|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Jursa, Adam ; Jura, Pavel (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Cílem projektu bylo nalézt řešení revitalizace zanedbaného prostoru předpolí Květné zahrady v Kroměříži. Jeho provozní a formální stránku a do značné míry i funkční náplň prostoru. Květná zahrada byla vybudována v 17. století olomouckým biskupem Castelcornem a roku 1998 byla zapsána na seznam památek UNESCO. V mém návrhu se snažím zachovat původní členění předpolí, také jeho ideová náplň je uvedena do původních souvislostí. Tvoří tedy samostatnou část zahrady, která se od Květné zahrady liší jak svojí formální stránkou, tak i funkční a ideovou náplní. Celé předpolí jsem rozdělil na tři části. Jedna z nich pak tvoří předprostor Květné zahrady, filtr mezi městským organismem a přísným renesančním členěním zahrady.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Sitařová, Dagmar ; Suchánek, Radek (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Návrh se snaží reagovat na formální uspořádání a geometrickou koncepci Květné zahrady. Současně chce zachovat význam a funkci jejího stávajícího vstupního objektu, který je důležitým reprezentativním prvkem. Řešení vychází z kontextu okolí i jeho historické podoby, snaží se ho ctít a doplňovat, ale nikoli přehlušit. Předložený projekt se zabývá rekonstrukcí a novým funkčním využitím stávajících budov, architektonickým řešením zadaných částí historických zahrad a návrhem nových objektů.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Plucnarová, Lenka ; Suchánek, Radek (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Můj návrh se odvíjí od požadavku rozšíření nedostačujícího zázemí pro návštěvníky zahrady, které je umístěno ve vstupním objektu. Nová náplň koresponduje s realizací projektu Národního památkového ústavu, jehož název zní Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži- metodické, odborné a vzdělávací centrum péče a obnovy historických zahrad a parků. Tento projekt s sebou přináší umístění nových prostorů, kde by se mohl plně realizovat. Za dostačující jsem zvolila informační centrum s pokladnou a prodejem suvenýrů a seminárními místnostmi ve vstupním objektu. V nové budově se nachází kavárna, výstavní prostory, posluchárna, knihovna. Při návštěvě studeného skleníku se lidé mohou občerstvit v malé kavárně. V hospodářské části jsem umístila zahradnické skleníky, prostory pro teoretickou a praktickou výuku, kancelář ředitele, prodej produktů zahrady, kreativní centrum pro děti a výstavní prostory. V návrhu se nacházejí reminiscence na původní náplň zahrad.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Dvořáková, Terezie ; Herzán, Radovan (oponent) ; Ruller, Ivan (vedoucí práce)
Prostudování historické koncepce zahrady mě vedlo k zamyšlení se nad urbanistickým pojetím stávajícího vstupu a ke zvážení možnosti obnovy původního vstupu skrz kolonádu na osu rotundy. Tento vstup již není možné dnes obnovit z důvodu komunikace vedoucí bezprostředně podél kolonády, kde není prostor pro vytvoření potřebného zázemí. Dalším důvodem je, že zahrada je dnes začleněna do organismu města a její přímá návaznost na historické jádro je z východní strany, kde se dnes nachází vstup z poloviny 19. století přes čestný dvůr. Hledala jsem jinou možnost vstupu tak, aby odpovídal koncepci barokní symetrické zahrady, měl dostatečný předprostor a návaznost na centrum a zároveň by zde bylo možné umístit požadované zázemí návštěvního centra. Tyto podmínky v sobě spojuje umístění nového vstupu na osu rotundy z východní strany od centra města. Na tuto stranu je i orientovaný portikus rotundy z přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Bílý, Petr ; Koutný, Jan (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Květná zahrada je památkou UNESCO. Každý, kdo sem přijede, jde navštívit její formální část, pro kterou tento status získala. Mým záměrem nebylo vytvořit kompozici, či objekty, které by na sebe strhávali přílišnou pozornost. Většinu požadovaných funkcí jsem umístil do stávajícího vstupního objektu. Funkci tropického i studeného skleníku jsem plně zachoval a můj návrh se těchto objektů dotýká jen minimálně. V přízemí vstupního objektu se nachází pokladna, která je spojena s obchodem se suvenýry, bookshopem a informacemi, dále informační místnost, která návštěvníky ve zkratce seznámí se zahradou, šatna, kotelna a oddělené toalety. V patře, které je přístupné po stávajících schodech, nebo nově navrženým výtahem, je kromě bytu správce (3+kk) také přednáškový sál, kanceláře, sklad a wc pro vozíčkáře. Návštěvník zahrady má při zakoupení vstupenky na výběr dvě trasy, kterými se může vydat do Květné zahrady. Buď využije tu stávající, která jej přes čestný dvůr přivede na rozhraní květnice a štěpnice, nebo se může vydat přes informační místnost směrem k holandské zahradě. Zde je veden kolonádou, která je také s čestným dvorem spojena volným průchodem mezi vstupním objektem a tropickým skleníkem. Kolonáda směřuje do objektu kavárny a cestou návštěvník projde dvěma pavilonky, ve kterých jsou umístěny informační panely s detailními informacemi o vývoji zahrady. Tato trasa je zakončena v objektu kavárny, ve kterém je rovněž prostor pro expozice. Objekt kavárny je umístěn při severozápadní zdi pozemku a obsahuje kromě potřebného zázemí ke kavárně také knihovnu se studovnou a oddělené wc (muži, ženy, vozíčkáři). Stoly kavárny mají všechny rovnocenný výhled do prostoru holandské zahrady se sochou, stromy a replikou Neptunovy fontány. Vnější stěny objektu kavárny se sestávají z opakujících se pilířů (1,2 metru dlouhých) a volného prostoru (2 metry na délku), ve kterém je vždy umístěn stůl. Tyto otvory, které probíhají od země až po podhled, jsou v letním období otevřené. Pilíře jsou dvouvrstvé a jsou v nich skryty posuvné prosklené panely, které v zimním období zaplní ony dvoumetrové otvory a kavárnu oddělí od venkovního prostředí. I v zimě je tedy zajištěn komforní provoz kavárny a díky rozměru panelů a jejich takřka plnému prosklení také maximální kontakt návštěvníků se zahradou. Vzhledem k intenzivnímu prosvětlení objektu, které je ještě podpořeno střešními světlíky vedoucí při vnitřní zdi, jsem volil tmavší podhled v podobě dřeva v přírodní barvě. Podlaha je z marmolea v barvě blízké venkovním cestám. Vnější forma vychází z rytmu podpor, horizontální členění navazuje na velkou kolonádu, kdy je sokl i oblkad atiky (oboje z pískovce) pokračováním horizontálních linií kolonády. V hospodářské části zahrady je replika králičího kopečka v podobě dětské prolézačky/skluzavek a dvojice skleníků. Jeden je částečně zděný a poskytuje technické zázemí zahrady, v tom druhém, na exponovaném místě blíže ke štěpnici, je umístěna zahradnická prodejna s dílnou. Pěší cesta se směrem od studeného skleníku rozšiřuje, čímž je dosaženo perpektivního zkreslení a kopeček s volierou se zdají býti blíže k terase studeného skleníku.
|
host ::
RSS.