|
|
Telový dizajn
Bobáková, Natália ; Olivová, Kateřina (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Dlhodobou témou môjho umeleckého záujmu je pokus o prepojenie športu s umením prostredníctvom skúmania ľudského tela a pohybu. V bakalárskej práci nadväzujem na svoje predošle diela a snažím sa ďalej rozvíjať túto myšlienku. Zaoberám sa v nej športom ako očistným rituálom a pracujem s potom ako fenoménom fyzickej aktivity. Nachádzam pôvab v tejto telesnej tekutine a využívam ju v komerčnej hladine. Použitím potu vytváram unikátne potlače na tričká a prezentujem ich pomocou webovej stránky vytvorenej práve na túto príležitosť.
|
|
|
Annahof
Matoušek, Jaroslav ; Hradecká, Irena (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Anenský dvůr býval zemědělský statek uprostřed polí pouze několik desítek metrů od hranic s Rakouskem. Fungoval ještě v době padesátých let před vznikem železné opony. Zemědělská činnost pomalu utichla, lidé zmizeli. Příroda začala nenápadně, ale bez přestání, po malých částech přibírat na svou stranu dílek po dílku. Budovy a jejich blízké okolí se začaly měnit. Příroda za padesát let změnila místo k nepoznání. Jasně definované hranice jsou smazány, náletová zeleň se rozšířila do okolí a vytvořila specifický jednolitý celek vymezující se okolnímu chaosu. Takovýto stav je východiskem pro uspořádání hřbitova. Současné rozšířené obvodové hranice jsou posilněny výsadbou dubů, naopak vnitřní prostor je upraven. Většina náletových akátů a dalších keřů je odstraněna. Původní charakter místa, nivní louka, je posílen výsadbou nových listnatých stromů, jakými jsou například břízy nebo třešně. Nový hřbitov tvoří dva základní prostory - vnitřní upravovaná louka za jasně definovanou čtvercovou zdí, kde dochází k ukládání popela a naopak ve vnějším neformálním pásu vyrostlé louky se nacházejí jednotlivé pavilony hřbitova.
|
|
|
Hostina
Orel Tomáš, Jakub ; Šejn, Miloš ; Ruller, Tomáš
Pro realizaci lesní hostiny jsem zvolil formu happeningu a vědomě se ocitám na hraně umění a rituálu. Jako umění vnímám jak artefakty, vytvořené pro situaci lesní hostiny, tak proces utváření a promýšlení hostiny, koncept, či scénář. Různé varianty scénářů, které stojí v zákadě události rozepisuji níže v úvahách o práci. Také scénář, k němuž jsem postupným vývojem úvah dospěl, je ke čtení níže na pozvánce k akci, přiložené v obrazové části. Hostina například ve starém Řecku začínala i končila slavností obětování bohům. Rozhodl jsem se tento motiv akcentovat. Oběť před přijímáním pokrmu, vzdání díků každodenní pokrm prohlubuje, stává se vědomou činností. V křesťanském světě má v tomto smyslu největší význam poslední večeře páně, její symbolika tvoří nejdůležitější rituál v křesťanské mši. Tato Kristova hostina se postupně stala také významným motivem v dějinách umění až po modernistická i současná ztvárnění. Chtěl jsem se ovšem dobrat vlastní verze symbolické hostiny a protože je pro mě stěžejním tématem vztah člověka a přírody, umístil jsem hostinu do přírodní krajiny. V tom jsou mi vzorem především Divadlo orgií a mystérií Hermana Nitsche a instalace ve woman house Dinner party od Judy Chicago. Můj happening také počítá s lidmi, kterým je myšlenka blízká. Již během předchozí schůzky u malého domácího ohně jsme přišli na to, že je to intimní rituál a je třeba dobře účastníky zvolit, rokovat s nimi o celé situaci, dobře projasnit záměr. Někteří pozvaní hosté s mou myšlenkou přímo nesouhlasili a zůčastnit se odmítli. Proto jsem později zhodnotil, že jde o komunitní událost. Blízkých vztahů, které jsou k vnímání takového zážitku stěžejní napomáhá realita společného bytu, v centru Brna na Minoritské 12. Zde se každodenní život vyznačuje rysy malé komunity. Jedním z důvodů proč někteří pozvaní účastníci odmítli účast je pravděpodobně to, že nemají takto společnou realitu. Nemají jasnější povědomí o umělecké realitě, a kontextech, které umožňují akci vnímat s jistým odstupem, jako výsledek nějaké konceptuální činnosti autora. Komunitní charkter nabude mnohem významnější roli, pokud se v ideálním případě happening zopakuje (promění se v rituál), ovšem tentokrát skutečně s výpěstky, výrobky, připravovanými přímo za tímto účelem. Tedy jde o skutečné vědomé prožití původu potravy a principu odevzdání (oběti): Totiž jejich odevzdání na konkrétním místě se zachovalou silnou zemskou energií. Problematika prezentace mého happeningu, je otázkou. Myslím, že není zapotřebí, podstata happeningu tkví ve vnitřních i společných prožitcích zůčastněných osob. Ponechávám si tedy otevřený prostor, jakou formu při prezentaci zvolím. Při realizaci ovšem důsledně práci dokumentuji. Některé momenty jsou ovšem kamerou nepřenositelné. Dokumentuji tedy pro potřeby diplomové práce a její prezentace. V ideálním případě v budoucích hostinách chci od akcentování dokumentace ustoupit.
|
|
|
Smrt a rituály se smrtí spojené v současné společnosti ve vnímání žáků 1. stupně ZŠ.
PETRÁŠKOVÁ, Věra
Práce se zabývá pohledem dnešní společnosti v naší zemi na smrt. První část vymezuje pojem smrti, která zasahuje do našeho života. Přibližuje ji pohledem vědních oborů sociologie, psychologie a teologie. Druhá část je věnována setkávání dětí se smrtí v životě. Zaměřuje se na možnost setkání s tématem smrti ve školní edukaci. Třetí kapitola se zaobírá rituály, které nám pomáhají projít společně určitou situací. Poslední čtvrtá část ukazuje výsledky kvantitativního výzkumu chápání smrti u dětí mladšího školního věku.
|
|
|
Rituály spojené s narozením dítěte v Čechách a na Moravě od 17. století po současnost
MÜHLBÖCKOVÁ, Šárka
Práce se zabývá rituály spojenými s narozením dítěte dodržovanými v Čechách a na Moravě v období od 17. století po současnost. První kapitola charakterizuje pojem rituál, zejména pak přechodový rituál, který je chápán jako nezbytný předpoklad umožňující přechod z jednoho životního stadia do druhého. V další kapitole je představena rodina a její vývoj napříč staletími od tradičního až po moderní pojetí. Rodina hraje také významnou roli při výchově a při začlenění dítěte do společnosti, o tom pojednává kapitola třetí. Čtvrtá kapitola mapuje rituály spjaté s narozením dítěte dodržované v minulosti. Navazuje pátá kapitola analyzující situaci rituálů v současnosti. Poslední, šestá kapitola srovnává situaci kolem provádění rituálů v minulosti se situací dnes a je zakončena vlastním výzkumem, který je založen na reálném sběru dat.
|
|
|
Jan Adolf ze Schwarzenberku a Řád zlatého rouna
BAUEROVÁ, Kristýna
Předkládaná bakalářská práce se věnuje slavnostnímu udělení Řádu zlatého rouna hraběti Janu Adolfovi ze Schwarzenberku, které se uskutečnilo 1. prosince 1650 v Bruselu. Jejím cílem je zrekonstruovat průběh jednotlivých rituálních kroků slavnosti Řádu zlatého rouna. K interpretaci všech chronologicky řazených částí performance autorka přistupuje optikou jejich symbolických obsahů. Stranou zájmu však nezůstává ani analýza komunikační sítě Jana Adolfa ze Schwarzenberku jako důležitého nástroje k získání výše zmiňovaného prestižního vyznamenání. Autorka se rovněž zabývá symbolickým významem dochovaných gratulačních listů k získání řádu a konceptů poděkování hraběte ze Schwarzenberku, které zaslal svým komunikantům.
|
|
|
Fixace na nasálním užití pervitinu
VĚTROVSKÁ, Lucie
Téma diplomové práce Fixace na nasálním užití pervitinu jsem si vybrala na základě svého dlouhodobého zájmu o tuto problematiku. Jedním z činitelů, který může být významným v oblasti drogové problematiky, je rituál. Rituál zde může figurovat v několika rovinách - může se podílet na vzniku a udržení závislosti, při samotné aplikaci (tvoření "čar" na zrcadle, použití občanky, šňupání bankovkou, atp.) a může mít různé formy (např. skupinové či individuální) (Holzbachová, 1999). Pro svou práci jsem vybrala metodu kvalitativního výzkumu. Mezi základní přístupy kvalitativního výzkumu patří i zakotvená teorie. Cílem diplomové práce je analýza a popis jednotlivých aspektů rituálního chování nasálních uživatelů drog. Výzkumnou otázkou bylo zjistit, jaké rituální aspekty se objevují u nasálních uživatelů drog. A jak samotná literatura popisuje, všichni uživatelé drog v určité míře ritualizují aplikaci drogy. Představuje to stylizované a ustálené chování,které se objevuje při užití drogy. Jedná se zde o situace opatřování drogy, způsoby jejího užití, aktivity následující po užití drogy a také způsoby jak předcházet negativním účinkům drogy (Grund, 1993). Dva z dotazovaných uvedli při rozhovoru slovo rituál. Cyril bere jako rituál aktivity, které předchází šňupnutí. Jsou to aktivity spojené se sháňkou po droze, cestou pro drogu a s "předjezdem", který je podle něj silnější, než pocit při aplikaci drogy. Dana popisuje postup aplikace jako rituál, avšak rituální chování uvádí i při koupi dostatečné zásoby cigaret pro intoxikaci a pokud aplikuje drogu na záchodovém prkénku, uvádí jako rituál, že otírá prkénko před samotnou přípravou drogy pro aplikaci. Zbylí dva dotazovaní sice ve svých výpovědích nepoužili přímo slovo rituál, ale určité rituální prvky se známkami ustáleného chování při užití drogy se u nich objevují také. V obecné rovině předpokládáme, že diplomová práce by mohla přispět k diskuzi o rituálních aspektech uživatelů drog. Práce přinese nové informace o rituálech nasálních uživatelů drog. Předpokládáme publikaci v odborném periodiku.
|
|
|
Korunovace Josefa I. římským králem v Augšpurku 26. ledna 1690
MICHŇOVÁ, Nikola
Předkládaná diplomová práce se věnuje volbě a korunovaci arciknížete Josefa římským králem, které se uskutečnily v lednu 1690 v Augšpurku. Zaměřuje se na rekonstrukci průběhu jednotlivých rituálních kroků korunovačních slavností, které měly přesně daná ceremoniální pravidla. Předmětem zájmu je interpretace bohatého symbolického poselství všech částí performancí, kterým se autorka věnuje tak, jak chronologicky následovaly za sebou. Šlo o slavnostní vjezd císařské rodiny do Augšpurku, příjezdy jednotlivých kurfiřtů Římsko-německé říše do města, předvolební jednání, samotnou volbu nového římského krále a následnou korunovaci zvoleného arciknížete Josefa. Stranou pozornosti nezůstávají ani okázalé slavnosti a velkolepá korunovační hostina, jež se konaly po korunovaci mladého Habsburka římským králem. Součástí performancí také bylo předání vzácných darů císaři, jeho manželce i synovi. Příslušníci vládnoucí dynastie přijali od představitelů augšpurského magistrátu a zástupců stavů Římsko-německé říše drahocenné předměty, jejichž alegorická výzdoba nesla bohatou symboliku. Přítomná práce se proto pokouší odkrýt jednotlivé symbolické prvky výzdoby, kterou tvořily zejména motivy z antické mytologie a výjevy z křesťanské věrouky. Ty oslavovaly obdarované a zrcadlily ideální ctnosti, jimiž měl panovník z habsburského rodu oplývat.
|
|
|
Kvalitativní výzkum vnímání pohádek a příběhů dětmi předškolního věku
LANDOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaměřuje na téma pohádek a jejich souvislost s usínacími rituály. Jejím cílem je zjistit, které pohádky a pohádkové postavy jsou u dětí oblíbené i neoblíbené, které mají rády a které naopak nikoliv, jaké usínací rituály používají rodiče pro uspávání svých dětí. Část teoretická obsahuje vývojové srovnání teorií týkající se dětí ? Freud, Piaget, Kohlberg a teorie týkající se pohádek jakožto literárního útvaru i psychologického výkladu pohádek. V metodické části jsou uvedeny principy kvalitativního výzkumu. Dále jsou zde zpracovány části rozhovorů s rodiči dětí, týkajících se rituálů před usnutím, jejich vlastních vzpomínek. V závěru jsou shrnuty poznatky od dětí i rodičů a jsou zde uvedeny výsledky usuzování týkající se pohádkového děje a postav.
|
|
|
DĚTI ZE SEKULARIZOVANÉHO RODINNÉHO ZÁZEMÍ V PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ PRO 1. STUPEŇ ZŠ JAKO DIDAKTICKÝ PROBLÉM
PETRÁŠKOVÁ, Jiřina
V první části je popisováno rodinné edukační a socializační prostředí, jako nejdůležitější a nejpodstatnější činitel v utváření předpokladů pro dobrý rozvoj dítěte. Zde se setkává dítě s pocitem radosti, bezpečí, lásky, zakouší rituály, získává důvěru a utváří své já. Druhá část se věnuje škole s jejími obory, kde se setkává dítě nyní již v roli žáka s učebními obsahy školní edukace s náboženstvím mezipředmětově. Třetí kapitola se zaobírá nepovinným předmětem náboženství v náboženské edukaci a nahlíží na obsahy výuky pohledem nejen věřících, ale i sekularizovaných subjektů edukace. Poslední čtvrtá kapitola přináší anketní pohled na motivace žáků, které přivádějí děti ze sekularizovaných rodin k výuce náboženství.
|
host ::
RSS.