Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 137 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv světla a sucha na fotosyntézu a vodní provoz podrostních bylin temperátních doubrav
Vitásek, Roman
Dřeviny, zejména stromy, výrazně mění růstové podmínky daného stanoviště. Svými fyziologickými projevy ovlivňují hydrologické a světelné poměry a podmiňují tak druhovou skladbu rostlinného společenstva. V lese s hustým stromovým patrem se udržuje specifické mikroklima, jehož mitigační účinek je nejvíce patrný za horkých letních dní. Stromy poskytují svému podrostu stín, kterým spolu s transpirací udržují teplotu v přízemní vrstvě nižší v porovnání s okolní nezalesněnou krajinou. Na druhou stranu, rostliny jako autotrofní organismy potřebují pro své přežití dostatek světla, kterého je větší množství v řídkých lesních porostech. V rámci diplomové práce bylo zkoumáno, jakým způsobem jsou podrostní byliny schopny vyrovnat se s narůstající intenzitou sucha v simulovaném plně zapojeném a proředěném lese a posoudit tak jejich přežití v reálných podmínkách lesního porostu při akutním působení vodního stresu. Zkoumané druhy kopytník evropský (Asarum europaeum L.) a jaterník podléška (Hepatica nobilis Schreb.) byly rozděleny do čtyř skupin postihující dvě úrovně dostupnosti vody (plně zalévané a stresované suchem) a dvě úrovně světelného požitku (simulující hustý a řídký les). Sledována byla reakce fyziologických parametrů (např. rychlost světlem saturované fotosyntézy, průduchová vodivost, vnitřní efektivita využití vody, vodní potenciál a koncentrace nestrukturálních sacharidů) na zvyšující se intenzitu vodního stresu. Ukázalo se, že celková mortalita sazenic byla u obou druhů vyšší ve stinných podmínkách než při dostatku světla, navzdory tomu, že oba druhy uplatňují pro své přežití odlišnou strategii hospodaření s vodou. Kopytník evropský má znaky isohydrického typu vodního provozu. Při suchu se vyrovnává s negativním vodním potenciálem snížením vodivosti průduchů, na úkor možnosti aktivně se bránit vodnímu stresu tvorbou asimilátů. Za příznivých podmínek si vytváří zásoby škrobu, které mu dovolují přežít i výrazně sníženou rychlost fotosyntézy za sucha. Jaterník podléška je svým chováním více anisohydrický. S narůstající intenzitou sucha a stoupající transpirací si udržuje průduchy otevřené a aktivní fotosyntézou si vytváří dostatek rozpustných sacharidů pro tvorbu osmoticky aktivních látek. Hladinu zásobního škrobu má velmi nízkou, což se může negativně projevit při delším trvání nedostatku půdní vláhy. Výsledky naznačují, že pro přežití rostlin za vodního stresu hraje světlo významnou roli. I když jsou teploty v podrostní vrstvě zapojeného lesa nižší než pod proředěným korunovým zápojem, při aktuálně měnícím se klimatu přinášejícím nejen vyšší teploty, ale i letní přísušky, nemusí být růst v podrostu hustého lesa vždy výhodou.
Hodnocení reakce odrůd pšenice seté k suchu metodami molekulární biologie
Sodomová, Karolína
Tato práce se zabývá problematikou sucha, které se s probíhající klimatickou změnou objevuje stále častěji. Při delších či intenzivních obdobích působení sucha v zemědělské krajině pak může dojít k nezanedbatelným ztrátám na výnosech polních plodin. Zde bylo sledováno působení sucha v laboratorních podmínkách na dvě předem zvolené odrůdy pšenice ozimé. Ta je v České republice nejpěstovanější plodinou, a proto je důležité znát mechanismus její obrany na stresové prostředí. Reakce na stres byl hodnocen metodami molekulární biologie. Prostřednictvím metody Real Time PCR byla sledována exprese vybraných genů, díky čemuž byly porovnány reakce odrůd Bohemia a Tonnage. Z výsledků je pak patrné, že Bohemia při vystavení stresu suchem ztrácí vodu pomaleji. Zároveň lze pozorovat vyšší expresi ochranných genů u odrůdy Tonnage. To svědčí o její nižší toleranci vůči suchu. Dá se tedy tvrdit, že v zemědělské krajině, kde se častěji objevují období sucha, bude pro snížení ztrát z výnosů vhodnější, pěstovat více tolerantní odrůdy, kterou je v tomto experimentu odrůda Bohemia.
Srovnání přístupu k adaptačním opatřením na změnu klimatu v lesích ve vybraných státech na úrovni národních plánů a politik
Papalová, Alexandra
Tématem bakalářské práce je Srovnání přístupu k adaptačním opatřením na změnu klimatu v lesích ve vybraných státech na úrovni národních plánů a politik. V této souvislosti se bakalářská práce zabývá adaptačními opatřeními, která jsou aplikována za účelem zmírnění dopadů klimatické změny na lesy a lesní hospodářství. Bakalářská práce je psána formou rešerše. Práce se nejprve věnuje základním pojmům jako klimatická změna a její vlivy obecně, vlivy klimatické změny na les a lesnictví, a adaptace na klimatickou změnu. Následně se věnuje charakteristice přírodních a socio-ekonomických podmínek a jejich zranitelnosti, rozdělení vlastnictví lesů a změny v lesnatosti ve Finsku, Španělsku a Keni. Poslední část je věnována aplikovaným adaptačním politikám a národním plánům vůči klimatické změně ve zmiňovaných zemích.
Vyhodnocení fenologických fází dospělého bukového porostu na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří
Střecha, Jaroslav
Na Ekosystémové stanici Štítná nad Vláří v Bílých Karpatech probíhá snímkování fenologickými kamerami uvnitř dospělého bukového porostu z meteorologického stožáru spolu se sběrem meteorologických dat od roku 1960. Fenologie zaznamenává pravidelně se opakující změny na rostlinách, tzv. fenofáze v návaznosti na vnějším prostředí a především počasí. Lesní ekosystémy proto fungují jako významný bioindikátor klimatických změn. Z fenologického pozorování v letech 2018–2020 byly vyhodnoceny fenofáze buku dvěma způsoby. Vizuálním vyhodnocením a pomocí analýzy vegetačního indexu ze snímku fenologických kamer. Obrazové analýzy zaznamenají fenologickou fázi dříve než pozorovatel. Došlo ke zvýšení průměrné roční teploty, což mělo za následek prodloužení vegetačního období. Vegetační léto se prodloužilo až o 82. dní. Tento trend klimatických změn spolu s výskytem let s nedostatkem srážek bude mít negativní vliv na vitalitu buku a lesních ekosystémů.
Optimalizace využívání krajiny na farmě rodiny Šťastných ve Svatoslavi
Hudec, Vít
Půdu lidé obhospodařují již od nepaměti, a ne jinak tomu je v zájmovém území. Rodinná farma se na svých pozemcích specializuje na chov dobytka na maso. Lesy, pastviny, vodní toky, remízky, to všechno na jejich farmě nalezneme. Nachází se v kraji Vysočina severozápadně od Třebíče. V posledních letech dochází na pozemcích k výrazným změnám, dřevinná vegetace odumírá a pastviny trpí suchem. Provedená charakteristika zájmového území ukázala, že půdy a zvětralý půdotvorný substrát na svazích mají vysokou rychlost infiltrace, zatímco údolnice s nízkou infiltrační schopností byly v minulém století odvodněny. Došlo také ke změnám klimatických poměrů, průměrná roční teplota se zvýšila za posledních 10 let o 1,1 °C, roční úhrn srážek se snížil o 25 mm a došlo ke změně jejich distribuce. Práce na základě souhrnu všech informací o území navrhuje soubor opatření, které mají pomoci krajině reagovat pružně na změny klimatu. Výsledkem je soupis katalogových listů vztahující se k jednotlivým prvkům v krajině, který bude pro majitele farmy rádcem při jejich hospodaření.
Návrh naučné a turistické stezky na ostrově Sokotra
Kaplánek, Tomáš
Diplomová práce se věnuje návrhu naučné stezky a turistikách tras na ostrově Sokotra. Naučná stezka se nachází v lese dračích stromů (Dracaena cinnabari) na plošině Firmihin. Trasa je dlouhá asi 6 km s převýšením 300 m. Navrženo bylo 10 informačních tabulí, které popisují dračí stromy a enviromentálními problémy, které tyto stromy a oblast postihují. Jsou zde poskytnuty informace o problémech přepásání, erozi, klimatické změně a jejich dopadech, inhibici přirozeného zmlazení dřevin, či to, jak místní lidé ovlivňují tento ekosystém. Stejná témata jsou také popsána v brožuře na 24 stranách. Tato brožura byla vytvořena v českém i anglickém jazyce. Dále byly v práci navrženy čtyři turistické trasy, které jsou barevně odlišeny, tři z nich se nachází v pohoří Haggeher a jedna v oblasti Homhil. Informace o naučné stezce a turistických trasách, jsou také poskytnuty prostřednictvím webových stránek platformy ArcGIS StoryMaps.
Vliv světla na fotosyntézu bylin v podrostu doubrav
Zvyniatskovskyi, Yan
Lesní prostředí se stále více mění. V důsledku klimatické změny dochází nejen ke změně makroklimatu, ale díky změně dřevinné skladby a přirozenému snižování zakmenění v důsledku narůstající mortality i ke změnám porostního mikroklimatu. Podrostní byliny citlivě reagují na změny stromového patra. V lesních porostech s nízkým zakmeněním do podrostu dopadá víc světla než v porostech s plně zapojenými korunami. Různé podrostní druhy bylin mají různou schopnost světlo využívat a přizpůsobit se změněným podmínkám. Krátkodobé změny jejich fotosyntézy směřují k dlouhodobým změnám v druhové skladbě a pokryvnosti. V této bakalářské práci bylo zkoumáno, jaký má vliv různý světelný požitek na parametry fotosyntézy podrostních bylin. Porovnával jsem 8 taxonů ze čtyřech skupin Ellenbergových ekologických indikačních hodnot (EIH). Výzkum probíhal v porostu teplomilných dubohabřin v CHKO Pálava a to na plochách s různou mírou proředění stromového patra. Byliny rostoucí pod plně zakmeněným porostem plasticky snížily respiraci ve srovnání s bylinami v proředěném lese, což jim umožnilo přežít i pod hustým lesním porostem. Stále však byly schopny při plném osvětlení krátkodobě dosáhnout vysokých hodnot fotosyntézy, tedy aktivně využívat i krátkodobé epizody přímého slunečního světla. Druhy, charakterizované podle EIH jako stínomilné, respirovaly za tmy méně než druhy s vyšší EIH ve vztahu k světlu, což ukazuje na souvislost mezi dostupností světla a dlouhodobým výskytem bylinných taxonů. Výsledky práce naznačují, jak by se mohlo bylinné patro temperátního lesa proměnit v souvislosti s klimatickou změnou, s potenciálními důsledky pro lesnickou typologii.
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí
Rudolf, Vít ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí Tématem předkládané diplomové práce je myslivost a rybářství ve světle vybraných otázek ochrany životního prostředí. Myslivost i rybářství jsou činnosti, které volnočasových aktivit nicméně jejich hlavním účelem je ochrana přírody a jako takové by měly reagovat na změny v přírodě, které sebou přináší klimatická změna. Cílem diplomové práce je poskytnutí čtenáři základní náhled do problematiky právní úpravy myslivosti a rybářství a hodnocení současné právní úpravy z hlediska připravenosti na změny přírodě, které sebou přináší probíhající klimatická změna. Naplnění druhého cíle je sledováno nalezením odpovědi na tři otázky: Pečuje česká úprava dostatečně o zachování biologické rozmanitosti?", "Bojuje česká právní úprava efektivně s invazivními a nepůvodními druhy?" "Je česká právní úprava připravená na změny v chování zvířat, které nevyhnutelně nastanou klimatickou změnou?". Práce je dělena do pěti kapitol. Začátek práce je věnován problematice klimatické změny je kladen důraz zejména na vyložení problémů týkajících se úbytku biodiverzity, příchodu nepůvodních druhů a změn v chování zvířat. Dále je v práci věnován prostor stručnému vylíčení jak faktické, tak právní historie myslivosti a rybářství a pramenům mezinárodního práva, které...
Vliv klimatické změny na lokality Natura 2000 v jižních Čechách
Vaškovský, Adam ; Křenová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Trnka, Miroslav (oponent)
Varování před intenzitou a rozsáhlými negativními dopady probíhající klimatické změny jsou stále naléhavější. Státy EU vytvořily unikátní soustavu lokalit Natura 2000 za účelem ochrany evropské biodiverzity a jsou právně zavázány chránit lokality tak, aby nedošlo ke zhoršení stavu jejich předmětů ochrany. Klíčovou otázkou je, zda statická soustava lokalit Natura 2000 naplní svůj účel i v budoucnu, nebo změny klimatu povedou k významným ztrátám evropské biodiverzity. Doposud existuje stále velmi málo studií, které se věnují modelování dopadů změny klimatu na lokality Natura 2000. V této práci jsem s využitím nové metody kombinující climate envelope modely s postupy aplikovanými pro hodnocení rizik změny klimatu na agroekosystémy zhodnotil vliv dopadů změny klimatu na osm vybraných typů přírodních stanovišť (TPS) vyskytujících se v oblasti jižních Čech. Jako prediktory výskytu vhodného klimatu pro TPS byly použity agroklimatologické indikátory vygenerované modelem AgriClim. Pro modelování jsem použil tři algoritmy strojového učení (generalized additive model, artificial neural network a random forest) a dva způsoby kombinování modelů (průměrování a stacking), ze kterých jsem jako nejvhodnější pro výsledné predikce vybral random forest. Výsledky modelování ukazují, že pro scénář RCP4.5 dojde už v...
International Organisation for Migration and African Union and their actions towards sustainable development in East Africa
Králová, Helena ; Tesař, Jakub (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí Africké unie a Mezinárodní organizace pro migraci v implementování cílů a strategií udržitelného rozvoje ve východní Africe od roku 2015 do roku 2020. Základní výzkumná otázka se zkoumá, jak mezinárodní organizace ovlivňují proces socializace a přijetí norem vztahujících se ke klimatické změně, migraci a udržitelnému rozvoji. Dále také tento výzkum používá koncepty sociálního konstruktivismu, cyklus normy a socializaci. Výzkum dále popisuje přístup dvou mezinárodních organizací k regionálním aktérům ve východní Africe. Kvalitativní analýza obsahuje dvě případové studie, které popisují, jak dvě různé mezinárodní organizace prosazují normy vztahující se ke stejným tématům ve stejném regionu. Tento výzkum se soustředil na kritickou diskurzivní analýzu několika různých dokumentů, které zkoumané mezinárodní organizace publikovaly. Výsledky analýzy ukázaly, že Mezinárodní organizace pro migraci se více zabývá prospěšností migrace ve spojení s udržitelným rozvojem a životními podmínkami migrantů. Dále také zahrnuje ve svých strategiích více aktérů. Africká unie zdůrazňuje roli členských států jako jednoho z hlavního aktérů a také poukazuje na roli místního obyvatelstva v budování odolnosti vůči klimatické změně. Dále se zaměřuje více na adaptační strategie spojené s...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 137 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.