|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
Arktická strategie EU: Otázka aktérství Evropské unie
Slezáček, Filip ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kadlecová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá určováním aktérství Evropské unie v rámci mezinárodního prostoru, který je v tomto případě omezen na Arktickou oblast. Politiky uvnitř EU nejsou stejnoměrně rozvinuté, a proto v určitých situací v určitém kontextu nemusí být EU považována za aktéra. Dokument Arktická strategie vyjmenovává tři pilíře - oblasti, v nichž by se EU měla snažit plnit své vytyčené cíle. Pomocí metody určování aktérství od Bretherton, C. et Vogler, J. se objasní, který pilíř je jak silný a jestli EU zvládá pozici aktéra ve světle svých cílů.
|
|
|
The United States, China, and the Emerging Balance of Power in the Arctic
Lavengood, Zachary Colin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V souvislosti s rostoucím tempem klimatických změn posledních dvou desetiletí se region Arktidy znovu dostává do centra mezinárodní politiky. Tání pevninských ledovců a permafrostů v Arktidě nejen že zvyšuje dostupnost těžby nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také otevírá možnosti vzniku nových cest námořní dopravy, které mají potenciál radikálně změnit podobu světového obchodu. Geopolitický potenciál Arktidy se tak zvyšuje, což má za následek zvýšení zájmu světových velmocí o tento region. Výjimkou nejsou ani Spojené státy americké a Čínská lidová republika, na něž se tato práce zaměřuje. Jejich příslušné arktické politiky totiž formují rovnováhu sil nejen mezi nimi samotnými, ale i mezi ostatními aktéry mezinárodní politiky. Spojené státy americké dlouhou dobu zaujímaly v otázce Arktidy postoj laissez-faire, což způsobilo, že v porovnání s ostatními aktéry co do přítomnosti v arktické regionu značně zaostávají. Oproti tomu Čína se rozhodla navzdory své zeměpisné vzdálenosti výrazně svou přítomnost v regionu posílit. Arktidě totiž přikládá strategickou roli ve svém projektu novodobé Hedvábné stezky (Belt and Road Project). Z pohledu realismu se rovnováha sil v Arktidě momentálně jeví jako stabilní, neboť jednotliví aktéři pokračují ve vyplňování prostoru, jež byl až doposud mocensky...
|
|
|
Quantification of specific microbial functional guilds in Arctic permafrost soil
WALTER, Deborah
The quantity of specific bacterial and archaeal groups were determined in permafrost soils. The selected groups were quantified by quantitative polymerase chain reaction (qPCR) of specific genes: total archaea (16SrRNA gene), methanogenic archaea (mcrA gene), nitrogen fixators (nifH gene) and denitrifiers (nosZ gene). The quantities of these groups were compared between different soil horizons and furthermore correlations between the quantity of gene copies and basic soil parameters were computed.
|
|
|
Tažní psi v Arktidě jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat
BROŽ, Marek
Cílem této práce bylo posoudit tažné psy jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat. Byly vyšetřeny vzorky výkalů tažných psů ze Svalbardu a Grónska pomocí molekulárních a mikroskopických metod na přítomnost mikrosporidií, kryptosporidií, giardií a helmintů. Jeden vzorek ze Svalbardu byl pozitivní na přítomnost vajíček hlístice Toxocara canis a čtyři vzorky ze Svalbardu byly pozitivní na DNA mikrosporidie Enterocytozoon bieneusi neobvyklého genotypu.
|
|
|
Problematika prostředí vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu se zaměřením na suchozemské rostliny
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu. V úvodu jsou popsány a definovány oblasti vysokých zeměpisných šířek a krátce popsány jejich hlavní charakteristiky v současné době. To umožňuje lepší pochopení výrazných odlišností těchto oblastí dnes a v geologické minulosti. Vlastní práce se stručně zabývá paleogeografickým postavením arktických a antarktických oblastí, jejich paleoklimatickou situací, organismy obývajícími suchozemská a mořská prostředí a způsoby jejich adaptací. Detailnější přehled je uveden u suchozemských rostlin. Poslední část je věnována specifickým strategiím přežití suchozemských rostlin v polárních oblastech v teplých geologických obdobích. Na základě prostudované literatury se práce snaží odpovědět na otázku, jaká byla strategie rostlin při adaptaci na vysoké zeměpisné šířky, zda byla stálezelenost, nebo opadavost účinnější pro přežití dlouhých a relativně teplých polárních noci. Na závěr je uveden význam studia vysokých zeměpisných šířek v období křídového a paleogenního skleníkového typu klimatu ve vztahu k možným budoucím důsledkům globálního oteplování. Klíčová slova: křída, paleogén, vysoké zeměpisné šířky, Antarktida, Arktida, suchozemské rostliny.
|
|
|
Economic development of the Canadian Arctic and the impact of mining on Inuit
Švecová, Marianna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá analýzou a porovnávaním troch hlavných období vo vývoji ťažby nerastných surovín v kanadskej Arktíde a jej dopadov na domorodých Inuitov, začínajúc 50. rokmi 20. storočia a končiac administratívou premiéra Harpera v rokoch 2006 až 2015. Ťažba nerastných surovín ako prostriedok, cez ktorý vláda podnikala svoju víziu ekonomického rozvoja oblasti zahájeného "Severnou víziou" premiéra Diefenbakera, sa stala tiež nástrojom na integráciu Inuitov do modernej kanadskej spoločnosti. Zapojenie do systému zamestnania v baniach však malo na populáciu Inuitov hlboké socio-ekonomické následky, ktoré sú v komunitách viditeľné dodnes. Kým však v počiatkoch ťažobných aktivít bol prístup vlády k integrácii pôvodných obyvateľov značne kolonialistický, v druhej sledovanej fáze sa postoj vďaka politickej agitácii Inuitov začal meniť. No hoci sa počas neoliberálnej éry postupne formoval spoločný dialóg a rovnoprávne postavenie inuitskej a majoritnej kanadskej kultúry, federálna vláda naďalej vidí v kanadskej Arktíde najmä jej ekonomický potenciál, zatiaľ čo životné podmienky Inuitov dlhodobo ostávajú na nízkej úrovni.
|
|
|
Healthy Way of Living in Extreme Climate Conditions of the Arctic
Gninenko, Yekaterina
Rozvoj Arktidy je potřebný nejen z hlediska těžby nerostných surovin a stavby vědeckých center, ale také kvůli zvýšení kvality života místního obyvatelstva. Toho lze dosáhnout právě díky architektuře, která ovlivňuje jak pracovní, tak osobní život obyvatel Arktidy. Článek se zabývá ekologickými aspekty souvisejícími s problematikou well-being arktické architektury, její dopad na veřejné zdraví a hledání udržitelných řešení při projektování v křehkém prostředí Dálného severu.
|
|
|
Inuité a Severní strategie Kanady
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce Inuité a Severní strategie Kanady se zabývá vztahem mezi kanadskou federální vládou a skupinou původních obyvatel - Inuitů, především v letech 2006-2015, kdy post kanadského premiéra zastával konzervativní Stephen Harper. V roce 2007 byl zveřejněn plán aktivního rozvoje arktického území tzv. Severní strategie Kanady, založený primárně na ekonomickém rozvoji a zvýšené kanadské přítomnosti v Arktidě. Současně byl v tomto dokumentu oficiálně uznán význam Inuitů pro Kanadu v podobě postavení kanadského nároku na Arktidu, na historické přítomnosti Inuitů v této oblasti. I přes tento fakt, se Inuité nedočkali výrazných změn, které by pomohly řešit současnou socio-ekonomickou krizi, ve které se nacházejí a nadále jsou minimálně konzultováni v krocích, týkajících se oblasti, ve které žijí. Cílem této práce je, na základě dvou stěžejních dokumentů: Severní strategie Kanady a Inuitského plánu akce, analyzovat priority a požadavky Inuitů a federální vlády, za účelem zjištění, zda Inuité a federální vláda sledují stejné cíle, a v čem spočívá neporozumění a selhávající komunikace mezi těmito dvěma stranami, která brání v řešení sociální krize Inuitů a pravé prosperitě arktického území. Práce sleduje hlavní hypotézu, že hlavním problémem je odlišné vnímání Arktidy jednotlivými stranami, vláda ji...
|
|
|
The Geopolitical Significance of the Bering Strait Region in the 21st Century
Raková, Alena ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
S rostoucím geopolitickým významem asijsko-pacifického regionu a Arktidy, zásadním způsobem roste i význam Beringovy úžiny jako strategického geopolitického území a dopravního uzlu ve 21. století. To je zapříčiněno změnou klimatu, jež má za následek tání mořského ledu v Arktidě a její celkové oteplování, čímž danou oblast otevírá novým ekonomickým možnostem. Těmi jsou zejména rostoucí dostupnost nerostných zdrojů v Severním ledovém oceánu a zpřístupňování nových námořních tras. To vše má zásadní dopad na Beringovu úžinu, jakožto jediný koridor spojující tichomořskou a arktickou oblast. Zároveň však může mít zvýšená dopravní aktivita v oblasti a zapojení více akterů neblahý vliv na zdejší ekosystém a životy původních obyvatel. Tato diplomová práce zkoumá limity, výzvy i nástrahy, kterým tento dopravni koridor v dnešní době čelí. Dále se zabývá jakým způsobem bude ve 21. století růst geopolitický význam oblasti Beringovy úžiny vzhledem k její unikátní strategické poloze, která ji předurčuje stát se důležitou dopravní křižovatkou a jaké to bude mít dopady na zdejší prostředí. I když i zájmy dalších aktérů v oblasti jsou zkoumány, práce se zabývá tématem převážně z pohledu USA. Důraz je kladen především na roli Spojených států, jejich přístup k Beringové úžině, a tím na americkou vládní politiku v této...
|
host ::
RSS.