|
|
Kulturní diplomacie zemí bývalé Jugoslávie
Bojovič, Lola ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Poráziková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kulturní diplomacií zemí bývalé Jugoslávie. Práce má tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zdali praxe kulturní diplomacie v ex-jugoslávských zemích existuje. Pokud existuje, je dalším krokem její zhodnocení. V případě, že neexistuje, je třeba zjistit proč. Práce nejdříve předkládá teoretický rámec kulturní diplomacie. Následuje hlavní část, která představuje podobu praxe v jednotlivých zemích. Vzhledem k novému trendu, který kulturní diplomacie představuje, byly informace zpracovány a vyhodnoceny za pomoci množství různých cizojazyčných zdrojů. Na základě zhodnocení zemí jsem zjistila, že praxe kulturní diplomacie v jisté formě existuje v každé z nich. Přínosem této práce je zmapování regionu, který dosud nebyl zkoumaný vůbec, nebo jen málo.
|
|
|
Unilaterální euroizace v zemích bývalé Jugoslávie
Šindler, Jan ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem jednostranného nahrazení národní měny eurem v Černé hoře. Představuje různé názory ekonomů na toto téma, publikované v akademických článcích, a to jak příznivců euroizace, tak také jejích odpůrců. Provádí analýzu vývoje euroizované ekonomiky Černé hory od zavedení eura až po dluhovou krizi roku 2012 a porovnává jej s teoretickými předpoklady. Na základě dat různých institucí zjišťuje že euroizace prohloubila ekonomickou integraci s EU a akcelerovala rozvoj země, ale zároveň vytvořila četné slabiny, které po vypuknutí ekonomické krize v roce 2008 vedly k silnému propadu ekonomiky.
|
|
|
Transformace západního Balkánu se zvláštním důrazem na roli Stabilizačního a asociačního procesu
Řehořová, Veronika ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent) ; Lipková, Ludmila (oponent) ; Brož, Martin (oponent)
Doktorská dizertační práce zkoumá měnící se vztahy zemí západního Balkánu (ZB) a Evropské unie (EU) na pozadí jejich probíhající transformace. Západním Balkánem se označuje skupina států, které nebyly součástí tzv. východního rozšíření, avšak postupně také směřují k branám EU. Mezi nimi rozlišuje EU přistupující zemi Chorvatsko, kandidátské státy (Černá Hora, FYROM, Srbsko) a tzv. potenciálně kandidátské státy (Albánie, BaH, Kosovo). Všechny tyto státy jsou součástí Stabilizačního a asociačního procesu, který v současnosti tvoří srdce politiky rozšiřování EU a je v centru zkoumání této práce. Dizertace také poskytuje přehled dosavadního rozšiřování EU a uvádí a využívá teoretické koncepty rozšiřování (EU). Kapitola zabývající se transformačními procesy v zemích ZB je také teoreticky ukotvena. Hypotézy jsou ověřovány především pomocí výsledků transformace, hodnocení Kodaňských kritérií Evropskou komisí a za pomoci statistických metod (analýza hlavních komponent a shluková analýza) na základě rozsáhlé datové baterie ekonomických a demografických ukazatelů.
|
|
|
Obchodní a kulturní zvláštnosti Černé Hory
Černá, Michaela ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Cílem práce je zanalyzovat obchodní a kulturní specifika a zvláštnosti Černé Hory. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola podává základní informace o Černé Hoře, komplexně, od přírodních podmínek po charakteristiku místní ekonomiky. Druhá kapitola popisuje kulturní specifika a zvláštnosti etikety Černé Hory. Kapitola třetí se zabývá obchodními specifiky. Poslední kapitola je věnována obchodním a diplomatickým vztahům mezi Českou republikou a Černou Horou
|
|
|
Euro jako zákonné platidlo mimo eurozónu: teoretické a právní aspekty
Rajchlová, Eliška ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje zemím, které se měnově integrují s eurozónou jinou formou měnové integrace než měnovou unií, tedy jiným způsobem než vstupem do eurozóny. Cílem této práce je popsat jednotlivé formy měnové integrace, jejich právní aspekty, výhody a nevýhody a důvody vedoucí k jejich vzniku. Dále vytvořit přehled zemí, v nichž je euro zákonným platidlem ve formě currency boardu nebo euroizace. Vysvětlit důvody, které u těchto zemí vedly k rozhodnutí se takto měnově integrovat. Nastínit, zda je tato měnová integrace nějak doplněna i o ekonomickou integraci. Popsat jak proběhla realizace těchto rozhodnutí v jednotlivých zemích a jak je konkrétně právně upraveno jejich fungování. Zhodnotit, jaký vliv mělo přijetí těchto opatření na domácí ekonomiky jednotlivých zemí. Země, kterým se tato práce věnuje jsou:Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Estonsko, Litva, Andorra, Monako, San Marino, Vatikán, Černá Hora a Kosovo.
|
|
| |
host ::
RSS.