|
|
Dopady Průmyslu 4.0 na trh práce v ČR v oblasti průmyslu a výroby
Ťupková, Marie ; Osuský, Michal (vedoucí práce) ; Bureš, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá čtvrtou průmyslovou revolucí neboli Průmyslem 4.0. Jedná se o současný trend rozvoje digitalizace a automatizace výroby, který v dnešní době zaznamenává velký růst. Tato práce se zabývá dopady Průmyslu 4.0 na trh práce právě v oblasti průmyslu a výroby. Pozornost je zde věnována konkrétně současné situaci v České republice. Téma Průmyslu 4.0 je v ČR relativně nové. V současné době vznikají různé vládní iniciativy na podporu implementace Průmyslu 4.0 a to nejen v oblasti trhu práce, ve výrobě, ale i v oblasti vzdělávání. Autorka ve své práci vychází v očekávání, která jsou v těchto iniciativách uvedena a porovnává je se současnou situací. V teoretické části této práce autorka seznamuje čtenáře s předchozími průmyslovými revolucemi, kdy popisuje jejich průběh a dopady na trh práce a společnost. Postupně se dostává k Průmyslu 4.0 a s ním souvisejícím jevům, které čtenářům přibližuje. Následně představuje klíčové dokumenty a výzkumy zabývající se touto problematikou. Zaměřuje se zejména na uvedené očekávané dopady Průmyslu 4.0. Ve výzkumné části se autorka věnuje svému vlastnímu výzkumu, v jehož rámci provedla šest polostrukturovaných rozhovorů se zaměstnanci z oblasti průmyslu a výroby. Jedná se o vedoucí výroby, zaměstnance z oddělení lidských zdrojů a o zaměstnance z oddělení,...
|
|
| |
|
|
Industry 4.0 as an example of a top-down vs. horizontal Europeanization
Nováková, Denisa ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Průmysl 4.0 je nová generace průmyslové výroby založená na robotizaci, automatizaci a nových trendech v ICT. Poprvé bylo téma představeno na Hannoverském veletrhu v roce 2011 a od té doby proniklo jak do evropského, tak německého a českého diskurzu. Tato diplomová práce se zabývá tématem průmysl 4.0 v České republice a zkoumá, zda se toto téma dostává do České republiky jako důsledek vertikální (EU) či horizontální (Německo) europeizace. Diplomová práce dospěla k závěru, že existují dva způsoby porozumění průmyslu 4.0. Jedno je užší a věnuje se čistě průmyslové výrobě, druhé se věnuje celospolečenským dopadům čtvrté průmyslové revoluce. Debata o průmyslu 4.0 v ČR je především důsledkem horizontální europeizace, založené na bilaterálních dohodách a spolupráci mezi Německem a Českou republikou v oblasti vědy, výzkumu, inovací a byznysu. Nicméně ani vertikální europeizaci nelze opomíjet, protože EU poskytuje mnohem širší kontext, ve kterém se Průmysl 4.0 odehrává. Je důležité zmínit, že v ČR dal průmysl 4.0 nový impulz k problematice digitální ekonomice a společnosti. Průmysl 4.0 se změnil na agendu 4.0 a posunul vpřed debatu o digitálních dovednostech.
|
|
|
Digitalizace a její vliv na tištěná média. Případová studie na vybraných českých tiskovinách.
Bílková, Barbora ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Poštulka, Filip (oponent)
Práce se zabývá vlivem digitalizace a elektronických médií na média tištěná. Zobrazuje průběh vývoje přechodu k digitalizaci, její neustálý nárůst a proměny čerpání informací veřejností, zejména podle teorií Marshalla McLuhana, Jay Davida Boltera, Richarda Grusina, Alessandra Ludovica a dalších autorů zabývajících se médii a jejich digitalizací. Práce ukazuje stručný vývoj médií ve společnosti, přičemž největší část je věnována digitalizaci a remediaci médií. Ústřední částí práce je posouzení vlivu digitalizace a nástupu elektronických médií na média tištěná. Pomocí dostupných informací je ukázáno, jakým způsobem se tištěná média s digitalizací vyrovnávají. V praktické části má práce zjistit, jakým způsobem si tituly na českém trhu stojí, nakolik jsou ovlivňovány neustále rostoucí digitalizací médií a jak se s tímto aspektem snaží vyrovnávat. To vše je ukázáno na třech případech, deníku Mladá Fronta DNES, deníku Lidové noviny a deníku Hospodářské noviny, které v České republice patří mezi nejvýznamnější média, která mají svou tištěnou verzi, se kterou začínaly, s digitalizací však byly přinuceny přejít také k verzím elektronickým. Klíčová slova: digitalizace, elektronická média, masová média, tištěná média, elektronické verze, internet, remediace
|
|
|
Hledání ontologického bezpečí v médiích
Šušáková, Martina ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Hladík, Radim (oponent)
Cílem práce je zanalyzovat schopnost médií, zejména nových médií, konstruovat uživatelům pocit ontologického bezpečí. Změny, které s sebou přináší nové uspořádání světa přechodem z tradiční společnosti k moderní, jsou podle Antonyho Giddense příčinou ztráty nebo oslabení pocitu ontologického bezpečí jedinců ve společnosti. Je tomu tak zejména důsledkem časového a prostorového rozpojení světa, které je dopadem globalizačních procesů a které způsobuje ústup komunikace tváří v tvář v relativně stabilním fyzickém prostoru a čase. Masová média slouží v moderní společnosti naopak jako jeden z hlavních prostředků sociální integrace a diferenciace. Problematikou ontologického bezpečí se zabývá v 80. letech také obor studia televize v kontextu každodennosti. Právě televizi, v její původní podobě, vnímá jako zdroj ontologického bezpečí. Televize, s nástupem digitalizace a s ní související nezávislostí lidí na vysílaných obsazích, zaznamenala významné změny z hlediska její schopnosti poskytování ontologického bezpečí. Zároveň přestala v domácnostech existovat v izolaci a stala se pouze jednou z mnoha informačních technologií, které ve společnosti a domovech jedinců figurují. V kvalitativním sociologickém výzkumu budu formou individuálních hloubkových rozhovorů zjišťovat, zda mají nová média potenciál...
|
|
|
Facing new challenges of digitalization in internal communications
Iltis, Martin Erik ; Poucha, Tomáš (vedoucí práce) ; Vranka, Marek (oponent)
(abstrakt) Jak komunikují komerční organizace směrem k zaměstnancům v době digitalizace? A daří se jim naplňovat specifické potřeby svých zaměstnanců? Tato práce se pokouší zmapovat interní komunikaci jakožto komplexní obor v kontextu se současnými trendy, které mají nepopiratelný vliv na současnou podobu komunikace. Díky technologickému pokroku a novým nástrojům, interní komunikace čelí řadě výzev, jakým jsou například odliv zájmu o informace či schopnost správného zacílení komunikace. V teoretické části této práce se pokusím vysvětlit obecnou představu komunikace v organizaci, její funkce, cíle a také strategii. V následujících kapitolách představím kanály, které jsou hojně využívány pro komunikaci na zaměstnance. Vzhledem k tomu, že na měření efektivity komunikace je kladen stále větší důraz, vytyčil jsem základní metriky, které by se v interní komunikaci měly sledovat. Komunikace v éře digitalizace je bezesporu velkým oříškem a je nutné ji nadále přizpůsobovat, aby splňovala potřeby cílové skupiny, k níž komunikujeme. Co když ale výzva nespočívá v nejnovějších výdobytcích moderních technologií, ale ve zpátečnickém uvažování cílové skupiny? V praktické části jsem toto ukázal na názorném příkladu - nadnárodní společnost Siemens AG nedávno představila digitální nástroj k informování svých...
|
|
|
Vzdělávací programy pro oblast digitálních knihoven a digitalizace na školách informační vědy a knihovnictví v USA
Jilečková, Šárka ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Souček, Martin (oponent)
(česky): Cílem diplomové práce Vzdělávací programy pro oblast digitálních knihoven a digitalizace na školách informační vědy a knihovnictví v USA je srovnat studijní plány vybraných škol informační vědy a knihovnictví v USA pro oblast digitálních knihoven a digitalizace a navrhnout vhodné řešení studijního plánu této oblasti pro ÚISK FF UK. V teoretické části je na základě rešerše dostupné literatury představena problematika kompetencí pro oblast digitálních knihoven a digitalizace z pohledu jejího vývoje v praxi a ve vzdělávání. V praktické části následuje analýza studijních programů na vybraných amerických vysokých školách informačních studií (konkrétně na univerzitách Chapel Hill v Severní Karolíně, Michigan, Boston, Illinois a Syrakusy), kde se vyučuje problematika digitalizace, popř. digitálních knihoven. Na základě analýzy je navrženo možné řešení vzdělávání v této oblasti pro ÚISK FF UK.
|
|
|
Zavedení videoobsahu v Economii
Chňoupková, Denisa ; Čermák, Miloš (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Zavedení videoobsahu v Economii se zabývá jedním ze zásadních mediálních trendů současnosti, a to stále rostoucím akcentem internetových vydavatelů na rozvoj a výrobu videoobsahu. Tento fenomén autorka ilustruje na jednom příkladu z českého prostředí, konkrétně na příkladu vydavatelství Economia, které se v posledních dvou letech na videoprodukci zaměřilo a svou nabídku audiovizuálních obsahů soustavně rozšiřuje. Teoretická část této práce popisuje jevy, které k expanzi online videí značně přispěly. Primárně je to digitalizace médií a z ní plynoucí konvergence. Mimo to pak nástup internetu a vznik a rozvoj nových digitálních médií. Dále se v této části autorka věnuje charakteristikám internetového videa a jeho jednotlivých typů a v neposlední řadě shrnuje aspekty, které motivují mediální domy k investicím do oblasti videa. Praktickou část práce tvoří případová studie videoprodukce vydavatelství Economia. Autorka popisuje postupné zavádění videoobsahu, vznik kanálu DVTV a především pak platformy Aktuálně.TV, která veškerou videoprodukci Economie zastřešuje. Následně charakterizuje vzhled a uživatelské rozhraní platformy a rozebírá jednotlivé pořady, které nabízí. Na závěr autorka popisuje, jakým způsobem se v Economii s videem pracuje, jaké jsou postupy při produkci a postprodukci...
|
|
|
Google Art Project: význam a přínos v rámci medializace kulturního dědictví
Jíchová, Eva ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Kulturní instituce dnes využívají moderní způsoby komunikace s návštěvníkem, snaží se být interaktivní, zapojit diváka do expozice. I prezentace uměleckých děl se neustále mění, nové technologie poskytují stále nové možnosti komunikace. Práce se zabývá konceptem virtuální galerie zvané Google Art Project, který zpřístupňuje vybraná umělecká díla ze sbírek svých partnerských institucí. Google Art Project dává institucím možnost bezplatně využít technologií nejvyšší úrovně k zaznamenání svých kolekcí. Tato platforma tak zajišťuje širší přístupnost k umění než kdy dříve. Práce podává komplexní informace o projektu z jeho technického i organizačního hlediska. Zaměřuje se na pohled českých muzeí, galerií, knihoven a kulturních zařízení, které jsou partnery Googlu, důraz je kladen na jejich vnímání spolupráce, technologických požadavků, návštěvnosti, ale i komunikace ze strany samotného Google Cultural Institutu.
|
|
|
Czech Commercial Banks' Net Interest Margin Analysis with Regards to the Changes of Recent Years
Brousil, Martin ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Katuščáková, Dominika (oponent)
Analýza čisté úrokové marže českých bank s ohledem na nedávné změny v sektoru Bakalářská práce Martin Brousil Abstrakt Digitalizace a nesmírná rychlost inovace IT technologií značně ovlivňují celý svět byznysu, přičemž ani bankovní sektor není výjimkou. Nové možnosti spojené s využitím digitálních technologií přinesly bankám mnoho výhod, jako například zvýšení efektivity jejich interních a externích procesů nebo přístup k mnohonásobně podrobnějším informacím o chování a přáních jejich klientů. Na druhou stranu s sebou tento trend přináší i nové výzvy a vytváří tlak na značně rigidní obchodní modely bankovních institucí. Neméně nebezpečný je pak i nárůst konkurence s vysokým inovačním potenciálem. Tato teze analyzuje nejvýraznější trendy v bankovním sektoru a dále se zaměřuje na klesající čistou úrokovou marží českých bank, přičemž se snaží pomocí regresní analýzy nalézt významné determinanty řídící tento pokles. Mezi testovanými proměnnými autor nalézá velikost banky, její provozní efektivitu, bankovní rizika, míru ekonomického růstu a konkurenci uvnitř sektoru jako nejvíce signifikantní a následně tyto výsledky používá k ilustraci vzájemného propojení popsaných kvalitativních trendů a právě klesající marže. Klíčová slova bankovnictví, preference klientů, konkurence, digitalizace, regulatorní požadavky,...
|
host ::
RSS.