|
|
Slavení večeře Páně s dětmi. Teologické předpoklady a současná praxe v Českobratrské církvi evangelické
Bánoci, Martin ; Landová, Tabita (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Slavení večeře Páně s dětmi. Teologické předpoklady a současná praxe v Českobratrské církvi evangelické. Anotace Diplomová práce se zabývá zkoumáním účasti a přítomnosti dětí na večeři Páně. Hlavním cílem této diplomové práce bylo zjistit, nakolik lze dnes v Českobratrské církvi evangelické najít porozumění pro přijetí dětí kolem stolu Páně, především, zda je účast dětí na večeři Páně v Českobratrské církvi evangelické dostatečně akceptovaná. Ve své první části se věnuji historickému a teologickému pozadí večeře Páně se zaměřením na dobu starozákonní a apoštolů. Tato kapitola řeší otázku: Co je večeře Páně a jaký má vůbec smysl? Druhá část se zabývá problematikou dětí a jejich účastí na večeři Páně. Věnuje se období od rané církve přes středověk k reformaci české i světové. V třetí části této diplomové práce jsou popsány různé pohledy církví nacházejících se na území České republiky. Rozebíraná a komentovaná je převážně jejich současná praxe v dané oblasti. Ve čtvrté části spolu s přílohou se nachází dotazníkové šetření, statistická a praktická data. Součástí této kapitoly je předpoklad hypotéz a jejich ověření. V dané problematice jsem analyzoval, jaká je praxe v Českobratrské církvi evangelické ohledně účasti dětí na večeři Páně. V předposlední kapitole najdeme nejrůznější argumenty současné doby pro a...
|
|
|
Postoje členů ČCE k aktuálním společensko-morálním otázkám
Lavický, Jan ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám pěti společensko-morálními tématy a zkoumám, jak se k nim staví Českobratrská církev evangelická. Tato témata jsou: 1) Manželství a rodina 2) Homosexualita 3) Soužití s etnickými menšinami 4) "Spor o bolševika" (vztah církve ke komunismu v jeho předrevoluční a současné podobě) 5) Uprchlíci a imigranti. První část této práce se zaměřuje na oficiální stanoviska synodu a synodní rady. Také rozebírá diskusi, která k přijetí těchto stanovisek vedla. Na tuto popisnou část navazuje sociologický průzkum, který zjišťuje postoje k výše uvedeným tématům mezi členy ČCE. Záměrem dotazníkového šetření je zjistit, do jaké míry se jejich názory shodují se stanovisky synodů a prohlášeními Synodní rady (byla-li v dané otázce vydána). Závěrečná část je věnována vyhodnocení získaných dat. Celkovým záměrem práce je zjistit, v jakých otázkách se členové ČCE shodnou a v čem jsme naopak církev názorově individualizovaná. Klíčová slova Českobratrská církev evangelická, sociální etika, sociologický průzkum, morální postoje
|
|
|
Odkaz Jednoty bratrské v učení a praxi současných protestantských církví v České republice
Medková, Lydie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce zkoumá odkaz Jednoty bratrské v učení a praxi současných protestantských církví v ČR. Ve své první části na základě analýzy pramenů konkretizuje odkaz Jednoty bratrské v deseti bodech, které představují nejvýraznější znaky jejího učení. Druhá část se již věnuje samotné komparaci specifikovaného odkazu Jednoty bratrské s učením a praxí jednotlivých církví. Prostřednictvím analýzy církevních pramenů a strukturovaného rozhovoru s představiteli současných protestantských církví přináší informace o tom, jaké body odkazu Jednoty bratrské se v učení zkoumaných církví vyskytují a do jaké míry zasahují praktický život společenství. Hlavním cílem práce je zjistit, zda i dnes lze v církvích v ČR nalézt prvky bohaté bratrské tradice a jak moc se jim daří odkaz Jednoty bratrské v současných podmínkách naplňovat.
|
|
| |
|
|
Repatriace českých pobělohorských exulantů z Polska na Bezdružicko po druhé světové válce
Kvasničková, Zdeňka ; Foltýn, Dušan (oponent)
Téma této rigorózní práce pojednává o reemigrantech, kteří odešli v polovině osmnáctého století kvůli tehdy zakázanému evangelickému vyznání do Slezského Pruska, a o jejich návratu zpět do vlasti. První kapitoly zachycují důsledky bitvy na Bílé hoře v roce 1620 pro nekatolíky, jejich odchod do ciziny a celkovou náboženskou situaci v českých zemích v osmnáctém století. Další kapitoly rigorózní práce se věnují samotnému životu nekatolíků v cizině a vzniku hlavních českých kolonií v dnešním Polsku. Hlavní část práce se pak na základě vzpomínek pamětníků zabývá návratem reemigrantů z polského Táborska do tehdy Československé republiky po druhé světové válce a jejich počátečnímu životu ve vlasti, konkrétně v obcích Zhořec, Kamýk, Pačín a Loučky na Bezdružicku. Velká kapitola práce je také věnována původním německým obyvatelům v této lokalitě, jejich vzájemnému soužití s příchozími reemigranty a odsunu zpět do Německa. Je zde také zachycen příděl usedlostí a pozemků navrátilcům, volby v obci Zhořec, do nichž kandidovali reemigranti, a vznik místního odboru Sboru českých exulantů ve Zhořci. Rozsáhlou kapitolu této práce také představuje vznik sborů Českobratrské církve evangelické v Černošíně a Bratrské jednoty baptistů v Teplé, založených příchozími reemigranty, a náboženská situace v období komunismu....
|
|
|
Českobratrská církev evangelická v demokratické revoluci 1989
Dvořáčková, Magdalena ; Kopeček, Michal (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je analyzovat Českobratrskou církev evangelickou v období demokratické revoluce 1989. Hlavní otázky, které si autorka klade, jsou, co pro ČCE znamenala demokratická revoluce 1989 a jak na ní reagovala, jakým vývojem ČCE procházela v prvním roce liberálně demokratického systému a jak se v tomto období vyrovnávala s komunistickou minulostí. Vypracování bakalářské práce je založené na historické analýze. Tato metoda obnáší kritické zhodnocení archivních pramenů, dobových článků v evangelických periodikách a sekundární literatury. Publikace, které slouží ke kontextualizaci řešeného tématu, se zabývají demokratickou revolucí 1989, mapují dějiny ČCE v letech 1948-1989 a hodnotí zkoumanou dobu členy ČCE. Demokratická revoluce přinesla ČCE nejen svobodu, ale i příležitost k bilanci nedávné minulosti. Rozdělení církve, které má kořeny hluboko v době nedemokratického režimu, se po roce 1989 v jistém smyslu prohloubilo rozdílným přístupem uvnitř ČCE právě k této problematice. Specifickou roli v diskusích církve sehrál tehdejší synodní senior a místopředseda vlády národního porozumění Josef Hromádka. Přes nejistotu a nejednotnost evangelíků ČCE provedla v prvním roce po demokratické revoluci několik kroků přispívajících k vyrovnávání se s komunistickou minulostí, a to výrazněji než...
|
|
|
Přestupové hnutí v Mělníku roku 1921
Novák, Jiří ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá "přestupovým hnutím" v Mělníku v roce 1921. Řečený pojem odkazuje na kampaň, která se snažila přesvědčit obyvatelstvo, aby před sčítáním lidu konaném v únoru 1921 vystoupilo z římskokatolické církve, a aby tak vyjádřilo emancipaci našeho národa od církve. Vůdčí ideou přestupového hnutí bylo přesvědčení, že Řím vždy byl naším nepřítelem, že protestantismus je vlastní podsta- tou naší národní identity a že katolická církev byla spojencem Habsburků. Předkládaná práce se snaží prozkoumat roli vedoucích skupin přestupového hnutí (Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka) v Mělníku, roli místního tisku i reakci duchovní správy. Výzkumné jádro práce je za- loženo hlavně na pramenech, a to jak archivních, tak i vydaných. Bylo zjištěno, že přestupové hnutí bylo v Mělníku poměrně úspěšné. Nebyly za- znamenány žádné násilné střety. Místní tisk hrál významnou roli a přestupové hnutí podporoval. Klíčová slova: přestupové hnutí, Mělník, Církev československá, Českobratrská církev evangelická, Volná myšlenka, diskursivní analýza
|
|
|
Utváření Evangelického zpěvníku Českobratrské církve evangelické
Pospíšilová, Eliška ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Filipi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zpracovává vývoj přípravy Evangelického zpěvníku Českobratrské církve evangelické, která trvala více než půl století. Ve čtyřech kapitolách podává chronologický přehled o práci jednotlivých komisí, vývoji názorů na nový zpěvník a konečném vydání. První kapitola zpracovává nejstarší církevní zpěvníky od vzniku církve v roce 1918, druhá se věnuje počátku systematických příprav v letech 1941 - 1950, třetí potom sleduje práci Hymnologického odboru Synodní rady Českobratrské církve evangelické, který byl založen v roce 1951, až do roku 1979, kdy dochází k definitivnímu vydání nového zpěvníku. Čtvrtá kapitola zachycuje reakce na vydání nového zpěvníku, vydání Dodatku a nastiňuje současnou situaci. Celou práci pak dokresluje rozhovor s pamětníkem přípravy zpěvníku, panem Jiřím Otterem, někdejším tajemníkem SR, který se aktivně podílel na tiskových přípravách v Německu. Poskytl také dobové fotografie, které jsou k dispozici v Přílohách. Celá práce se opírá o archivní materiály nashromážděné v Archivu ČCE a v Národním archivu, excerpované autorkou v první polovině roku 2013.
|
|
|
Evangelíci a spiritismus v Podkrkonoší
Kletvík, Jan ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Rejchrtová, Noemi (oponent)
Koncem 19. století se na českém území značně rozšířil spiritismus, víra v komunikaci se zemřelými skrze médium. Hnutí se rozmohlo obzvláště v Podkrkonoší, kde se vyskytovaly silné sbory tolerančních evangelíků. Cílem této práce je objasnit postoje evangelíků v Podkrkonoší ke spiritismu, jakož i popsat jejich příčiny a důsledky. Pochopení těchto postojů pomůže porozumět charakteru současných zdejších sborů. V této práci jsem sledoval především evangelíky v Libštátě, Křížlicích a v Jičíně. Značnou pozornost jsem věnoval jednotlivým farářům, neboť jejich stanoviska byla pro sbory často určující. K poznání těchto postojů jsem využil zejména archivních materiálů jednotlivých sborů, rozhovorů s pamětníky a osobních deníků. Zároveň jsem vypracoval přehled o postojích církví ve Velké Británii ke spiritismu, který slouží ke komparaci obou míst. Z výsledků bádání vyplývá, že se postupy jednotlivých farářů výrazně lišily. Někteří byli ve svých postojích radikální, což vedlo k vylučování spiritistů ze sboru. Jiní byli smířliví a spiritisty do sboru přijímali. Nakonec zde byli i faráři, kteří o problému mlčeli, v tomto případě zůstala mezi spiritismem a křesťanstvím nejasná hranice.
|
|
|
Stanoviska církví k eutanázii v České republice
Mlýnková, Kristýna ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem "Stanoviska církví k eutanázii v České republice" pojednává o problematice eutanázie napříč dokumenty čtyř vybraných církví, působících v České republice. Jedná se o Římskokatolickou církev, Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku, Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou husitskou, přičemž je přihlédnuto i k dokumentům, které vydala ekumenická grémia, mezi jejichž členy tyto církve patří. Cílem práce je vytvořit souhrnné pojednání o stanoviscích těchto církví. Po uvedení do problematiky eutanázie, vysvětlení základních pojmů a nastínění její historie se práce věnuje analýze dokumentů vybraných církví. Další metodou je komparace jednotlivých dokumentů, která ústí v definování aspektů, ve kterých se dané církve shodují.
|
host ::
RSS.