|
| |
|
|
Postava krále Přemysla Otakara II. v českých kronikách - historie a literární fikce
VAŇKOVÁ, Martina
Diplomová práce Postava krále Přemysla Otakara II. v českých kronikách historie a literární fikce se, jak napovídá název, zabývá analýzou obrazu Přemysla Otakara II. v kronikách. K tomuto účelu jsou zvolena díla z období vrcholného a pozdního středověku, a to Kronika tak řečeného Dalimila, Zbraslavská kronika opata Oty a Petra Žitavského, Kronika Františka Pražského, Kronika česká Přibíka Pulkavy z Radenína, Kronika česká Jana Marignoly, Stručného sepsání římského a českého Neplacha. Z období humanismu jsou vybrána díla Historie česká Aenea Silvia Piccolominiho a Kronika česká Václava Hájka z Libočan. Prvním úkolem práce je nejen interpretovat subjektivní postoj každého z historiografů, ale také vzájemně komparovat jejich názory, přičemž je přihlédnuto k obdobím, v nichž díla vznikla. Dalším záměrem práce je vystižení shod a rozdílů v interpretacích vybraných příběhů středověkých a humanistických kronikářů a zároveň jejich srovnání s názory současných historiografů.
|
|
|
Kroniky českobudějovických měšťanů Jana Jiřího Millauera a Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera z druhé poloviny 18. století ve vzájemné komparaci
KVĚTOVÁ, Miroslava
Diplomová práce s názvem Kroniky českobudějovických měšťanů Jana Jiřího Millauera a Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera z druhé poloviny 18. století ve vzájemné komparaci je rozdělena do čtyř kapitol. První se věnuje kronice Jana Jiřího Millauera a je členěna na několik podkapitol, které přináší popis vnějších znaků tohoto rukopisu, podrobně je zmíněn obsah knihy a charakteristika písaře Jana Jiřího Millauera. První kapitola je věnována také otázkám filiace kroniky, důvodu jejího sepsání a jejím dalším osudům. Druhá kapitola, taktéž rozčleněna na několik podkapitol, se zabývá stejnými otázkami u druhé kroniky Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera. Ve třetí části práce jsou detailně srovnány záznamy obou kronik navzájem a v poslední kapitole je učiněn pokus o komparaci záznamů i se všemi ostatními dochovanými kronikami českobudějovických měšťanů z období raného novověku zejména s kronikami z druhé poloviny 18. století. Součástí diplomové práce je seznam literatury a pramenů a její přílohu tvoří ediční poznámka, vědecké edice kroniky Jana Jiřího Millauera a kroniky Jana Eichlera a jeho syna Jana Antonína Eichlera, jmenný a místní rejstřík a ukázky písma z editovaných kronik.
|
|
|
Podoby pověsti o Oldřichovi a Boženě v českých kronikách
STEJSKALOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je porovnání různých podob pověsti o Oldřichovi a Boženě ve vybraných českých kronikách. Hlavní pozornost je věnována proměně dané pověsti v kronice Kosmově, kronice tak řečeného Dalimila a v oblíbené Kronice české Václava Hájka z Libočan. Dále se pokusíme o zdůraznění některých motivů ve vztahu k dané společnosti a kulturně historickému prostředí. V neposlední řadě porovnáme jednotlivé údaje z pověsti vzhledem k doloženým historickým faktům a zdůrazníme i spekulace, které se okolo pověstí tvoří.
|
|
|
Pamětní knihy farností Volyňského vikariátu 17. - 19. stol. ve vzájemné komparaci
STANĚK, Libor
Práce Pamětní knihy Volyňského vikariátu 17-19. století ve vzájemné komparaci se zabývá dochovaným farními kronikami v tomto správním celku. Přináší jejich popis a charakteristiku a pokouší se představit tento historický pramen z různých úhlů pohledu. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První z nich hodnotí dosavadní stav bádání v tomto tématu a představuje dosud vzniklou související literaturu. Druhá kapitola přináší základní údaje o církevní správě v Českých zemích od jejích počátků až po vznik vikariátní soustavy. Třetí kapitola se zabývá historií Volyňského vikariátu a představuje některé z problému, jejichž řešení měl tento správní úřad na starosti. Čtvrtá kapitola přináší informace o některých instrukcích a normách pro vedení pamětních knih. Pátá kapitola popisuje všechny dochované pamětní knihy ze zkoumaného celku. Je zde předložen vnitřní a vnější popis všech kronik a určení jejich jednotlivých autorů. V šesté kapitole jsem se snažil na základě získaných podkladů popsat společné znaky pro jednotlivé farní kroniky, srovnat je s kronikami obecními a také předložit některé možnosti využití pamětních knih farních úřadů v historickém bádání. Závěrečná kapitola pak shrnuje získané poznatky. Je zde upozorněno na další možnosti a postupy při práci s tímto historickým pramenem. Na konci práce se nachází umístěn seznam použité literatury a přílohy. Přílohy tvoří tabulky s autory zápisů pro jednotlivé farní kroniky a dále také přehled všech zkoumaných farních kronik. Kromě tabulek jsou v přílohách umístěny i fotografie. Na nich se nacházejí všechny zkoumané farní kroniky, ukázky písařský rukou, ale také zajímavá vyobrazení z několika pamětních knih.
|
|
|
Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656)
KVĚTOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce Kronika českobudějovického měšťana Adriana Adalberta Battisty (1463-1656) se zaměřuje na srovnání Battistovy kroniky s ostatními kronikami českobudějovických měšťanů z období raného novověku. Součástí bakalářské práce je seznam literatury a pramenů a její přílohu tvoří vědecká edice Battistovy kroniky, jmenný a místní rejstřík, ukázky z Battistova rukopisu a přehledné tabulky s uvedením základních informací o kronikách. Práce je rozdělena do tří kapitol. První se zabývá měšťanským kronikářstvím v raném novověku. Ve druhé, kompilativně pojaté, jsou krátce uvedeny všechny českobudějovické měšťanské kroniky raného novověku spolu s charakteristikami jednotlivých kronikářů, přičemž je více prostoru věnováno těm dochovaným. Třetí kapitola se zaměřuje na obsah Battistovy kroniky, rozbor kroniky jako historického pramene a srovnání Battistovy kroniky s ostatními českobudějovickými kronikami. V závěru je naznačena možnost využití Battistova rukopisu pro další studium.
|
|
|
Pamětní knihy fary Němčice 1759-1939
HOSPASKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce "Pamětní knihy fary Němčice 1759-1939" si klade za cíl seznámit s problematikou farních pamětních knih. Vytčené téma je sledováno na příkladu dvou pramenů tohoto druhu, vzniklých činností Farního úřadu Němčice (u Netolic), a v souvislosti s dějinami obce i tamní duchovní správy. Proto jsou v první kapitole nastíněny dějiny Němčic od první písemné zmínky až do současnosti a v druhé kapitole popsán vývoj tamní fary. Není opomenut ani vývoj němčického farního kostela sv. Mikuláše. Těžištěm práce je třetí kapitola, jež představuje obě pamětní knihy němčické fary, z nichž první obsahuje zápisy z let 1759 až 1783 (respektive 1796) a druhá byla vedena v období od roku 1836 pravděpodobně do roku 1939 (s přípiskem z roku 1948). U obou pamětních knih je podán vnější a vnitřní popis, jsou naznačeny souvislosti jejich založení, charakterizováni jednotliví kronikáři a rozebrány jejich zápisy. V závěru je shrnut vývoj a význam vedení farních pamětních knih a navrženo jejich možné využití pro historické bádání. Práci doplňuje několik příloh, zejména edice starší němčické pamětní knihy, ukázky písma kronikářů, dále tabulky, mapky a fotografie.
|
|
|
Pamětní knihy farního úřadu Malenice (1734-1945)
STANĚK, Libor
Práce Pamětní knihy farního úřadu Malenice ( 1734-1945) se zabývá dvěma farními kronikami. Přináší jejich popis a charakteristiku a zamýšlí se nad možnostmi využití tohoto typu pramene pro historické bádání. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První z nich seznamuje a zhodnocuje literaturu a možné prameny k tématu. Druhá přináší základní údaje o Malenicích. Třetí informuje o historii obce od prvních pravěkých nálezů po současnost. Ve čtvrté kapitole najdeme vnitřní a vnější popis kroniky a také určení jejích autorů. Pátá část se zabývá dějinami a vývojem farního úřadu. Šestá část přináší rozdělení a charakteristiku zápisů v kronice. Závěrečný oddíl je pak věnovaný možnosti využití farních kronik ve vědecké práci a také jejich srovnání s kronikami obecními. Na konci práce pak najdeme seznam použité literatury a přílohy. Přílohy tvoří fotografický materiál a tabulky.
|
|
| |
|
|
Vývoj obecního kronikářství v Ledenicích
CUKR, Jiří
Bakalářská práce si klade za cíl přiblížit vývoj obecního kronikářství v městysi Ledenice na Českobudějovicku od jeho počátků v roce 1885 až po současnost. Je rozdělena na čtyři základní kapitoly, součástí je rozsáhlý seznam literatury a pramenů a také přílohy s přehlednými tabulkami a s ukázkami rukopisů jednotlivých kronikářů. První kapitola je zaměřena na všeobecné dějiny českého kronikářství, které se zrodilo ve středověku a do 19. století prodělalo složitou cestu, na níž se postupně objevila řada speciálních kronik (městské, venkovské, spolkové, rodové). Od 19. století je sledován pouze vývoj kronikářství obecního podléhající ve 20. století úpravám podle změn státních zřízení ve státě. Právě dopady zákonných předpisů na kronikářskou práci, jejich dodržování, resp. porušování, ale např. i problémy s jmenováním letopisců a se schvalováním ročních zápisů sleduje další kapitola přibližující souhrnně historii ledenického kronikářství. Krátký výčet na jejím konci představuje další kroniky z provenience institucí, úřadů a spolků s působností v Ledenicích. Třetí část se věnuje popisu samotných obecních kronik, analýze zápisů v nich a kritice jejich formálního a obsahového hlediska. Poslední kapitola představuje různorodé rodinné a profesní životy kronikářů, kteří se někdy o obecní kroniku v Ledenicích starali. Závěr je zhodnocením veškerých poznatků, přiblížením obecní kroniky jako cenného historického pramene a nastíněním možností na její využití a další výzkum v této problematice.
|
host ::
RSS.