlíku
Lačná, Karolína ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota je nedílnou součástí půdy představující rezervoár živin pro rostliny a půdní organismy, a to především při akumulaci biogenního prvku uhlíku (C). Hromadění a stabilizace půdní organické hmoty závisí na několika procesech. Vstupním zdrojem pro vytvoření POH je rostlinná organická hmota tvořena především opadem a nadzemní částí rostlinné bylinné biomasy. Akumulace POH a následná sekvestrace uhlíku je ovlivněna především chemickým složením a množstvím OH vstupujícím do půdy. V této práci bylo porovnáno množství vstupní OH vstupujícího do půdy na plochách se starším přirozeně vzniklým typem půd a na půdách uměle vytvořených člověkem (výsypkové plochy). V rámci výzkumu byly porovnávány jiné typy lesního porostu zastoupenými smrčinovým porostem a olšinovým porostem. Z naměřených dat jednotlivých ovlivňujících faktorů bylo zjištěno, že složení a množství OH je významně ovlivněno druhovým složením lesa. U olšinových porostů bylo pozorováno více rostlinného OH na obou typech půd s nižším poměrem C:N, což vystihuje lépe rozkladatelnou OH. Výsledky naznačují zvýšenou koncentraci ergosterolu na plochách s jehličnatým zastoupením stromů a zároveň prokazují větší množství kořenové biomasy. Naproti tomu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi plochami na mladých a starých půdách....
|
|
|
Biotické interakce v půdě a jejich význam pro tok organické hmoty v půdě
Radochová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Práce přináší stručný přehled hlavních skupin půdních organismů. Detailně si pak všímá jejich potravních a nepotravních interakcí, které se podílejí na dekompozici organické hmoty. Dále popisuje jeden z velmi důležitých procesů - a to potravní a nepotravní intrakce organismů, charakteristiku bakteriálního a houbového kanálu, organismů, které mění své okolí a jakými mechanismy působí na půdotvorné a humusotvorné procesy. Tato práce také obsahuje experimentální část, která se zabývá interakcí opadu a druhu mikroskopické půdní houby na potravní preferenci a potravní vhodnost jednotlivých druhů hub pro chvostoskoky druhu Folsomia candida. Ukázalo se, že je pro ně důležitá volba substrátu a že je zde rozdíl mezi preferencí a vhodností substrátu zdlouhodobého hlediska (dub nebyl vybírán dospělci, ale byl na něm pozorován největší nárůst jedinců).
|
|
|
Význam mykorhizních hub v dekompozici kořenů.
Haiclová, Klára ; Kohout, Petr (vedoucí práce) ; Kolaříková, Zuzana (oponent)
Mykorhizní houby jsou známy jako symbionti mnoha druhů rostlin. Poskytují hostitelským rostlinám lepší přístup k minerálním živinám i vodě, a na oplátku od rostlin získávají uhlíkaté látky. Ačkoliv je značný podíl organické hmoty vázán v biomase kořenů, o faktorech ovlivňujících jejich rozklad je známo zatím málo. Pro nás je však důležité pochopit proces rozkladu kořenů i faktory, kterého ho ovlivňují. Znalosti o rozkladech kořenů nám pomáhají s porozuměním cyklu uhlíku a můžeme je využít i v otázkách týkajících se sekvestrace uhlíku v půdě. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na význam a fungování mykorhizních hub během rozkladu kořenů. Popisuje vliv mykorhizních hub na rozklad kolonizovaných jemných kořenů, schopnost mykorhizních hub rozkládat organickou hmotu a ovlivňovat rychlost rozkladu konkurencí se saprotrofními organismy. Klíčová slova: mykorhizní houby, kořeny, rozklad, rychlost, organická hmota, půda, význam, sekvestrace uhlíku
|
|
|
Studium dekompozice organické hmoty v půdě pomocí metody "čajových sáčků"
Lišková, Kateřina ; Sedláček, Petr (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo na základě provedených literárních rešerší navrhnout metodu optimální pro studium dekompozice organického materiálu v půdě. K tomuto účelu byla zvolena tzv. tea bag metoda. S ohledem na kompletnost práce byla provedena také fyzikálně-chemická charakterizace půdního prostředí a HL z ní izolovaných. Degradovaný organický materiál byl pak dále charakterizován, a to za využití termogravimetrické analýzy, elementární analýzy, FT-IR spektroskopie a byl rovněž stanoven celkový obsah vodou extrahovatelných polyfenolických látek ve vzorcích.
|
|
|
Studium a charakterizace organických látek ve vzorku biouhlu
Vojáčková, Beáta ; Kalina, Michal (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce charakterizuje biouhel z fyzikálně-chemického hlediska. Teoretická část pojednává o biouhlu, jakožto půdním kondicionéru, jeho vlasnostech, použití, výrobě a v neposlední řadě jeho vlivu na své okolí. Pro lepší charakterizaci organických a anorganických látek, byl použit fosfátový pufr, jenž zajišťuje jejich specifickou extrakci vlivem neutrálního pH. Druhou cestou je využití dešťové vody, která simuluje podmínky půdního prostředí. V experimentální části jsou diskutovány, jak přečištěné vzorky extrahované pufrem, tak vzorky s dešťovou vodou, které byly podrobeny měření pH a konduktivity, termogravimetrické analýze (TGA), elementární analýze (EA) a infračervené spektrometrii s Fouierovou transformací (FTIR-ATR). Pomocí termogravimetrie byla stanovena vlhkost a obsah popela, který pro nás představuje anorganický nespalitelný podíl. Na základě stanoveného obsahu popela a vlhkosti byly extrakční výtěžky přepočteny na bezpopelové hm. %. Výsledky EA nám poskytly informace o obsahu biogenních prvků a základních fyzikálně-chemických charakteristik v biouhlu. Naproti tomu, metoda FTIR definovala přítomnost jednotlivých funkčních skupin a specifických konstitučních jednotek přítomných v extraktech. Tyto informace nám umožňují lepší pochopení environmentálního vlivu biouhlu na půdní ekosystém.
|
|
|
Optimalizace metod pro posouzení vlivu biouhlu na růst modelových rostlin
Štorková, Natálie ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje vliv biouhlu na růst modelové rostliny a optimalizuje metody pro jeho posouzení. V teoretické části jsou popsány vlastnosti a využití pomocných půdních látek, kdy velká pozornost je věnována především biouhlu. Na základě literární rešerše byla jako modelová rostlina pro kultivační experiment zvolena kukuřice setá (Zea mays) a byly určeny aplikační dávky biouhlu. Kultivační experiment probíhal v pěstebním boxu s řízeným osvitem a závlahou. Pro vyhodnocení vlivu biouhlu na kvantitativní a kvalitativní vlastnosti modelových rostlin se využilo průběžné měření výšky rostlin v závislosti na době kultivace, vážení suché hmotnosti rostlin po ukončení kultivace, a také obrazové analýzy kořenového systému. Ze získaných dat je zřejmé, že rozdíly v růstu byly ovlivněny jak aplikační dávkou a typem biouhlu, tak i druhem půdy ve které kultivační experiment probíhal.
|
|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci a charakterizaci organické hmoty izolované z alginitu
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem struktury a fyzikálně-chemických vlastností organických frakcí huminových látek, které byly získány pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě. Příslušné vzorky huminových látek byly v této práci izolovány ze vzorku slovenského alginitu na základě postupu mezinárodní společnosti pro výzkum huminových látek (IHSS). K charakterizaci izolovaných vzorků huminových látek byly vybrány následující analytické techniky: termogravimetrická a elementární analýza, molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) a ustálená fluorescenční spektrometrie (steady-state). Jednotlivé organické frakce huminových látek byly charakterizovány pomocí metod molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a ustálené fluorescenční spektrometrie (steady-state). Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluorescenčních domén huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce, které odpovídaly huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšším zastoupením kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře, vyšším stupněm aromaticity a rovněž vyšší molekulovou hmotností. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a optimalizovat postup frakcionace organické hmoty za účelem detailního porozumění struktury a vlastností huminových látek, které byly izolovány ze sedimentární horniny alginitu. Na základě toho byla zhodnocena praktická využitelnost metody tenkovrstvé chromatografie k významnému snížení molekulární heterogenity studovaných HL.
|
|
|
Distribution of the Organic Matter in a Sample of Biochar
Novotný, Maximilián ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
This bachelor’s thesis is focused on characterization of the content and distribution of organic matter in a sample of biochar. For these purposes, the organic matter from a biochar sample was isolated using two procedures, specifically sequential chemical fractionation, and alkali extraction. Prepared samples were characterized by elemental analysis and thermogravimetry. Analysis results showed that sequential chemical fractionation brings higher yields than alkali extraction, moreover, it provides more detailed image of organic matter in biochar thanks to obtained separated fractions according to their linkage to the original biochar matrix. Secondly, studied biochar has a great potential as soil supplement, it contains almost 70 % of organic carbon, whilst isolated amount, which is available represent only small amount, the rest is strongly bound. On the other hand, the study showed that this specific biochar has rigid structure, which brings benefits in the context of using biochar in agriculture in long-term consideration.
|
|
|
Studium vlivu aplikace biouhlu na organickou hmotu v půdě
Kurková, Marie ; Sovová, Šárka (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje, jaký vliv má aplikace biouhlu na složení organické hmoty dvou rozdílných vzorků půd. Konkrétně byl sledován celkový obsah organické hmoty v půdě a poměr huminových a fulvinových kyselin v těchto půdách před a po aplikaci biouhlu. Složení půdní hmoty bylo pozorováno termogravimetricky a také na základě využití certifikované metodiky izolace huminových a fulvinových kyselin ze vzorků studovaných půd. Dále byl pozorován vliv biouhlu na růst modelové rostliny (kukuřice setá – Zea mays), kdy už od počátku experimentu bylo možné pozorovat rozdíly v růstu, a to jak v porovnání vzorků s biouhlem a bez biouhlu, tak také v porovnání vzorků s různou dávkou biouhlu. Vliv na růst rostlin měl také druh půdy, která byla využita pro kultivační experimenty.
|
|
|
Genetic potential for methane metabolism in the Greenland subglacial ecosystem
Rybár, Marek ; Stibal, Marek (vedoucí práce) ; Šabacká, Marie (oponent)
Subglaciální prostředí se nachází na rozhraní ledovců a jejich podloží. Představuje jeden z hlavních ekosystémů spojených s ledovci a ledovcovými pokrývkami. Zahrnuje tekutou vodu i jemný materiál rozdrcený pohybem ledovců obsahující organický materiál. Velké oblasti subglaciálního sedimentu jsou každoročně obnaženy kvůli tání a ústupu ledovců, což ovlivňuje subglaciální zásoby uhlíku a může mít významný dopad na regionální toky uhlíku. Vzhledem k rozšířené anoxii v ledovcových podloží jsou subglaciální prostředí potenciálními producenty a zásobárnami metanu, který může být uvolněn do atmosféry v důsledku ústupu ledovců. Zatímco přítomnost metanogenů a organizmů oxidujících metan v subglaciálním prostředí byla ukázána na základě 16S rRNA genových dat, v současné době neexistují žádná data o funkčním genetickém potenciálu metabolismu metanu. V této studii byly poprvé využity metagenomy, získané ze subglaciálního sedimentu exportovaného řekou zpod Grónského ledovce, k charakterizaci metabolického potenciálu metabolismu metanu a identifikaci a kvantifikaci genů zapojených do produkce a spotřeby metanu. Byly také zkoumány funkční geny potenciálních syntrofních drah. Funkční geny metanogeneze/anaerobní oxidace metanu a metanotrofie byly zaznamenány ve všech čtyřech metagenomech. Výsledky analýz poskytují...
|
host ::
RSS.