|
Optimalizace rekombinantní exprese proteinů v HEK293 buněčné linii
Bláha, Jan ; Šácha, Pavel (oponent) ; Bezouška, Karel (vedoucí práce)
Savčí buňky jsou dominantním systémem pro rekombinantní expresi farmaceutických proteinů. S rozvojem metodiky transientní transfekce savčích buněk se tento systém stává vhodným také pro strukturní biologii. Tato práce se zabývala optimalizací rekombinantní exprese v buněčných liniích HEK293T a HEK293-6E v různých médiích za použití snadno stanovitelných reportérových proteinů - sekretované alkalické fosfatasy (SEAP) a zeleného fluorescenčního proteinu (GFP). Důraz byl kladen na optimalizaci klíčových faktorů tvorby transfekčního komplexu - poměru DNA a polyethyleniminu a množství vložené DNA. Sledován byl i pozitivní vliv inhibitoru histonových deacetylas kyseliny valproové a dále kaseinového hydrolyzátu Tryptone N1.
|
|
Léčebný význam manuální lymfodrenáže při lymfedému končetin
VOTRUBOVÁ, Eva
Význam manuální lymfodrenáže a jiných technik praktikovaných v léčbě lymfedému, je znám již z dob 3000 př.n. l. V České republice se léčba lymfedému rozšířila nejvíce v roce 1992, kdy vznikla Česká lymfologická společnost. Od té doby přibývá mnoho odborníků, kteří se této problematice věnují, neboť spolu s přibývajícími pacienty je téma lymfedému a jeho léčby v současné době aktuální problematikou. V teoretické části své bakalářské práce jsem první kapitoly věnovala ohlédnutí za historií, anatomii lymfatického systému, lymfedému a manuální lymfodrenáži. Dále jsou v práci kapitoly o definici a rozdělení lymfedému podle mechanismu vzniku, i podle patofyziologie, která lymfedém vyvolává. Podrobněji pak popisuji rozdíly mezi primárním a sekundárním lymfedémem. Uvádím také shrnuté poznatky o etiologii lymfedému a jeho klinickém obraze, o diferenciální diagnostice a o stádiích lymfedému. Z léčby se mimo chirurgickou, farmakologickou či lázeňskou léčbu, nejvíce soustředím na léčbu dekongestivní, do které spadá přístrojová lymfodrenáž, bandážování, režimová opatření, speciální cvičení a manuální lymfodrenáže. V kapitole manuální lymofdrenáže se zaměřuji jak na účinky, tak i na indikace a kontraindikace této léčebné metody. Základním cílem mé bakalářské práce je zmapovat přínos manuální lymfodrenáže u lymfedému končetin se zaměřením na rozsah pohybu v kloubu a obvody končetiny před a po terapii. Pro praktickou část mé práce jsem použila metodu kvalitativního výzkumu. Výzkum byl proveden na 3 respondentech, kteří byli podrobeni vstupnímu vyšetření. To obsahovalo odebrání podrobné anamnézy, včetně osobních dat a sociální, pracovní, rodinné aj. anamnézy. Dále jsem prováděla kineziologický rozbor, který obsahoval aspekci zepředu, z boku a zezadu, a pro mě nejdůležitější měrné hodnoty, obvody končetin a goniometrické měření rozsahu pohybu v kloubu postižené končetiny, ve srovnání se zdravou končetinou. První výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na obvod postižené končetiny? Druhá výzkumná otázka zní: Jaký vliv má manuální lymfodrenáž na rozsah pohybu v kloubu postižené končetiny? Během odborné praxe v rehabilitačním centru v Borovanech jsem docházela za Bc. Janou Polákovou, která absolvovala certifikovaný kurz manuálních lymfodrenáží. Konzultovala jsem s ní jak pacienty, vhodné k mému výzkumu, tak i možnou terapii a krátkodobý a dlouhodobý plán. Zároveň jsem s ní absolvovala několik hodin u svých probandů a měla tak prostor pro důkladné zkoumání a měření lymfatických otoků. Po každé první, nebo druhé lymfatické masáži jsem udělala u všech probandů kontrolní měření. Celkem jsem tak učinila 5měření u každého probanda. Cílem práce bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rehabilitaci a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn v rehabilitačním centru v Borovanech pomocí rozhovoru, retrospektivní analýzy dat, měření obvodu končetin a rozsahu pohybu v kloubech, pozorování a palpačního vyšetření postižených končetin. Subjektivně všichni pacienti shledávají manuální lymfodrenáž za přínosnou terapii v léčbě lymfedému. Uvádějí zlepšení, týkající se nejen viditelných úbytků na obvodu končetin a na rozsahu v kloubech, ale i v celkovém vnímání končetin, v jejich držení a motorice. Objektivně u všech pacientů došlo jak k úbytku centimetrů v obvodech, tak i ke zvětšení rozsahu v kloubu.
|
|
Péče o nezralého novorozence HIV pozitivní matky
Marianová, Sandra ; Fajt, Martin (oponent) ; Saxlová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je věnována péči o nezralého novorozence HIV pozitivní matky. Práce je pojata jako teoreticko - praktická. Teoretická část je věnována problematice HIV infekce, jejímu přenosu, včetně přenosu z matky na dítě, diagnostice, možnostem léčby a preventivním opatřením. Ačkoliv je dostatek preventivních a osvětových programu zaměřených na přenos a prevenci přenosu HIV infekce, je velké množství HIV pozitivních žen diagnostikováno až v těhotenství, což přináší značné riziko pro plod. Dále se práce zabývá péčí o HIV pozitivní ženu v těhotenství a během porodu. Další část je věnována problematice péče o nezralého novorozence, jsou zde zmíněny lékařské a ošetřovatelské aspekty péče o tyto děti. Praktická část obsahuje kazuistiku nezralého novorozence, který se narodil HIV pozitivní matce. Kazuistika popisuje průběh hospitalizace novorozence na neonatologické jednotce intenzivní péče. Je zde komplexně popsána péče o novorozence se zaměřením na specifika ošetřování nezralých dětí. Je také zmíněn podíl rodičovské péče včetně jejich edukace v péči o tyto děti.
|
|
Virtuální konstrukce sociální reality skrze online komunikaci a sociální sítě
Klouček, Viktor ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Sigmund, Tomáš (oponent)
Tato práce je studií vlivu internetu na formování sociální reality. Hlavním faktorem na tvorbě sociální reality je prvek socializace, tedy komunikace. V této práci se zaměřuji na online komunikaci a socializaci, probíhající pomocí chatů, diskusí, blogů, fór shrnutě existující pod pojmem sociální sítě, které si dnes dobyly velmi silné postavení mezi komunikačními aplikacemi, přístupnými na internetu. Pokusil jsem se zjistit, jak online komunikace působí na člověka a jak blízké vazby si člověk může ve virtuálním prostředí vytvořit s ostatními členy těchto prostředí. Dnešní technologie vytvářejí nové formy komunikace a způsoby a vazby mezi online členy komunikačních skupin jsou odlišné od reálných. Vzdálenost již není rozhodující a je bráno jako samozřejmé interagovat a tedy i ovlivňovat a být ovlivňován člověkem z rozdílého geografického, sociálního, ekonomického, či politického prostředí. To vše má vliv na konstrukci sociální reality komunikujících. Studie proběhla formou dotazníku. Dotazník byl rozeslán dvěma stům lidem, od kterých se mi jich vrátilo celkem 107. Více než polovina ze 107 respondentů se navzájem nezná, pocházejí z různých sociálních vrstev a různých oblastí v rámci České Republiky. Věkové rozmezí respondentů je 15-63 let. Respondenti byli dotazováni na otázky směřující na reálnost virtuální komunikace, virtuální přátelství a vazby mezi členy skupin. Dále pak na autenticitu informací a částečně i na vliv reklamy při rozhodování. Vlastním příspěvkem byla konstrukce dotazníku a analýza odpovědí směrem k vytvoření závěrů o vlivech online komunikace na vnímání a formování sociální reality. Analýza zaměřená na respondenty trávící na internetu většinu času přinesla zajímavé závěry ve srovnání se skupinami, u nichž je podíl času tráveného online menší. Práce začíná teoretickým shrnutím reality, její konstrukce a vlivy, dále pak online aplikacemi a vědeckými pracemi zahrnující jejich dopady, jak pozitivní, tak negativní. Následuje studie a představení vzorku respondentů, spolu se základními otázkami, hypotézami a interpretace odpovědí s přihlédnutím na předchozí práce. V závěru shrnuji výsledky práce a načrtávám přibližný pohled do budoucnosti, co se virtuální komunikace a jejích vlivů týče. V části přílohy je uveden dotazník a podrobnější odpovědi respondentů na čas trávený u různých aplikací.
|
|
Sledování vlivu lokálních topenišť na kvalitu ovzduší v malé obci na Liberecku
Andělová, Ludmila
V malé obci Albrechtice v Jizerských horách byly v průběhu jednoho zimního a dvou letních období měřeny koncentrace PM10 a Black Smoke (BS). Hlavním zdrojem aerosolu v této vesnici je pálení uhlí a dřeva v domácnostech. 15 minutové koncentrace PM10 byly měřeny pomocí DustTraku a 24 hodinové koncentrace PM10 byly měřeny pomocí Harvard impaktoru. Byly také měřeny 24 hodinové koncentrace BS. V průběhu topné sezóny silně korelovaly koncentrace PM10 a BS (0,89). Tento korelační koeficient poklesl na 0,68 v druhém letním období. V zimním období koncentrace PM10 záporně korelovaly s průměrnou denní teplotou (-0,41). Pozitivní korelace byla zaznamenána mezi koncentracemi PM10 a teplotou v prvním letním období (0,34) a žádná korelace v druhém letním období (-0,01). Koncentrace BS negativně korelovaly s teplotou v průběhu všech pozorovaných období. Negativní korelace byla také pozorována mezi koncentracemi PM10 a rychlostí větru v zimním období (-0,43). Denní maxima byla pozorována hlavně mezi 16 a 24 hodinou. Při porovnání koncentrací PM10 v Albrechticích s koncentracemi v blízkých městech Jablonci nad Nisou a Liberci a v pozaďové lokalitě na Souši bylo zjištěno, že průměrná koncentrace PM10 byla v topné sezóně nejvyšší v Albrechticích (37 µg/m3 ). V obou letních obdobích byly průměrné koncentrace v...
|
|
Abiotická elicitace explantátové kultury Trifolium pratense L.
Fiedlerová, Gabriela ; Siatka, Tomáš (oponent) ; Kašparová, Marie (vedoucí práce)
Abiotická elicitace explantátové kultury Trifolium pratense L. Souhrn Cílem této diplomové práce bylo sledovat vliv abiotických elicitorů chloridu rtuťnatého a chloridu kademnatého na produkci flavonoidů, a u elicitoru chloridu rtuťnatého také isoflavonoidů, u explantátové kultury Trifolium pratense L. (varieta DO−8). Kultury byly kultivovány na živném médiu podle Gamborga s přídavkem 2,4−dichlorfenoxyoctové kyseliny (2 mg.l-1 ) a 6−benzylaminopurinu (2 mg.l-1 ) při teplotě 25 řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Obsah flavonoidů byl stanoven spektrofotometricky dle Českého lékopisu 2005. Obsah isoflavonoidů byl stanoven metodou HPLC. Z výsledků je zřejmé, že u obou použitých abiotických elicitorů má nejvýznamnější pozitivní efekt na produkci flavonoidů explantátovou kulturou Trifolium pratense L. (varieta DO−8) koncentrace elicitoru 10 μmol. Nejvyšší obsah flavonoidů (0,576 %) byl zaznamenán při elicitaci chloridem kademnatým o koncentraci 10 μmol při době působení 48 hodin, kdy došlo ke statisticky významnému zvýšení obsahu flavonoidů o 294 % oproti kontrole. Metodou HPLC byl stanoven obsah isoflavonoidů při elicitaci explantátové kultury Trifolium pratense L. (varieta DO−8) chloridem rtuťnatým. Nejsilnější elicitační účinek měla koncentrace elicitoru 0,1 μmol při době působení 48 hodin....
|
|
Ukrajinská příjmení
Jarošová, Kateřina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Savický, Nikolaj (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji problematice ukrajinských příjmení. Studium antroponomiky jako takové je stále aktuální, neboť vlastní jména i příjmení nám poskytují důležitý materiál nejen z hlediska filologického (studium struktury jazyka), ale i z hlediska historického a etnografického. Klíčovými prameny, z nichž tato práce vychází, se staly publikace J. K. Reďka "Sučasni ukrajinski prizvyšča" a slovník P. Čučky "Prizvyšča zakarpatskych ukrajinciv: Istoryko-etymologičnyj slovnyk". Cílem této diplomové práce je nahlédnutí do historie vzniku a vývoje ukrajinských příjmení a zpracování slovotvorby ukrajinských příjmení i s jejich gramatickými a pragmatickými zvláštnostmi. Naše analýza jednotlivých slovotvorných typů ukázala, že nejrozšířenějším způsobem slovotvorby je sufixace. Dále se práce zabývá variantností a sémantikou ukrajinských příjmení. Značná pozornost je věnována příjmením karpatského areálu, která se typologicky (slovními základy neslovanského původu) podstatně liší od příjmení oblasti centrální a východní. Provedli jsme podrobnou analýzu nejproduktivnějšího patronymního sufixu na Zakarpatí -/-/- (č. -ák). Detailně bylo zpracováno expresivně-sémantické hledisko ukrajinských příjmení. Sufixy jsme rozdělili na základě toho, zda vyjadřují pozitivní či negativní konotace. Některé sufixy mohou...
|
|
Povrchový růst a diferenciace streptomycet na inertních mikrokuličkách - morfologická a proteomová analýza
Tesařová, Eva ; Weiser, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Streptomycety jsou vláknité, Gram-pozitivní bakterie, které jsou producenty více než 70 % všech prakticky využívaných antibiotik. Jsou zajímavé svým poměrně komplikovaným životním cyklem (morfologická diferenciace), který ústí ve vznik dormantních spor odolných vůči nepříznivým podmínkám a umožňujícím dlouhodobé přežití organizmu. Jejich přirozeným prostředím je hlavně půda. V laboratorních podmínkách jsou pěstované na pevném agaru a v tekutém médiu. V naší laboratoři byl vyvinut nový dvoufázový kultivační systém, který umožňuje reprodukovatelnou a kvantitativní přípravu vzorků pro proteomickou, transkriptomickou a metabolomickou analýzu diferenciace streptomycet. Tento systém je tvořen inertními mikrokuličkami a kapalným médiem. V naší studii byly použity dva druhy mikrokuliček - skleněné a zirkoniové. Sledovali jsme povrchový růst a diferenciaci streptomycet na těchto dvou druzích mikrokuliček optickou a elektronovou mikroskopií (SEM). Zjistili jsme podstatně větší nárůst streptomycet a vyšší produkci antibiotik na skleněných mikrokuličkách. Dalším rozdílem byl i tvar a velikost kolonií. V další části jsme se snažili pomocí srovnávací proteomiky identifikovat proteiny, které se podílejí na rozpoznání a přichycení vegetativních hyf na rozdílné povrchy. Ve třech experimentech a prostřednictvím...
|
|
Diagnostika infekce cévní protézy pomocí hybridní metody FDG-PET/CT
Špaček, Miroslav ; Bělohlávek, Otakar (vedoucí práce) ; Vojáček, Jan (oponent) ; Gregor, Zdeněk (oponent)
Cíl práce: Infekce cévní protézy je jednou z nejzávažnějších komplikací v kardiovaskulární chirurgii. Standardně užívané diagnostické metody často selhávají zejména v případě nízce virulentní infekce cévní protézy a nalezení vhodné diagnostické modality je tedy stále výzvou. Cílem práce je vyhodnocení citlivosti nové hybridní diagnostické modality FDG-PET/CT v této indikaci. Materiál a metodika: Sedmdesát šest pacientů, z toho 52 mužů a 24 žen, nositelů 96 cévních protéz, podstoupilo kontrastní FDG-PET/CT vyšetření pro podezření na nízce virulentní infekci cévní protézy, 16 měsíců (1-33) po provedené tepenné rekonstrukci. Analyzované parametry PET byly: vizuálně posouzené fokální a difuzní uptake FDG (negativní-mírný- intenzivní) a poměrné hodnoty maximální intensity FDG uptake v oblasti cévní náhrady vztažené k referenční oblasti suprarenální aorty. K posuzovaným CT parametrům patří transaxiální plocha infiltrátu, iritace ohraničení ložiska předpokládané infekce a přítomnost pseudoaneurysmatu. Všechna data jsme porovnali se zlatým standardem. Za pozitivní byly považováni reoperovaní s nevhojenou protézou či její zjevnou makroskopickou infekcí bez ohledu na výsledek kultivace. Za negativní bylo u reoperovaných považováno vhojení protézy. U nereoperovaných považován klinicky stabilní follow-up >6 měsíců....
|
|
Vliv různých systémů ustájení na chování dojnic
DUBOVÁ, Dagmar
Trend ve vývoji technologií a techniky v živočišné výrobě ukazuje na narůstající počet robotizovaných prací. Nejvíce se tento trend projevuje v chovu dojnic, což je logické, protože vysoký podíl lidské práce na výrobě mléka je zcela zřejmý. Základním předpokladem pro úspěšné využívání dojících robotů je, abychom dojnicím poskytli dostatek kvalitního krmiva, vody a v neposlední řadě pohody. Cílem bakalářské práce bylo porovnat v provozních podmínkách vliv vazného ustájení s dojením do potrubí a volného ustájení s robotickým dojením na základní kategorie chování dojnic, mléčnou užitkovost a reprodukci. Vlastní sledování bylo provedeno v každém systému ustájení po dobu 24 hodin prostřednictvím intervalové metody s délkou intervalu 10 minut. Byly zjišťovány základní životní projevy dojnic, jako je: příjem krmiva, stání, ležení a pohyb. Vše bylo hodnoceno v provozních podmínkách na soukromé farmě Václava Duba v Boubíně u Horažďovic. Práce byla prováděna v zrekonstruované stáji, ve které jsou provozovány oba systémy. V průběhu celého dne se dojnice nejvíce věnovaly ležení 50,33 % ve vazném ustájení a 49,54 % ve volném. Při ustájení na stání se dojnice věnovaly příjmu krmiva 23,78 %, na robotu to bylo 27,05 %. Stání zaujímalo 25,89 % ve vazném ustájení a 19,31 % ve volném. Pohyb byl zaznamenán pouze u dojnic ve volném ustájení a tvořil 4,1 %. Při hodnocení mléčné užitkovosti byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P?0,001) v množství nadojeného mléka i v kg bílkovin. Z reprodukčních ukazatelů byla zaznamenána délka inseminačního intervalu u vazného ustájení 129 dní, ve volném 95 dní. U uvázaných dojnic byla délka servis periody 144 dní a u dojnic dojených robotem 109 dní. Byl prokázán pozitivní vliv volného pohybu jak na užitkovost, plodnost, tak i welfare dojnic.
|
host ::
