|
|
Projevy nadbytku dusíku v půdě
Hynšt, Jaroslav ; Šimek, Miloslav
Nedostatek a nadbytek dusíku mohou mít různý význam v odlišných ekosystémech. Proto je třeba hledat obecné projevy nedostatku a nadbytku dusíku v půdě. Ve 3 rozdílných půdách byla testována hypotéza, že rostoucí nasycení půdy dusíkem zvyšuje podíl minerálního dusíku na úkor rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. Vzorky půdy byly odebrány v porostu bezu černého, na orné půdě a v extenzivním sadu. Půdy byly inkubovány 14 dní a byl sledován obsah NH.sub.4./sub..sup.+./sup., NO.sub.3./sub..sup.-./sup., rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. V souladu s hypotézou byl celkový obsah stanovovaných forem dusíku a nejvyšší podíl minerálního dusíku nejvyšší v nitrofilním keřovém porostu bezu černého a nejnižší v půdě nehnojeného extenzivního sadu, ve které byla většina dusíku vázána v mikrobní biomase a obsah minerálního dusíku byl nízký. Půdy se také výrazně lišily vývojem během inkubace.
|
|
|
Retence živin v nivách
Vymazal, Jan
V nivních systémech dochází k velmi intenzivním transformacím dusíku a fosforu. Intenzita těchto procesů je ale velmi často vázána na klimatické a geomorfologické podmínky a podstatnou roli může hrát i složení vegetačního pokryvu. Nejvýznamnějším procesem, který odstraňuje dusík ze záplavové vody je denitrifikace, která probíhá v sedimentech a ve vrstvě stařiny a detritu na povrchu sedimentů. Významná může být i kumulace dusíku (a fosforu) v nadzemních částech rostlin. Tento proces však neodstraňuje živiny ze systému, pokud není biomasa sklízena. Fosfor je, kromě ukládání do biomasy, zadržován v nivách především vázáním na naplavené půdní částice a stávající sedimenty.
|
|
|
Vliv hnojení dusíkem na obsah volných aminokyselin v rostlině
Neuberg, M. ; Pavlík, Milan ; Balík, J. ; Kaliszová, R. ; Pavlíková, D.
Účinky rozdílných systémů hnojení, především CULTAN (dlouhodobý řízený příjem výživy amonným dusíkem) na obsah hladiny vybraných aminokyselin (alanin, glycin, serin, asparagin a glutamin) byly zkoumány v této studii. Jako rostlinný model byla použita kukuřice (Zea mays L.; hybrid Rivaldo) a hladiny obsahů aminokyselin byly měřeny GC-MS. Byly nalezeny významné rozdíly v obsahu některých aminokyselin. Koncentrace alaninu a glutaminu byla vyšší v hnojené variantě s DAMem 390 ve srovnání s ošetřenou variantou dusičnanem amonným.
|
|
|
Šestičlenné dusíkaté heterocykly - aromaticita a elektronová delokalizace
Ludvík, Jiří ; Fábry, Jan
O vysokém stupni aromaticity u pyridinu není pochyb. Podobně i heterocykly se dvěma dusíkovými atomy, které nejsou vedle sebe, mají aromatický chrakter- Jiné je to ale u látek obsahujících skupinu >C=N-N=C< (aziny). tyto patří formálně také mezi konjugované molekuly, kde se střídají jednoduché a dvojné varby, jejich elektronová delokalizace (resp. aromaticita) je však nižší a nebyla detailně zkoumána.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.