|
|
Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti
Týcová, Zdenka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti se věnuje vizuální složce mediálního obrazu normalizačního prezidenta Gustáva Husáka a demokratického prezidenta Václava Havla. Práce se zabývá jejich vizuální prezentací v deníku Rudé právo, Mladá fronta a Mladá fronta DNES. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení role prezidenta v českém politickém systému a nastiňuje dějinné souvislosti. Výzkumná část se zabývá kvantitativní a kvalitativní analýzou fotografií zveřejněných v určených denících. Součástí práce je i charakteristika profilu činnosti oficiálních fotografů prezidenta a vyhodnocení informací získaných během hloubkových rozhovorů s fotografy. Rozhovor s bývalým fotoreportérem ČTK se týká fotografování prezidenta Gustáva Husáka. Rozhovor s Tomkim Němcem, Karlem Cudlínem a Jaroslavem Hejzlarem je zaměřen na fotografování Václava Havla. Práce hledá odpověď na otázku, zda prezident zasahoval do činnosti svého oficiálního fotografa a v čem se liší profil práce prezidentského fotografa v období normalizace a v období demokracie. Cílem práce je představit, jak se měnil mediální obraz českých prezidentů a ověřit nebo vyvrátit hypotézu, že se vizuální reprezentace prezidenta v denním tisku výrazně lišila v době totalitního Československa a v demokratické...
|
|
| |
|
|
Úloha smartphonu v českém fotožurnalismu
Sýsová, Kateřina ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
V Bakalářské práci Úloha smartphonu v českém fotožurnalismu se zaměřím na to, jak český fotožurnalismus ovlivnily moderní mobilní telefony neboli smartphony. V zahraničí se tímto tématem už zabývalo několik absolventů, nepodařilo se mi však najít žádnou práci, ve které by podrobně někdo zkoumal vliv chytrých telefonů na práci žurnalistických fotografů v českém prostředí. Tento důvod zkombinovaný s mým zájmem o moderní technologie a jejich vliv na žurnalistiku pro mě znamenal jasnou volbu tohoto tématu. V první teoretické části práce se budu věnovat popisu vývoje moderních mobilních telefonů a jejich postupnému rozšíření ve společnosti. Také se zaměřím na aplikace, které mohou fotožurnalistům zjednodušit pořizování, úpravu nebo následné šíření fotografií. V další části popíši konvergenci v médiích, která úzce souvisí se změnami souvisejícími s vývojem digitální technologie. V posledním úseku teoretické části práce vysvětlím proces postupného vývoje a demokratizace fotografie. Praktickou část zpracuji pomocí případové studie, ve které uvedu jednotlivé české profesionální fotožurnalisty, kteří chytré mobilní telefony pravidelně používají nebo s nimi fotili někdy v minulosti. V příloze doplním bakalářskou práci o hloubkový rozhovor s fotografem a zakladatelem webu iPhonefoto.cz Tomášem Tesařem, který se o tuto...
|
|
|
Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a LIFE
Oulová, Jana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Diplomová práce "Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a Life" se zabývá studiem velmi populárních a úspěšných obrazových časopisů první poloviny 20. století. Československý a americký titul byly ke vzájemné komparaci vybrány záměrně, jelikož jedním z předpokladů studie byla domněnka, že odlišný původ časopisů silně ovlivňoval jejich celkovou koncepci i tematické zaměření. Předmětem obsahové analýzy se staly ročníky 1937-1945 zahrnující období největšího rozkvětu obou zmíněných periodik. Cílem studie nebylo pouze popsat obsah zvolených časopisů, ale zasadit jej také do společenského, politického a umělecko-historické kontextu. Celá práce je ukotvena teoretickou částí, která nabízí obecný přehled o problematice fotožurnalismu, mapuje nesmělé počátky novinářské fotografie i zrod prvních ilustrovaných magazínů. Věnuje se rovněž technologickému vývoji, který umožnil přinášet kvalitní obrazové zpravodajství. Na druhou stranu neopomíná ani četná omezení, například v podobě cenzury, s nimiž se autoři časopisů při své práci velmi často potýkali. Klíčová slova: obrazové časopisy, časopisecká fotografie, fotožurnalismus, dokumentární fotografie, válečná fotografie, cenzura, propaganda
|
|
| |
|
|
Fotografické galerie a videožurnalismus českých online médií
Červenková, Markéta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá prostředky online žurnalistiky, konkrétně fotografickými galeriemi a videožurnalismem. Teoretická část práce se věnuje jevům digitalizace a konvergence médií, které zásadně ovlivnily žurnalistickou práci, a tedy i práci s obrazem a videem. V praktické části autor na čtyřech případových studiích zkoumá, jak česká online média pracují s obrazovým materiálem, jakým způsobem využívají prostředků videožurnalismu a jak vypadá výsledný produkt. Sledovanými médií jsou české servery iDNES.cz, ihned.cz, Aktuálně.cz a Echo24.cz. Autor popisuje uspořádání a práci v redakci, vzhled a uživatelské prostředí galerie a přehrávače. Na závěr mapuje výskyt galerií a videa na jednotlivých zpravodajských serverech v průběhu jednoho týdne. Autor v práci vycházel z odborné literatury a rozhovorů s fotografy, editory a redaktory vybraných médií. Dalším zdrojem informací byly samotné stránky zpravodajských serverů. Práce je doplněna o obrazové přílohy a přepisy rozhovorů.
|
|
|
Fotografické dílo Markéty Luskačové
Dorňáková, Anna ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje fotografické dílo, které Markéta Luskačová, jež je většinou řazena mezi dokumentaristy, vytvořila od poloviny šedesátých let až do současnosti. Práce stručně shrnuje vývoj fotožurnalistiky po takzvaném Vítězném únoru roku 1948 a dotýká se i role žen ve fotožurnalistické profesi. Práce dále pojednává o fotografickém dokumentu, hlavně sociologickém, neboť tímto označením lze dílo této autorky nejsnáze shrnout. Ve druhé části práce nastiňuji hlavní mezníky života této fotografky a postupně rozebírám její hlavní fotografické cykly. Mezi nejdůležitější témata práce Markéty Luskačové patří náboženské pouti a děti. K rozboru používám metodu obrazové analýzy, kterou Gillian Rose nazývá The Good Eye a která si všímá převážně formálních prvků obrazu, jako je například tonální kontrast nebo rámování. Tuto metodu pak doplňuji o sémiologickou analýzu, která se naopak zabývá výkladem významů obrazových znaků. Důležitým zdrojem informací při tvorbě této práce je pro mě vedle odborné literatury také sama fotografka Markéta Luskačová, s níž v hloubkovém rozhovoru rozebírám nejen její dílo, ale i její život. Celý text toto rozhovoru je řazen v přílohách bakalářské práce.
|
|
| |
|
|
Komparativní analýza obrazového pokrytí Olympijských her v Londýně 2012 v tištěném deníku a internetových novinách
Šarešová, Petra ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Diplomová práce "Komparativní analýza obrazového pokrytí Olympijských her v Londýně 2012 v tištěném deníku a internetových novinách" se zabývá fotografiemi publikovanými v MF DNES a na zpravodajském serveru Aktuálně.cz během letní olympiády v roce 2012. Hlavním cílem je nejen analýza a porovnání snímků z hlediska obsahu, kvantity a kvality, ale zároveň přiblížení práce obrazových editorů v médiích. V první části budou shrnuty teoretické poznatky důležité k pochopení dané tematiky - tedy zpravodajské hodnoty, gatekeeping, fotografie, fotožurnalismus a pak zejména sportovní fotografie, fotožurnalistika a etika, rozdíl mezi tištěnými a internetovými médii. Druhou částí je samotná analýza. K zjištění všech potřebných informací byla použita kvantitativní obrazová analýza, která zjistí množství a obsah daných snímků, kvalitativní obrazová analýza upřesňující kvalitu i obsah fotografií a rozhovory s pracovníky jednotlivých redakcí. Ty napomůžou zodpovědět otázky, jak probíhá výběr snímků v redakcích, kdo je obrazovým gatekeeperem, jak se s fotografiemi pracuje. Zároveň diplomová práce díky rozhovorům potvrdí či vyvrátí hypotézu "Internetová média upřednostňují rychlost před kvalitou a naopak tištěná média preferují kvalitu".
|
|
|
Proměna obrazu fotožurnalismu v digitální éře
Novák, Vojtěch ; Kera, Denisa (vedoucí práce) ; Vilgus, Petr (oponent)
V této práci se budeme zabývat problematikou manipulace v digitální novinářské fotografii. Zprvu popíšeme vztah fotografie a skutečnosti spolu s její schopností skutečnost reprezentovat. Na základě kontrastu mezi fotografií analogovou a digitální upozorníme na nezávislost fotografie na svém referentu a na nově otevřený prostor pro manipulaci s jejím obsahem. Dále se budeme zabývat analýzou poznatků textu Soumrak fotožurnalismu?, který výše nastíněnou situaci oslabení důvěryhodnosti novinářské fotografie reflektuje a k tomu nabízí řešení v podobě posílení vztahu fotografie - referent. Oproti tomu pak budeme stavět text s názvem Fotožurnalismus je mrtev, ať žije fotožurnalismus. Proč může digitalizace zvyšovat důvěryhodnost novinářské fotografie?, který považuje výše zmíněný přístup za zastaralý a naopak spatřuje v digitální éře možnost posílení obsahu fotografie skrze rekontextualizaci na základě vztahu fotografie - divák. Syntézou těchto poznatků pak určíme, jestli je takto nastíněnou perspektivu danou vztahem fotografie - divák možné považovat za relevantní alternativu vůči dřívějšímu přístupu. V doprovodu nastíněných poznatků pak stanovíme opěrný bod pro důvěryhodnost novinářské fotografie spolu s její transformovanou podobou.
|
host ::
RSS.