|
| |
|
|
Krácení v dvojslabičných apelativech deklinačního typu "žena" (korpusový výzkum)
Henyš, Jan ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato práce se zabývá alternací kořenného vokálu, která se projevuje u některých dvojslabičných feminin deklinačního typu žena. První část práce představuje přehled zachycení tohoto jevu ve vybraných mluvnicích češtiny, vydáních Pravidel českého pravopisu a dalších publikacích. V druhé části je v jednotlivých fázích popsána extrakce alternujících dvojslabičných feminin z českého synchronního korpusu psané češtiny. Z revidovaných výsledků je pak vytvořen seznam všech alternujících dvojslabičných feminin deklinačního typu žena, který je založený na korpusových datech. Na základě dat získaných z korpusu jsou následně ověřována vybraná tvrzení z literatury uvedená v první části práce, která se týkají např. vlivu lexikálního významu nebo hláskové stavby jednotlivých slov na alternaci kořenného vokálu.
|
|
|
Přechylování nových názvů profesí
Kožuriková, Daniela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce Přechylování nových názvů profesí má dvě části. Pojednává nejprve teoreticky o problematice přechylování a představuje sufixy při přechylování používané. Druhá část ověřuje výskyt jmen vyexcerpovaných ze slovníku Nová slova v češtině 1 a 2 a z článku Ljuby Mrověcové (2009) Pojmenování nových profesí u pozic v oblasti ekonomiky a podnikání (v rusko-českém srovnávacím plánu) v korpusu SYN 2010 a databázi Neomat. Následují seznamy doložených a nedoložených jmen ve výše uvedených zdrojích. Významy méně známých pojmenování vysvětluje abecedně řazený slovníček.
|
|
|
Les noms collectifs en francais
Svoboda, Jáchym ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato práce se věnuje kolektivnímu substantivu ve francouzštině. Jejím cílem je představit tuto podskupinu substantiv, a v experimentální části vyzkoumat, zda jsou různá místa přijatelná na pozici životných kolektivních substantiv. Po vyhodnocení dotazníků, práce dochází k závěru, že jména míst tuto roli mohou zastat.
|
|
|
Rod francouzských substantiv na -a
Jochcová, Magdaléna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem rodu francouzských substantiv na -a. V teoretické části je komplexně představena a charakterizována problematika slovnědruhové kategorie substantiva s důrazem kladeným především na jmenný rod. Poté následuje nahlédnutí do principů obohacování francouzského lexika v podobě stručného představení historie přejímání ve francouzštině, obecné charakterizace výpůjček a nastínění dalších souvisejících jevů. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum, který se opírá o excerpci z elektronické verze výkladového slovníku le Petit Robert. Jednotlivé výskyty jsou popsány a analyzovány, zejména z hlediska etymologického a sémantického, a s využitím francouzského korpusu FRANTEXT je rovněž zkoumána jejich četnost a kolísání rodu. Závěr práce se okrajově věnuje nelexikalizovaným neologismům nalezeným v průběhu vyhledávání vizuální inspekcí. Klíčová slova: substantivum, jmenný rod, výpůjčky, přiřazení rodu, kolísání rodu, francouzština
|
|
|
Substantivizovaný infinitiv ve francouzštině
Švidrnochová, Lenka ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
v českém jazyce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou substantivizovaného infinitivu v současné francouzštině. Po vymezení základních pojmů (substantivum, infinitiv a substantivizace) jsou podrobně sledovány charakteristické vlastnosti lexikalizovaných substantivizovaných infinitivů a s nimi spojených infinitivních forem. Obě tyto kategorie jsou posuzovány ze sémantického, morfologického, syntaktického a okrajově též diachronního hlediska za souběžné konzultace se stěžejními francouzskými gramatikami, slovníky a jinými odbornými pracemi. Druhá část, která je vlastním těžištěm práce, se zaměřuje na výzkum okazionalizmů z řad substantivizovaných infinitivů, který je realizován na základě francouzského korpusu FRANTEXT.
|
|
|
Konkurence slovotvorných sufixů při přechylování názvů profesí
Kožuriková, Daniela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Bakalářská práce Konkurence slovotvorných sufixů při přechylování názvů profesí je rozdělena do dvou částí. V první části jsou shrnuty poznatky, které o této problematice podává odborná literatura. Pojednáno je i o sufixech, jež se při přechylování používají nejčastěji. V druhé části práce jsou uvedeny výsledky praktického výzkumu, při němž byly názvy ženských profesí, nalezené ve slovníku Nová slova v češtině 1 a 2, zadávány ve formě lemmat do korpusů SYN 2000 a SYN 2005 a byla zkoumána jejich četnost. Na konec práce je zařazen praktický slovníček, který vysvětluje význam některých méně známých substantiv pojmenovávajících profese.
|
|
|
Comparison of Old Norse and Proto-Norse Noun Declension
Šimeček, David ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Štajnerová, Petra (oponent)
Srovnání skloňování podstatných jmen ve staroseverštině a praseverštině Tato práce podává přehled vývoje skloňování podstatných jmen od praseverštiny do staroseverštiny (staré islandštiny). První ze tří kapitol je pokusem o ucelený přehled všech skloňovacích tříd podstatných jmen v praseverštině. Tento přehled je založen jednak na dokladech z runových nápisů praseverského období, jednak na rekonstrukci za využití relevantní literatury. Každá skloňovací třída je představena v podobě paradigmatu doprovozeného komentářem a citací dochovaných forem. Druhá kapitola, která je nejobsáhlejší, představuje přehled skloňovacích tříd podstatných jmen ve staroseverštině (staré islandštině). Tento přehled sleduje dva cíle. Zaprvé má poskytnout synchronní popis staroseverského skloňovacího systému, který není zatížen přemírou diachronního pohledu běžného v tradičních gramatikách staroseverštiny. Současně má však čtenáře seznámit s morfologickou návazností staroseverských skloňovacích eksponentů a skloňovacích tříd na deklinace praseverské, tak jak byly představeny v první kapitole. V této diachronní části jsou rovněž rozebrány některé systémové příčiny vedoucí k morfologickým změnám ve skloňování. Třetí kapitola navazuje na výsledky diachronního rozboru a přináší zamyšlení nad tím, do jaké míry odpovídají tradiční, na...
|
|
|
Evaluativní prefixy typu archi- , super-, hyper-, extra- ve francouzštině
Šindelářová, Jana ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Duběda, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá využitím evaluativních předpon typu archi-, extra-, hyper- a super- ve francouzštině. Teoretická část práce se soustředí na spojení těchto předpon s různými slovními druhy, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, příslovce a slovesa. Zabýváme se zde především přídavnými jmény, kde jsou tyto předpony nejčastěji využívány při tvorbě absolutního superlativu. Jsou zde uvedeny rovněž další způsoby tvoření absolutního superlativu pro srovnání s využitím těchto předpon. Dále tato práce zkoumá využití těchto lexémů jako samostatných slov. Praktická část je zaměřena na konkrétní příklady spojení předpon archi-, extra-, hyper-, super- s přídavnými jmény užívané rodilými mluvčími. Zde je cílem vyzkoumat, podle jakého pravidla se tyto prefixy pojí s adjektivy, který z nich je nejpoužívanější, a který je nejméně využívaný. Jestli je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon v závislosti na slovním druhu, ke kterému se pojí. Nakonec zda je nějaký rozdíl v užívání těchto předpon mezi ženami a muži. Klíčová slova: Morfologie, tvorba slov, skládání slov, předpona, hodnotící předpona, prefix, evaluativní prefix, prefixoid, přípona, sufix, podstatná jména, substantiva, přídavná jména, adjektiva, příslovce, adverbia, slovesa, verba.
|
|
|
Jmenné derivační sufixy ve slovanštině a latině
Pernicová, Jana ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Voleková, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jedním z postupů tvoření slov, odvozováním (derivací), ve dvou indoevropských jazycích, latině a slovanštině. Její náplní je popis a porovnání jmenných (substantivních) derivačních sufixů i celých slovotvorných typů, jež si v daných jazycích odpovídají. Hlavním těžištěm práce je rozdělení těchto paralel z funkčního hlediska a popis jednotlivých slovotvorných typů v rámci onomaziologických kategorií. Protože latina a slovanština v jiných jazykových rovinách podobné paralely nevykazují, je nápadná podobnost derivačních sufixů (i celých slovotvorných typů) pozoruhodným jevem. Jedním z jeho možných vysvětlení je to, že oba jazyky si zachovaly původní indoevropskou strukturu slova. Proto tato práce vychází z latiny jako jazyka staršího, jenž tedy pravděpodobněji stojí formálně i funkčně blíže původnímu (indoevropskému) stavu než slovanština, a jednotlivé sufixy (slovotvorné typy) sleduje v jejich vývoji a snaží se ukázat jejich formální i sémantické změny.
|
host ::
RSS.