|
|
Pořízení datového souboru pro zadání zdroje ionizujícího záření (lineární urychlovač) do výpočetního systému DIAMOND
KRÁKORA, Martin
V první kapitole teoretické části mé bakalářské práce jsem se věnoval tématu radioterapie obecně a také její historii. Radioterapii je mladý medicínský obor, který léčí zhoubná i nezhoubná onemocnění pomocí ionizujícího záření. Její počátky můžeme zařadit na začátek 20. století, kdy německý fyzik Wilhelm Conrad Rontgen objevil paprsky X. Tyto paprsky se začaly využívat k léčbě nádorových onemocnění a roku 1896 byl popsán první případ, kdy došlo k vyléčení nádoru pomocí těchto paprsků. Druhá kapitola je věnována rozdělení radioterapie její klinické aplikaci. Radioterapii dělíme na kurativní (radikální) radioterapii, která je primární volbou při léčbě nádorů a cílem této metody je nádor zcela vymýtit a pacienta vyléčit. Dalším druhem radioterapie je adjuvantní. Je to "zajišťovací" metoda, která se indikuje v případě, kdy předpokládáme, že pacient má v těle stále mikroskopické zbytky nádoru. Existuje také neodjuvatní radioterapie, tzv. předoperační. Aplikuje se před léčebným výkonem, kdy je zapotřebí nádor zmenšit. Další klinicky aplikovanou radioterapií je radioterapie s paliativním záměrem. Tato léčba je indikována pacientům, jejichž onemocnění je nevyléčitelné a slouží k odstranění nebo zmírnění symptomů. Posledním druhem je nenádorová radioterapie. Tato metoda léčby se využívá pro nenádorová onemocnění a je vždy až poslední metodou volby. V další kapitole je rozebráno téma radioterapeutické ozařovače. Mezi tyto přístroje patří simulátor, který slouží k simulaci ozařovacího plánu a je velice důležitý pro plánování a kontrolu v radioterapii. Nejvíce využívanými přístroji k ozařování jsou lineární urychlovače. Tyto urychlovače při ozařování využívají vysokoenergetický svazek fotonů nebo elektronů. Dalšími používanými přístroji v radioterapii jsou kobaltové a cesiové ozařovače. Zdrojem kobaltového ozařovače je kobalt Co60 a zdrojem cesiového ozařovače cesium Cs137. Ve čtvrté kapitole jsem se věnoval plánování v radioterapii. Při plánování vzniká ozařovací plán, který musí být schválen lékařem. Tento plán je schválen v případě, když vznikne taková kombinace ozařovacích polí, kdy je dosaženo co nejpřesnější pokrytí cílového objemu požadovanou dávkou a zároveň jsou co nejvíce šetřeny zdravé tkáně a orgány. V této kapitole jsem zmínil také téma fantomů, které jsou velice důležité při plánování v radioterapii, a také jsem je využíval v praktické části mé práce při měření. Kapitola pátá je věnována ozařovacím technikám v radioterapii. Jsou zde popsány všechny základní techniky, které se využívají při ozařování ozařovací technika 1 pole, která je nejjednodušší, poté technika 2 polí tj. technika kontralaterální, konvergentní nebo tangenciální. Dále ozařovací technika 3 polí technika T a Y a také technika 4 polí technika BOX a křížový oheň. Nejsložitější techniky jsou z pěti a více polí, u kterých je využívána trojdimenzionální konformní radioterapie. V poslední kapitole jsem popisoval jednotlivé plánovací systémy, které jsou na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., a s jejichž pomocí jsem dosáhl cíle své praktické části bakalářské práce. Mezi tyto plánovací systémy patří program Mephysto mc2, Diamond a Eclipse. V praktické části mé bakalářské práce jsem prováděl nezávislé měření, na jehož základě byla potvrzena i hypotéza: "Postupem podle metodiky ad 4. lze zkrátit dobu měření parametrů svazků ionizujícího záření lineárního urychlovače pro jeho zadání do výpočetního systému DIAMOND." Cílem mé práce bylo pořídit datové soubory pro zadání zdroje ionizujícího záření (lineární urychlovač) do výpočetního systému DIAMOND. Tohoto cíle jsem dosáhl a datové soubory jsou v kapitole Výsledky (celá verze je přidána k mé práci na CD).
|
|
|
Návrh a konstrukce fantomů pro MR zobrazování
Daňová, Ľudmila ; Odstrčilík, Jan (oponent) ; Kudlička, Petr (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá návrhom realizácie statického fantómu pre zobrazovanie prostredníctvom magnetickej rezonancie. Rieši vznik samotného obrazu získaného pomocou magnetickej rezonancie a fyzikálne princípy tejto techniky. Takisto sú v práci rozoberané jednotlivé druhy fantómov, a to dynamické a statické, ako i konkrétny fantóm pre LCModel. Podrobne rozobrané sú i jednotlivé komponenty, ktoré budú použité pri meraní spektier vybraných metabolitov.
|
|
|
Simulace ultrazvukových sekvencí při kontrastním zobrazování
Staňková, Jana ; Hesko, Branislav (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o principu kontrastních zobrazovacích technik u ul-trazvukového zobrazení. Nejprve jsou zde v první části popsány pro pochopení základní prin-cipy a vlastnosti ultrazvukového vlnění. Dále je zaměřeno na kontrastní látky používané při kontrastním ultrazvukovém zobrazení. Důležitou částí je popis používaných perfuzních mode-lů se zaměřením získat perfuzní parametry a analyzovat tak perfuzní křivky získané měřením kontrastní látky v čase. Druhá část se věnuje navržení programu pro generování simulovaných obrazů a popis problematiky simulace 2D ultrazvukových tomogramů.
|
|
|
Návrh a realizace fantomu pro MRI
Šablatura, Martin ; Čáp, Martin (oponent) ; Nešpor, Dušan (vedoucí práce)
Práce se zabývá principem fungováním Magnetic Resonance Imaging (dále jen MRI) a součástmi Magnetic Resonance (dále jen MR) systému. Hlavní části práce je návrh, míchaní a měření roztoku fantomu pro MR systém. Teoretická část se věnuje problematice MRI a fantomů pro MR systém, včetně popisu konkrétního typu fantomu, který je následně realizován. V práci jsou uvedeny také metody pro návrh konkrétního fantomu a jeho následné měření. Část práce se také zabývá matematickými modely zpracování dat získaných z měření fantomů.
|
|
|
Simulace ultrazvukových sekvencí při kontrastním zobrazování
Staňková, Jana ; Hesko, Branislav (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o principu kontrastních zobrazovacích technik u ul-trazvukového zobrazení. Nejprve jsou zde v první části popsány pro pochopení základní prin-cipy a vlastnosti ultrazvukového vlnění. Dále je zaměřeno na kontrastní látky používané při kontrastním ultrazvukovém zobrazení. Důležitou částí je popis používaných perfuzních mode-lů se zaměřením získat perfuzní parametry a analyzovat tak perfuzní křivky získané měřením kontrastní látky v čase. Druhá část se věnuje navržení programu pro generování simulovaných obrazů a popis problematiky simulace 2D ultrazvukových tomogramů.
|
|
|
Kontrastní MRI perfuzní zobrazování
Šejnoha, Radim ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Krátká, Lucie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na kontrastní MRI perfuzní zobrazování pomocí metody Dynamic Contrast-Enhanced MRI. Jsou zde popsány základní principy nukleární magnetické rezonance a pulzní sekvence používané při DCE MRI. Práce obsahuje část věnovanou dynamickému kontrastnímu zobrazování fantomu na experimentálním NMR přístroji umístěném na Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně. Výsledky měření jsou vyhodnoceny na základě modelů a získané perfuzní parametry jsou diskutovány.
|
|
|
Optimalizace MRI měření slepičích embryí
Sedláčková, Gabriela ; Dražanová, Eva (oponent) ; Krátká, Lucie (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací MRI měření fantomů obsahujících slepičí embryo. Teoretická část práce je věnována základům magnetické rezonance a popisu pulzních sekvencí. Dále jsou diskutovány možnosti, jak udržovat a monitorovat teplotu v průběhu měření. Součástí práce je návrh a realizace fantomů, které jsou využívány pro měření. V programu Matlab byl vytvořen prohlížeč obdržených snímků z MR určený pro snadnou orientaci mezi obrazy při různě zvoleném nastavení pulzní sekvence či druhu fantomu. Závěr práce je věnován popisu anatomických struktur slepičího embrya a diskusi obdržených výsledků.
|
|
|
Stanovení vlastností ultrazvukových sond
Rusina, Michal ; Mézl, Martin (oponent) ; Harabiš, Vratislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá měřením vlastností ultrazvukových sond. Ultrazvukové sondy a jejich parametry zásadně ovlivňuji kvalitu výsledného zobrazení. Hodnoty parametrů sond se mohou vlivem používání měnit, jelikož může docházet k jejich opotřebení nebo k poškození a výsledné zobrazení již nemusí být korektní. Z těchto důvodů je měření parametrů sond velice důležité. V práci jsou popsány a realizovány možnosti měření prostorového rozlišení, ohniskové zóny, citlivosti sondy a měření délky mrtvé zóny. Pro měření byly použity dva ultrazvukové fantomy. V praktické části byl vytvořen program Mereni_parametru, který umožňuje zjistit hodnoty čtyř uvedených parametrů z nasnímaných snímků fantomu. Dále jsou v práci uvedeny a popsány naměřené hodnoty pro pět ultrazvukových sond. Výsledky pro dvě z těchto sond jsou pak srovnány s parametry, které udávají výrobci.
|
|
|
Kvantitativní hodnocení kvality CT RTG zobrazení
Novotný, Lukáš ; Malínský, Miloš (oponent) ; Drastich, Aleš (vedoucí práce)
Rentgenová výpočetní tomografie je v současné době nenahraditelný medicínský diagnostický systém. Kvantitativní hodnocení kvality jejího procesu zobrazení je každodenně využívaná rutina nepostradatelná pro bezchybný chod zobrazovacího systému. Tato práce se zabývá kvantitativním hodnocením kvality zobrazení u systémů 1. a 3. generace CT RTG. Především se zaměřuje na metody subjektivního a objektivního hodnocení prostorové a energetické rozlišovací schopnosti. Prostorové rozlišení je hodnoceno v prostorové a frekvenční oblasti. Energetická rozlišovací schopnost pomocí metody nízkokontrastního rozlišení. Program Kvantitativní hodnocení kvality CT RTG zobrazení vytvořený pro tuto diplomovou práci umožňuje vytvoření rekonstruovaného obrazu a jeho následné kvantitativní hodnocení. Tento program byl vytvořen s přihlédnutím k jeho použití v předmětech zabývajících se procesem zobrazení. Součást diplomové práce je i hodnocení kvality zobrazení pomocí tohoto programu a návrh laboratorní úlohy.
|
|
|
Rozdíl mezi naplánovanou a skutečnou naměřenou dávkou pod bolusem z nového materiálu
KUKAČKOVÁ, Lucie
V první kapitole v teoretické části bakalářské práce jsem se nejprve věnovala radioterapii obecně. Radioterapie je klinický obor, který využívá účinků ionizujícího záření v léčbě zhoubných i nezhoubných onemocnění. Je to jeden z nejmladších medicínských oborů. Rozvoj radioterapie začal v listopadu roku 1895, kdy byly objeveny paprsky X Wilhelmem Conradem Röntgenem. Roku 1922 se radioterapie stala samostatným lékařským oborem. V druhé kapitole je popsáno Plánování v radioterapii. Ozařovací plány pro radioterapii se vytvářejí pomocí plánovacího systému. Na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. se používá plánovací systém ECLIPSE. Tématem třetí kapitoly jsou fantomy. Fantomy jsou materiály, jejichž absorpce záření odpovídá tkáni člověka. Základním univerzálním fantomovým materiálem je voda. Kromě vody se používají i další materiály jako je např. polystyren, plexisklo, parafin, PMMA apod. V poslední kapitole teoretické části, v kapitole čtvrté, jsem se věnovala problematice bolusů. Bolusy jsou tkáni-ekvivalentní materiály a při ozařování se přikládají na kůži pacienta při potřebě zvyšování povrchové dávky a zároveň snižování dávky hloubkové. Dále se bolus využívá jako kompenzace chybějících tkání. Nejčastěji je bolus využíván u diagnózy pacientek po ablaci pro ca prsu. Nejdůležitější vlastností bolusů je schopnost absorpce záření. Na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. se dosud používal bolus ze zubařského vosku - Ceradentu. Bolus z tohoto materiálu byl tvrdý a těžko tvarovatelný. Proto dobře nepřiléhal na hrudní stěnu pacientky. Z tohoto důvodu se na oddělení onkologie pořídila nová sada bolusů z gelového materiálu od firmy CIVCO o rozměrech 30 x 30 cm a tloušťkách 0,3 cm, 0,5 cm a 1 cm v provedení s kůží a bez kůže. Tyto nové bolusy jsou snadno přilnavé na kůži pacienta a dobře kopírují tvar těla. Prvním cílem mé bakalářské práce je provést srovnání dávky naplánované a naměřené pod bolusem z nového materiálu. Tento cíl je zpracován v praktické části bakalářské práce v kapitole Výsledky. Dalším cílem je vypracování zásad pro používání bolusu. Tyto zásady jsou popsány v teoretické části bakalářské práce v kapitole Bolus pro radioterapii. V mé práci byla stanovena hypotéza: "Lze předpokládat, že vygenerovaný bolus v plánovacím systému odpovídá naskenovanému bolusu na CT s pacientem a mezi dávkou naplánovanou a naměřenou je rozdíl." Aby hypotéza mé práce mohla být potvrzena nebo vyvrácena, probíhalo měření na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Byla sbírána data jednotlivých dávek - vygenerované bolusy v plánovacím systému Eclipse různých tlouštěk (0,3 cm, 0,5 cm, 1 cm), naskenované bolusy různých tlouštěk (0,3 cm, 0,5 cm, 1 cm) na fantomech. Pro účely tohoto měření byly použity tři druhy fantomů z PMMA. Nejprve bylo měření provedeno na fantomu ve tvaru hrudní stěny u pacientky po ablaci prsu. Dále byl použit deskový fantom a univerzální IMRT verifikační fantom. Měření probíhalo nejprve na lineárním urychlovači Clinac 2100 C/D, později na novém lineárním urychlovači TrueBeam 2.5. Všechny tyto dávky byly měřeny pomocí ionizační komory od firmy PTW a objemu 0.125cm3. Data byla zpracována v tabulkách a byly vypočítány odchylky jednotlivých dávek. Na základě tohoto měření bylo zjištěno, že odchylky všech dávek jsou méně než 3%. A tím byla potvrzena i hypotéza mé práce. Mezi dávkami je rozdíl, ale ne na tolik velký, aby v průběhu plánování ovlivnil velikost dávky. V praxi z tohoto zjištění vyplývá, že na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. se bude standardně používat bolus vygenerovaný.
|
host ::
RSS.