|
Mechanické vlastnosti mořských sedimentů v okolí přístavu Koper a numerické modelování hluboké základové jámy
Tůma, Pavel ; Mašín, David (vedoucí práce) ; Miča, Lumír (oponent)
Mechanické vlastnosti mořských sedimentů v okolí přístavu Koper a numerické modelování hluboké stavební jámy Inženýrskogeologické poměry v okolí koperského přístavu na jihozápadě Slovinska nutí geotechnické odborníky a stavební inženýry řešit problémy se zakládáním objektů různého typu a účelu prakticky již od padesátých let minulého století, kdy začal intenzivní rozvoj infrastruktury přístavu. Z výsledků řady geologických a geotechnických průzkumů, monitoringu a dlouhodobých zkušeností se zakládáním v místních geologických poměrech vyplývá, že se prakticky vždy jedná o 3. geotechnickou kategorii, čili zakládání náročných stavebních konstrukcí ve složitých geologických podmínkách pod hladinou podzemní vody. Celá oblast spadá do Alpsko-Dinárského tektonického prostoru. Horninový fundament je zde tvořen komplexy flyšových sedimentů eocenního stáří, na které nasedají soubory recentních mořských sedimentů a v prostoru široce zařínutého říčního údolí fluviální štěrky a písky. Z inženýrskogeologického hlediska je to zajímavá lokalita, kde je většina staveb založena ve vrstvě měkkých mořských sedimentů, případně je pomocí speciálních metod zakládání realizováno zakládání hlubinné na úroveň únosnějších vrstev štěrků a písků řeky Rižany nebo na úroveň podložního flyše. Soubor mořských sedimentů v okolí...
|
| |
|
Vliv pěstitelských technologií na biodiverzitu vybraných skupin členovců
Michalčíková, Lenka ; Barták, Miroslav (vedoucí práce)
Půdní biota je kritická pro mnoho funkcí Agro ekosystémů, poskytuje různé ekosystémové služby. Má vliv na vodní režim půd, detoxikaci cizorodých látek apod. Tyto procesy určují růst rostlin, a tak zachovávají dlouhodobou produktivitu Agro ekosystémů. Půda také hostí mnoho bezobratlých býložravců, mikrobních patogenů a rhizosférních organismů, které mají přímý vliv na růst plodin. Přeměna vegetačního pokryvu i půdy samotné zemědělskou činnost ovlivňují půdní biotu, což má zpětně vliv na růst rostlin i obrat živin. Nepřímé ovlivnění půdní bioty zemědělstvím spočívá v manipulaci s rostlinným pokryvem, což ovlivňuje kvalitu i kvantitu organických vstupů do půdy (Barták, 2002). Stejně jako jsou vlastnost půdy spoluurčovány půdními organizmy, tak i naopak půdní organizmy citlivě reagují na jakékoli změny půdního prostředí (Barrios, 2007). Tento pohled na jednotlivé druhy umožňuje analyzovat složení Agro biocenóz. U řady systematických skupin je agrobiocenóza tvořena převážně druhy skupiny 2, tedy agrobiocenóza představuje degradační stadium původní cenózy, v jiných taxonech zase je značně zastoupena skupina 3. Konkrétní složení agrobiocenózy však závisí i na typu kultury a formách managementu (Barták, 2002). Klasická technologie zpracování půdy. Základní zpracování půdy zahrnuje podmítku, orbu a jejich ošetření, prohlubování ornice, podrývání a hloubkové kypření půdy. Zpracováním půdy se upravují podmínky pro růst a vývoj rostlin. Dále se upravuje fyzikální stav půdy, reguluje poměr mezi vodou a vzduchem v půdě, působí na činnost mikroorganismů a nižších živočichů, zpracování půdy urychluje mineralizaci organických látek, ovlivňuje procesy v půdě. Úroveň zpracování půdy se výrazně projevuje na rozvoji rostlin během celé vegetace (Famera, 1993). Podle Suškeviče (1997) je v konvenčním zemědělství základním obdělávacím zákrokem a jedním z nejdůležitějších agrotechnických opatření orba. Minimalizační systémy zpracování půdy snižování intenzity obdělávání půdy, tj. minimalizační systém a přímé se znamenají podstatný přínos pro úrodnost půdy. Intenzita zpracování půdy má velký vliv na její úrodnost a zralost. Jako úrodnost půdy je chápána její dlouhodobá schopnost plodit, zatímco zralost půdy je měřítkem struktury půdy podporující právě úrodnost. Rozhodujícími ukazateli úrodnost půdy jsou agregace půdních částic (hustota, jílové a humusové komplexy), pórovitost a obsah vody a živin v půdě. Vysoký obsah humusu, velká biologická aktivita a malá eroze jsou určujícími faktory vysoké úrodnost půdy. Minimalizační a půdoochranné systémy tyto faktory podporují (Koller a Linke, 2006). Mnoho předchozích studií srovnává biodiverzitu zemědělské půdy pod různými systémy hospodaření. Tyto studie pokrývají široké spektrum taxonů. Hole et al. (2005) hodno 76 takových studií. Co se týká postupů obdělávání, existuje prací srovnávajících biodiverzitu mnohem méně. Například Schier (2006) považuje půdoochranné zpracování půdy za šetrnější k půdnímu prostředí, které je příznivější pro členovce, zejména pro brouky.
|
|
Obsah fosfátů v potravinách a jejich vliv na osteoporózu
Šobáň, Jan ; Rambousková, Jolana (vedoucí práce) ; Černá, Milena (oponent)
Obsah fosfátů v potravinách a jejich vliv na osteoporózu Fosfáty jsou soli kyseliny fosforečné. Jsou obsaženy v přírodních potravinách jako jsou ořechy, luštěniny, obilniny, vnitřnosti a maso. Průmyslově se přidávají do potravin jako aditiva pro své chemické vlastnosti. Ze všech existujících aditiv asi 16 obsahuje fosfáty a tím významně zvyšují přívod fosforu do organismu. Obvyklý denní příjem fosforu je asi 1g. Zvýšený přívod fosforu do organismu tvoří kyselé prostředí v ledvinách a kalcio-fosfátové komplexy a tím dochází k odstraňování kalcia z těla a tím k demineralizaci kostí. "Éčka" s obsahem fosfátu jsou nejčastěji obsažena v masných výrobcích, tavených sýrech, cukrovinkách, pekárenských výrobcích, kolových nápojích, mražených a instantních potravinách. Nejčastěj užívané aditivum je E 338 - kyselina fosforečná. Osteporóza je systémovým onemocněním skeletu charakterizované malým množství kostní hmoty a zhoršení mikroarchitektury kostní tkáně s výsledným zvýšením lomivosti a rizika zlomenin. V Česku se udává na 600 000 pacientů léčených pro osteoporózu.
|
| |
|
Macrocyclic chelators for metal-radionuclides
Málková, Michaela ; Hermann, Petr (vedoucí práce) ; Příhoda, Jiří (oponent) ; Komárek, Pavel (oponent)
4 Souhrn v češtině Byly studovány komplexotvorné vlastnosti strukturně příbuzných makrocyklických polyazachelatantů s různými kovovými ionty vhodnými pro medicínské použití. Předkládaná práce se zabývá studiem ligandů formálně odvozených od H4dota (1,4,7,10- tetraazacyklododekan-1,4,7,10-tetraoctová kyselina) nahrazením jedné nebo čtyř karboxylových skupin funkční skupinou odvozenou od kyselin fosforu. Byly studovány především tři nové ligandy: H4do3apABn (10-{[(4-aminobenzyl)hydroxyfosforyl]methyl}- 1,4,7,10-tetraazacyklododekan-1,4,7-trioctová kyselina), H5do3apPrA (10-{[(2-karboxyethyl)hydroxyfosforyl]methyl}- 1,4,7,10-tetraazacyckododekan-1,4,7-trioctová kyselina), H4dotpOEt [1,4,7,10-tetraazacyklododekan-1,4,7,10- tetrakis(monoethylester kyseliny methylfosfonové)] Dále jsou prezentována nová data o konstantách stability komplexů H5do3ap, tj. [10-(dihydroxyfosforyl)methyl]-1,4,7,10- tetraazacyklododekan-1,4,7-trioctové kyseliny, s přechodnými kovy. Získané výsledky ukazují, že všechny studované ligandy tvoří s dvoj/trojmocnými ionty kovů komplexy o dostatečné termodynamické stabilitě a kinetické inertnosti pro případné použití v medicíně. Rychlost komplexace monofosfonátových a monofosfinátových ligandů je srovnatelná s rychlostí komplexace H4dota. Rychlost komplexace výrazně závisí na struktuře...
|
| |
| |
|
Počáteční růstová stádia amfipor a archeocyátů – srovnání
Hladil, Jindřich
Počáteční růstová stádia amfipor a archeocyátů jsou velice podobná až identická. Obojí sestávají z (1) rudimentárního dnového disku (pokrytého malými hrbolky nebo septům podobnými oblinami), (2) první komůrky, (3) hladké první rourky a (4) úseku s poměrně rychlou přeměnou na komplexní utváření skeletu dospělce. Nejspíše žádné živočišné houby (spongie) nemohou tvořit takováto první stádia růstu, která sestávají z první komůrky a rourky, připomínajíc vnější stěnu, protože typické gemuly spongií obvykle produkují množství buněk, které rychle expandují do stran, tvoříce měkkou sítovinu, a to je velice odlišný proces. Vysoký stupeň podobnosti mezi počátečními stádii růstu amfipor a archeocyátů naznačuje, že zde byla ostře ohraničená skupina "amfiporo-archeocyátových (~amficyátových)" organizmů, která se lišila od korálů, spongií či stromatopór.
|
|
Vliv ekotoxikologických faktorů na spermatogenezi, morfologii a funkci spermie savců
Vašinová, Jitka ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Hortová, Kateřina (vedoucí práce)
Narůstající neplodnost jako důsledek patologických změn spermií je aktuálním problémem současnosti. Jedním z potenciálních faktorů, které negativně ovlivňují samčí plodnost, mohou být mimo jiné rostoucí koncentrace fluoridů v životním prostředí. Ekotoxikologický efekt fluoridů může být navíc zesílen v přítomnosti hliníkových iontů, se kterými fluoridy vytváří fluoro-hlinité komplexy, které se chovají jako analogy fosfátových skupin. Tyto komplexy interferují s aktivitou G-proteinů a P-typem ATPáz, důležitými součástmi signálních drah během spermatogeneze a maturace spermií. Cílem této práce bylo sledovat vliv fluoridů na kapacitaci myších spermií in vitro a histologicky analyzovat vliv fluoridů na reprodukční orgány samců a míru spermatogeneze u myší. Fluoridy byly podávány v pitné vodě v koncentracích 0, 1, 10 a 100 ppm a současně bylo sledováno jejich synergické působení s hliníkem, který byl podáván v množství 10 ppm. Hlavním markerem úspěšně probíhající kapacitace in vitro byla míra tyrozinové fosforylace v hlavičce spermií. Získané výsledky ukazují, že nadměrná zátěž organizmu danými ionty negativně ovlivňuje spermatogenezi i schopnost spermií kapacitovat in vitro. Multigenerační studie navíc prokázala, že s postupem generací se nejvíce škodlivými stávají nízké koncentrace fluoridů hliníku,...
|
host ::
