|
|
Analýza vybraných vlivů na užitkovost masných plemen skotu
ZATLOUKAL, Jan
Cílem práce bylo vyhodnotit za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) vývoj růstu telat u vybraného stáda masného skotu, plemen Charolais a Masný simentál, chovaného v podhorské oblasti Českého lesa. Data byla roztříděna dle plemenné příslušnosti, obtížnosti porodu, pohlaví, výšky v kříži matky, měsíce otelení a pořadí otelení. Celkem bylo sledováno 795 telat plemene Charolais a 450 telat plemene Masný simentál. U plemene Charolais se za sledované období narodilo 400 býčků a 395 jaloviček. U plemene Masný simentál se narodilo 226 býčků a 224 jaloviček. V práci se hodnotil vliv plemene na růst telat. U býčků sledovaných plemen nebyl zjištěn statisticky významný vliv plemene na růst. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn pouze u jaloviček ve věku 120 dnů. Živá hmotnost jaloviček plemene Masný simentál je vyšší (162,71 kg), než hmotnost jaloviček plemene Charolais (158,24 kg). Rozdíly v živé hmotnosti činí 4,47 kg. Rozdíl je statisticky pravděpodobně významný a je na hladině významnosti p = 0,05. Dále se hodnotil vliv pohlaví uvedených plemen na růst telat. U telat plemene Masný simentál byly zjištěny statisticky vysoce významné rozdíly (p {>} 0,001) v živé hmotnosti telat podle pohlaví ve věku 120, 210 a 365 dnů. Ve 120 dnech činí rozdíl hmotností ve prospěch býčků oproti jalovičkám 14,31 kg, ve 210 dnech 25,68 kg a ve 365 dnech tento rozdíl činí 116,29 kg. U plemene Charolais byly zjištěné rozdíly v živé hmotnosti mezi pohlavími také statisticky vysoce významné (p {>} 0,001). Ve 120 dnech činí rozdíl hmotností ve prospěch býčků oproti jalovičkám 18,45 kg, ve 210 dnech 29,16 kg a ve 365 dnech tento rozdíl činí 115,59 kg. Byl hodnocen také vliv výšky v kříži matky na živou hmotnost telat. U plemene Charolais i u plemene Masný simentál nebyl statisticky prokázán vliv výšky v kříži matky na živou hmotnost telete ve 120, 210 a 365 dnech věku. Při hodnocení vlivu měsíce otelení na živou hmotnost telat bylo zjištěno, že nejvyšších hmotností u obou plemen dosahují telata narozená v měsíci březnu a dubnu. Rozdíly v jednotlivých měsících měsících se pohybují na hladinách významnosti p {>} 0,001, p {>} 0,01 a p = 0,05. U obou plemen byl sledován rovněž vliv pořadí otelení na živou hmotnost telat. U plemene Charolais bylo zjištěno, že nejvyšších hmotností v průběhu života dosahují telata narozená na 3. až 5. porodu. U plemene Masný simentál bylo zjištěno, že telata narozená matkám při druhém porodu dosahují nejvyšších hmotností ve 120, 210 i 365 dnech. Zjištěné rozdíly byly statisticky vysoce významné (p {>} 0,001) a pravděpodobně významné (p = 0,05).
|
|
|
Porovnání postembryonálního vývoje původních a nepůvodních druhů raků
KANTA, Jan
Diplomová práce sledovala růstové ukazatele jednotlivých stádií našich původních druhů raků (Astacus astacus, Austropotamobius torrentium, Astacus leptodactylus) a na našem území nepůvodních druhů (Pacifastacus leniusculus, Orconectes limosus) v laboratorních podmínkách. Dílčím cílem bylo zachytit období líhnutí těchto pěti druhů, období jednotlivých svlékání, jejich frekvenci a přírůstek po jednotlivých svlékáních v průběhu první vegetační sezóny při užití dvou různých teplot odchovu (15{$\rm^o$}C a 21{$\rm^o$}C).
|
|
|
Individuální růst značkových jedinců kapra obecného (Cyprinus carpio f. domestica) ve dvou rozdílných nádržích povodí Moravy (ČR) v prvním roce po vysazení násad
Habán, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Mareš, J. ; Peňáz, Milan
V příspěvku jsou uvedeny výsledky srovnání růstu značkovaných jedinců kapra obecného ve dvou rozdílných nádržích, Novomlýnské a Dalešické, v prvním roce po vysazení násady. Do Novomlýnské nádrže bylo vysazeno 10000 značkovaných jedinců a do Dalešické 4000 značkovaných jedinců kapra obecného. Růst kapra obecného byl v průběhu prvního roku expozice v mělkovodní Novomlýnské nádrži dvojnásobně intenzívnější(TL=46,4 cm, w=2,26 kg) než v hlubokovodní Dalešické nádrži (TL=37,0 cm, w=1,08 kg), která se vyznačuje specifickým hydrologickým režimem. Významné rozdíly byly zjištěny ve všech dalších sledovaných parametrech. Růst kapra obecného byl v Novomlýnské nádrži obdobný jako v rybničních podmínkách, kdežto v Dalešické nádrži jako v tzv. volných vodách.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
The diet of larval and juvenile pikeperch (.i.Stizostedion lucioperca./i.)(L.)), comparative study of fishponds and a reservoir
Peterka, Jiří ; Matěna, Josef ; Lipka, J.
Diet of larval and juvenile pikeperch (.i.S. lucioperca./i.) reared in ponds was investigated and compared with the diet of pikeperch from a reservoir. Numbers of rotifers were found low in the diet of pikeperch larvae in fishponds and they were soonreplaced by nauplii of cyclopoid copepods. .i.Daphnia./i. spp. were consumed from the onset of exogenous feeding. Another smaller cladoceran .i.Bosmina./i. longirostris did not contribute to the diet significantly. In the reservoir, rotifers were not found in the diet of pikeperch larvae. Dominant food items were nauplii and 1st copepodite instar of .i.Eudiaptomus gracilis./i. and .i.Cyclops./i. spp. .i.Daphnia galeata./i. and to a lesser extent .i.Diaphanosoma brachyurum./i. appeared in the pikeperch diet at a length of about 10 mm. A shift towards larger prey, especially .i.Leptodora kindtii./i., could be recognised in pikeperch at a length of 20 mm. Growth of pikeperch was found faster in nursing ponds than in the reservoir.
|
|
| |
|
| |
|
|
Veřejné finance a hospodářský růst
Strelcov, Olga ; Urbánek, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje definici, funkce, členění a strukturu veřejných financí. Zabývá se nástroji, které řídí systém veřejných financí a sledují efektivní implementaci makroekonomických politik a strukturálních reforem. Praktická část charakterizuje, prostřednictvím provedení analýzy struktury a dynamiky veřejných příjmů a efektivity řízení veřejných výdajů, význam fiskální a finanční politiky ve vývoji finanční rovnováhy na makroekonomické úrovni.
|
host ::
RSS.