|
Velké povodně v Karlových Varech v minulosti a řešení protipovodňové ochrany tohoto světoznámého lázeňského města
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
Lázně Karlovy Vary, známé již od 14. století a pojmenované podle císaře Karla IV., byly sužovány povodněmi nepochybně již od svého založení. Souvisí to s jejich situováním bezprostředně podél dolního toku řeky Teplé, před jejím ústím do Ohře. S polohou města bylo tedy spjato vysoké povodňové riziko. Z nejstarších písemně doložených povodní je nejlépe dokumentována katastrofa z 9. května 1582, způsobená průtrží mračen při bouřce na horním toku Teplé. O této události vyšlo tehdy několik německy psaných dobových příležitostných publikací. Z 19. století se uvádí např. velká povodeň ze září 1821, ale zejména katastrofa z listopadu 1890, která devastovala značnou část lázní. Její příčinou byly vícedenní vydatné srážky. Nesmírné povodňové škody, odstraňované po dlouhou dobu, byly novým významným podnětem k diskusím a vzniku návrhů na realizaci možných protipovodňových opatření do budoucna. Jednalo se zejména o potřebu výstavby vodních nádrží. Uskutečnění těchto opatření pozdržela 1. světová válka, takže pro ochranu Karlových Varů byla až v letech 1932-1936 na řece Teplé postavena vodní nádrž Březová.
Plný tet: UGN_0386961 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
Vnímání tvaru drobných předmětů u pětiletých dětí
Skalová, Dana ; Kaslová, Michaela (vedoucí práce) ; Zapotilová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnímáním tvaru drobných předmětů u pětiletých dětí a dalším zpracováním těchto vjemů. Hlavním cílem je zmapovat, jak děti daného věku rozlišují vybrané tvary, jak je porovnávají, zda jsou schopné si je zapamatovat, identifikovat je, jaká slovní vyjádření při identifikaci používají, jakou roli hraje při identifikaci samotný způsob vnímání. K naplnění tohoto cíle využívá metodu laboratorního experimentu. V tomto experimentu, který proběhl na mateřské škole, byly použity předměty z "Otíkovy stavebnice" a "Netradiční stavebnice" různých tvarů, barev a velikostí, ale vždy takové, aby j e děti mohly uchopit do ruky. Přínos práce spočívá v tom, že obohacuje současnou literaturu týkající se předškolního věku o témata, která v dostupné literatuře chybí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Štěstí v seniorském věku
Poláková, Anna ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Diplomová práce se zabývá štěstím v seniorském věku. Hledá odpovědi na otázky, zda mohou být starší lidé šťastní, a jak bychom měli stárnou a neztratit spokojenost. Přibližuje význam slova štěstí, předkládá několik pohledů na stáří. Zjišťuje přítomnost štěstí v seniorském věku a cesty k němu. Součástí práce je sedm kazuistik, které mají být vzorem právě pro šťastný život i v jeho druhé polovině. Doplňují výsledky teoretické práce.
|
|
Staročeská lékařská terminologie - názvy chorob, jejich příznaků a projevů
Černá, Alena
Mottem této práce jsou slova, která zapsal téměř před sto lety František Michálek Bartoš. Je podivuhodné, jak staré česky psané lékařské texty zůstávají v archivech, stranou valného zájmu odborníků. Není to z nedostatku materiálu, neboť pro období středověku, v němž se konstituovaly počátky české lékařské vědy a s ní pochopitelně i české lékařské terminologie, máme k dispozici mimořádně velké množství lékařských textů. "Reprezentantem" těchto textů, o nichž bude podrobně pojednáno v příloze k této práci (viz s. 210-217), je pro tuto práci soubor lékařských památek, které zvolil pro svou materiálovou bázi Staročeský slovník;2 jejich fotokopie jsou uloženy v oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. 3 Tyto památky jsou nezřídka značně rozsáhlé a dochovaly se v četných, často variantních rukopisech. Jedná se o 13 rukopisů převážně z 15. století, k nimž jsem se rozhodla připojit ještě rukopis zvaný Vnoučkovo lékařství (z počátku 16. století), v němž jsou obsaženy texty z minulého období. Tyto prameny jsou základem mé práce, i když jsem využívala i mnohých jiných zdrojů, o nichž se zmíním později. Na tomto místě chci poukázat na skutečnost, že v knihovnách a archivech je uchováváno mnohem více středověkých památek tohoto druhu, než bylo dosud známo a než se předpok1ádá10. Jsou to památky,...
|
|
Problematika využití protetických pomůcek u dětí
KARBUSICKÁ, Jana
Tato diplomová práce s názvem: Problematika využití protetických pomůcek u dětí se zabývá specifiky ošetřovatelské péče o dětského P/K po amputaci. Amputace je definována jako odstranění periferní části těla s přerušením kosti a měkkých tkání, které umožňuje následné protetické řešení. Protéza je externě aplikovaná pomůcka, která nahrazuje chybějící nebo nevyvinutou část končetiny, popř. končetinu celou. Cílem Protetických center je nabídnout svým klientům takové protetické řešení, které by dokázalo co nejlépe nahradit funkci ztracené končetiny a umožnilo dítěti žit plnohodnotný život bez omezení. Záměrem teoretické části diplomové práce bylo shrnout problematiku amputací horních i dolních končetin do jedné publikace a také text stále směřovat na dětského uživatele protetické pomůcky, neboť v české literatuře informace nebyly ucelené a žádná z knih nebyla zaměřena pouze na specifika u dětí. Dále jsme kladli zřetel na přehledné rozdělení druhů protetických pomůcek v závislosti na úrovni amputace. Značnou část jsme věnovali ošetřovatelské péči po amputaci včetně rehabilitace a protetickému řešení. Zmínili jsme se též o možnosti aktivního života dítěte s protézou, vyrovnání se se ztrátou končetiny, specifik ošetřovatelské péče a především přístupu zdravotnického personálu k dětskému P/K a jeho rodičům. Ve výzkumné části práce byly stanoveny tři cíle: Zjistit omezení či změny v životním stylu rodiny s dítětem s protézou. Zjistit omezení v rámci aktivního života u dítěte s protézou. Zjistit specifika a nedostatky ošetřovatelské péče při přípravě dítěte na protetickou pomůcku. Na základě uvedených cílů práce jsme stanovili výzkumné otázky: Jak ovlivnil životní styl rodiny život s dítětem s protézou? Jaká jsou omezení v rámci aktivního života s protézou? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče při přípravě dítěte na protetickou pomůcku? Empirická část diplomové práce byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat pomocí techniky nestrukturovaných hloubkových rozhovorů. První výzkumný soubor tvořilo sedm respondentů, z toho pět rodičů dítěte s amputací a dvě samotné dotazované děti s amputací, které byly již ve věku, kdy nám mohly samy poskytnout kvalitní informace. Na tyto rozhovory navazovaly informace od protetických techniků, ti nám objasnili otázky vyplývající po oslovení respondentů, kteří nemohou mít všechny teoretické vědomosti týkající se této problematiky. Doufáme, že výsledky této práce budou ku prospěchu nejen zdravotnickému personálu ke zkvalitnění ošetřovatelské péče, ale také námi osloveným respondentům a najdou zde informace, které jim do této doby chyběly.
|
|
Očekávání uživatelů domova pro seniory od poskytovaných služeb
KVASNIČKOVÁ, Markéta
Domov pro seniory je pobytové zařízení, které zabezpečuje svým uživatelům celodenní komplexní péči. Rozsah základních činností, které jsou uživatelům v rámci zařízení poskytovány, stanovuje zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách.Potřeby jsou součástí života každého člověka. V období stáří dochází k tomu, že se potřeby mění. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou podobnosti a rozdíly v očekávání uživatelů domova pro seniory od poskytovaných služeb. K dosažení výzkumného záměru byla použita strategie kvalitativního výzkumu a zvolena metoda dotazování, pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru.Výzkumný soubor tvořili čtyři uživatelé žijící v Domově pro seniory Chýnov, p.o. První dílčí výzkumná otázka se zabývala tím, jaká očekávání mají uživatelé v oblasti uspokojování biologických potřeb ve vztahu k nabízené službě. Dotazovaní jsou s ubytováním spokojeni. Pouze jednomu z respondentů se nelíbí ubytování z důvodu toho, že není sám na jednolůžkovém pokoji. Se stravou jsou respondenti spokojeni.Respondentům se v domově pro seniory spí dobře. Jednoho z respondentů vyrušuje během spánku brzké vstávání spolubydlícího.V oblasti hygieny potřebují dva dotazovaní dopomoc personálu. Jeden respondent trpí inkontinencí moči. Tři respondenti používají při chůzi kompenzační pomůcku. Jednomu z účastníků výzkumu vadí při chůzi mokrá podlaha, která velice klouže. Ostatní dotazovaní nevidí v zařízení žádné překážky, které by jim zhoršovali pohyb. Mezi nejčastější zdravotní problémy patří především onemocnění pohybového systému. Se zdravotní péčí jsou dotazovaní velice spokojeni. Druhá dílčí výzkumná otázka se zabývala tím, jaká očekávání mají uživatelé v oblasti uspokojování psychických potřeb ve vztahu k nabízené službě.Do domova pro seniory přišli dva respondenti z domácího prostředí a ostatní z nějaké pobytové sociální služby. Všichni respondenti by doporučili ostatním lidem pobyt v domově pro seniory. Z odpovědí respondentů lze usuzovat, že personál respektuje jejich soukromí a intimitu.Informace o dění v zařízení si zjišťují respondenti nejčastěji na nástěnce nebo se ptají sester. Jeden z respondentů uvedl, že neví kde si má informace obstarat. Na otázku o tom, jak se respondenti cítí v domově pro seniory, někteří odpověděli, že se cítí dobře a bezpečně a jiní berou pobyt v zařízení jako nutnost. Třetí dílčí výzkumná otázka se zabývala tím, jaká očekávání mají uživatelé v oblasti uspokojování sociálních potřeb ve vztahu k nabízené službě. Personál se chová k uživatelům slušně. Jeden z respondentů měl před časem konflikt s jednou sestrou.Všichni účastníci výzkumu navázali nějaká nová přátelství. Všichni respondenti se shodli, že společenských akcí je v zařízení dostatek. Mezi zájmy ve volném čase patří poslech rádia, četba knih, luštění křížovek či dívání se na televizi. Čtvrtá dílčí výzkumná otázka se zabývala tím, jaká očekávání mají uživatelé v oblasti uspokojování spirituálních potřeb ve vztahu k nabízené službě. Všichni kromě jednoho respondenta vědí, že se v domově pro seniory konají bohoslužby. Jeden respondent vypovídá, že uspokojování duchovních potřeb v zařízení je tabu.Pouze jeden z dotazovaných navštěvuje pravidelně bohoslužby v zařízení.Z odpovědí respondentů lze usuzovat, že nejčastější přání je, aby jim sloužilo zdraví, co nejdéle. Jeden z respondentů si přeje samostatný pokoj. Jeden účastník výzkumu se zamýšlí nad smrtí a sděluje, že jeho přáním je jeden den usnout a už se neprobudit.
|
| |
|
Morfologie a vývoj střevních patogenů lýkožrouta smrkového
TONKA, Tomáš
S rozvojem kůrovcové kalamity na Šumavě šel ruku v ruce i výzkum biologie, bionomie a ekologie lýkožrouta smrkového, jeho patogenů, parazitů a predátorů. Výzkum entomopatogenů se zaměřil především na tři skupiny: viry, mikrosporidie a entomopatogenní houby. Po počátečním monitoringu, a zjištění výskytu výše uvedených skupin, bylo přistoupeno k izolaci jednotlivých druhů patogenů, popř. kmenů entomopatogenních agens. Většina těchto organizmů byla již známa z dřívějších popisů, nicméně nebylo známo nic o jejich vývoji v hostiteli, jejich přenosu mezi jedinci v přírodních populacích, nic o patogenitě a virulenci, ani o ultrastruktuře a morfogenezi vývojových stádií. Výzkum se také zaměřil na využití entomopatogenních organizmů v biologické ochraně smrčin s výskytem lýkožrouta smrkového. Práce shrnuje výsledky a poznatky studia morfogeneze a vývoje entomopatogeního viru, Ips typographus Entomopoxvirus (ITEV), jejichž poznání je nezbytné pro další pochopení infekčního procesu ve střevě hostitele. Tyto poznatky o ultrastruktuře a předpokládaný životní cyklus viru je srovnán s údaji, shrnutými v literatuře k tomuto tématu, které byly publikovány během posledních let nejenom u bezobratlých, resp. hmyzích hostitelů, ale i u teplokrevných hostitelů poxvirů. Virus ITEV napadá hospodářsky významného škůdce smrkových monokultur, lýkožrouta smrkového, Ips typographus. Práce je ale také příspěvkem k diskuzi o využití entomopoxvirů, a zvláště ITEV, v biologické ochraně proti hmyzím škůdcům. Důležitou otázkou je efektivní produkce patogenních agens, která musí být ekonomicky výhodná a zajímavá pro potenciální investory. Během výzkumu se také podařilo popsat nové struktury ve vývoji již dříve popsané mikrosporidie Chytridiopsis typographi. U této mikrosporidie se v současné době připravuje její molekulární profil tak, aby bylo možno tuto mikrosporidii zařadit do taxonomického systému.
|
|
Ouvertura k první verzi opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka
Myslivcová, Eva
Problematika autorských verzí hudebního díla je také v případě Antonína Dvořáka (1841-1904) diskutovaná a v jistém smyslu souvisí s tématem "staré a nové", kdy stará, první či raná verze bývá východiskem té nové. Těžištěm následujícího textu je jeden ze specifických případů verze, tedy ouvertura k prvnímu zpracování Dvořákovy opery Král a uhlíř z roku 1871. Ouvertura, která jako nedílná součást této opery vychází z hudebního materiálu tohoto výsledně neprovedeného díla. A zároveň ouvertura, která jako jediná část z této opery "přežila", byla později samotným autorem "povýšena" na ouverturu koncertní a stala se tak svébytným hudebním dílem, zatímco původně zhudebněnému libretu opery se dostalo nového hudebního zpracování. Je tak shrnuta vcelku komplikovaná geneze opery Král a uhlíř, během níž vykrystalizovala Koncertní ouvertura F dur jako nová kompozice vytvořená z hudebního materiálu kompozice staré.
|
| |
host ::
