|
|
Příspěvek k využití nových typů uhlíkových pastových a vláknových elektrod pro voltametrické a amperometrické stanovení 5-amino-6-nitrochinolinu a resveratrolu
Němcová, Lenka ; Zima, Jiří (vedoucí práce) ; Vytřas, Karel (oponent) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
6 ABSTRAKT (CZ) V rámci této disertační práce byly studovány elektrochemické vlastnosti nových typů uhlíkových pastových elektrod (CPE) a uhlíkových vláknových tyčinkových elektrod (CFRE), které byly současně využity pro vývoj vysoce citlivých a selektivních voltametrických a amperometrických metod pro stanovení 5-amino-6-nitrochinolinu a trans- a cis- izomerů resveratrolu. Uhlíkové pastové elektrody byly porovnány z hlediska velikosti mikrokuliček skelného uhlíku obsažených v pastě (průměry 0,4 - 12 µm, 10 - 20 µm, 20 - 50 µm) ve srovnání s uhlíkovou pastovou elektrodou z práškového grafitu a elektrodou ze skelného uhlíku. Elektrochemické vlastnosti byly zkoumány s použitím hexakyanoželeznatanu draselného ve vodném prostředí a 5-amino-6-nitrochinolinu (5A6NQ) v prostředí methanol-voda. Dále byla uhlíková pastová elektroda využita v amperometrickém detektoru typu wall- jet zapojeném sériově za spektrometrický detektor k vývoji nové HPLC metody s elektrochemickou detekcí a spektrofotometrickou detekcí pro stanovení trans-resveratrolu a cis-resveratrolu ve vzorcích nažek, slupek a listů pohanky tatarské a obecné. Metoda byla optimalizována a využita pro zjištění skutečného obsahu resveratrolu ve vzorcích šesti variet pohanky obecné a dvou variet pohanky tatarské. Elektrochemické vlastnosti uhlíkových...
|
|
|
Vliv požívání vína na lidský organismus
Blažková, Kateřina
Do rukou se Vám dostala bakalářská práce zabývající se tématem vlivu požívání vína na lidský organismus. Zaměřuje se na to, jak ovlivňuje konzumace vína zdraví lidí a hlavně jaké jsou účinky alkoholu obsaženého ve víně. V první části jsou shrnuty obecné poznatky o révě vinné a obsahových látkách, které se v ní nachází. Stručně je zde popsána výroba a dělení vína. Část je věnovaná i historii, používání vína v lékařství a legislativním požadavkům. V druhé polovině práce jsou zařazeny informace, získané z nashromážděných zdrojů, kam patří články, studie a výzkumy zabývající se touto problematikou. Jsou zde informace o vlivu vína na činnost srdce, nádorových a jiných onemocnění, které mohou mít spojení s konzumací vína. Zmíněn je i Francouzský paradox a účinky diskutované látky resveratrolu.
|
|
|
Víno jako účinná prevence a lék vůči srdečním chorobám
Brzobohatá, Anna
Příznivé působení střídmé konzumace vína je v současné době stále diskutovanějším tématem. Jeho pozitivní účinky jsou nesporné zejména v oblasti kardiovaskulárního zdraví. Existuje mnoho neodborných a nepodložených článků s touto tématikou. Bakalářská práce svojí nejrozsáhlejší kapitolou zpracovává několik desítek vědeckých studií zabývajících se vlivem konzumace vína na léčbu a prevenci vzniku srdečních, a do jisté míry i souvisejících cévních, onemocnění. Osvětluje rozdíly mezi působením bílého a červeného vína, poskytuje doporučení o vhodném, pravidelně konzumovaném objemu vína, lišícím se u žen a mužů, a stručně seznamuje s nejvýznamnějšími srdečními chorobami a látkami, obsaženými ve víně, které mu dávají jeho blahodárné účinky.
|
|
|
Antioxidační látky obsažené ve víně ve vztahu k trávicímu ústrojí
Halmová, Lenka
Onkologická onemocnění jsou v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí. Nádory trávicího traktu zaujímají v této bilanci významné místo. Nejméně příznivou prognózu mají nádory pankreatu, jater, žaludku, jícnu a střev. Bakalářská práce se zpočátku zabývá stručným popisem fenolických látek a antioxidačních komponent ve víně a dále seznamuje čtenáře v souvislosti vztahu vína a antioxidačních komponent k vybraným orgánům trávicího ústrojí na základě poznatků z klinických studií, které byly studovány. V závěru bakalářské práce je doporučení, které je vyhodnoceno ze zpracovávání jednotlivých studií.
|
|
|
Antioxidační kapacita a fenolické látky v révovém víně
Mateiciucová, Petra
Tato práce se zabývala sledováním zdraví prospěšných látek fenolického charakteru a antioxidační aktivitou vzorků listů, zálistků, třapin, bobulí, moštu a vína. Pro sledování byly vybrány 4 interspecifické odrůdy révy. Pro tyto odrůdy je charakteristická zvýšená odolnost proti houbovým chorobám. Sledování probíhalo po 3 po sobě jdoucí roky. Byly odebírány vzorky zdravé a napadené ve 3 termínech odběru tak, aby bylo možné posoudit vliv zralosti na antioxidační aktivitu a obsah fenolických látek. Vzorky byly podrobeny analýze na EPR (stanovení antioxidační aktivity), spektrofotometrickému měření (antioxidační aktivita, celkový obsah fenolických látek) a stanoven na HPLC (stanovení vybraných fenolických látek, zejména trans-resveratrolu). Z výsledků je zřejmé, že všechny vzorky vykazují antioxidační aktivitu a obsahují široké spektrum fenolických látek. Ve všech vzorcích byl analyzován trans-resveratrol, který je známý svými zdraví prospěšnými účinky. Obsah resveratrolu se pohyboval v rozmezí 9,07-566,14 mg.kg-1 lyofilizované hmoty. Nejvyšší obsah byl zjištěn ve třapinách. Antioxidační aktivita stanovená spektrofotometricky se pohybovala v rozmezí 308,0 1357,7 mg GA.kg-1 v bobulích a 44,0-839,5 mg GA.l-1 ve vínech. Úbytky volných radikálů vyjadřující antioxidační aktivitu měřenou metodou EPR se pohybovaly od 1,21 57,17 % v listech. Modré odrůdy vykazovaly vyšší hodnotu antioxidační aktivity. Byla prokázána závislost mezi obsahem trans-resveratrolu v třapinách u interspecifických a evropských odrůd. Rovněž byla prokázána závislost antioxidační aktivity na obsahu fenolických látek ve vzorcích.
|
|
|
Zdraví prospěšné látky ve víně
Nováčková, Eva
ABSTRAKT Víno obsahuje více než tisíc látek, některé z nich nebyly ještě přesně analyzovány. Valná většina těchto látek pochází z hroznu jakožto výrobní suroviny vína. Další vznikají během zpracování, jiné se částečně nebo úplně odbourávájí. Víno se z 80% až 90% skládá z vody. Druhou největší složkou je etylalkohol. Stejně jako u vody i u etylalkoholu kolísá jeho množství v závislosti na druhu vína. Důležitou součástí vína jsou cukry -- glukóza a fruktóza. Na jejich množství závisí charakter vína, od suchého, s malým množstvím cukrů, až po velmi sladká vína. Velmi důležitý je také obsah kyselin. Území České republiky se rozkládá severněji a má chladnější počasí než většina území, na kterých se víno pěstuje, proto mají naše vína dostatek priřozených kyselin. Ve víně můžeme najít všech 13 minerálů, ktero jsou pro lidský život nezbytné, zejména draslík, železo, vápník, fosfor a měď. Důležitý je také obsah vitamínů, nejvíce skupiny B, značné množství provitaminu A, vitaminu C a E. Zcela nepatrně se vyskytují v hroznovém víně také bílkoviny a tuky. Dále se do vína některé látky přidávají nebo se do hroznů dostávají při ošetřování. Jako například oxid siřičitý, který je nutný ke konzervaci vína. V průběhu staletí bylo víno považováno nejen za pochutinu, nýbrž i za lék. Složilo též jako potravina, zpravidla se míchalo s vodou a zaháněla se jím žízeň, což mohlo být mnohdy hygieničtější, než pít samotnou vodu. Zájem současných lékařů o víno není náhodný, ale je založen na pozorování zdravotního stavu lidí konzumujících pravidelně víno ve srovnání s abstinenty. O prospěšnosti přiměřeného množství vína pojednává řada výkumů a publikací.
|
|
|
Fytochemický potenciál polyfenolů v bobulovitých plodech
KRUMPHANZLOVÁ, Iva
Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o polyfenolech a jejich příznivém vlivu na lidské zdraví. U těchto fytochemik nelze stanovit doporučenou denní dávku, na rozdíl od mikronutrientů. Nedostatek mikronutrientů ve stravě vyvolá příznaky deficitu, při nedostatku polyfenolů deficit nevznikne. Pokud jsou však v dostatečném množství přítomny v potravinách, pak se jedná o funkční potraviny, které jsou důležité v prevenci civilizačních onemocnění. Na začátku teoretické části je znázorněno rozdělení polyfenolů jak z farmakologického, tak z chemického hlediska. Na základě tohoto rozdělení se zde popisuje důležitá úloha antioxidantů a flavonoidů. Zvláštní pozornost je věnována resveratrolu, který je populární i díky známému "francouzskému paradoxu". Další část se zabývá vlivem polyfenolů na lidské zdraví. Je zde podrobně vysvětleno, jakým způsobem polyfenoly chrání naše tělo před určitými nemocemi. Většina zdravotních přínosů je podložena studiemi na zvířatech. Tyto pokusy jsou v práci také zmíněny a popsány. V teoretické části nechybí ani vysvětlení procesu vstřebávání a bezpečnosti. Zdroje polyfenolů jsou uvedeny v poslední podkapitole. Práce se zaměřuje především na plody borůvek (Vaccinium myrtillus) a hrozny révy vinné (Vitis vinifera). Jsou zde krátce zmíněny i ostatní bobulovité plody, např. brusinky, maliny, ostružiny a rybíz. Cílem práce je sestavit jídelníček, který by zajišťoval účinnou denní dávku polyfenolů. Toto množství lze přirovnat k 120 ml nativních borůvek. Do jídelníčku jsou zařazeny pouze produkty konzumované bez potřeby tepelné úpravy. Druhým cílem je zmapovat, které potravinové výrobky jsou plnohodnotným zdrojem polyfenolů. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Výzkumná otázka č. 1: Jaké množství polyfenolů obsahují bobulovité plody, zvláště pak borůvky? Výzkumná otázka č. 2: Jaké potraviny (bez potřeby tepelné úpravy) jsou ideální pro zařazení do jídelníčku, aby byl zajištěn ekvivalentní denní přívod polyfenolů? U borůvkových produktů byla využívána analýza obsahu polyfenolů, která byla získána v rámci programu GEOMED z Nemocnice České Budějovice a.s., pracoviště klinické farmakologie. Stanovení se prováděla metodou HPLC (vysokovýkonnostní kapalinové chromatografie) ve spolupráci s biologickým centrem AV ČR v Českých Budějovicích. Díky této analýze lze odpovědět na výzkumnou otázku č. 1. Je zde zajímavá skutečnost, že mražené borůvky mají vyšší zastoupení polyfenolů, než borůvky chlazené. Jako prioritní anthokyan byl zvolen malvidin (malvidin-3-6"-acetoyl glucoside), jelikož je v borůvce lesní nejvíce zastoupen. Ostatní informace o množství polyfenolů v určitých potravinách byly čerpány z knih od Josepha Maroona, MD, FACS (2010). Praktická část obsahuje čtrnáctidenní jídelníček, který splňuje dané požadavky. Z výsledků je patrné, že lze sestavit jídelníček bohatý na polyfenoly. Součástí je přehled borůvkových produktů, které jsou všem dostupné. Zmapovány byly borůvkové mléčné výrobky, džemy, nápoje, kompoty a přesnídávky. Z přehledu lze vyčíst, který produkt obsahuje nejvíce polyfenolů. Správnou kombinací daných výrobků lze pak dosáhnout požadovaného množství. Jako ideální se osvědčila kombinace 2 dcl červeného vína a jednoho borůvkového mléčného výrobku (s hodnotou malvidinu nad 64). Poznatky v práci slouží k rozšíření informovanosti o polyfenolech a jejich účincích. Jídelníček může být využit v domovech pro seniory, kde se uplatní jejich příznivý vliv na udržení rovnováhy. Dále také v lázních, případně v jiných zařízeních veřejného stravování.
|
|
|
Long term investigation of resveratrol content in moravian red wines in relation to climate conditions
Vrchotová, Naděžda ; Tříska, Jan ; Totušek, J. ; Balík, J.
The considerable commercial importance of wine together with the necessary quality control and investigation of the biological quality of constituent compounds leads to the development of adequate and reliable methods for the determination of macro- and micro-components in wine. Although wine contains a large amount of known compounds e.g. volatile (fl avour compounds), semi-volatile (phenolic) and non-volatile components (pigments), new compounds from all the above mentioned classes are still found in wine and are under heavy investigation, especially regarding their biological activity and their relation to the vinifi cation processes. Th e most signifi cant and famous due to the so-called French paradox is resveratrol-3,4´,5-trihydroxystilbene. Resveratrol is a stress metabolite formed in the grapevine in response to abiotic (UV irradiation) and biotic stresses (Botrytis cinerea). UV irradiation transforms trans isomer to cis form. But according the recent literature cis resveratrol could be also a result of organic farming – natural means of defence in organic viticulture against fungal infections. In our study we have investigated resveratrol content in diff erent vineyards in relation to annual mean temperature, precipitation and sun irradiation.
|
|
| |
|
|
Resveratrol
Šmidrkal, J. ; Filip, V. ; Prekop, J. ; Kolouchová, I. ; Melzoch, K. ; Harmatha, Juraj
Resveratrol je polyfenol (3,4',5-trihydroxystilben), který je obsažen v hroznech révy vinné a rovněž ve víně jako nápoji. Uvádí se, že úzce souvisí s tzv. francouzským paradoxem. Předpokládá se rovněž, že kromě resveratrolu jsou též účinné další látky, a to zejména pterostilben a pinosylvin.
|
host ::
RSS.