|
|
Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy
Kilian, Vojtěch ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ Název práce: Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy Cílem předkládané práce je provedení studie teoretického vymezení práva na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy v České republice a jeho následná komparace se skutečným fungováním v praxi. Smyslem této práce není pouze shrnout dosavadní stav poznání práva na informace o platech a odměnách, čemuž je věnován prostor především v kapitole II. respektive relevantních částí práva na soukromí a informační sebeurčení v kapitole III.1 a 2, nýbrž především poskytnout možné řešení konfliktu mezi právem na přístup k informacím o platech a odměnách na straně jedné a právem na soukromí a informační sebeurčení na straně druhé prostřednictvím testu proporcionality, což činím v kapitole III.4, přičemž takové řešení doposud nebylo dle mého názoru v odborné literatuře popsáno. Po stručném úvodu práce následuje stručné představení pramenů práva na informace o platech a odměnách v České republice, a to jednak v rovině ústavního práva se zmínkou o mezinárodních smlouvách, relevantní úpravy zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) a konečně judikatury, která se k tématu předkládané práce vztahuje, a jež má na stávající právní stav signifikantní vliv. Dále je prostor věnován představení práva na...
|
|
|
Zveřejňování platů ve veřejné správě
Kračmar, Jiří ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Handrlica, Jakub (oponent)
Zveřejňování platů ve veřejné správě - abstrakt Tato diplomová práce se zabývá výkladem ustanovení § 8b InfZ, které obsahuje poměrně samostatnou a komplexní právní úpravu poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků, a ustanovení s ním souvisejících za pomoci klasické metodologie interpretace práva. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 8b InfZ omezuje ústavou zaručené právo na informační sebeurčení, je předmětem úvodní kapitoly ústavní zakotvení práva na informace a práva na soukromí, jehož je právo na informační sebeurčení součástí. Následující kapitola se zaobírá interpretací § 8b InfZ na zákonné úrovni, a to za pomoci principů a zásad jazykového, systematického, historického a teleologického výkladu. Nejprve je hledán jazykový význam předmětného ustanovení, který je poté konfrontován argumenty systematického výkladu, jenž se zaměřuje na vazby mezi § 8b InfZ a relevantními právními normami českého a evropského práva. V rámci historického výkladu je věnována pozornost rekonstrukci vůle zákonodárce v době přijetí komentované právní úpravy a analýze vývoje judikatury v oblasti poskytování informací o příjemcích veřejných prostředků. Teleologický výklad je orientován na hledání smyslu a účelu předmětné právní normy a na sociální a ekonomické důsledky její aplikace. Hlavní část této práce záleží v...
|
|
|
Právo na informace
Strava, Ondřej ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Resumé Práce se zabývá otázkou definování pojmu práva na informace. Rozsáhlá a dlouhá veřejná debata o různých institutech práva na informace pokračuje v České republice i ve světě, a proto se autor rozhodl pátrat po kořenech tohoto práva, jeho jak restriktivní, tak extenzivním rozsahu, a po jeho řídicích principech. Výsledky takového výzkumu by měly být užitečné při interpretaci a aplikaci příslušných právních předpisů a sloužit jako pomůcka ku správnému pochopení společenského a právního významu práva na informace. Úvod textu je věnován stručnému vysvětlení pojmu práva na informace, jeho současnému kontextu v České republice a popisu důvodů pro vznik práce. První po úvodu následující část textu popisuje pojem práva na informace, jeho historický vývoj, filosofické, politické právní základy a soudobý význam. Následující kapitola se zabývá materiálními prameny práva, tedy důvody a smyslem jeho existence. Vysvětluje, jaký je běžně uznávaný rozsah práva a jeho liberální a konzervativní tendence sahající od událostí dneška do ještě více informační budoucnosti. Je rozebrán konflikt tohoto práva s dalšími zájmy moderní společnosti a demonstrativně jsou vyjmenovány jeho rozličné formální prameny. Poslední kapitola zkoumá univerzálně uznávané principy práva na informace. To je popsáno jako základní lidské právo a...
|
|
|
Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů
Koktová, Alena ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů je zjistit, jak je v českých médiích využíván institutu svobodného přístupu k informacím. Práce je založena jednak na rozboru jednotlivých článků uveřejněných na českých zpravodajských portálech a v tisku a dále na rozhovorech s předními českými novináři, kteří poskytli pro účely této práce své praktické zkušenosti se získáváním informací z praxe. Díky tomu se podařilo zmapovat, v jakých případech a s jakým úspěchem novináři postupují dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ačkoliv tento zákon stanoví pouze minimum výjimek, kdy povinné subjekty informace neposkytnou, skutečná praxe tomuto stavu neodpovídá. Novináři se často potýkají s nejrůznějšími výmluvami, proč není možné dané informace poskytnout. Mezi nejčastější důvody odepření informací pak patří ochrana osobních údajů, obchodního tajemství a podmínění poskytnutí informací uhrazením nákladů mimořádně rozsáhlého vyhledávání. Tomu pak odpovídá struktura práce, kdy první dvě kapitoly obsahují úvod do problematiky práva na informace a svobodného přístupu k informacím a další tři kapitoly jsou věnovány zmíněným důvodům odmítnutí novinářských žádostí o informace. Každá kapitola obsahuje popis případu na základě novinových článků a posouzení věci s ohledem na...
|
|
|
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv, plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. Nadto je za splnění podmínek stanovených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod jednotlivci umožněno požádat Evropský soud pro lidská práva o přezkoumání napadeného aktu, na který je v rámci vnitrostátního práva nahlíženo jako na akt konečný. Předmět zkoumání této disertační práce je zaměřen zejména na analýzu konkrétních právních prostředků ochrany práv ve veřejné správě a jejich vzájemný vztah v rovině právní úpravy de lege lata. Neopominutelnou součástí práce je i zhodnocení vlivu soudní judikatury nebo nauky, včetně uvedení vlastních poznatků z praxe, zejména pokud jde o oblast správního řízení. V práci se zaměřuji na problematiku ochrany veřejných subjektivních práv. Z tohoto důvodu je právním prostředkům, jež mají za cíl poskytnout ochranu práva v objektivním smyslu (tj. například kontrola veřejné správy či správní dozor), věnován prostor pouze v minimálním rozsahu. Nicméně práce se zabývá i aspekty některých dozorčích prostředků, byť se jedná o...
|
|
|
Povinné subjekty dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Molatová, Iveta ; Mikule, Vladimír (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Shrnutí Diplomová práce Povinné subjekty dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, mající za cíl rozkrýt jednotlivé skupiny povinných subjektů a poukázat na nejčastější problémy, které se okolo těchto skupin při aplikaci zmíněného právního předpisu vyskytují, se skládá z celkem jedenácti částí. První část se zabývá právem na informace v širší souvislosti, jako ústavně zakotveným právem, které jednak pomáhá naplňovat dílčí zásadu otevřenosti veřejné správy, jež je podmnožinou a součástí zásad demokratického právního státu a jednak je prostředkem k účinnému využití práv jiných, zvláště pak politických. Druhá kapitola definuje pojem "informace" a věnuje se také jejím typickým vlastnostem. Tato část textu rovněž upozorňuje na možné nestandardní nakládání s informacemi a jejich právní důsledky, plynoucí z různých právních předpisů. Třetí část rekapituluje dosavadní historický vývoj zakotvování práva na informace a přístupu k nim v celosvětovém i evropském kontextu. Čtvrtá kapitola podává přehled platné právní úpravy v České republice. Orientuje se na základní zvláštní zákon této oblasti - zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím a Listinu základních práv a svobod a jejich vzájemný vztah. Nakonec je zmíněna i právní úprava partikulárního práva na informace o životním...
|
|
|
Informace o životním prostředí
Švecová, Klára ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Jakkoli můžeme právo na informace o životním prostředí dnes chápat jako cosi automatického a v demokratické společnosti zcela přirozeného, je třeba si uvědomit, že v minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Ruku v ruce s principem uzavřenosti státní správy neměla veřejnost prakticky žádnou možnost získat informace týkající se nejenom stavu životního prostředí, ale ani informace obecné týkající se prakticky čehokoli. Ostatně není se čemu divit, vždyť před rokem 1989 nebylo jak obecné právo na informace tak právo na informace o životním prostředí nijak zákonně natož ústavně upraveno. Nicméně demokratické změny odehrávající se po sametové revoluci s sebou přinesly i změny v oblasti práva na informace a toto právo bylo jak ve své obecné rovině - práva na informace, tak ve své speciální rovině - práva na informace o životním prostředí, zařazeno do právního předpisu nejvyšší právní síly, do Listiny základních práv a svobod, která se stala Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. součástí ústavního pořádku České republiky. Na základě ústavního zakotvení pak bylo právo na informace o životním prostředí upraveno také v rovině zákonné (zákon č. 123/1998 Sb.), díky které dnes může veřejnost toto své právo s většími či menšími obtížemi nerušeně vykonávat. I přes argumenty uvedené v diplomové práci...
|
|
|
Povinné subjekty podle zákona o svobodném přístupu k informacím
Obert, Radim ; Mikule, Vladimír (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Shrnutí Předkládaná diplomová práce pojednává o povinných subjektech dle platné právní úpravy, zabývá jejich legislativním vývojem i aktuálním vymezením v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Práce dále přináší ucelený náhled na aktuální problémy vyplývající z aplikační praxe, a to především z pohledu nauky a odborné literatury. Oblast povinných subjektů je zvláště v poslední době častým předmětem rozhodovací praxe soudů ve správním a ústavním soudnictví, které svou rozhodovací činností množinu povinných subjektů dále rozšiřují. Na některých místech autor přináší vlastní návrhy pro řešení nastolených problémů, které souvisejí s platným legislativním stavem. Povinným subjektem, je takový subjekt, který má podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinnost poskytovat informace vztahující se ke své působnosti. Platná právní úprava rozlišuje čtyři okruhy (skupiny) povinných subjektů. Jedná se o státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány, veřejné instituce a subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických osob a právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Povinné subjekty se tedy člení do okruhů, přičemž každý okruh sdružuje povinné subjekty, které disponují charakteristickými...
|
|
|
Státní tajemství vs. právo na informace - případ Bradleyho Manninga v historickém kontextu
Martinec, Tomáš ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Státní tajemství vs. právo na informace - případ Bradleyho Manninga v historickém kontextu porovnává případ Bradleyho Manninga, který je obviňován jako zdroj úniků v aféře Wikileaks, s precedentním případem Daniela Ellsberga ze začátku 70. let 20. století. Ellsberg tehdy poskytl deníku New York Times kopii přísně tajné vládní studie zabývající se americkou politikou vůči Vietnamu v poválečném období. Práce tvrdí, že přestože zejména formou provedení se oba úniky do značné míry liší, vládní postup vůči oběma zdrojům byl neadekvátní a řízení s Manningem by mohlo být prohlášeno za zmatečné, podobně jako v případě Daniela Ellsberga. Práce dále tvrdí, že i pokud by se Manningův případ dostal před soud, je možné vysledovat několik argumentů v prospěch obhajoby.
|
host ::
RSS.