|
|
Porovnání vybraných parametrů výčepních piv a ležáků z komerčních pivovarů a z minipivovaru
HEJTMÁNKOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce porovnává vybrané kvalitativní parametry výčepních piv a ležáků vyrobených ve velkých pivovarech a v minipivovarech. V první části práce jsou stručně popsány základní suroviny pro výrobu piva. Dále je popsána technologie výroby, která zahrnuje výrobu sladu, mladiny, kvašení a konečné úpravy piva. V praktické části diplomové práce jsou popsány zvolené druhy piv. V tabulkách a grafech jsou vyhodnocené naměřené hodnoty z analytického rozboru piv. Jednotlivá piva jsou posuzována zejména dle obsahu alkoholu (% obj.). Rozdíl mezi minipivovarem a velkopivovary byl velmi nepatrný. V práci je zahrnuto senzorické hodnocení vybraných vzorků. Je posuzována chuť, vůně, zákal, říz a hořkost piv. Nejlépe hodnocené pivo v senzorickém hodnocení bylo Samson BOCK. Ze vzorků piv z minipivovaru se nejlépe umístil Čtyrák 12° světlý ležák premium.
|
|
|
Multireziduální stanovení pesticidů v ječmeni a ve sladu metodou LC/MS s extrakcí QuEChERS
Posoldová, Kateřina ; Pernica,, Marek (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je stanovení pesticidů v ječmeni a sladu. Ječmen patří ke druhé nejvíce pěstované obilnině v České republice. Aby se dosahovalo vyšších výnosů, větší kvality zrna a zabránilo se ztrátám, využívají se prostředky na ochranu rostlin – pesticidy. Nevýhodou použití je jejich negativní vliv na zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Rezidua pesticidů a jejich metabolitů mohou zůstávat v potravinách, a proto je dobré sledovat jejich obsah. Možnosti stanovení jsou různé, ale v poslední době je využívána metoda extrakce QuEChERS, která celý proces přípravy vzorků urychluje. Praktická část shrnuje optimalizaci a validaci metody QuEChERS a následné stanovení množství analytů pomocí metody UPLC-MS/MS. Analyzoval se obsah 148 pesticidů ve 30 vzorcích ječmene a 20 vzorcích sladu pocházejících ze sklizně z roku 2021 v České republice.
|
|
|
Stanovení arsenu v pivu a surovinách pro jeho výrobu
Švadlenová, Veronika ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce je věnována optimalizaci metody stanovení arsenu pomocí techniky chemického generování hydridů s AAS detekcí ve vzorcích piva a surovinách pro jeho výrobu. Obsah arsenu v pivu se obvykle pohybuje na stopové úrovni, nicméně je zapotřebí koncentraci tohoto prvku v pivu sledovat. Současně rutinně používaná metoda stanovení arsenu pomocí elektrotermické atomizace je časově i finančně náročná a málo citlivá, proto byla vyvinuta snaha o zefektivnění stanovení arsenu a vyvinutí rychlejší a levnější metody. Pro stanovení arsenu byla optimalizována metoda generování těkavých hydridů s detekcí pomocí atomové absorpční spektrometrie. Byla optimalizována průtoková rychlost argonu na hodnotu 75 ml·min-1 , optimální průtoková rychlost reakčních činidel byla 4,0 ml·min-1 a vzorku 5,0 ml·min-1 . Při stanovení arsenu touto metodou byl jako redukční činidlo použit 3 % NaBH4 v 0,5 % NaOH, pro okyselení vzorku byla použita HCl naředěná 1:1 destilovanou vodou. S touto optimalizací parametrů bylo dosaženo LOD 0,32 µg·l-1 a LOQ 1,05 µg·l-1 . Bylo vyzkoušeno stanovení arsenu ve vzorcích ječmene, sladu a pitné vody jakožto surovinách pro výrobu piva. Bylo zjištěno, že matrice piva je za daných podmínek nevhodná pro techniku generování těkavých hydridů díky bouřlivé reakci v separátoru fází, kterou se...
|
|
|
Vývoj miniaturizované extrakční metody pro screening netěkavých nitrososloučenin ve sladu pomocí GC-NCD
Malečková, Michaela ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Kameník, Zdeněk (oponent)
V této práci byla vyvinuta miniaturizovaná extrakční metoda pro rychlý screening netěkavých nitrososloučenin ve sladu pomocí plynové chromatografie s chemiluminiscenční detekcí specifickou pro nitrososloučeniny. Podle výsledné metody, byly vzorky připravovány extrakcí namletých sladových zrn ve směsi rozpouštědel pyridinu a acetonitrilu v poměru 60:40 (v/v). Pro zvýšení těkavosti stanovovaných analytů následovala dvoukroková derivatizace pomocí hexamethyldisalazanu a N,O-bis(trimethyl)-trifluoroacetamidu. Celkový objem vzorků činil 200 l a čas přípravy vzorků po optimalizaci činil 80 min. Extrakční metoda byla spojena s klasifikační metodou, která chromatografické píky rozdělila do skupin N-nitrososloučenin, C-nitrososloučenin a interferujících látek. Po aplikaci obou metod na reálné vzorky sladu byly vytipovány konkrétní chromatografické píky C-nitrososloučenin a N-nitrososloučenin, jejichž vlastnosti a struktura budou studovány v následném výzkumu. Klíčová slova Nitrososloučeniny, slad, extrakce, derivatizace, plynová chromatografie, chemiluminiscenční detektor
|
|
|
Využití plazmových technologií ke zlepšení kvality krmiv
HAVELKA, Zbyněk
Dizertacní práce se zabývá problematikou využití plazmových technologií v zemedelství za úcelem zlepšení kvality krmiv pro hospodárská zvírata. Pozornost je zamerena predevším na využití nízkoteplotního klouzavého plazmového výboje generovaného za atmosférického tlaku (Gliding Arc Plasma Discharge) k eliminaci modelových houbových patogenu (T. virens) a k otestování možností využití plazmatu ke snižování mykotoxinové záteže (DON a D3G). Odborné zamerení dizertacní práce je výrazne mezioborové s presahem do oblasti fyziky plazmatu, mikrobiologie, zootechniky a návrhu a konstrukce technických zarízení. Tomu odpovídá i clenení práce do jednotlivých kapitol. V rešeršní cásti jsou shrnuty aktuální poznatky z oblasti houbových mikroorganismu a jim produkovanýchmykotoxinu se zretelem na jejich prítomnost v krmivech. Následuje rešerše poznatku o nízkoteplotním plazmatu a jeho aplikacích v potravinárském prumyslu a krmivárství. V kapitole Materiál a metodika jsou popsány použité postupy práce, využité prístroje a biologický materiál. Výsledková cást je pro prehlednost rozclenena do peti podkapitol ? stanovení vybraných parametru plazmové aparatury, vliv plazmatu na výživové parametry, vliv plazmatu na modelovou houbu Trichoderma virens a možnosti využití plazmového výboje ke snižování koncentrace mykotoxinu v krmivech. Poslední cást je venována popisu systému, který umožnuje ošetrení vzorku v kontinuálním režimu. Ošetrení myceliálních disku plazmovým výbojem vedlo ke snížení klícivosti spor hub, pricemž byl prokázán synergický efekt pusobení jednotlivých mechanismu, kterými plazma interaguje s povrchem biologického materiálu. Zároven nebyla pozorována výraznejší zmena ve složení krmiv, významnejší je pouze zmena vlhkosti vzorku. V laboratorních podmínkách bylo prokázáno snížení koncentrace mykotoxinu nanesených na laboratorní sklícko. U vzorku krmiv kontaminovaných prirozenou cestou se nepodarilo spolehlive prokázat snížení koncentrace mykotoxinu ve vzorku v dusledku pusobení plazmatu.
|
|
|
Tvorba výnosu jarního ječmene v závislosti na stupňované dávce N
PECA, Tomáš
Diplomová práce prezentuje výsledky poloprovozních pokusů s jarním ječmenem, které byly založeny v letech 2017 a 2018. Pokusy byly realizovány u pana Bc. Jiřího Nepovíma, v Opatovicích u Světlé nad Sázavou. Pokusnou odrůdou jarního ječmene byl Laudis 550 a předmětem poloprovozních pokusů byla stupňovaná dávka N a její vliv na výnosové a kvalitativní prvky. Pokusné dávky N byly stanoveny na 60 kg.ha-1, 75 kg.ha-1, 90 kg.ha-1, 105 kg.ha-1 a 120 kg.ha-1. Se zvyšováním dávky N se zvyšoval výnos o 0,2 - 0,4 t.ha-1. Obsah N-látek v zrně rostl o 0,2-0,5 %.
|
|
|
Vývoj miniaturizované extrakční metody pro screening netěkavých nitrososloučenin ve sladu pomocí GC-NCD
Malečková, Michaela ; Sobotníková, Jana (vedoucí práce) ; Kameník, Zdeněk (oponent)
V této práci byla vyvinuta miniaturizovaná extrakční metoda pro rychlý screening netěkavých nitrososloučenin ve sladu pomocí plynové chromatografie s chemiluminiscenční detekcí specifickou pro nitrososloučeniny. Podle výsledné metody, byly vzorky připravovány extrakcí namletých sladových zrn ve směsi rozpouštědel pyridinu a acetonitrilu v poměru 60:40 (v/v). Pro zvýšení těkavosti stanovovaných analytů následovala dvoukroková derivatizace pomocí hexamethyldisalazanu a N,O-bis(trimethyl)-trifluoroacetamidu. Celkový objem vzorků činil 200 l a čas přípravy vzorků po optimalizaci činil 80 min. Extrakční metoda byla spojena s klasifikační metodou, která chromatografické píky rozdělila do skupin N-nitrososloučenin, C-nitrososloučenin a interferujících látek. Po aplikaci obou metod na reálné vzorky sladu byly vytipovány konkrétní chromatografické píky C-nitrososloučenin a N-nitrososloučenin, jejichž vlastnosti a struktura budou studovány v následném výzkumu. Klíčová slova Nitrososloučeniny, slad, extrakce, derivatizace, plynová chromatografie, chemiluminiscenční detektor
|
|
|
Sledování obsahu enzymů v pšeničném sladu
Šubertová, Hana ; Benešová, Karolína (oponent) ; Hartman,, Ivo (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo vyhodnocení vlivu technologie sladování na obsah hydrolytických enzymů -amylasy a -amylasy. Dalším cílem byl výběr odrůdy pšenice s nejvyšší aktivitou enzymů -amylasy a -amylasy. Bylo hodnoceno několik technologických postupů sladování (délka sladování 5 až 8 dní, teplota sladování 12, 15, 18 °C, stupeň domočení ječmene 43, 45, 47 %, hvozdění při 80 a 50 °C). Pro sladování byla použita ozimá pšenice odrůdy Arkeos. Po získání vzorků sladu, byla stanovena aktivita enzymů ,-amylasy a provedeno statistické vyhodnocení vlivu různých technologií sladování na aktivitu enzymů. Aktivita -amylasy byla stanovena setem Ceralpha method a -amylasa setem Betamyl-3 method od společnosti Megazyme. Jako nejvhodnější byla zvolena technologie sedmidenního sladování, se stupněm domočení 45 %, teplotou klíčení 18 °C a teplotou sušení 50 °C. Tento technologický postup byl použit při sladování souboru 48 odrůd pšenice ze třech pokusných lokalit (Jaroměřice nad Rokytnou, Chrlice, Věrovany), ze sklizně 2016. Nejvyšší obsah enzymu -amlyasy měly odrůdy Rumor, která měla průměrný obsah -amylasy 277 U/g, Bonanza – 255 U/g a Izzy – 254 U/g. Největší obsah enzymů -amylasy měly odrůdy Matchball – 37,9 U/g , Fakir – 35,6 U/g, a Bernstein – 35,3 U/g.
|
|
|
Sledování obsahu 3-MCPD v ječmeni, sladu a pivu
Šálková, Michaela ; Svoboda, Zdeněk (oponent) ; Mikulíková, Renata (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá procesním kontaminantem 3-MCPD (3-chlorpropan-1,2-diol), který vzniká při zpracování potravin. Teoretická část práce shrnuje dostupné vědecké poznatky o vlastnostech 3-MCPD, jeho možných účincích na lidský organismus, výskytu v potravinách a způsobech analýzy. V experimentální části byl sledován obsah 3-MCPD v ječmeni, v základních i speciálních druzích sladu a v pivu. Derivatizace 3-MCPD byla provedena pomocí kyseliny fenylborové (PBA) a deriváty 3-MCPD byly analyzovány metodou plynové chromatografie s hmotnostní detekcí s použitím deuterovaného 3-MCPD jako vnitřního standardu. Mez stanovení metody byla 1 gkg-1 pro vzorky ječmene a sladu a 10 gkg-1 pro vzorky piva. Ve vzorcích ječmene byla zjištěna přítomnost 3-MCPD pod LOQ. Ve sladech byla naměřena koncentrace v rozmezí
|
|
|
Vliv základních surovin na kvalitativní ukazatele různých typů craft beer
HEJTMÁNKOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá základními surovinami, které jsou nezbytné k výrobě piva. V první části práce jsou popsány suroviny, jako je chmel, pivovarské kvasinky, voda, slad a náhražky sladu. U chmele je rozebrána chmelová hlávka a její chemické složení. Dále jsou zmíněny významné odrůdy, které se pěstují v České republice a vybrané zahraniční odrůdy chmele. V neposlední řadě je popsáno balení a skladování chmele. Obdobné je to i u sladu, kde jsou vyjmenovány typy sladů a hodnocení jakosti. V práci jsou zahrnuty i typy vod, které jsou vhodné pro vaření piva. Nepostradatelnou složkou při výrobě jsou pivovarské kvasinky, rozdělené na svrchní a spodní. Okrajově je zmíněno i chemické složení a rozmnožování kvasinek. V poslední části jsou rozebrány druhy craft beer, se snahou se zaměřit na kvalitativní ukazatele určitých druhů piv.
|
host ::
RSS.