|
|
Biologické a s biologií související koncepce agrese se zvláštním přihlédnutím k její hormonální regulaci.
Bradáč, Ondřej ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Havlíček, Jan (oponent)
Agrese je fenoménem, jemuž je v biologické literatuře věnována zejména od počátku 20. století značná pozornost. V této práci jsou sumarizovány rozdílné přístupy k problematice, s nimiž se na poli biologie lze setkat. Zostřená pozornost je věnována teoretickým koncepcím agrese, zejména pak koncepcím nahlížejícím problém agrese z evolučního hlediska, a dále výzkumům na poli hormonální regulace agrese s důrazem na úlohu hormonu testosteronu a jednotlivé hypotézy stran jeho vzájemného vztahu s chováním. Empirická část práce je věnována ověřování předpokladů challenge hypothesis stran vztahu mezi testosteronem a agresivním jednáním. Signifikantní nálezy empirické části práce poukazují k existenci spojitosti mezi bazální hladinou testosteronu a sklony k agresi a k negativnímu vztahu mezi bazální hladinou testosteronu a vzestupem jeho hladiny v reakci na kompetitivní situaci.
|
|
|
Proximátní kontrola pohlavního dimorfismu u živorodky Poecilia wingei
Farkačová, Klára ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Byl zkoumán efekt 17α-methyltestosteronu a 17β-estradiolu na pohlaví živorodých ryb Poecilia reticulata a P. wingei. Čerstvě narozenému potěru byl první a patnáctý den přidán do akvária roztok 2,5 mg testosteronu. Estrogen byl aplikován do potravy gravidních samic (400 mg/kg). V jednom, dvou a třech měsících věku bylo určeno pohlaví všech jedinců. K reverzi pohlaví nedošlo ani při podávání testosteronu, ani při podávání estrogenu, v tomto případě se rozmnožovací proces zastavil téměř u všech samic.
|
|
|
Hormonální kontrola samčích znaků u gekončíka nočního, Eublepharis macularius
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Obecně se věří, že přítomnost samčích znaků je regulována androgeny. Tato práce je zaměřená na odhalení vlivu testosteronu na samčí znaky u gekončíka nočního, Eublepharis macularius. K manipulaci s hormonálním stavem již dříve kastrovaných samců a intaktních samic byla použita neinvazivní metoda kožní aplikace směsi rostlinného oleje a testosteronu. Tato metoda se ukázala být efektivní variantou k hojně používaným hormonálním implantátům. Manipulace byla úspěšná, u obou skupin byl patrný nástup samčího sexuálního chování. U samic trval tento nástup déle, ale obě skupiny byly schopné předvést všechny součásti tohoto chování. Dále se podařilo zjistit, že v rozporu s rozšířeným předpokladem samčí sexuální chování přetrvává u obou manipulovaných skupin ještě několik týdnů po snížení hladin testosteronu. Tyto výsledky přináší další důkazy o možném mechanismu dočasné organizace samčího sexuálního chování testosteronem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hormonální kontrole agresivního chování u ještěrů
Rauner, Petr ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Agresivita je vysoce funkční formou sociálního chování, které lze pozorovat téměř u všech živočišných druhů obratlovců tedy i u ještěrů. Existuje několik forem agresivního chování, mezi nimiž existuje významný rozdíl na fyziologické bázi. Hlavním a nejlépe prozkoumaným hormonem, který agresivitu ovlivňuje, je testosteron, avšak existují důkazy, že z určité části může být agresivní chování ovlivněno i dalšími hormony např. progesteronem, estradiolem a kortikosteronem. Vliv těchto hormonů na organismus je tradičně rozdělován na aktivační a organizační účinky. Organizační účinky jsou trvalé a dochází k nim obvykle v raných stádiích vývoje. Aktivační účinky jsou přechodné a objevují se během celého života. Zvýšená hladina testosteronu obvykle agresivní chování stimuluje a to u samců i u samic. Obdobně, ale méně účinně působí na agresivní chování progesteron a estradiol, avšak není jisté zda je tento vliv přímý, nebo zda takto působí pouze testosteron, který je v případě estradiolu prekurzorem nebo má daný hormon jako prekurzor v případě progesteronu. O kortikosteronu je pak známo, že na agresivní chování působí nepřímo ovlivněním hladiny testosteronu. Hormonální ovlivnění ještěrů navíc není univerzálním regulátorem agresivního chování. Agresivní chování je také závislé na vnějších faktorech, na druhu, pohlaví a...
|
|
|
Hormonální kontrola samčího sexuálního chování u plazů
Schořálková, Tereza ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Bezpochyby nejdůležitější hormon, který ovlivňuje typické samčí sexuální chování je testosteron, ovšem i další steroidní hormony jako je dihydrotestosteron, estrogeny nebo progestiny se mohou uplatňovat v této regulaci. Podle teorie organizace a aktivace testosteron působící během ranného ontogenetického vývinu má organizační účinek na chování v dospělosti a toto chování je pak spouštěno vlivem aktuálních hladin hormonů. Navíc existuje ještě hypotéza dočasné organizace, která by mohla změnit náhled na dosavadní výsledky. Základní dělení hojně používané u plazů je dělení podle průběhu steroidogeneze a gametogeneze do skupin s asociovanou nebo disociovanou reprodukční strategií, ale toto rozdělení je jen uměle vytvořené. Tato literární rešerše shrnuje dosavadní poznatky o hormonálním ovlivnění samčího sexuálního chování u plazů a kriticky rozebírá nejčastěji používané metodiky.
|
|
|
Neinvazivní měření steroidních hormonů a vliv hormonální manipulace na chování gekona Paroedura picta
Matušková, Lucie ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fraňková, Marcela (oponent)
Působení hormonů je součástí života všech živočichů. Jedná se o látky ovlivňující nejen fyziologické změny v organismu, ale i jeho chování. Předmětem zájmu této práce jsou dvě hlavní skupiny steroidních hormonů: glukokortikoidy a androgeny. Glukokortikoidy se aktivují během stresové zátěže. Jejich hladiny je možné měřit neinvazivními metodami, které mají celou řadu výhod. Tu nejpodstatnější přestavuje absence zpětné vazby při odebírání médií pro enzymovou analýzu. Jelikož se neměří přímo fokální hormony, ale jejich metabolity, je třeba tuto metodu nejprve validovat. Tato práce popisuje postup při validaci neinvazivního měření u madagaskarského gekona (Paroedura picta). Pro ověření funkčnosti metody byl aplikován ACTH test: zvířatům byla aplikována látka Synacthen Depot, která by měla zvyšovat hladiny glukokortikoidů v krvi. Bohužel stanovení hladin metabolitů glukokortikoidu neprokázalo předpokládaný nárůst a nepodařilo se tedy validovat metodu neinvazivního měření stresových hormonů. V druhé části práce je věnována pozornost behaviorálním efektům jednoho z nejdůležitějších androgenů - testosteronu. U několika jedinců (samců i samic) gekona byly provedeny hormonální manipulace. Výsledky odhalily rozdíly v sexuálním chování mezi experimentálními skupinami. Oproti tomu na agonistické chování neměly...
|
|
|
Hormonal Aspects of Antler Growth Regulation
Kužmová, Erika ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Kierdorf, Uwe (oponent)
Hormonálne aspekty regulácie parožného rastu Erika Kužmová Abstract Parohy jeleňov sú jediným kompletne sa regenerujúcim orgánom u cicavcov a záujem vedcov o ich využitie ako modelu rastu a vývoja kostí stúpa. V posledných rokoch sa ukázalo, že regenerácia parohov je iniciovaná z kmeňových buniek lokalizovaných v okostici pučnice. Následný rast parohu do dĺžky však prebieha v rastovom vrcholčeku. Len málo sa vie o endokrinnej stimulácii rastu parohu a už dlhé roky existuje nesúlad medzi in vivo a in vitro štúdiami. Ako druhotný sexuálny znak sú parohy úzko späté so sezónnymi hladinami cirkulujúceho testosterónu. Keďže sú jeho hladiny najnižšie práve v čase rastu parohov a mnohé in vitro štúdie poukazujú na stimulačný efekt inzulínu podobného rastového faktoru (IGF-1), viacerí odborníci sa prikláňajú k názoru že IGF-1 je "hormón stimulujúci rast parohov". Tento záver je ale v rozpore s výsledkami in vivo štúdií, ktoré ukazujú nevyhnutnosť testosterónu pre rast parohov aj v jeho nízkych koncentráciách, a taktiež s predchádzajúcim názorom, že testosterón by mal byť "hormón stimulujúci rast parohov". Zamerali sme sa teda na overenie účinkov IGF-1 na parožné bunky. Uskutočnili sme sériu in vitro experimentov na parožných bunkách izolovaných z viacerých štádií rastových vrcholčekov parohov jeleňa európskeho...
|
|
|
Selected differences in pathophysiology of cardiovascular system in women
Yang, Shiann-Guey ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
(souhrn doktorské disertace) V posledních letech byly prokázány významné rozdíly mezi muži a ženami ve výskytu kardiovaskulárních poruch včetně arytmií. Pohlavní rozdíly byly pozorovány v epidemiologii, patogenezi i klinických projevech různých arytmií. Menopauza je fyziologickou součástí procesu stárnutí u žen a je podmíněna přirozeným poklesem produkce estrogenu a progesteronu ve vaječnících. Dramatický pokles hladiny estrogenů v plasmě má vliv na mnoho tkání včetně kardiovaskulárního systému. Protože incidence ischemické choroby srdeční (ICHS) významně stoupá po menopauze, byla vyslovena hypotéza, že nižší výskyt ICHS oproti mužům stejného věku je u žen před menopauzou dán protektivním účinkem estrogenů. Avšak již od počátku devadesátých let byla publikována řada kontroverzních výsledků. Zatímco některé studie nalezly sníženou incidenci ICHS a sníženou kardiovaskulární mortalitu, jiné studie neprokázaly žádný efekt estrogenové terapie na výskyt ICHS po menopauze a některé studie dokonce nalezly pozitivní korelaci mezi hladinou estradiolu a kardiovaskulární mortalitou u žen nad 65 let věku. Studie 1: Tato studie zkoumala možné pohlavní rozdíly v elektrofyziologických charakteristikách a výsledcích katetrizační ablace u pacientů s idiopatickou komorovou tachykardií z pravého výtokového traktu...
|
|
|
Naturální kulturistika, jako adekvátní pohybová aktivita
BROŽEK, Pavel
Hlavním tématem této bakalářské práce je naturální kulturistika jako adekvátní pohybová aktivita, vytvoření uceleného přehledu o možnostech a kladech naturální kul-turistiky. Výzkumný soubor byl složen z jednadvaceti probandů, u kterých jsem aplikoval vhodnou pohybovou aktivitu. Jejich výstupy z měření budou sloužit k možnosti volby vybrat si naturální kulturistiku jako další alternativu k zdravému životnímu stylu. Vše je podmíněno vhodnou pohybovou aktivitou a vhodnou úpravou stravy a tím i další možnosti, jak si zachovat fyzické a duševní zdraví.
|
|
|
Personality, social hierarchy and hormones in primates
KONEČNÁ, Martina
This thesis deals with two main issues: personality (stable individual differences in behavior) and behavioral endocrinology (or socioendocrinology) in nonhuman primates. The first part of the thesis comprises of two primate personality studies of two species: Hanuman langurs and Barbary macaques. Two basic methods of animal personality research (behavioral coding and trait rating) were compared. Stability of personality assessments has been demonstrated. Social rank of individuals was used to validate the questionnaire ratings as well as to illustrate the independence and stability of personality assessment. The second part of the thesis is based on two studies investigating hormone levels in female Barbary macaques. The relationship between cortisol, testosterone, dominance hierarchy and behavior was investigated. And the possible effect of maternal hormone levels around the time of conception on the sex of an infant was evaluated.
|
host ::
RSS.