|
|
Předvolební průzkumy k volbám do Poslanecké sněmovny v letech 1996-2021 a jejich úspěšnost
Ilková, Veronika ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Bakalářská práce zpracovává data výstupů předvolebních šetření k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Cílem bakalářské práce je zhodnotit kvalitu předvolebních průzkumů za dobu od prvních voleb do PSP ČR v roce 1996 do aktuálně posledních voleb v roce 2021. Spolu s tím jsou zkoumány i jednotlivé aspekty šetření, které by mohly mít vliv na jejich (ne)kvalitu. V teoretické části práce je shrnut historický vývoj zkoumaného fenoménu. Následně jsou představeny základní metodologické metody používané při konstrukci tohoto typu průzkumů. Dále jsou popsány i jednotlivé typy šetření s volební tématikou z pohledu zadavatele a uživatele. Praktická část vymezuje použitá data spolu se základním představením agentur organizujících předvolební průzkumy, věnuje se i zvolené metodologii. Vybrané statistické metody umožňují zpracování vybraných dat a následné zodpovězení hlavní výzkumné otázky a dvou dílčích podotázek. Práce přináší i bližší pohled na ČSSD, jakožto na stranu jejíž predikce se často výrazně lišily od skutečných volebních zisků.
|
|
|
Volební model na ZAČÁTKU března 2020
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v březnu 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Legislativní proces jako nástroj prosazování zájmů
Krudenc, Václav ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá legislativní proces v České republice pro potřeby lobbingu. Teoretická část má za cíl především seznámit čtenáře se samotným pojmem lobbingu a s jeho historií a následně lobbing systematicky zařadit z hlediska public affairs. V druhé části práce dochází k důkladné analýze současného jednacího řádu obou komor Parlamentu České republiky a popisu fází, ve kterých je možnost do návrhů zákonů vstupovat a upravovat je. Tato část popisuje tvorbu zákonů od zákonodárné iniciativy přes jednotlivá připomínková řízení až po jednání v obou komorách parlamentu a možnost uplatnění prezidentského veta. Závěrečná část práce se zabývá historickou genezí jednacích řádů obou komor Parlamentu České republiky. Hlavním cílem práce je představit možné způsoby, kterými je možno prosadit soukromé zájmy v procesu tvorby zákonů v České republice.
|
|
|
Důvěra stranickým představitelům – září 2020
Červenka, Jan
CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména 20 čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a první místopředsedové.Mezi představiteli parlamentních stran v září 2020 občané nejčastěji vyjadřovali důvěru Janu Hamáčkovi (43 %) a Andreji Babišovi (39 %), nejvyšší podíly nedůvěry se objevily v případě Tomia Okamury (61 %) a Vojtěcha Filipa (59 %). V porovnání s posledním předchozím výzkumem zřetelně poklesla důvěra, případně zvýšila se nedůvěra u Václava Klause mladšího (pokles důvěry o 9 procentních bodů, nárůst nedůvěry o 6 procentních bodů), Petra Fialy (pokles důvěry o 6 procentních bodů), Víta Rakušana (pokles důvěry o 5 procentních bodů, nárůst nedůvěry o 7 procentních bodů), Markéty Pekarové Adamové (nárůst nedůvěry o 6 procentních bodů), Olgy Richterové (nárůst nedůvěry o 6 procentních bodů) a Jana Hamáčka (pokles důvěry o 4 procentní body). Naopak zlepšení ve formě zvýšení podílu důvěry oproti poslednímu srovnatelnému výzkumu se u žádného ze zkoumaných představitelů politických stran neobjevilo, ovšem u některých poklesl podíl nedůvěřujících, a to v případě Mariana Jurečky (pokles podílu nedůvěřujících o 8 procentních bodů oproti dubnu 2019), Radima Fialy (pokles podílu nedůvěřujících o 7 procentních bodů), Andreje Babiše (pokles podílu nedůvěřujících o 6 procentních bodů) a Jaroslava Faltýnka (pokles podílu nedůvěřujících o 4 procentní body).
|
|
|
Volební model v září 2020
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v září 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Volební model v červenci 2020
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v červenci 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Volební model v červnu 2020
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v červnu 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Volební model v únoru 2020
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v únoru 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Volební model v lednu 2020
Pilnáček, Matouš
V šetření realizovaném v lednu 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference. Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
|
|
|
Legislative Behaviour of Deputies in the Czech Republic
Hájek, Lukáš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Kopeček, Lubomír (oponent) ; Pink, Michal (oponent)
Výzkum parlamentní aktivity poslanců má v západní Evropě dlouhou tradici. Nicméně v České republice zůstával právě tento obor až dosud poměrně neprobádaným územím. Právě z tohoto důvodu předkládaná dizertační práce identifikuje nejvíce palčivé otázky týkající se parlamentní práce zákonodárců a přináší odpovědi ve formě kolekce sice částečně samostatných, ale přesto vzájemně propojených studií. Konkrétně využívám kvantitativní metody analýzy, a to při práci s daty o parlamentní aktivitě všech poslanců Parlamentu České republiky, kteří disponovali mandátem mezi lety 1993 a 2017. Tento původní a unikátní datový set tak obsahuje informace o parlamentním výkonu celkem 1 518 poslanců. Výsledky studie ukazují, že parlamentní politická soutěž se odehrává na základě dvou konfliktních linií - (1) institucionální mezi vládnoucími stranami a opozicí a (2) ideologické socio-ekonomické mezi levicovým a pravicovým přístupem k politice. Dizertační práce dále dokládá, že věk a parlamentní zkušenost poslanců významně ovlivňují aktivitu zákonodárců. Zatímco starší a zkušenější poslanci předkládají více návrhů zákonů, častěji promlouvají na plenárních schůzích a získávají pro sebe více pozic ve sněmovních orgánech, nováčci v poslaneckých lavicích se relativně více soustředí na práci mimo samotné parlamentní budovy. Z...
|
host ::
RSS.