|
|
Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru
Höfer, Karel ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Cabada, Ladislav (oponent)
Bc. Karel Höfer Komparativní volební inženýrství v postjugoslávském prostoru KP IPS FSV UK Diplomová práce ABSTRAKT Předkládaná práce se zabývá tématem komparativního volebního inženýrství a volebního designu v postjugoslávském prostoru. Lze ji tak v rámci sociálních věd zařadit do oboru politické vědy a v jejím rámci do oboru komparativní politické vědy a dále pak specificky do podoboru volebních studií. Předmětem práce je volební design a volební inženýrství a jejími případy jsou jednotlivé politické a konkrétní volební systémy v postjugoslávském prostoru do roku 2012. Důležitost uvedeného tématu tkví v tom, že se jak z teoretické, tak i z empirické perspektivy jedná o dosud komplexně neprobádané téma, které si zasluhuje svoji pozornost. Výzkum volebního designu a volebního inženýrství je přitom jedním z nejperspektivnějších směrů současné politické vědy. Postjugoslávský prostor zase nabízí vzhledem ke svým společným historickým a institucionálním východiskům, ale rozdílnému politickému a institucionálnímu vývoji po rozpadu Jugoslávie, ideální prostředí pro komparativní politickou vědu a obecně komparativní přístup. Primárním cílem této práce je proto komparace volebního designu a volebního inženýrství v postjugoslávském prostoru. Důležitou součástí práce je kromě empirických zjištění také původní a...
|
|
|
Srbsko a Černá Hora v procesech integrace do Evropské unie. Analýza problematiky interní bezpečnosti na územích s vysokým podílem albánského etnického osídlení
Heler, Daniel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Autor práce se pokusí nastínit základní požadavky Evropské unie v oblasti interní bezpečnosti kladené na státy usilující o členství. Tyto nároky, požadavky, kritéria Unie na členství pak srovná na konkrétním případu území s vysokým podílem albánského osídlení se stávajícím stavem interní bezpečnosti v Černé Hoře a Srbsku, přičemž důraz bude kladen také na dynamiku vývoje především v posledních dvanácti letech. Problematika bezpečnosti bude pojednána zhruba v intencích Kodaňské školy, tedy ve své širší podobě od tzv. Hard Security až po bezpečnost societální. Na konkrétním příkladu území s vysokým podílem albánského osídlení v Srbsku a Černé Hoře ve výše uvedených intencích problematiky interní bezpečnosti se pokusím verifikovat, kriticky zhodnotit základní axiomy obecného konceptu europeisace v jeho transitologickém smyslu. V souvislosti se sledovanými procesy europeisace bude rovněž kladen důraz na zhodnocení procesů postupného rozvolňování vzájemných vazeb mezi oběma státními entitami, bude zkoumána problematika možného vlivu formálních i neformálních procesů secese Černé Hory ze společného státu, soustátí na kvalitu a intensitu probíhající europeisace v obou zkoumaných státních entitách.
|
|
|
EU candidate countries - evaluation of the preparation for Accession Process
Zajoncová, Veronika ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Práce popisuje proces rozšiřování ES/EU, s akcentem na okolnosti, které přístupový proces ovlivňují, a to na příkladu současných kandidátských států (Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Islandu, Černé hory, Srbska a Turecka) a nově vstupujícího státu Chorvatska. Práce je rozdělena do tří kapitol, první kapitola popisuje základní informace o jednotlivých fázích procesu. Druhá kapitola se zabývá analýzou již uskutečněných rozšíření. Třetí kapitola se již věnuje současným kandidátským státům, charakterizuje je z politicko-ekonomického hlediska a analyzuje současný stav přístupového procesu. Část třetí kapitoly predikuje možný budoucí vývoj a datum vstupu kandidátských států do EU.
|
|
|
Kulturní diplomacie zemí bývalé Jugoslávie
Bojovič, Lola ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Poráziková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá kulturní diplomacií zemí bývalé Jugoslávie. Práce má tři cíle. Prvním cílem je zjistit, zdali praxe kulturní diplomacie v ex-jugoslávských zemích existuje. Pokud existuje, je dalším krokem její zhodnocení. V případě, že neexistuje, je třeba zjistit proč. Práce nejdříve předkládá teoretický rámec kulturní diplomacie. Následuje hlavní část, která představuje podobu praxe v jednotlivých zemích. Vzhledem k novému trendu, který kulturní diplomacie představuje, byly informace zpracovány a vyhodnoceny za pomoci množství různých cizojazyčných zdrojů. Na základě zhodnocení zemí jsem zjistila, že praxe kulturní diplomacie v jisté formě existuje v každé z nich. Přínosem této práce je zmapování regionu, který dosud nebyl zkoumaný vůbec, nebo jen málo.
|
|
|
Unilaterální euroizace v zemích bývalé Jugoslávie
Šindler, Jan ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem jednostranného nahrazení národní měny eurem v Černé hoře. Představuje různé názory ekonomů na toto téma, publikované v akademických článcích, a to jak příznivců euroizace, tak také jejích odpůrců. Provádí analýzu vývoje euroizované ekonomiky Černé hory od zavedení eura až po dluhovou krizi roku 2012 a porovnává jej s teoretickými předpoklady. Na základě dat různých institucí zjišťuje že euroizace prohloubila ekonomickou integraci s EU a akcelerovala rozvoj země, ale zároveň vytvořila četné slabiny, které po vypuknutí ekonomické krize v roce 2008 vedly k silnému propadu ekonomiky.
|
|
|
Transformace západního Balkánu se zvláštním důrazem na roli Stabilizačního a asociačního procesu
Řehořová, Veronika ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent) ; Lipková, Ludmila (oponent) ; Brož, Martin (oponent)
Doktorská dizertační práce zkoumá měnící se vztahy zemí západního Balkánu (ZB) a Evropské unie (EU) na pozadí jejich probíhající transformace. Západním Balkánem se označuje skupina států, které nebyly součástí tzv. východního rozšíření, avšak postupně také směřují k branám EU. Mezi nimi rozlišuje EU přistupující zemi Chorvatsko, kandidátské státy (Černá Hora, FYROM, Srbsko) a tzv. potenciálně kandidátské státy (Albánie, BaH, Kosovo). Všechny tyto státy jsou součástí Stabilizačního a asociačního procesu, který v současnosti tvoří srdce politiky rozšiřování EU a je v centru zkoumání této práce. Dizertace také poskytuje přehled dosavadního rozšiřování EU a uvádí a využívá teoretické koncepty rozšiřování (EU). Kapitola zabývající se transformačními procesy v zemích ZB je také teoreticky ukotvena. Hypotézy jsou ověřovány především pomocí výsledků transformace, hodnocení Kodaňských kritérií Evropskou komisí a za pomoci statistických metod (analýza hlavních komponent a shluková analýza) na základě rozsáhlé datové baterie ekonomických a demografických ukazatelů.
|
|
|
Obchodní a kulturní zvláštnosti Černé Hory
Černá, Michaela ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Cílem práce je zanalyzovat obchodní a kulturní specifika a zvláštnosti Černé Hory. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola podává základní informace o Černé Hoře, komplexně, od přírodních podmínek po charakteristiku místní ekonomiky. Druhá kapitola popisuje kulturní specifika a zvláštnosti etikety Černé Hory. Kapitola třetí se zabývá obchodními specifiky. Poslední kapitola je věnována obchodním a diplomatickým vztahům mezi Českou republikou a Černou Horou
|
|
| |
|
|
Euro jako zákonné platidlo mimo eurozónu: teoretické a právní aspekty
Rajchlová, Eliška ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jelínek, Tomáš (oponent)
Tato práce se věnuje zemím, které se měnově integrují s eurozónou jinou formou měnové integrace než měnovou unií, tedy jiným způsobem než vstupem do eurozóny. Cílem této práce je popsat jednotlivé formy měnové integrace, jejich právní aspekty, výhody a nevýhody a důvody vedoucí k jejich vzniku. Dále vytvořit přehled zemí, v nichž je euro zákonným platidlem ve formě currency boardu nebo euroizace. Vysvětlit důvody, které u těchto zemí vedly k rozhodnutí se takto měnově integrovat. Nastínit, zda je tato měnová integrace nějak doplněna i o ekonomickou integraci. Popsat jak proběhla realizace těchto rozhodnutí v jednotlivých zemích a jak je konkrétně právně upraveno jejich fungování. Zhodnotit, jaký vliv mělo přijetí těchto opatření na domácí ekonomiky jednotlivých zemí. Země, kterým se tato práce věnuje jsou:Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Estonsko, Litva, Andorra, Monako, San Marino, Vatikán, Černá Hora a Kosovo.
|
|
|
Western Balkans and Austrian position on the EU integration of Western Balkans
Holopírková, Petra ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Rozbor oficiálních stanovisek EU k rozšíření EU o země Západního Balkánu (Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Albánie, BiH, Srbsko, nově Kosovo) ukazuje na zdrženlivost EU k vlastnímu aktu přijetí. Přes všechna prohlášení o vůli přijmout tyto země, tato vyjádření zůstávají spíše proklamací, bez vyhlášení konkrétních dat přijetí těchto zemí do společenství. Na rozdíl od Rakouska, která jako jediná země EU deklaruje co nejrychlejší rozšíření EU o země Západního Balkánu přímo ve vládním programu jako prioritu své zahraniční politiky. Motivace Rakouska je založena na důkladné ekonomické analýze situace, kdy Rakouské investice do těchto zemí jsou nejvyšší ze všech zemí EU. Mezi Rakouskem a zeměmi Západního Balkánu a Rakouskem probíhá čilý obchod i pohyb osob, na který ostatní země EU nejsou ještě připraveny. Překážkou rychlého přijetí se tedy jeví důvody povahy nikoliv ekonomické, ale politické. Evropská unie se shoduje na roku 2008 jako na roku klíčovém v přístupových jednáních. V době publikace této práce ovšem EU nebyla s to jako celek schválit nezávislost Kosova. Minimálně tento bod zůstává otevřen k dořešení v roce 2008 spolu s dalšími body týkajícími se příštího rozšíření. EU má v této chvíli (duben 2008) jasno, že favorizovanými kandidáty pro přístup jsou Chorvatsko, Makedonie a Albánie, zatím bez konkrétního data přístupu.
|
host ::
RSS.