|
|
Financování exportu českých firem za současné ekonomické situace roku 2012
Pěchová, Hana ; Mejstřík, Michal (vedoucí práce) ; Luňáčková, Petra (oponent)
Diplomová práce ukazuje, jak důležitá je v současné době ekonomické nejistoty pro hospodářství České republiky státní podpora vývozu a před jakými hrozbami momentálně stojí. V jednotlivých kapitolách práce ukazuji, že je nezbytné umožnit českým exportérům dostupnost vývozních úvěrů, díky kterým mohou být také naplněny cíle nové exportní strategie. Poté představuji metody státní podpory, dvě české exportní agentury a pomocí gravitačního modelu a následné analýzy ukazuji, že je celospolečensky výhodné tyto agentury podporovat, neboť pozitivní vliv této podpory lze očekávat také ve zvýšení zaměstnanosti, růstu HDP a zvýšených přínosech do státního rozpočtu prostřednictvím daní. Dále čtenáře seznamuji s hrozbou, kterou pro exportní financování v Evropě představují regulatorní požadavky nově zaváděné bankovní regulace Basel III - a to nejen ty kapitálové, ale také nově zaváděný pákový poměr. Ekonometrický model empiricky potvrzuje hypotézu, že Basel III bude mít negativní vliv na dostupnost a cenu exportních úvěrů. Naopak dle závěrů z tohoto modelu nelze předpokládat, že by tato regulace významně ovlivňovala české exportní úvěrové instituce.
|
|
|
Counterparty Risk under Basel III
Macek, Petr ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Rippel, Milan (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat důsledky regulace Basel III na kreditní riziko protistrany. Analyzovali jsme vývoj OTC trhu, rozebrali systémové riziko a způsob, jak centrální protistrany mohou zmírnit nebo rozšířit nákazu mezi bankami. Použili jsme nasimulovaná data, abychom vytvořili stress test model ke zjištění dopadů kreditního rizika protistrany na kapitálové požadavky bank, když výrazně vzroste úroková míra. Bylo vytvořeno šest možných scénářů vývoje úrokové míry se vzrůstající hodnotou. Z těchto scénářů jsme spočítali úroveň expozice a credit valuation adjustment (CVA) jako tržní hodnotu kre- ditního rizika protistrany. Došli jsme k následujícím závěrům: (1) České banky mají dostatečný kapitál k tomu, aby odolaly jakémukoli vzrůstu úrokové míry v kterémkoli scénáři. (2) Banky s vysokou derivátovou expozicí jako Bank of Amerika, Citibank a JP Morgan by čelily výrazným problémům, pokud by se úroková míra zvýšila. (3) Mezi CVA a úrokovou mírou není přímá úměra, CVA roste rychleji s růstem úrokové míry.
|
|
|
Procyclicality in Basel II and Basel III
Šobotníková, Petra ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
Termínem procykličnost se označuje schopnost systému zesilovat výkyvy hospodářského cyklu. Nedávná finanční krize prokázala, že současný regulační rámec Basel II na hospodářský cyklus působí přesně tímto způsobem. Nový rámec Basel III proto obsahuje nástroje, které by procykličnost měly snížit. Cílem této práce je zjistit, zda jsou tyto nástroje efektivní a zda se procykličnost Basel III v porovnání s Basel II sníží. V rámci analýzy použijeme model jednoduché ekonomiky se sektorem domácností a sektorem firem. Pomocí metody nejmenších čtverců odhadneme citlivost rizikových vah, definovaných Basilejskými dohodami, na hospodářský cyklus. Vzhledem k tomu, že finální verze Basel III byla publikována teprve nedávno, nenabízí současná literatura mnoho analýz dopadu Basel III na procykličnost. Proto je hlavním přínosem této práce model zahrnující proticyklické nástroje podle Basel III a následné srovnání vlivu obou Basilejských dohod na hospodářský cyklus. Přínosem je také analýza procykličnosti přímo pro region Visegrádské čtyřky. JEL klasifikace E32, E44, E58, G21 Klíčová slova procykličnost, Basel II, Basel III, bankovní dohled
|
|
|
Optimalizace kapitálových požadavků vycházejících z modelu Value at Risk pomocí dynamického řízení rizik
Kyjonková, Petra ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Doležel, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Optimalizace kapitálových požadavků vycházejících z modelu VaR pomocí dynamického řízení rizik" pojednává o možnosti finančních institucí snížit nároky na kapitál vyplývající z basilejských pravidel na základě kalibrace odhadu volatility v modelu VaR pro různá časová období. V první části práce analyzuje v současnosti se odehrávající krizi, její zdroje, průběh a především dopady na celosvětově přijímaná regulatorní pravidla. Vzhledem k požadavku na téměř dvojnásobné navýšení regulatorního kapitálu pak diskutuje možnosti dynamické optimalizace držení kapitálu na základě střídání konzervativních a agresivních strategií řízení rizik. Analytická část práce pak prezentuje výsledky testů volatility na datech šesti evropských indexů od roku 2003, rozdělených podle hladiny volatility do několika časových úseků. Je navržen přístup, podle kterého by finanční instituce dokázaly omezit dopady na návratnost svého kapitálu (ROE), a to při splnění všech podmínek pro model Value at Risk definovaných regulátorem. Negativním důsledkem snížení kapitálových požadavků je však zvýšená míra selhání modelu. Ačkoli tedy finanční instituce mohou docílit navrženým postupem snížení hladiny VaR až o pětinu, musí k tomu použít některou z řady velice agresivních strategií. Dynamické odhadování volatility se pak...
|
|
|
Interbank contagion under the Basel III regulatory framework
Chleboun, Jakub ; Jakubík, Petr (vedoucí práce) ; Lešanovská, Jitka (oponent)
Tato studie hodnotí dopad regulatorního rámce "Basilej III" na mezibankovní nákazu. Studie se zaměřuje na přímou mezibankovní nákazu šířící se skrze mezibankovní zahraniční pohledávky mezi národními bankovními sektory. Síťový model založený na rozvahách bankovních sektorů využívá čtvrtletní konsolidované bankovní statistiky shromažďované Bank for International Settlements k simulaci úvěrového šoku a šoku financování za nepříznivých tržních podmínek. V porovnání s "Basilejí II" regulatorní rámec "Basilej III" snižuje pravděpodobnost mezibankovní nákazy (následující po simulované insolvenci jednoho bankovního sektoru) z 31 % na 14 % a snižuje dopad nákazy o 63 % měřeno průměrnou ztrátou bankovního sektoru. Simulace při obou regulatorních rámcích ukázaly, že i poměrně malé bankovní sektory mohou vyvolat závažnou nákazu porovnatelnou s velkými bankovními sektory. Během období 2005 až 2009 stabilizoval regulatorní rámec "Basilej III" výkyvy v rozsahu mezibankovní nákazy.
|
|
|
Credit Risk in the Macroprudential Framework: Three Essays
Seidler, Jakub ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Witzany, Jiří (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent) ; Schmieder, Christian (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut ekonomických studií Úvěrové riziko v makroobezřetnostní politice: Tři eseje Disertační práce Autor: PhDr. Jakub Seidler Školitel: prof. Ing. Oldřich Dědek, CSc Akademický rok: 2011/2012 Abstrakt Disertační práce se zabývá identifikací kreditního rizika v souvislosti s makroobezřetnostní politikou, jejíž cílem je zmírnit vznik systémového rizika a přispět k vyšší stabilitě finančního sektoru. První esej se zabývá klíčovým parametrem kreditního rizika - ztrátovostí ze selhání (loss given default - LGD). Podrobně je ilustrováno odvození vzorce pro výpočet očekávaného LGD pomocí upraveného Mertonova modelu a následně je diskutována citlivostní analýza LGD vzhledem k ostatním strukturálním ukazatelům společnosti. Na závěr jsou odhadnuty očekávané LGD v pětiletém horizontu pro vybrané společnosti kotované na Burze cenných papírů Praha. Výpočty ukazují, že průměrné LGD analyzovaného vzorku firem se pohybuje mezi 20-50 %. Druhý článek se věnuje otázce, jak nejlépe určit, zda pozorované zadlužení privátního sektoru je již nadměrné v souvislosti s makroobezřetnostním nástrojem navrhovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled, tzv. proticyklickým kapitálovým polštářem. Empirická analýza na vybraných zemích střední a východní Evropy včetně ČR ukazuje...
|
|
|
Implementation of Basel III: Impact on the Behaviour of the Banking Sector
Kreidl, Jan ; Rippel, Milan (vedoucí práce) ; Doležel, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jaké důsledky bude mít zavedení nových regulací bankovního sektoru, nazývaných Basel III, na bankovní sektor samotný. Vzhledem k chybám v regulacích Basel II, jako jsou třeba zesilování procykličnosti, přehnané spoléhání na hodnocení ratingových agentur nebo nechtěná motivace k sekuritizaci aktiv. Podrobné prozkoumání regulací Basel III a související literatury naznačilo, že jedním z nejtěžších úkolů, který čeká banky po zavedení nových regulací, je nastřádání dostatečného množství kapitálu na pokrytí zvýšené kapitálové přiměřenosti a zavedení nových ukazatelů likvidity. Toto bezpochyby zapříčiní změnu v chování bankovního sektoru. Pomocí analýzy panelových dat se proto zkoumáme souvztažnost mezi změnami v kapitálové přiměřenosti a námi vybranými závislými veličinami, změnami úrokových měr, změnami v množství poskytovaných úvěrů a změnami v stabilitě banky v zemích Visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Pomocí odhadnutých koeficientů pak můžeme určit, zda bude mít zavedení regulací Basel III případné nechtěné negativní důsledky a zda dojde ke splnění vytyčeného cíle, zvýšení stability bank.
|
|
|
Kapitálová přiměřenost bank - důvody, vývoj a perspektivy její regulace
Nádvorník, Petr ; Kotáb, Petr (vedoucí práce) ; Dřevínek, Karel (oponent)
x Shrnutí Tato diplomová práce se snaží o eklektický právní a ekonomická pohled na historii, současné principy a možný budoucí vývoj v oblasti regulace kapitálové přiměřenosti bank. Pracuje s řadou právních a ekonomických zdrojů i oficiálními dokumenty basilejské Komise. Naším cílem je objevit ekonomické pozadí regulace kapitálové přiměřenosti, její právní dopad i incentivy, které vytváří. V první kapitole analyzujeme ekonomické rationale bankovní regulace, vysvětlujeme možné metody regulace výše kapitálu banky a zasazujeme je do kontextu ostatních nástrojů bankovní regulace. V této kapitole také představujeme základní principy fungování Basel I, jeho implementační proces, použití nových regulatorních technik a také jeho zjištěné slabiny. V druhé kapitole se věnujeme procesu přijímání Basel II a rozebíráme jeho transparentnost a institucionální rámec. Probíráme zde také některé problematické aspekty implementace CRD směrnic do českého práva ve vztahu k obecným požadavkům na kvalitu právních předpisů. V další kapitole rozebíráme mechaniku fungování Basel II. Ve větším detailu se věnujeme problematice sekuritizace, podrozvahových expozic a "přenášení příslibů" napříč finančním systémem. Na konkrétních příkladech jsou poté ukázány nedostatky Basel II ve světle nedávné finanční krize. V páté kapitole popisujeme...
|
|
|
Countercyclical capital buffers in a new regulatory framework
Malega, Ján ; Seidler, Jakub (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Táto práca sa zaoberá vhodnosťou návrhu proticyklických kapitálových vankúšov ako novým nástrojom bankovej kapitálovej politiky. Koncept kapitálových vankúšov spočíva v tvorení dodatočných kapitálových rezerv v čase rastu ekonomiky, ktoré sa využívajú na stlmenie dopadov v období recesie. Práca rozoberá hlavné predpoklady a kľúčové premenné, ktoré pomáhajú určiť obdobie, tzv. nadmerného úverovania, teda čas, kedy by mali byť kapitálové rezervy uvoľnené. Konkrétne sa zameriava na metódu Hodrick-Prescott filtrovania, kde skúma, či metóda navrhnutá Basilejským výborom pre nastavenie kapitálových vankúšov je vhodná z pohľadu krajín strednej a východnej Európy, špeciálne v prípade Českej republiky. Za týmto účelom bol zavedený nový súbor ukazovateľov, ktorý určuje obdobie nadmerného rastu úverov v danej ekonomike. Na základe získaných výsledkov môžeme usúdiť, že vyhladzovací parameter navrhnutý Bazilejským výborom pre bankový dohľad použitý v Hodrick-Prescott filtri je v prípade konvergujúcich ekonomík nadhodnotený a môže viesť k nesprávnemu nastaveniu proticyklických kapitálových vankúšov v daných ekonomikách. Kľúčové slová: Basel III, nadmerné úverovanie, Hodrick-Prescott filter, ukazovateľ pomeru úverov ku HDP, krajiny strednej a východnej Európy
|
|
|
The Impact of Basel III on European Banks
Šútorová, Barbora ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Lešanovská, Jitka (oponent)
Cieľom tejto práce je komplexne analyzovať dopad prísnejších kapitalových požiadaviek definovaných vrámci nového regulatorného rámca Basel III na banky v Európskej únii, pričom detailne je študovaný dopad na úrokové sadzby a objem poskytnutých úverov, ziskovosť, rizikovať a tržnú hodnotu bánk. Naša analýza, ktorá aplikuje metódu simultánnych rovníc a modely panelových dát na historické dáta pre takmer 600 Európskych bánk v období 2005-2011, vedie k nasledujúcim zisteniam: (1) Banky, ktoré budú nútené zvýšiť svoju kapitálovú primeranosť meranú pomerom vlastneho kapitálu k rizikovo váženým aktívam (CE/RWA), zvýšia úrokové sadzby úverov o 18,8 bázických bodov na každý percentuálny bod daného pomeru. (2) Toto, za predpokladu nutnosti zvýšiť CE/RWA na 9,5%, povedie k miernemu poklesu objemu poskytnutých úverov o 2% zo súčasného objemu. (3) Naša štúdia ďaľej prináša očakavaný výsledok, že nutnosť zvýšiť kapitalovú primeranosť spôsobí bankám zníženie ziskovosti. Konkrétne, každé zvýšenie CE/RWA o jeden percentuálny bod zníži ziskovosť bánk v absolútnych hodnotách o 0,122 percentuálnych bodov. (4) Tieto efekty sa ukázali byť negatívnymi signálmi pre investorov investujúcich do verejne obchodovaného kapitálu bánk, a preto očakávame, že tržná hodnota bánk zvyšujúcich svoju kapitalovú primeranosť poklesne.
|
host ::
RSS.