Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18,213 záznamů.  začátekpředchozí18204 - 18213  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.52 vteřin. 

Vliv institucionálního rámce na výkonnost firem v období kontrakce ekonomik
Olbrecht, Vojtěch
Olbrecht, V. Vliv institucionálního rámce na výkonnost firem v období kontrakce ekonomik. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2015. Diplomová práce zkoumá vliv institucí na výkonnost firem v období kontrakce ekonomik. Práce doplňuje dosavadní vědecké zkoumání v ekonomických teoriích růstu spojením mikroekonomického přístupu, sledováním období kontrakce ekonomik a přístupem měření výkonnosti TFP. Využitím panelové regrese s fixními efekty vede k závěrům ohledně vybraných faktorů institucionálního rámce. Politické a právní prostředí označuje za nadhodnocené ve vyspělých zemích, na rozdíl od bývalých tranzitivních ekonomik, kde další zlepšování tohoto prostředí může výkonnosti pomoci. Velikost vlády má celkově na výkonnost firem negativní efekt, oproti otevřenosti ekonomiky, která výkonnost podporuje. Zhoršující se makroekonomické podmínky jsou překvapivě spojeny s vyšší ekonomickou výkonností firem.

Trh práce, zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR z pohledu demografického vývoje
Petýrková, Iva ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Šimpach, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je především analyzovat velikost a strukturu obyvatelstva v produktivním věku v letech 2010 až 2050. Potenciální pracovní síla je vymezena věkovým rozmezím 20-64 let, které je následně zpřesněno s ohledem na rozšiřování terciárního vzdělávání a posun věku odchodu do důchodu. Bylo zjištěno, že průměrná doba strávená ve škole před nástupem na pracovní trh se do roku 2050 prodlouží na 15 let. Důchodový věk je uvažován podle současného modelu důchodového systému zvlášť pro muže a pro ženy se dvěma dětmi. U obou variant se dá očekávat vlivem stárnutí populace výrazný úbytek produktivních osob. V práci jsou rovněž charakterizovány i další důsledky stárnutí populace pro trh práce v České republice a shrnuta možná opatření zmírňující negativní dopady tohoto jevu. Jedním z těchto opatření je rozvoj flexibilních pracovních úvazků, což by umožnilo zároveň snížení ekonomické neaktivity. Především u žen tvoří ekonomická neaktivita významný rozdíl mezi teoretickou a reálnou velikostí pracovní síly. Základním zdrojem pro tuto práci je Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100 publikovaná Českým statistickým úřadem.

Analýza výskytu vybraných kongenitálních poruch
PRANTLOVÁ, Veronika
Úkolem této diplomové práce je zpracovat analýzu výskytu letní vyrážky jako kongenitální poruchy v populaci starokladrubských běloušů. Na začátku práce je obecně shrnuta problematika kongenitálních poruch, vznik a vyvolávací faktory. Dále je pojednáno o letní vyrážce u koní jako alergickém onemocnění s genetickou predispozicí. Vlastní výzkum se zaměřil na statistickou analýzu současné populace starokladrubských běloušů a dále na analýzu potomků po vybraných jedincích. Byl zjištěn významný vliv otce a ročníku narození na nemocnost potomstva. Nebyl prokázán rozdíl v nemocnosti dle pohlaví hříbat. V závěru jsou shrnuta praktická chovatelská doporučení.

Česká republika a problematika uprchlictví vzhledem k ostatním typům imigrace po vstupu země do Evropské unie.
POHLOVÁ, Petra
Předmětem diplomové práce je popis azylové politiky České republiky (ČR) po roce 1989 a dále také fakt, jaký vliv měl vstup ČR do Evropské unie (EU) na azylovou politiku země a počty imigrantů. V práci je provedena deskripce imigrace v polistopadových souvislostech, které měly značný vliv na situaci v zemi. Jsou zde popsány počty a typy přistěhovalců a je vytvořen celkový náhled na danou problematiku. Je proveden popis problematiky uprchlictví k ostatním typům imigrace. V práci je také shrnuta společná azylová a migrační politika EU. Imigrace do České republiky je porovnávána se situací v podobně lidnaté Belgii. Co se týče přílivu přistěhovalců do Belgie, tento jev se zde objevil mnohem dříve a to se podepisuje i na její aktuální situaci. Cílem práce je tedy provést deskripci v oblasti přistěhovalectví v obou zemích a následnou komparaci v oblasti azylové politiky, počtu imigrantů a jejich národnostního původu. Vzhledem k tomu, že do Belgie začalo přistěhovalectví mnohem dříve a že se Belgii říká "země azylu", tato země je a vždycky byla pro cizince poutavou destinací, nabízející nové příležitosti a lepší životní podmínky. Přistěhovalci měli také významný vliv na belgickou kulturu. V tom je značný rozdíl mezi Belgií a Českou republikou, protože Česká republika neměla a stále ještě nemá příliš otevřený postoj k cizím národnostem ve své zemi. Imigrace do země začala mnohem později než v Belgii, takže nedošlo ani k výrazným vlivům přistěhovalců na českou kulturu. Rozdílné jsou také národnosti cizinců v obou zemích přicházející do Belgie či České republiky.

Rozdíl v terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze.
ZELENKOVÁ, Markéta
Abstrakt Rozdíl terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze Ve své bakalářské práci se zabývám jako hlavními tématy psychosociálně rehabilitačními a terapeutickými aktivitami, jejich využití v rámci rehabilitace u nemocných s diagnózou zaměřenou na okruh psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. Důležitou část tvoří kapitola komunitní péče, která úzce souvisí se systémem ucelené rehabilitace v léčbě duševních poruch. Na posledních stránkách práce se věnuji specifické komunikaci s nemocnými trpící demencí, psychózou a neurózou. Prvním cílem práce bylo zjistit rozdílnost v terapeutických aktivitách podle diagnóz a to z okruhu psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. K danému cíli se vztahovala hypotéza, ve které jsem se domnívala, že terapeutické aktivity realizované s nemocnými se odlišují vzhledem k jejich diagnóze. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda odborný personál považuje za důležité využívat v rámci péče o duševně nemocné možnost mimoústavní (komunitní) péče. K tomuto cíli byla stanovena hypotéze, ve které jsem předpokládala, že odborný personál v PL zaujímá negativní postoj k využívání mimoústavní (komunitní) péče. Cíle práce byly splněny. Informace byly získány výzkumem kvantitativním, použita byla metoda dotazování, technika sběru dat {--} dotazník. První sledovaný soubor tvořilo 20 terapeutů, druhý sledovaný soubor tvořilo 84 sester pracujících v PL Jihlava. Výsledky šetření potvrdily první hypotézu. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Poznatky této práce by mohly být určeny jako zdroj informací zvláště pro pracovní terapeuty a ostatní terapeuty, kteří využívají v rámci psychosociální rehabilitace a terapeutické činnosti řadu aktivit jako podpůrné léčby duševních poruch. Práce přináší přehled o aktivitách uplatňujících se v léčbě duševních nemocí. Dále mohou být terapeuty i sestrami použity poznatky o komunitní péči, o návaznosti těchto služeb pro nemocné s duševní poruchou. Zprostředkovateli těchto informací mohou být pro nemocné i rodinné příslušníky nejen sociální pracovnice, lékař ale i terapeuti a sestry.

Genetická diverzita losa evropského v ČR
Veselý, Jan
Diplomová práce se zabývá genetickou variabilitou losa evropského (Alces alces) žijícího ve volné přírodě a chovaného v zoologických zahradách v České republice, dále se zabývá škodami vzniklými na losí zvěři při střetech s dopravními prostředky. Hlavním cílem bylo zmapovat genetickou variabilitu obou studovaných souborů, odhadnout četnost volně žijící populace a vyhodnotit informace o jeho migraci v rámci ČR. Genetické parametry losa evropského (Alces alces) byly studovány pomocí mikrosatelitních markerů OarFCB5, T156, BM888, RT1, RT13, T26, RM188, BM1818, ETH225, Haut17. Z deseti studovaných mikrosatelitních lokusů nebyl u losů z LS Vyšší Brod (LV) polymorfismus zjištěn na dvou lokusech (BM888 a Haut17). U losů chovaných v zoologických zahradách (LZ) v ČR byl polymorfismus nalezen ve všech lokusech. Zjištěná průměrná heterozygotnost byla nejvyšší u souboru LZ (HE = 0,6801 a HO = 0,6833), oproti LV, kde dosahovala průměrná HE = 0,5162 a HO = 0,5571. Počet alel zjištěný v polymorfních lokusech se u volně žijící populace pohyboval od 2 do 3 a v uzavřených chovech zoologických zahrad od 5 do 8 alel. Na základě zjištěných výsledků genetických parametrů lze konstatovat, že u volně žijící české populace byl zjištěn vliv inbreedingu na jejích genetickou strukturu. Migrace byla vyhodnocována ze získaných informací ze záznamů o pohybu losí zvěře a z vlastního výzkumu. V současnosti nebyl prokázán významný negativní vliv nějaké migrační bariéry na genetickou variabilitu, přesto je však možné potvrdit problematičnost dálnice D1 při migraci losů. Během posledních pěti let bylo na základě vlastního šetření, dotazníků a zpráv z médií evidováno celkem 21 pozorování losí zvěře na našem území a dvou srážek s dopravními prostředky.

Islamofobie v České republice: analýza zdejšího tisku z období 1996-2005
Vesecký, Jiří ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Matějů, Martin (oponent)
V rámci závěrečného resumé bych rád zrekapituloval strukturu této práce, především pak vazby mezi jejími jednotlivými částmi. V úvodní, teoretické části jsem definoval islamofobii i související pojmy a představil možné způsoby jejího dělení. Určitá nejednoznačnost termínu "islamofobie" totiž vyplývá z toho, že se skládá ze dvou poněkud odlišných částí. První z nich je odpor vůči islámu (či Islámu), druhou pak odpor proti muslimům jako lidem, zejména pak imigrantům. Obě tyto části však spolu velmi úzce souvisí a často je od sebe nelze oddělit, proto také není vhodné používat dva samostatné termíny. Rozdílnost těchto dvou částí má přitom řadu společných rysů s rozdílností termínů xenofobie a rasismus (respektive neorasismus). Z mého výzkumu přitom vyplývá, že v českém tisku je výrazně častější první možnost, tedy negativní stereotypizace islámu jako takového. Naopak Hallidayův koncept členění islamofobie na "strategickou" a "populistickou" vychází zejména z historických souvislostí, a jako takový je vhodný především pro určení převažujících motivací islamofobie na úrovni zemí či větších oblastí. Také z tohoto důvodu jsem představil historii muslimské přítomnosti na našem území, z níž vyplývá, že v České republice, na rozdíl od naprosté většiny ostatních evropských zemí, převažuje "strategický" proud...

Mezináboženský dialog a bioetika
RODKOVÁ, Iveta
Předkládaná diplomová práce se zabývá tématikou mezináboženského dialogu a bioetiky. Analyzuje etické souvislosti spojené s vybranými biomedicínskými tématy, konkrétně eutanázií, interrupcí, asistovanou reprodukcí a výzkumem na embryonálních kmenových buňkách pohledem tří světových monoteistických náboženství (křesťanství, judaismu a islámu). V posvátných knihách, vydaných dokumentech a dalších dostupných zdrojích hledá odpovědi na otázky, jak a proč se jednotlivá náboženství staví k těmto bioetickým tématům. Teoreticky zaměřená práce si klade za cíl poukázat na zjištěné rozdíly a především shody. Ve své úvodní části práce popisuje jednotlivá náboženství v souvislosti s lékařskou etikou obecně. Stručně charakterizuje náboženská vyznání a čtenářům nabízí dokumenty, ze kterých etické pohledy vychází. Udává rozdílnosti a společné rysy monoteistických náboženství. Po obecnější problematice jednotlivých náboženství následuje kapitola zaměřená výhradně na mezináboženský dialog. Práce poukazuje na důležitost dialogu mezi náboženstvími, který je předpokladem náboženského smíru a tím i světového míru. Mezináboženský dialog představuje otevřenost vůči neznámému a ochotu k diskuzi. Nelze se krátce nepozastavit u projektu Světový étos švýcarského profesora teologie Hanse Künga, v jehož centru zájmu se nachází právě několikrát zmiňovaný mezináboženský dialog. Další kapitoly diplomové práce již hovoří o vybraných bioetických otázkách a přístupu k nim ze strany judaismu, křesťanství a islámu. Práce se tu nejprve zabývá problematikou eutanázie, následně interrupce, asistované reprodukce a nakonec výzkumem na embryonálních kmenových buňkách. Z nabytých znalostí studiem dostupných zdrojů je patrné, že světová náboženství jsou z uvedených bioetických témat nejvíce jednotná v názoru na eutanázii. Všechna monoteistická náboženství se odvolávají na nedotknutelnost a posvátnost lidského života od jeho počátku až po přirozenou smrt. Jediný Bůh je tvůrcem a majitelem veškerého stvoření. Proto na eutanázii i asistované suicidium pohlíží negativně a s odstupem jako na čin, který do rukou člověka nepatří. V roce 2005 podepsali zástupci tří monoteistických náboženství České republiky dokument, v němž vyjadřují společný negativní postoj k otázce eutanázie. Na rozdíl od souhlasného názoru na konec lidského života, který pro všechna náboženství nastává okamžikem přirozené smrti, panuje nejednotný názor v pohledu na jeho počátek. Z toho, jaký mají křesťané, židé a muslimové názor na počátek lidského života se potom odvíjí postoj k interrupcím, asistovaným reprodukcím i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. Podle křesťanství začíná lidský život v okamžiku početí. Proto k těmto medicínským technikám zaujímá z etického hlediska nejkontroverznější postoj. Život matky tu má stejnou hodnotu jako život jejího plodu. V židovství má lidské embryo nižší status než narozené dítě. Proto tato víra zaujímá k problematice o něco benevolentnější postoj nežli křesťanství. Přesto však musí být dodržovány určité mantinely, o kterých je pojednáno níže. V myšlení islámu je pro otázku interrupce, asistované reprodukce i výzkumu na embryonálních kmenových buňkách zásadní okamžik tzv. oduševnění plodu. Teprve po tomto okamžiku embryo získává status lidské osoby a tím se stává nedotknutelné. Islám a judaismus se tedy k bioetickým otázkám (vyjma eutanázie) staví méně přísně než křesťanství. Diplomová práce nabízí svým čtenářům přehled názorů a hodnot jednotlivých monoteistických náboženství na otázku bioetiky se zaměřením na mezináboženský dialog. Tím přináší přehled shod a rozdílností v etických názorech.

Islamofobie v České republice: Analýza zdejšího tisku z období 1996-2005
Vesecký, Jiří ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Matějů, Martin (oponent)
V rámci závěrečného resumé bych rád zrekapituloval strukturu této práce, především pak vazby mezi jejími jednotlivými částmi. V úvodní, teoretické části jsem definoval islamofobii i související pojmy a představil možné způsoby jejího dělení. Určitá nejednoznačnost termínu "islamofobie" totiž vyplývá z toho, že se skládá ze dvou poněkud odlišných částí. První z nich je odpor vůči islámu (či Islámu), druhou pak odpor proti muslimům jako lidem, zejména pak imigrantům. Obě tyto části však spolu velmi úzce souvisí a často je od sebe nelze oddělit, proto také není vhodné používat dva samostatné termíny. Rozdílnost těchto dvou částí má přitom řadu společných rysů s rozdílností termínů xenofobie a rasismus (respektive neorasismus). Z mého výzkumu přitom vyplývá, že v českém tisku je výrazně častější první možnost, tedy negativní stereotypizace islámu jako takového. Naopak Hallidayův koncept členění islamofobie na "strategickou" a "populistickou" vychází zejména z historických souvislostí, a jako takový je vhodný především pro určení převažujících motivací islamofobie na úrovni zemí či větších oblastí. Také z tohoto důvodu jsem představil historii muslimské přítomnosti na našem území, z níž vyplývá, že v České republice, na rozdíl od naprosté většiny ostatních evropských zemí, převažuje "strategický" proud...

Energetická koncepce ČR -- uhlí jako nejvýznamnější domácí energetický zdroj
Lepeltová, Radka ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Státní energetická koncepce určuje směr země v energetickém průmyslu a nastiňuje hlavní nástroje a trendy v této oblasti. Prioritou státní energetické koncepce je dosažení energetické bezpečnosti země, jež je možné docílit s více zdroji energií palivového mixu. Hlavní složku tuzemského energetické mixu tvoří hnědé uhlí, které je nejvíce využíváno v hnědouhelných elektrárnách na výrobu elektrické energie a tepla. Těžba uhlí tvoří a tvořila jednu ze základních složek národního hospodářství České republiky, avšak se získáváním uhlí jsou spojeny i negativní dopady v ekologické oblasti. Další dobývání domácích uhelných zásob je však omezeno tzv. územními ekologickými limity těžby hnědého uhlí, které chrání životní prostředí a obce před následky těžby. Mnohé hnědouhelné zásoby však mohou tvořit i v budoucnu významný zdroj energie, který umožní dosažení bezpečnosti, nezávislosti výroby a cenové dostupnosti energie. V práci je bližší vysvětlení limitů a vývoj při jejich prolomení. Dalšími zdroji výroby energie jsou jaderná energie a obnovitelné zdroje energie, které nabývají stále na významu a připívají k dosažení vyváženého energetickému mixu.