|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
|
|
Role soukromých vojenských společností při řešení konflitků v Africe
Volencová, Ivana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Ludvík, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá tématem soukromých vojenských společností ve vztahu k jejich aktivitám v rámci řešení konfliktů ve čtyřech vybraných afrických zemích - Somálsku, Sieře Leone, Libérii a Pobřeží slonoviny. Cílem této práce je zmapovat jejich činnost ve třech oblastech - během peacekeepingových operací, při budování míru a v rámci snah o udržení stability - a komparací výsledků každé případové studie zhodnotit, v jaké fázi řešení konfliktů soukromé vojenské společnosti operují nejčastěji. Současně se práce pokouší určit, které služby bývají během řešení afrických konfliktů nejžádanější a posoudit, zda v jejich činnosti od roku 1990 do současnosti došlo k nějaké změně. Za účelem získání relevantních podkladů pro provedení komparace autorka provádí analýzu odborných publikací a sebraných dat z oficiální dokumentů a monitoringových a výzkumných zpráv. Klíčová slova bezpečnost, soukromé vojenské společnosti, privatizace, udržení míru, budování míru
|
|
|
Role soukromých bezpečnostních společností při budování míru v Africe
Volencová, Ivana ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Tato práce se zabývá tématem soukromých vojenských a bezpečnostních společností ve vztahu k jejich aktivitám v rámci budování míru ve třech afrických zemích - Sieře Leone, Libérii a Nigérii. Cílem této práce je zmapovat jejich činnost v těchto zemích a posoudit míru jejich vlivu na kvalitu bezpečnosti a upozornit na rizika související s jejich zapojením. Práce postuluje tezi, že po řádné regulaci jejich činnosti by mohly soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti hrát při budování míru v Africe významnou roli. Toto tvrzení se snaží obhájit analýzou odborných publikací a sebraných dat, v jejímž rámci práce posuzuje i stav současného výzkumu této tématiky a pohled odborné veřejnosti na zapojení soukromých vojenských a bezpečnostních společností do mírových snah. Klíčová slova bezpečnost, soukromé vojenské a bezpečnostní společnosti, privatizace, budování míru
|
|
|
Vliv interakce lokálních a mezinárodních aktérů na hybridizaci míru v průběhu a po skončení procesu post-konfliktního peacebuildingu
Knapová, Martina ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práce na základě analýzy politiky mezinárodní komunity v oblasti peacebuildingu a následné reakce lokálních aktérů hodnotí vliv tohoto kontaktu na liberální mír a změnu v provádění misí. Ve shodě s O. Richmondem je přijat závěr nástupu post-liberálního míru byť v kontextuálně závislých podobách. Míra lokálního vlastnictví a tudíž reálného jednání lokálních aktérů je pak závislá na době konání mise, mocenského zájmu mezinárodního společenství a zároveň síle a dostupnosti struktur, které se mezinárodní aktéři intervencí snaží ovlivnit. Klíčová slova: peacebuilding, hybridizace, lokální vlastnictví, Bosna a Hercegovina, Afghánistán, Sierra Leone
|
|
|
Normativní moc jako základ EU peacebuildingu: Šíření normativní moci EU na západním Balkáně
Petrlová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl propojit teorii normativní moci s působením Evropské unie v oblasti západního Balkánu. Teoretický koncept normativní moci je založený na vnímání EU jako normativního aktéra, který je schopen prostřednictvím svých norem, hodnot a principů působit jako významný civilní aktér v mezinárodních vztazích a obzvláště v konfliktním managementu. Teoretická část práce se proto zaměřuje na koncept normativní moci EU (NPE) tak, jak jej prezentoval Ian Manners, a jak se její normativní charakter odráží ve společné bezpečnostní a obranné politice. Následně dochází k rozboru toho, jakým způsobem je NPE ve vybraných zemích západního Balkánu šířena, a to prostřednictvím čtyř vybraných Mannersových mechanismů, které současně tvoří operacionalizaci diplomové práce. Cílem tohoto textu je tedy přispět nejen k dalšímu rozšíření debaty o roli EU v mezinárodním systému, ale současně zjistit jakým způsobem jsou její normy a hodnoty přenášeny ve vybraných zemích jejího blízkého sousedství - Bosně a Hercegovině, Makedonii a Kosovu. To vše s ohledem např. na demokracii, lidská a menšinová práva, mírové řešení sporů, dobré vládnutí, tj. základní hodnoty EU. Operacionalizace umožnila zjistit, že ačkoli se EU ve svých postojích snaží jednat na normativní bázi, jsou v jejích aktivitách reflektovány...
|
|
|
The role of peacekeeping in resolving ethnopolitical conflict: Comparative study of Macedonia, Bosnia and Herzegovina, Kosovo and Cyprus
Šinkovičová, Martina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práca sa zaoberá vzťahom medzi povahou peacekeepingovej misie a potenciálnym pozitívnym výstupom z tejto činnosti a úspešnosťou peacebuildingu v špecifickom kontexte etnopolitických konfliktov. Etnopolitické spory predstavujú stále živú výzvu najmä pre OSN, ktorá je jedným z hlavných aktérov v snahe o pomoc pri ich riešení a ktorá ponúka konkrétne nástroje zahraničnej politiky na ich riešenie - peacekeepingové misie. Komparatívna prípadová štúdia pracuje s predpokladom, že povaha etnopolitického konfliktu a povaha strán v ňom zúčastnených ovplyvňuje významnou mierou zapojenie a pôsobenie peacekeepingových misií pri riešení týchto konfliktov. Pomocou teórií vzniku a riešenia etnických konfliktov vytvára diplomová práca rámec, v rámci ktorého má byť vysvetlená ich komplikovanejšia riešiteľnosť, ako aj inhibítory teoreticky úspešných modelov. Práca vymedzuje aj typológiu peacekeepingových operácií OSN a zúžené poňatie ďalšieho nástroja zahraničnej politiky, peacebuildingu, a to konkrétne na jeho politické a bezpečnostné aspekty. Dáta prípadových štúdií Macedónska, Bosny a Hercegoviny, Kosova a Cypru následne poskytujú priestor na formuláciu čiastkových záverov a zistení skúmanej kauzálnej väzby. C lick here to buy ABBY Y PDF Transform er2.0 w w w.ABBYY.com C lick here to buy ABBY Y PDF Transform er2.0 w w...
|
|
|
Implementace Daytonské smlouvy pod dohledem EUFOR Althea v letech 2004 - 2010: cesta Bosny a Hercegoviny k demokracii?
Šťásek, Pavel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce zkoumá úspěšnost mise Evropské unie Althea a Vysokého představitele v demokratizačním a stabilizačním procesu v Bosně a Hercegovině (BiH). Zkoumá nejdůležitější části Daytonské mírové smlouvy (DPA) - v první ze dvou kapitol Ústavu BiH, ve druhé ostatní faktory a roli EU. DPA rozdělila BiH do dvou entit a centrální vládě dala jen malé pravomoci. Jsou analyzovány problematické body Ústavy BiH - co způsobují v praxi - a zkoumány návrhy dodatků a změn ústavy. Z kapitoly plyne, proč je BiH nestabilní země, a jaké změny ústavy musí přijmout, aby se stabilizovala. Tyto změny vyžaduje EU jako podmínky integrace a snaží se je prosadit. Druhá kapitola pojednává o demokratizačním procesu a budování občanské společnosti. Zkoumá reformu ozbrojených složek, ekonomickou situaci, spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii, občanskou společnost a demokratické svobody. Hodnotí vliv těchto faktorů na stabilizaci státu a zajištění dlouhodobého míru. Velký důraz je kladen na roli EU v napomáhání tomuto procesu - zda je úspěšná, neúspěšné a co by mohla dělat jinak. Závěr shrnuje zjištěná fakta z obou kapitol a vyvozuje z nich důvody, proč BiH stále není standardní demokratickou zemí a proč v ní i nadále musí působit mírová mise EU Úřad vysokého představitele pro BiH.
|
|
|
Postkonfliktní rekonstrukce Kosova (případová studie socioekonomická oblast)
Janouškovec, Jiří ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Cílem této bakalářské práce je za pomoci vhodných socioekonomických ukazatelů zhodnotit úspěšnost dosavadní postkonfliktní rekonstrukce v Kosovu. Analýza byla provedena primárně z dat Světové banky, jíž je Kosovo od roku 2009 členem, a soustředila se na vývoj ukazatelů v čase a na jejich kvantitativní a kvalitativní zhodnocení. Údaje a data byla čerpána také z databáze Eurostatu, publikací Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Výsledek práce přináší přehled současné socioekonomické situace v zemi a dochází k závěru, že je stav kosovské ekonomiky a společnosti stále neuspokojivý. V zemi je nadále přítomno násilí a vztah mezi kosovskými Albánci a Srby zůstává být napjatý. Autorem vytvořený teoreticko-metodologický rámec je možné použít při dalším výzkumu Kosova a jeho aplikováním na postkonfliktní rekonstrukce v jiných zemích.
|
|
|
The Role of OSCE in Post-conflict Reconstruction of Bosnia and Herzegovina
Babiaková, Zuzana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá postkonfliktní obnovou Bosny a Hercegoviny se zaměřením na plnění mandátu Daytonské mírové smlouvy ze strany regionální bezpečnostní organizace OBSE, jejíž byly přiděleny touto mírovou smlouvou rozsáhlé kompetence. Druhá část práce si všímá dnešní ekonomickou, politickou a sociální situaci malé balkánské zemi a přibližuje hlavní příčiny současné krize, kde sice jednotný, no silně decentralizovaný stát je rozdělený ve veřejném životě, stejně jako v politické a sociální sféře, a to včetně politických stran, médií či vzdělávacího systému.
|
|
|
Conflict resolution in Bosnia and Herzegovina and Kosovo (with emphasis on UN)
Hluzáková, Barbora ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Práce analyzuje postup mezinárodního společenství v čele s OSN při řešení konfliktu v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Zkoumá úlohy nejvýznamnějších mezinárodních aktérů v rámci jednotlivých fází řešení konfliktu, které jsou reprezentované jednotlivými liniemi politik definovanými Boutrosem Boutrosem-Ghalim a z kterých OSN vychází. Ověřuje tvrzení, že se mezinárodní společenství zúčastnilo řešení konfliktů v Bosně a Hercegovině a v Kosovu ve všech jejich fázích a využilo všech linií politik. První kapitola práce vymezuje jednotlivé linie politik, které má mezinárodní společenství v souvislosti s řešením konfliktů k dispozici. V rámci druhé jsou načrtnuty příčiny a průběh konfliktů. Třetí a čtvrtá kapitola v jednotlivých podkapitolách postupně analyzují aktivity mezinárodního společenství ve vztahu k preventivní diplomacii, peacemakingu, peacekeepingu a peacebuildingu v Bosně a Hercegovině a v Kosovu.
|
host ::
RSS.