|
|
Northern Sea Route communication for 21st Century?
Kregl, Jan ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Severní mořská cesta je námořní komunikace spojující Evropu s Asií podél arktických břehů Ruské federace. Po dlouhá desetiletí jsou v námořní dopravě využívány tytéž komunikace, celkový objem přepravy však stále roste a Suezský či Panamský kanál by tak brzy mohly dosáhnout svých maximálních kapacit. Aby bylo možné předejít přehlcení a paralyzaci těchto klíčových strategických bodů, bude zapotřebí hledat nové, alternativní komunikace, které alespoň částečně uleví těmto přetíženým trasám. Severní mořská cesta může být až o čtyřicet procent kratší v porovnání se Suezskou trasou a nabízí tak značnou časovou úsporu. Vedle toho přináší tato komunikace mnoho dalších výhod, pojí se s ní však i četná negativa a její další rozvoj naráží na mnohé překážky. V této práci jsem nejprve shrnul historický vývoj, kterým trasa prošla a následně jsem se snažil analyzovat a rozebrat rozličné aspekty této námořní cesty. Nastíněna je také současná situace v námořní dopravě a další alternativní komunikace. S těmi je pak Severní mořská cesta porovnána a jsou akcentovány její klady i zápory. Rozvedena je rovněž i úvaha o tom, zda-li může tato námořní trasa představovat komunikaci pro 21. století a jaký je její nejpravděpodobnější budoucí vývoj. V závěru jsou pak rovněž zodpovězeny následující výzkumné otázky: Jak ovlivňují...
|
|
|
Dlouhodobé změny mořského ledu v Arktidě
Lysenko, Anastasia ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Margold, Martin (oponent)
Práce shrnuje znalosti o mořském ledu v Arktidě, jeho vlastnostech, podmínkách a procesu vzniku. Popisuje také klima Arktidy a jeho změny od počátku 20. století. Práce ukazuje, jak a proč je arktický mořský led důležitý pro klima celé naší planety, a že klimatický systém je velmi propojený. To znamená, že pokud například dojde k zásadním změnám mořské ledové pokrývky nebo změnám klimatu, tak se vliv těchto změn může projevit i v úplně jiné oblasti, což je projevem tzv. kaskádového bodu zvratu. Proto se tato práce také dotýká tématu zpětných vazeb a ukazuje, že stanovení množství a typu mořského ledu v Severním ledovém oceánu je zásadní pro zlepšení našich znalostí a pochopení polárního počasí a dlouhodobých výkyvů klimatu. Klíčová slova: klimatická změna, mořský led, teplota, Arktida
|
|
|
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
|
|
|
Arktická strategie EU: Otázka aktérství Evropské unie
Slezáček, Filip ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kadlecová, Lucie (oponent)
Diplomová práce se zabývá určováním aktérství Evropské unie v rámci mezinárodního prostoru, který je v tomto případě omezen na Arktickou oblast. Politiky uvnitř EU nejsou stejnoměrně rozvinuté, a proto v určitých situací v určitém kontextu nemusí být EU považována za aktéra. Dokument Arktická strategie vyjmenovává tři pilíře - oblasti, v nichž by se EU měla snažit plnit své vytyčené cíle. Pomocí metody určování aktérství od Bretherton, C. et Vogler, J. se objasní, který pilíř je jak silný a jestli EU zvládá pozici aktéra ve světle svých cílů.
|
|
|
The United States, China, and the Emerging Balance of Power in the Arctic
Lavengood, Zachary Colin ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
V souvislosti s rostoucím tempem klimatických změn posledních dvou desetiletí se region Arktidy znovu dostává do centra mezinárodní politiky. Tání pevninských ledovců a permafrostů v Arktidě nejen že zvyšuje dostupnost těžby nerostných surovin, ropy a zemního plynu, ale také otevírá možnosti vzniku nových cest námořní dopravy, které mají potenciál radikálně změnit podobu světového obchodu. Geopolitický potenciál Arktidy se tak zvyšuje, což má za následek zvýšení zájmu světových velmocí o tento region. Výjimkou nejsou ani Spojené státy americké a Čínská lidová republika, na něž se tato práce zaměřuje. Jejich příslušné arktické politiky totiž formují rovnováhu sil nejen mezi nimi samotnými, ale i mezi ostatními aktéry mezinárodní politiky. Spojené státy americké dlouhou dobu zaujímaly v otázce Arktidy postoj laissez-faire, což způsobilo, že v porovnání s ostatními aktéry co do přítomnosti v arktické regionu značně zaostávají. Oproti tomu Čína se rozhodla navzdory své zeměpisné vzdálenosti výrazně svou přítomnost v regionu posílit. Arktidě totiž přikládá strategickou roli ve svém projektu novodobé Hedvábné stezky (Belt and Road Project). Z pohledu realismu se rovnováha sil v Arktidě momentálně jeví jako stabilní, neboť jednotliví aktéři pokračují ve vyplňování prostoru, jež byl až doposud mocensky...
|
|
|
Quantification of specific microbial functional guilds in Arctic permafrost soil
WALTER, Deborah
The quantity of specific bacterial and archaeal groups were determined in permafrost soils. The selected groups were quantified by quantitative polymerase chain reaction (qPCR) of specific genes: total archaea (16SrRNA gene), methanogenic archaea (mcrA gene), nitrogen fixators (nifH gene) and denitrifiers (nosZ gene). The quantities of these groups were compared between different soil horizons and furthermore correlations between the quantity of gene copies and basic soil parameters were computed.
|
|
|
Tažní psi v Arktidě jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat
BROŽ, Marek
Cílem této práce bylo posoudit tažné psy jako potenciální zdroj parazitárních infekcí lidí a volně žijících zvířat. Byly vyšetřeny vzorky výkalů tažných psů ze Svalbardu a Grónska pomocí molekulárních a mikroskopických metod na přítomnost mikrosporidií, kryptosporidií, giardií a helmintů. Jeden vzorek ze Svalbardu byl pozitivní na přítomnost vajíček hlístice Toxocara canis a čtyři vzorky ze Svalbardu byly pozitivní na DNA mikrosporidie Enterocytozoon bieneusi neobvyklého genotypu.
|
|
|
Problematika prostředí vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu se zaměřením na suchozemské rostliny
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu. V úvodu jsou popsány a definovány oblasti vysokých zeměpisných šířek a krátce popsány jejich hlavní charakteristiky v současné době. To umožňuje lepší pochopení výrazných odlišností těchto oblastí dnes a v geologické minulosti. Vlastní práce se stručně zabývá paleogeografickým postavením arktických a antarktických oblastí, jejich paleoklimatickou situací, organismy obývajícími suchozemská a mořská prostředí a způsoby jejich adaptací. Detailnější přehled je uveden u suchozemských rostlin. Poslední část je věnována specifickým strategiím přežití suchozemských rostlin v polárních oblastech v teplých geologických obdobích. Na základě prostudované literatury se práce snaží odpovědět na otázku, jaká byla strategie rostlin při adaptaci na vysoké zeměpisné šířky, zda byla stálezelenost, nebo opadavost účinnější pro přežití dlouhých a relativně teplých polárních noci. Na závěr je uveden význam studia vysokých zeměpisných šířek v období křídového a paleogenního skleníkového typu klimatu ve vztahu k možným budoucím důsledkům globálního oteplování. Klíčová slova: křída, paleogén, vysoké zeměpisné šířky, Antarktida, Arktida, suchozemské rostliny.
|
|
|
Economic development of the Canadian Arctic and the impact of mining on Inuit
Švecová, Marianna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalárska práca sa zaoberá analýzou a porovnávaním troch hlavných období vo vývoji ťažby nerastných surovín v kanadskej Arktíde a jej dopadov na domorodých Inuitov, začínajúc 50. rokmi 20. storočia a končiac administratívou premiéra Harpera v rokoch 2006 až 2015. Ťažba nerastných surovín ako prostriedok, cez ktorý vláda podnikala svoju víziu ekonomického rozvoja oblasti zahájeného "Severnou víziou" premiéra Diefenbakera, sa stala tiež nástrojom na integráciu Inuitov do modernej kanadskej spoločnosti. Zapojenie do systému zamestnania v baniach však malo na populáciu Inuitov hlboké socio-ekonomické následky, ktoré sú v komunitách viditeľné dodnes. Kým však v počiatkoch ťažobných aktivít bol prístup vlády k integrácii pôvodných obyvateľov značne kolonialistický, v druhej sledovanej fáze sa postoj vďaka politickej agitácii Inuitov začal meniť. No hoci sa počas neoliberálnej éry postupne formoval spoločný dialóg a rovnoprávne postavenie inuitskej a majoritnej kanadskej kultúry, federálna vláda naďalej vidí v kanadskej Arktíde najmä jej ekonomický potenciál, zatiaľ čo životné podmienky Inuitov dlhodobo ostávajú na nízkej úrovni.
|
|
|
Healthy Way of Living in Extreme Climate Conditions of the Arctic
Gninenko, Yekaterina
Rozvoj Arktidy je potřebný nejen z hlediska těžby nerostných surovin a stavby vědeckých center, ale také kvůli zvýšení kvality života místního obyvatelstva. Toho lze dosáhnout právě díky architektuře, která ovlivňuje jak pracovní, tak osobní život obyvatel Arktidy. Článek se zabývá ekologickými aspekty souvisejícími s problematikou well-being arktické architektury, její dopad na veřejné zdraví a hledání udržitelných řešení při projektování v křehkém prostředí Dálného severu.
|
host ::
RSS.