|
| |
|
|
Zastavitelné plochy v územním plánu města Klatovy v letech 1994-2014
Vacková, Marie ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zastavitelné plochy města Klatovy, které v území zastupují hlavní směry potenciálního rozvoje městské zástavby. Prvním cílem práce je analyzovat vývoj zastavitelného území města Klatovy v letech 1994-2014. Druhým cílem je pak zjistit příčiny vymezování dalších zastavitelných ploch v územním plánu města Klatovy v letech 1994-2014. K naplnění cílů práce byla za prvé provedena analýza zastavitelných ploch, která hodnotila postup vymezování a postup zastavování zastavitelného území města. Za druhé byly realizovány řízené rozhovory se zástupci veřejné správy jako s klíčovými aktéry územního rozvoje. Výsledky práce ukazují, že v průběhu sledovaného období byly ve městě Klatovy vymezeny značně nadměrné kapacity zastavitelných ploch, které do značné míry nebyly vůbec využity. Hlavní příčiny vymezování nových zastavitelných ploch v průběhu sledovaného období souvisely s požadavky vlastníků pozemků a otevřeným přístupem města při jejich schvalování. Klíčová slova: územní plánování, územní plán, zastavitelná plocha, město
|
|
|
Právní otázky limitů využití území v územním plánu obce z pohledu životního prostředí
Kodetová, Kristýna ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Cílem této diplomové práce je představení pojmu limitů využití území v kontextu územního plánování a ochrany životního prostředí. V první a druhé kapitole je obsaženo obecné vymezení stěžejních pojmů - limity využití území, územní plánování, jeho nástroje, územně plánovací dokumentace a další. Třetí kapitola diplomové práce vymezuje funkci a postavení limitů využití území v procesu územního plánování. V navazující kapitole jsou představeny jednotlivé druhy limitů včetně uvedení konkrétních příkladů, se kterými se můžeme setkat v územním plánování, a jež mají význam pro ochranu životního prostředí. Ve stěžejní páté kapitole je rozebrána problematika zařazení limitů využití území v územních plánech podle předchozí a současné právní úpravy. Následuje vysvětlení rozdílu ve způsobech přijímání územních plánů obcí. Na závěr je rozebráno chybné zařazení některých limitů využití území v územních plánech přijatých podle předchozí právní úpravy a jeho důsledky. Důležitou součástí tohoto rozboru je představení judikatury Nejvyššího správního soudu České republiky k této věci (včetně konkrétních případů).
|
|
|
Železniční brownfields - potenciál města. Případová studie nádraží Bubny
Kluchová, Adéla ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Železnice, jež v 19. století přivedla průmyslový rozmach až ke středověkým hradbám Prahy, tam o sto let později zanechala obrovské celistvé lukrativní plochy, které jsou na současné nároky železniční dopravy vysoce naddimenzované. Železniční brownfieldy nyní nabízí svůj potenciál začlenit se do organismu města, propojit již existující zástavbu a vytvořit nové polyfunkční městské čtvrti. Tato bakalářská práce přibližuje problematiku transformace železničních brownfieldů jak v historickém kontextu, tak i kontextu současných přístupů územního plánování. Případová studie představuje brownfield nádraží Praha-Bubny a aktéry, kteří společně vytvářejí podobu budoucí transformace, stejně tak jako jejich dílčí cíle a představy o nově tvořeném prostoru. KLÍČOVÁ SLOVA: železniční brownfieldy, transformace, nádraží Bubny, urbanismus, územní plánování
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Právní regulace znečišťování ovzduší na komunální úrovni
Dvorská, Michaela ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Práce se zabývá právní regulací znečišťování ovzduší na komunální úrovni. Zaměřuje se na poskytnutí přehledu právních nástrojů, které mají obce a obecní úřady k dispozici při regulaci znečištění ovzduší, jakož i na hodnocení efektivity těchto nástrojů. Poukazuje na nejvýznamnější právní nástroje, ale také na nedostatky současné právní úpravy. Vybrané nástroje zakotvené v českém právu jsou porovnány s relevantní německou úpravou. Práce rovněž rozebírá některé specifické sporné ústavněprávní aspekty a vyhodnocuje je. V oblasti regulace znečišťování ovzduší na komunální úrovni srovnává úpravu starého a nového zákona o ochraně ovzduší.
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA)
Vavřínka, David ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů na životní prostředí, zejména se zaměřením na proces SEA. Autor se v práci zabývá způsobem, jakým česká právní úprava posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí reflektuje požadavky plynoucí z mezinárodní a evropské úpravy. V první části podává definici samotného pojmu posuzování vlivů na životní prostředí a pojmenovává právní principy, které ovlivňují vznik a uplatňování právní úpravy procesu posuzování. V druhé části se práce věnuje historii procesu posuzování, blíže popisuje také proces EIA. Dále jsou v kapitole rozebrány zásadní mezinárodní a evropské dokumenty s dopadem na proces SEA. Práce identifikuje z nich plynoucí požadavky klíčové pro českou právní úpravu. Třetí část práce je věnovaná obecné právní úpravě strategického posuzování v českém právu, zde se práce věnuje rovněž souladu ustanovení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s požadavky plynoucími z mezinárodní a evropské úpravy. V poslední kapitole se práce věnuje speciální úpravě procesu SEA v rámci stavebního zákona. Proces posuzování vlivů koncepcí se zde realizuje v rámci institutu územního plánování.
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Frýdl, Jan ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Velice důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je územní plánování, které je tématem této práce. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území prostřednictvím trvalého a komplexního řešení vhodného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosáhnout souladu mezi veřejnými a soukromými zájmy s ohledem na rozvoj území. Ve své práci jsem se věnoval převážně koncepčním nástrojům územního plánování, tedy územně analytickým podkladům, územní studii, politice územního rozvoje, územně plánovací dokumentaci, která je tvořena zásadami územního rozvoje a územními plány. Snažil jsem se též nastínit výkon veřejné správy v oblasti územního plánování. K pochopení celkové problematiky bylo též nezbytné vymezit základní principy, na kterých je územní plánování založeno. Jedním z nejdůležitějších principů je princip udržitelného rozvoje. Neméně důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je posuzování vlivů na životní prostředí. Tato oblast je v českém právním řádu upravena v zákoně č. 100/2001 Sb., a zákon zde rozlišuje mezi záměrem stavby, činnosti nebo technologie (EIA) a koncepcí, strategií, politikou, plánem nebo programem (SEA). Těmito nástroji je posuzován případný dopad předkládaných záměrů na životní prostředí. Podle mého názoru stěžejní část mé práce tvoří kapitola, která se...
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Nejedlá, Hana ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Práce pojednává o územním plánování jako nástroji ochrany životního prostředí a zabývá se především účastí veřejnosti na procesech územního plánování a efektivitou této účasti. Práce nejprve představuje obecné otázky a pojmy územního plánování, vymezuje jeho cíle a úkoly a popisuje právní úpravu územního plánování včetně aktuální velké novely stavebního zákona, která vstoupila v účinnost 1. 1. 2013. V následujících kapitolách jsou představeny jednotlivé nástroje územního plánování a také forma opatření obecné povahy, ve které je vydávána většina nástrojů územního plánování, a možnost jeho přezkumu. Následuje charakteristika postavení dotčených orgánů a nástrojů, které mají k prosazení veřejných zájmů, tedy stanovisek a závazných stanovisek. Velký důraz je kladen na účast veřejnosti při územním plánování. Nejprve jsou charakterizovány jednotlivé instituty, které umožňují zapojení veřejnosti do územního plánování - především námitky a připomínky, veřejné projednání dokumentů a zástupce veřejnosti - a poté je popsána možnost veřejnosti účastnit se v rámci procesů pořizování jednotlivých nástrojů územního plánování. Závěrem se práce věnuje posuzování vlivů na životní prostředí podle stavebního zákona.
|
|
|
Stavební zákon a ochrana archeologického dědictví
Gavláková, Barbora ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce na téma Stavební zákon a ochrana archeologického dědictví je představení problematiky archeologické památkové péče a možností jejího uplatnění na ochranu archeologických lokalit v souvislosti se stavební činností. Zásadními prameny úpravy pro tuto oblast je stavební zákon, který v úpravě územního plánování představuje preventivní nástroje ochrany archeologického dědictví, a dále zákon o státní památkové péči, který zakotvuje povinnosti stavebníků, které z ochrany archeologického dědictví pro průběh stavebních aktivit vyplývají. Klíčová slova Archeologické dědictví, výstavba, územní plánování, památková péče, zákon o státní památkové péči, stavební zákon
|
host ::
RSS.