|
| |
|
|
Studium pylu in situ křídových konifer na základě vybraných příkladů
Ludvíková, Anastázie ; Kvaček, Jiří (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje ve své rešeršní části poznatky o samčích šišticích mezozoických konifer a jejich pylu na základě vybraných příkladů pocházejících ze svrchní křídy Evropy. Práce se věnuje především zástupcům z čeledí Cheirolepidiaceae, Podocarpaceae, Araucariaceae a Cupressaceae. Jejich charakteristika je v této práci doplněna o porovnání s recentními zástupci těchto čeledí. V důsledku nejčastějšího zachování studovaných fosilních zástupců v podobě zuhelnatělých fragmentů je práce věnována především metodě studia pylu in situ. Praktická část práce se věnuje taxonomickému zařazení samčích šištic pocházejících z perucko-korycanského souvrství lokality Pecínov, které byly poskytnuty z depozitáře Národního muzea. Jedna z těchto šištic byla na základě přítomnosti pylu rodu Classopollis in situ a tvaru mikrosporofylů určena jako rod Classostrobus náležícící druhu Frenelopsis alata (čeleď Cheirolepidiaceae). Klíčová slova: křída, konifery, pyl in situ
|
|
|
"Small carbonaceous fossils (SCFs)": současný stav studia
Kovář, Vojtěch ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou Small carbonaceous fossils (SCF). V první části práce je pojem SCF definován a následně jsou představeny palynologické macerační metody užívané k jejich získávání z horninových vzorků a způsoby zachování nebiomineralizovaných organických struktur ve fosilním záznamu. V návaznosti na výše uvedené je diskutován význam SCF pro různé oblasti paleontologie a příbuzných oborů. Hlavní část práce sestává z popisu jednotlivých publikovaných výskytů SCF od pozdního ediacaranu až po devon. V rámci tohoto popisu je představeno stratigrafické začlenění daného výskytu, litologie, z níž byly dané vzorky odebírány a organismy, které byly mezi nalezenými SCF identifikovány. Všechny lokality fanerozoického stáří jsou dále vyneseny v paleogeografických mapách odpovídajících příslušným útvarům. V závěru je diskutován široký paleogeografický rozsah výskytu SCF a spektrum litologií a sedimentárních prostředí, ze kterých je možné SCF získat a je nastíněn potenciál pro další studium. Klíčová slova: organické mikrofosilie a makrofosilie, spodní paleozoikum, tafonomie, palynologické macerační metody
|
|
| |
|
|
"Small carbonaceous fossils (SCFs)": současný stav studia
Kovář, Vojtěch ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou Small carbonaceous fossils (SCF). V první části práce je pojem SCF definován a následně jsou představeny palynologické macerační metody užívané k jejich získávání z horninových vzorků a způsoby zachování nebiomineralizovaných organických struktur ve fosilním záznamu. V návaznosti na výše uvedené je diskutován význam SCF pro různé oblasti paleontologie a příbuzných oborů. Hlavní část práce sestává z popisu jednotlivých publikovaných výskytů SCF od pozdního ediacaranu až po devon. V rámci tohoto popisu je představeno stratigrafické začlenění daného výskytu, litologie, z níž byly dané vzorky odebírány a organismy, které byly mezi nalezenými SCF identifikovány. Všechny lokality fanerozoického stáří jsou dále vyneseny v paleogeografických mapách odpovídajících příslušným útvarům. V závěru je diskutován široký paleogeografický rozsah výskytu SCF a spektrum litologií a sedimentárních prostředí, ze kterých je možné SCF získat a je nastíněn potenciál pro další studium. Klíčová slova: organické mikrofosilie a makrofosilie, spodní paleozoikum, tafonomie, palynologické macerační metody
|
|
| |
|
|
Problematika prostředí vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu se zaměřením na suchozemské rostliny
Chernomorets, Oleksandra ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Dašková, Jiřina (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou vysokých zeměpisných šířek v křídě a paleogénu. V úvodu jsou popsány a definovány oblasti vysokých zeměpisných šířek a krátce popsány jejich hlavní charakteristiky v současné době. To umožňuje lepší pochopení výrazných odlišností těchto oblastí dnes a v geologické minulosti. Vlastní práce se stručně zabývá paleogeografickým postavením arktických a antarktických oblastí, jejich paleoklimatickou situací, organismy obývajícími suchozemská a mořská prostředí a způsoby jejich adaptací. Detailnější přehled je uveden u suchozemských rostlin. Poslední část je věnována specifickým strategiím přežití suchozemských rostlin v polárních oblastech v teplých geologických obdobích. Na základě prostudované literatury se práce snaží odpovědět na otázku, jaká byla strategie rostlin při adaptaci na vysoké zeměpisné šířky, zda byla stálezelenost, nebo opadavost účinnější pro přežití dlouhých a relativně teplých polárních noci. Na závěr je uveden význam studia vysokých zeměpisných šířek v období křídového a paleogenního skleníkového typu klimatu ve vztahu k možným budoucím důsledkům globálního oteplování. Klíčová slova: křída, paleogén, vysoké zeměpisné šířky, Antarktida, Arktida, suchozemské rostliny.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.