|
|
Budoucnost odpovědnosti za ochranu po zkušenostech v Libyi a Sýrii
Komm, Tomáš ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá konceptem Odpovědnosti za ochranu (R2P) a zaměřuje se na otázku, jaké jsou vyhlídky konceptu po konfliktech Libyi a Sýrii. Koncept R2P vznikl v roce 2001 jako reakce na genocidu ve Rwandě a Srebrenici a snaží se přinést odpověď na otázku, jak reagovat na situaci, kdy na území suverénního státu dochází k páchání zločinů dle mezinárodního práva a stát není těmto zločinům schopen zabránit. Práce zkoumá první použití konceptu během zásahu vojsk NATO v Libyi a důvody, proč k jeho použití nedošlo v podobné situaci v Sýrii. Zabývá se rovněž debatou, která se o konceptu vedla na mezinárodní půdě po zkušenostech z těchto konfliktů a představuje návrhy, které se v této debatě objevily a které se snažily koncept dále posunout a upravit. Zabývá se tak brazilským návrhem Responsibility while protecting, otázkou přijetí kritérií zásahu dle R2P, tématem monitoringu a odpovědnosti zasahujícího, tzv. Responsibility not to veto a problematikou omezení užívání práva veta ze strany stálých členů RB OSN, otázkou zapojení Valného shromáždění OSN do rozhodování o R2P, problematikou prevence a tématem využití jednostranných opatření bez použití síly v rámci konceptu R2P. Právě jednostranná opatření bez použití síly přitom považuje autor za naději pro koncept, který podle jeho názoru před sebou jinak...
|
|
|
Arabské jaro pohledem médií
Houšková, Lenka ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Žáková, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje událostem spojeným s Arabským jarem, a to v letech 2011 a 2012 v Egyptě, Libyi a Sýrii. Zabývá se rolí médií a tím, jak vybraná média o nejdůležitějších událostech informovala. Předkládá poznatky z mediální teorie a dále přehled průběhu Arabského jara v daných třech zemích. Třetí část je věnována roli tradičních médií během Arabského jara, a to panarabských televizních stanic i domácích médií, a také nových médií, zejména sociálních sítí. Čtvrtá část diplomové práce analyzuje, jak články z pěti zpravodajských internetových serverů z USA, Velké Británie, Ruska, Číny a Indie informovaly o vybraných událostech Arabského jara v Egyptě, Libyi a Sýrii.
|
|
|
Vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a její projevy v civilních misích
Valeš, Jan ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Tato bakalářské práce předkládá analýzu vnější činnosti institucí EU. Pokusil jsem se určit míru praktického naplňování SZBP v postlisabonském období. Pro analýzu uplatňování SZBP v praxi jsem zvolil případy dvou afrických zemí, Libye a Nigeru. Vnější činnost EU prošla dlouhým a nesnadným vývojem. Až Lisabonská smlouva označuje veškeré zahraniční aktivity EU jako vnější činnost Unie a vymezuje jim společné cíle. Podstata SZBP vychází z konsenzuálních jednání na mezivládní úrovni, kde se střetávají partikulární zájmy jednotlivých členských států. Závěrečná část práce dokládá, že nové instituce vzniklé Lisabonskou smlouvou plní svoji roli ve vnější činnosti EU, například tím, že vydávaly prohlášení, svolávaly zvláštní mezinárodní konference, spolupracovaly s ostatními mezinárodními a regionálními partnery. Závěrem lze konstatovat, že se EU pokouší i nadále řešit problémy nejen v afrických zemích a tím dosáhnout žádoucího efektu společenskopolitické stabilizace v jednotlivých regionech a tak zajistit bezpečnost vnějších hranic.
|
|
|
Intervence v rámci Regime Change Policy: Irák a Libye
Bednáriková, Veronika ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Werner, Jan (oponent)
Bakalářská práce Intervence v rámci Regime Change Policy: Irák a Libye si klade za cíl ověřit platnost následující hypotézy: Zájmy západních zemí mají zásadní vliv na současnou nestabilitu zemí Blízkého východu a severní Afriky. V teoretické části vymezuje oblast zkoumání, věnuje se pojmům legalita, legitimita, interpretuje národní bezpečnostní strategii USA z roku 2002, známou také jako Bushova doktrína nebo Regime Change Policy. Empirickou část práce tvoří dvě případové studie: intervence do Iráku v roce 2003 a intervence do Libye v roce 2011. Případové studie jsou zaměřeny na politicko-ekonomický a kulturní kontext intervencí. Poslední kapitola porovnává Irák a Libyi a porovnává poznatky z případových studií ohledně uskutečněných intervencí za účelem nalezení trendů, které intervence doprovázejí a které mohou mít destabilizační účinky.
|
|
|
Vojenská intervence v Libyi 2011 a její dopady
Dvorník, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vojenskou intervencí v Libyi v roce 2011, přičemž klade důraz především na její samotné provedení a na dopady, které s sebou přinesla. Jejím cílem je na základě kontinuální analýzy libyjského prostředí zhodnotit intervenci jak z hlediska aplikace vybraných teoretických konceptů mezinárodních vztahů, tak z pohledu reálné proměny sociopolitické a bezpečnostní situace uvnitř země a důsledků pro mezinárodní bezpečnost. V rámci práce jsou zmíněny koncepty liberálního míru a odpovědnosti za ochranu (R2P), u nichž je zkoumáno do jaké míry byly naplněny a jaké dopady na ně intervence zanechala. U proměny země je pak brán zvláštní ohled na politickou stabilitu a na bezpečnostní hrozby, které pramenily z bývalého Kaddáfího režimu, a hrozby, které naopak představuje současná Libye.
|
|
|
Na základě čeho se státy rozhodují intervenovat či neintervenovat? Případ Libye a Sýrie
Vacková, Kateřina ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Diplomová práce na téma Na základě čeho se státy rozhodují intervenovat či neintervenovat? Případ Libye a Sýrie je zaměřena na zanalyzování motivů, jež vedou státy k rozhodnutí vojensky (ne)intervenovat na území cizího státu. Na celou problematiku je nahlíženo z pohledu dvou významných teorií mezinárodních vztahů - liberalismu a realismu. Jako první zkoumaný případ byla vybrána intervence mezinárodního společenství v Libyi roku 2011 a to z pohledu Švédska, jež se celé operace zúčastnilo vysláním osmi stíhaček Jas 39 Gripen. Jako druhý konflikt byla zvolena občanská válka v Sýrii, která na tomto území probíhá také od roku 2011 a jejíž situace by si již dávno měla vyžádat podobný zásah mezinárodního společenství. K tomu však do této doby nedošlo, ačkoli se jednotlivé státy v Sýrii vojensky angažují. V tomto případě bylo zvoleno Rusko, které se nezúčastnilo operace v Libyi, ale od září 2015 se aktivně zapojilo do bojů v Sýrii. Jako poslední byl vybrán případ Velké Británie, která se vojensky účastnila obou zkoumaných konfliktů. Při samotné analýze byla využita Ortegova typologie intervencí, jež byla upravena speciálně pro účely této práce. Jednotlivé typy intervencí byly rozřazeny do dvou kategorií: liberální intervence a realistické intervence. Do první skupiny spadají humanitární intervence,...
|
|
|
The Caliphate on the Halt: Explaining the Stalling Campaign of the Islamic State in Libya
Lovecký, Tomáš ; Ludvík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá expanzí Islámského Státu v Libyi. V první části práce autor pomocí metody process tracing identifikuje 6 faktorů ('enablers'), které hrály klíčovou roli v úspěšné kampani Islámského Státu v Sýrii a Iráku. Těmito faktory jsou ideologie, schopnost využít státního kolapsu a vládnutí, financování, vojenské know- how, propaganda a sektářství. Poslednímu faktoru autor věnuje zvláštní pozornost, především pak tomu, jakým způsobem IS dokázal sektářství instrumentálně využít. V další části autor zkoumá, zda-li je úspěšná kampaň Islmáského Státu možná i v Sýrii. Identifikuje 8 strukturálních podmínek, které jsou spjaty s jednotlivými relevantními faktory úspěšného tažení IS v Sýrii a hodnotí jejich relevanci v Libyi. Z komparace obou zemí vychází, že kromě sektářství jsou všechny definované strukturální podmínky v Libyi relevantně přítomny a dle metody rozdílu J. S. Milla by tedy absence sektářství měla vysvětlit neúspěšné tažení IS. V poslední části autor analyzuje samotnou kampaň Islámského Státu v Libyi a přichází k závěru, že se zde IS skutečně pokusil replikovat úspěšný "syrský" model, avšak absence sektářství znemožnila organizaci prohloubit štěpení společnosti a posílit tím svoji pozici. Na závěr autor upozorňuje, že ačkoli je nesprávné Islámský Stát v Libyi úplně...
|
|
|
Vliv Arabského jara na vztahy USA a Saúdské Arábie
Pánek, Robin ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem, jaký měly události Arabského jara na vzájemné vztahy Spojených států amerických a Saúdskoarabského království. Zkoumá události Arabského jara ve čtyřech zemích, které jsou důležité jak z hlediska průběhu Arabského jara, tak i díky jejich specifickým vztahům k oběma sledovaným státům. Těmito zeměmi jsou Tunisko (kde události Arabského jara poprvé začaly a odkud se šířily do dalších zemí Arabského světa), Egypt (dlouholetý a důležitý partner Spojených států i Saúdské Arábie v regionu), Libye (první stát, kde byla v rámci Arabského jara podniknuta zahraniční vojenská intervence za účasti Spojených států) a samotná Saúdská Arábie (kde byly protesty uklidněny, avšak byla z ní podniknuta vojenská intervence do sousedního Bahrajnu). Součástí práce je kromě chronologického sledu událostí i analýza postojů obou sledovaných států vůči těmto událostem. Jejich komparací se práce snaží ukázat, jaký měly případné rozdíly vliv na vzájemné vztahy Spojených států a Saúdské Arábie. V případě postojů Spojených států bylo především využíváno volně dostupných tiskových prohlášení a projevů prezidenta Baracka Obamy, zatímco v případě Saúdské Arábie bylo použito především zpravodajských prostředků a odborných prací zabývajících se Saúdskou Arábií a její politikou vůči událostem...
|
|
|
Intervence Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt
Patková, Lucie ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, za jaké situace se Mezinárodní trestní soud patrně rozhodne stíhat zločiny spáchané mimo ozbrojený konflikt. Otázka mezinárodněprávního stíhání takových zločinů je poměrně delikátní zejména s ohledem na značný zásah do suverenity dotčeného státu, která se projevuje i jako suverenita jurisdikční. Práce zkoumá případy vyšetřování keňských povolebních nepokojů na přelomu roku 2007 a 2008 a pokus o potlačení libyjské revoluce v roce 2011. Vedle toho vychází z teorie (liberálního) institucionalismu, kterou se pokouší aplikovat na případy vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt ze strany MTS. Na základě pozorování se pak v rámci této práce pokouším dovodit určující kritéria pro rozhodování Mezinárodního trestního soudu, zda zasáhnout či nikoli v určitém případě porušování lidských práv. Za tímto účelem zohledním postavení země ve světě i v regionu, povahu aktérů útoků, rozsah útoků, vztahy země s velmocemi i připravenost země pachatele útoků stíhat v rámci národní jurisdikce. Závěrem srovnávám poznatky získané z aplikace teorie liberálního institucionalismu a z případových studií.
|
|
| |
host ::
RSS.