|
|
Aktivní látky v cereálních produktech určených pro dětskou výživu
Hurtová, Jana ; Pařilová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem antioxidačních látek v cereálních výrobcích určených pro dětskou výživu. Teoretická část je zaměřena na popis anatomické stavby obilného zrna, jeho chemické složení, rozdělení a charakteristiku antioxidačních látek se zaměřením na přírodní antioxidanty, technologii výroby a nutriční parametry cereálních výrobků. Praktická část se zabývá zjištěním obsahu celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, redukujících a celkových sacharidů ve 12 cereálních výrobcích s různou příchutí – v 5 druzích ovesné kaše, 3 druzích kaše s vlákninou a 4 druzích obilné kaše. Součástí práce je i titrační stanovení kyseliny askorbové a analýza obsahu tokoferolu, karotenoidů a katechinů metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů i flavonoidů byla nalezen ve výrobku „Dobrá kaše s malinami a vanilkou“ a rovněž v cereálních kaších s přídavkem čokolády. Vysoký obsah vitaminů C i E byl zjištěn zejména ve výrobcích „Dobrá vláknina“ s různými příchutěmi.
|
|
|
Změny obsahu aktivních látek v plodech jablek a hrušek v průběhu uchovávání
Matějková, Markéta ; Halienová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány nízkomolekulární antioxidanty obsažené v různých druzích rostlinného materiálu. Bližší pozornost je věnována antioxidantům přítomným v jablkách a v hruškách a změnám jejich obsahu v závislosti na podmínkách skladování. Blíže jsou specifikovány odrůdy studované v této bakalářské práci. Dále je teoretická část zaměřena na dozrávání a následné skladování plodů. Jsou zde popsány i nejznámější skladové choroby, které způsobují poškození skladovaných jablek a hrušek. V praktické části byly sledovány změny obsahu vybraných antioxidantů v plodech jablek Idared (červeno-žlutá odrůda) a Golden Delicious (zeleno-žlutá odrůda), které byly uchovávány po dobu 2 měsíců ve třech různých prostředích - v laboratoři při pokojové teplotě, ve sklepě a v lednici. U takto skladovaných jablek byly v týdenních intervalech odebírány vzorky a porovnávány hodnoty nízkomolekulárních antioxidantů (vitaminu C, celkových polyfenolů, celkových flavonoidů) a celkové antioxidační aktivity. Na povrchu jablek byla po celou dobu skladování sledována povrchová mikroflóra. Jako nejvhodnější z uvedených prostředí se jeví skladování ve sklepě (9 °C, 38,4 %). Změny obsahu polyfenolů v plodech byly méně výrazné než změny obsahu flavonoidů, zatímco obsah askorbátu výrazně klesal s délkou uchovávání. Antioxidační aktivita zaznamenává zejména průběh změn koncentrace askorbátu, ale na hodnotách jsou patrné i vlivy změn fenolických látek. Pro srovnání byly sledovány uvedené parametry i v hruškách, které však bylo možné uchovat jen velmi krátkou dobu.
|
|
|
Stanovení biologicky aktivních látek v cereálních produktech
Valentová, Radka ; Starečková, Terezie (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá studiem biologicky aktivních látek v cereálních produktech. V teoretické části byl zpracován přehled aktivních látek se zvláštním zaměřením na fenolické látky. V praktické části byly u 15 druhů cereálních výrobků stanoveny skupinové parametry - celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a celková antioxidační aktivita. Metodou HPLC/UV-VIS byly stanoveny některé individuální flavonoidy. Nejvyšší obsah polyfenolických látek byl naměřen u cereálií obsahujících ovoce (maliny, borůvky, tropické a červené ovoce), kakao, lískové oříšky, slunečnicové semínka a u pohanky. Ve všech cereálních produktech byla detekována přítomnost katechinu, epikatechinu, katechin-gallátu, epikatechin-gallátu, kyseliny chlorogenové a kyseliny ferulové. Součástí práce byla i senzorická analýza a spotřebitelský dotazník.
|
|
|
L-askorbyl-6-palmitát a jeho využití v potravních a kosmetických doplňcích
Palíková, Petra ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá působením antioxidantů v potravních a kosmetických doplňcích. Popisují se zde některé antioxidanty jako jsou vitamín A a beta-karoten, vitamín E a tokoferoly a vitamín C, jako kyselina L-askorbová a její derivát L-askorbyl-6-palmitát. Tento derivát lze použít jako přídatná látka do kosmetických i potravních surovin, a to zejména do surovin, které obsahují tuky nebo oleje, protože jako lipofilní sloučenina, zabraňuje jejich žluknutí.
|
|
|
Možnosti využití vybraných rostlinných olejů v potravinách
Krátká, Milena ; Vránová, Dana (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zjistit a porovnat složení vybraných rostlinných olejů jak po stránce chemické, tak po farmakologické, a posoudit tak jejich možné využití v doplňcích stravy. Všechny vybrané oleje obsahují vysoké množství esenciálních mastných kyselin, které pozitivně působí na řadu nemocí a mají tak příznivý vliv na lidské zdraví. Pupalkový olej, brutnákový olej a olej z jader černého rybízu obsahují ve svém složení významně zastoupenou gama-linolenovou kyselinu (GLA), která má vliv např. na léčbu cukrovky, menstruačního syndromu, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, virové infekce a onemocnění kůže. Lněný a konopný olej jsou vynikajícím zdrojem pro tělo nezbytných esenciálních mastných kyselin v optimálním poměru a jsou bohaté také na další důležité látky, jako jsou fytoestrogeny či fytosteroly. Tuky obsahující vyšší množství nenasycených mastných kyselin podléhají během skladování velice snadno oxidaci. Oxidované esenciální mastné kyseliny mají antimetabolický účinek, působí proti účinku původních esenciálních mastných kyselin. Proto důležitou roli v konzumaci polynenasycených mastných kyselin (PUFA) sehrává současně příjem antioxidantů. Doporučuje se, aby příjem polyenových mastných kyselin byl jimi doprovázen. Vliv antioxidantů je v této práci také zohledněn. Z vybraných olejů je na tyto bioaktivní látky nejbohatší olej z rakytníku řešetlákového. V tomto oleji se vyskytují antioxidanty jako vitamín E, karotenoidy, a další a to ve významném množství. Práce se také teoreticky zabývá problematikou stabilizace nenasycených mastných kyselin, procesy odehrávajícími se v olejích během skladování a v neposlední řadě metodami analýzy olejů.
|
|
|
Vliv podmínek uchovávání na obsah biologicky aktivních složek v plodech jablek
Ferdová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány antioxidanty vyskytující se ve stravě a jejich účinky na lidský organismus. Dále jsou shrnuty činitele znehodnocování plodů jablek v průběhu skladování a možnosti ochrany proti nim. V praktické části byly nejprve kalibrovány a validovány metody stanovení enzymů superoxiddismutázy (SOD), katalasy a polyfenoloxidázy (PPO) v jablkách. Po nalezení vhodných metod byly uvedené enzymy změřeny v jablkách zpracovaných pod tekutým dusíkem po 158 dnech skladování v normální nebo v modifikované atmosféře. Také byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza bílkovin v jablkách. Dále byly ve zamražené surové šťávě změřeny některé nízkomolekulární antioxidanty (celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a vitamín C) a celková antioxidační aktivita. Tyto hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými v plodech ihned po sklizni. V poslední části bylo provedeno umělé zaplísnění jablek a sledovala se úspěšnost uchycení mikroorganismů.
|
|
|
Relativní abundance patatinu ve vztahu k antioxidativní kapacitě hlíz vybrané skupiny kulturních a planých druhů brambor
MEJZLÍK, Petr
Cílem diplomové práce bylo stanovit obsah čistých hlízových bílkovin, relativní abundanci patatinu v hlízových bílkovinách a následně též antioxidativní potenciál. Teoretická část práce se zabývala charakteristikou bramboru hlíznatého, jeho chemickým složením a popisem analyzovaných planých a kulturních druhů brambor. V praktické části byly prezentovány výsledky. Významná genotypová variabilita antioxidativní aktivity byla detekována na úrovni sušiny hlíz v rozsahu od 0,221 (Solanum berthaultii 07S0300031) do 0,066 mg kyseliny askorbové/g sušiny (Solanum tuberosum odrůda Kuras), tak i při analýze izolovaného proteinu. Nebyl nalezen přímý vztah mezi obsahem bílkovin či relativní abundancí patatinu a antioxidační aktivitu daného genotypu. Zjištěné skutečnosti byly porovnány s literaturou.
|
|
|
Vliv oxidativního stresu na antioxidační systémy, délku telomer a telomerázovou aktivitu u \kur{Locusta migratoria}
VRBOVÁ, Kristýna
Oxidativní stres vzniká nerovnováhou mezi oxidanty a antioxidanty. Oxidativní stres způsobený reaktivními formami kyslíku (ROS) nebo dusíku (RNS) se vyskytuje, když je antioxidační ochrana vyčerpána nebo když je poměr ROS vyšší než antioxidanty mohou pohltit. Telomery, repetitivní nukleotidové sekvence na koncích chromozomů, jsou obzvláště citlivé vůči oxidativnímu stresu, protože obsahují hodně guaninu, který je náchylný k oxidaci. Antioxidanty hrají důležitou roli v ochraně proti oxidativnímu stresu. V této diplomové práci jsem studovala vliv oxidativního stresu indukovaného parakvatem na aktivitu antioxidačních systémů (kataláza a superoxidizmutáza) a na délku telomer u sarančete Locusta migratoria. Dále jsem se zaměřila na rozdíly v délce telomer mezi různými vývojovými stádii L. migratoria a na aktivitu telomerázy u tohoto druhu sarančete a u dalších zástupců řádu Orthoptera.
|
|
|
Metody zjišťování látek antioxidačního charakteru
TURKOVÁ, Kateřina
Antioxidantům a volným radikálům se v současnosti věnuje velká pozornost v klinické a výživové literatuře. Různé reaktivní formy kyslíku jsou vytvářeny při zcela normálních metabolických pochodech naší látkové výměny nebo pocházejí z vnějších zdrojů, jako je vystavení různým vlivům našeho životního prostředí. Lipidy, proteiny, uhlohydráty a DNA jsou schopné reagovat s reaktivními formami kyslíku a mohou být zapojeny v etiologii nejrůznějších onemocnění. Antioxidační systém chrání organismus před účinky volných radikálů jejich vychytáváním, a tím zabraňuje strukturálnímu poškození buněk. Měření jednotlivých složek antioxidačního systému poskytuje důležité informace o ochraně proti účinkům volných radikálů. Během minulého desetiletí bylo vyvinuto mnoho analytických metod k detekci antioxidační aktivity přírodních sloučenin a jejich směsí in vitro. Některé procedury zahrnují metody založené na generaci různých forem radikálů a jejich následné eliminaci po ošetření směsi potenciální sloučeninou s antioxidačním charakterem. Metody používané pro stanovení celkové antioxidační aktivity jsou: Trolox equivalent antioxidant capacity-TEAC, diphenylpicrylhydrazil - DPPH, oxygen radical absorbance capacity-ORAC a metody zkoumající schopnost zábránit lipidové peroxidaci. Další skupinu tvoří metody posuzující redoxní vlastnosti látek (ferric reducing antioxidant potential assay-FRAP, cyklická voltametrie, HPLC).
|
|
|
Elektrochemická studie rhamnazinu
Ramešová, Šárka ; Sokolová, Romana ; Degano, I.
Rhamnazin (3,5,4’-trihydroxy-7,3’-dimethoxyflavone) patří do skupiny přirozeně se vyskytujících bioflavonoidů. Flavonoidy jsou zpravidla syntetizovány rostlinami a jsou hlavními chromofory ve většině používaných žlutých barviv 1. Flavonoidy byly využívány k barvení tapiserií a dalších historických předmětů již v 16. století 2. Rhamnazin je široce rozšířený v přírodě, především v ovoci, zelenině a čajích 3,4. Tato sloučenina je známá pro své terapeutické účinky, užívá se jako preventivní léčivo při kardiovaskulárních onemocněních, rakovině a hepatitidě 5,6.
|
host ::
RSS.