|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
|
|
Ochrana klimatického systému Země
Vaverka, David ; Snopková, Tereza (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Náplní této diplomové práce, jak již její samotný název napovídá, je rozbor právních aspektů ochrany klimatického systému Země. Celá práce je systematicky rozdělena do pěti základních celků, oddílů. První oddíl vytváří úvod do celé problematiky globálních klimatických změn. V jeho rámci jsou zmíněny základní vědecké poznatky dokládající vliv člověka na zemské klima stejně tak jako polarizované zájmy jednotlivých států či jiných vlivných subjektů. Druhý, třetí a čtvrtý oddíl je pak věnován opatřením a instrumentům ochrany klimatického systému, a to postupně na mezinárodní, unijní a také české vnitrostátní úrovni. Poslední pátý oddíl nejen shrnuje to nejdůležitější, jenž vyplynulo z oddílů předešlých, ale také poskytuje kritický náhled na dosavadní postupy, instrumenty a nástroje ochrany klimatického systému Země. V neposlední řadě pak pátý oddíl poskytuje určitá východiska pro léta budoucí. Smyslem všech představených oddílů, tedy smyslem celé této práce, je upozornit na fakt ten, že dosavadní postupy na všech zmiňovaných úrovních nejsou dostatečně efektivní, a proto nejsou způsobilé udržet do konce 21. stol. nárůst globální teploty pod úrovní 2 stupňů Celsia. Intenzivní a koordinovaný postup celého mezinárodního společenství, postavený na uvědomělém počínání každého jednotlivce, je tedy naprosto...
|
|
|
Food Security and Machine Learning: Opportunities and Challenges
Hruška, Adam ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Plattner, Simon Antonin (oponent)
Vzhledem k rostoucímu vlivu globálního oteplování a kontinuální závislosti na neobnovitelných zdrojích, jako jsou fosilní paliva či úrodná půda, existuje velmi reálná hrozba pro budoucnost agrární sféry. Vedle budoucích omezení ovšem dochází k stále stupňujícímu populačnímu růstu především v méně rozvinutých regionech, kdy řada odhadů poukazuje na nutnost 70-110 procentního nárůstu v produkčních kapacitách potravinové produkce v reakci na růst populace. Navzdory soudobým technologiím, mezi něž patří precizní zemědělství, lze s poměrně velkou jistotou očekávat nedostatečný růst produkce ve vztahu k růstu požadavků populace. Strojové učení, které v současnosti patří mezi nejvíce rozvíjené technologie, je považováno za potenciální řešení pro výše zmíněné hrozby, ovšem rozsah jeho úspěšného nasazení zůstává nejistý. Hlavním cílem práce je zkoumání a rozbor potenciálních následků implementace strojového učení v agrární sféře, přičemž výzkum budoucnosti je realizován pomocí metodologického rámce nové scenáristiky. Analýza pro svůj cíl užívá řadu empirických dat, soudobé výzkumné projekty v rámci strojového učení a kombinaci projekcí současných fenoménů. Přesto, že metodologický rámec potenciálně umožňuje tvorbu neomezeného počtu scénářů, se práce soustředí na tři hlavní narativy. První ze scénářů se...
|
|
|
Vliv koronavirové krize na mediální pokrytí tématu klimatických změn v deníku Mladá fronta Dnes
Hlinka, Ivan ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Zunová, Anna (oponent)
Koronavirová krize ovlivnila způsob života na celé planetě. Kvůli rychlosti a intenzitě, s kterou se šířila, si vysloužila velkou mediální pozornost. Tento prostor jí byl věnován na úkor jiných, méně atraktivních témat. Bakalářská práce se zaměřuje na vliv, který měla pandemie onemocnění COVID-19 na mediální pokrytí tématu klimatických změn. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly zkoumány relevantní texty z let 2019 a 2020. První kapitoly představují teoretický základ a vhled do problematiky. Věnují se klimatickým změnám a klimatickým extrémům, koronavirové krizi, včetně jejího průběhu v České republice a popisují základní koncepty mediální teorie, které jsou nutné pro správné uchopení tématu práce. V kapitole metodologie jsou stanoveny cíle práce, výzkumné otázky a pracovní postup. Poslední dvě kapitoly prezentují získaná data a odpovědi na položené otázky. Výsledkem práce bylo zjištění, že koronavirová krize negativně ovlivnila obsahy s tematikou klimatických změn. V absolutních číslech došlo v téměř všech kategoriích k poklesu. Výjimkou byla jenom průměrná délka textů, která se zvýšila o 7.8 %. V roce 2020 se meziročně snížil počet publikovaných relevantních textů o 41,5 %. Snížil se i podíl domácího zpravodajství a nejfrekventovanějším hlavním tématem byly klimatické extrémy. Snížilo se...
|
|
|
Dlouhodobé změny zimních a jarních průtoků v horských povodích Česka
Klinkovská, Simona ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlach, Vojtěch (oponent)
Klimatické změny odehrávající se na Zemi ovlivňují většinu přírodních procesů. Nedílnou součástí toho jsou i sněhové zásoby, které se v posledních desetiletích v mnoha horských regionech snižují. Mimo zvyšující se teploty vzduchu, dochází i ke změnám skupenství srážek, množství sněhu a ke změnám doby trvání sněhové pokrývky. Pro toky v horských povodích, která jsou ovlivňována přítomností sněhové pokrývky je načasování odtoku z tajícího sněhu zásadní. Vlivem teplotních změn dochází k dřívějšímu odtoku a zvýšení evapotranspirace. Tato práce popisuje souhrn současných poznatků týkajících se změn sněhové pokrývky a odtoku z horských povodí. Dále pomocí metody Mann-Kendallova trend testu hledá přítomné trendy odtoků v zimních a jarních měsících 50letého období (1965-2014) ve 14 horských povodích Česka, které dále kvantifikuje pomocí Senovy směrnice přímky. Ve všech povodích je z dat patrný dřívější odtok 50 % z celkového ročního odtoku. Zvýšené odtoky zimních měsíců se týkají výhradně krkonošských povodí. Výrazně negativním trendem je postižen měsíc květen, ve kterém odtoky klesají skrz téměř všechna povodí. V beskydských povodích nebyly detekovány téměř žádné trendy. Klíčová slova: sníh, odtok ze sněhu, trendy, klimatické změny
|
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
|
Vliv odtáté ledovcové vody na bentická společenstva řas v alpinských potocích.
Prüherová, Alžběta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Vinšová, Petra (oponent)
Specifikem glaciálních potoků, jako toků napájených a ovlivňovaných ledovcem jsou velmi drsné podmínky, které v těchto horských habitatech panují po celý rok. Typické rysy glaciálního toku jsou chladné teploty, oligotrofie, rychlý průtok (s ním spojená dobrá saturace kyslíkem) a kolísání hladiny na škále jak celého roku, tak i v rámci několika hodin. Organismy osidlující takové habitaty musí být tedy na nehostinné prostředí dostatečně adaptováni, aby dokázali místní podmínky nejen přežít, ale hlavně využít pro úspěšné rozmnožování a osídlování omezeného prostoru. Tato práce je zaměřená na bentická společenstva těchto toků a shrnuje poznatky ze studií prováděných především v Italských, Rakouských a Švýcarských Alpách. Diskutovány jsou typy toků alpinské zóny (prvotní rozdělení je na tři hlavní typy podle zdroje vody, dále v práci ještě rozdělení Alpských potoků dle podloží a dalších geografických specifik), sezónní vlivy ledovce a působení klimatických změn na křehká společenstva obývající glaciální potoky vyšších nadmořských výšek. Glaciální toky jsou v současnosti předmětem výzkumu v souvislosti se studiem klimatických změn a jejich vlivu na druhové složení potoků alpinských areálů, díky jejich bezprostřednímu kontaktu s ledovcovou masou, na které jsou fenomény globální změny klimatu vidět...
|
|
|
Hospodaření s vodou v územním plánu
Pospíšilová, Nikola ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Hrabák, Jiří (oponent)
Diplomová práce reaguje na soudobou výzvu české krajiny - její adaptaci na klimatické změny. V lokálním měřítku má být dle české legislativy nástrojem pro formování krajiny především územní plán, který byl proto vybrán za předmět zájmu této práce. Práce zkoumá možnosti územního plánu ovlivnit hospodaření s vodou v krajině za pomoci případové studie pěti obcí v Kraji Vysočina. Cílem práce je ověřit, zda územní plánování v českém prostředí na změny klimatu reaguje, a tedy zda se podílí na odpovědném hospodaření s vodou v krajině. Práce nejprve diskutuje předpokládané změny klimatu, jejich dopad na českou krajinu a přístupy společnosti k těmto změnám. Další část je věnována územnímu plánování, jeho nástrojům a možnostem při utváření krajiny. Praktická část práce využívá dvou kvalitativních metod výzkumu. První je sémantická analýza územních plánů obcí, druhou zvolenou metodou jsou polostrukturované rozhovory s představiteli veřejné správy. Z výsledků obou metod vyplývá, že územní plán záměry hospodaření s vodou spíše umožňuje. Přírodě blízká opatření jsou v územních plánech vyjádřena příliš obecně. Míra odpovědného hospodaření s vodou v krajině záleží zejména na aktivitě lokálních aktérů a významnosti vodního prvku v oblasti. Při skutečné realizaci změn v krajině měl územní plán sekundární roli.
|
|
|
Dopady pěstování kávy na stabilitu regionu Latinské Ameriky - případová studie Kolumbie, Peru a Bolívie
Ryšánková, Markéta
Cílem této bakalářské práce je analyzovat a navrhnout marketingové změny v procesech Fair Trade, UTZ Kapeh, Rainforest Alliance a Bird Friendly. Je zkoumán vliv pěstování kávovníku na stabilitu států Kolumbie, Peru a Bolívie. V literární rešerši jsou popsány produkční podmínky pěstování komodity, komplikace vytvářející se v kávovém průmyslu, teoretické přístupy ke změně klimatických podmínek a k certifikaci Fair Trade, UTZ Kapeh, Rainforest Alliance a Bird Friendly. V analytické části je zkoumán vývoj spotřeby a produkce kávy, společně s výnosy u jednotlivých zemí v období od přelomu století do současnosti. Také je zkoumán vývoj výkupních cen kávy, rozdělení zisku z distribučního řetězce a souvislost mezi změnou zemědělské plochy a globálním oteplováním. Dále jsou analyzovány teoretické přístupy Fair Trade, UTZ Kapeh, Rainforest Alliance a Bird Friendly. V návrhové části jsou vysvětleny možné změny marketingových strategií zmíněných organizací a řešení problémů v sociální oblasti pěstitelů.
|
|
| |
host ::
RSS.