Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí17 - 26  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cévní mozková příhoda, její dopady na jedince a rodinu
HAVLÍČKOVÁ, Silvie
Zaměření bakalářské práce je na cévní mozkovou příhodu, její dopady na jedince a rodinu. Toto téma je aktuální. CMP patří mezi nejčastější příčiny úmrtí i invalidizace nejen v České Republice, ale i celosvětově. CMP není záležitostí jen jedince, ale také celé jeho rodiny. Teoretická část bakalářské práce je rozvržena do 9 základních okruhů. První okruh charakterizuje a rozděluje typologii, popisuje příznaky a vyšetřovací metody CMP. Ve druhém okruhu zjistíme, jak poznat CMP a také první pomoc při vzniku iktu. Třetí okruh obsahuje rizikové faktory, které mohou být ovlivnitelné a neovlivnitelné. Následují Ischemické CMP a Hemoragické CMP (zde se popisují typy CMP). Další okruhy jsou dopady CMP (dopady se zásadně liší, proto je důležitý jejich popis), rodina a CMP (důležité je zapojení rodiny do péče a také dopady spojené s pozicí pečovatele), rehabilitace po CMP (zaměřené více na sociální prostředky rehabilitace) a formy sociální pomoci (kde jsou uvedeny nejčastější formy pomoci). Cílem bakalářské práce je zjistit, jak ovlivnila cévní mozková příhoda sociální interakce v rodině. Dílčím cílem je zjistit, jaké jsou možnosti sociální pomoci. V závislosti na cílech jsou stanovené dvě výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka je: Jak se změnily sociální interakce v rodině po prodělané cévní mozkové příhodě? Dílčí výzkumná otázka zjišťuje, jak proběhla v rodině sociální pomoc. V bakalářské práci byl zvolen kvalitativní výzkum. Při sběru dat byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výběrový soubor tvořilo 5 respondentů, kdy se jednalo o pacienty po prodělané CMP a jeho rodinu ochotnou spolupracovat při sběru dat. Respondenti byli vybráni cílovým (záměrným) výběrem. Při vyhodnocení kvalitativních dat byla použita metoda vytváření trsů. Výsledky jsou řazeny do dvou bloků. První blok se týká subjektivních názorů samotného jedince o prodělání CMP. Výsledky jsou pro větší přehlednost rozdělené do okruhů. První okruh obsahuje demografické údaje respondentů a jejich životní styl před proděláním CMP. Následující okruh poukazuje na rizikové faktory, které ovlivňují vznik iktu. Ostatní okruhy se zaobírají CMP s jejími dopady, využití složek ucelené rehabilitace, pomocí od rodiny, komunikací, vztahy s veřejností, sociálními dopady a situací v současné době. Druhý blok se zabývá subjektivními názory rodinných příslušníků na vzniklou situaci rodiny po prodělání CMP. Okruhy u rodinných příslušníků jsou rozděleny na přijetí onemocnění postiženého, finanční pokles v rodině, izolace pečovatele od společnosti a dále, zda byly rodině poskytnuty potřebné informace o CMP. Z výzkumu vyplývá, že je nedostatečná informovanost respondentů o důsledcích rizikových faktorů, které mohou být příčinou vzniku iktu. Nikdo z klientů nevěděl o příčinách (rizikových faktorech) CMP. U 2 klientů došlo ke shodě, že věděli o úmrtnosti spojené s proděláním CMP. Ostatní respondenti netušili, že jejich životní styl a některá onemocnění vedou ke vzniku iktu. Ve výzkumu se ukázalo, že 4 klienti nevědí o využití sociálních služeb pro danou problematiku, ale také vyplynulo, že 3 rodinní příslušníci i sami respondenti dostali potřebné informace od personálu mnoha zdravotnických i sociálních institutů. Všichni respondenti využili minimálně 2 složky ucelené rehabilitace. Dále se respondenti shodli, že pomoc od rodiny byla velice dobrá. Předpokládané využití získaných poznatků bakalářské práce bude možno zužitkovat jako informační zdroj pro jedince a rodinu po CMP a také pro odbornou i laickou veřejnost.
Nezaměstnanost a její psychosociální dopady v jednotlivých etapách života
MATOUŠKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá psychosociálními dopady nezaměstnanosti na lidský život. Jejím záměrem je na tyto převážně negativní dopady poukázat. Cílem práce je zjistit, jak se nezaměstnanost podepisuje na běžném životě dospělých lidí. Nalézt zásadní rozdíly ve vnímání nezaměstnanosti, ve třech věkových období dospělosti. A na konec objasnit, ve kterých obdobích dospělosti se lidé s nezaměstnaností potýkají lépe či hůře. Teoretická část se zaměřuje na současný stav dané problematiky. Pozornost je věnována kapitolám: význam práce pro člověka, trh práce, nezaměstnanost a charakteristika a periodizace dospělosti. Teoretickou část uzavírá podrobný popis psychosociálních dopadů na život člověka. Pro naplnění cílů práce byl použit kvalitativní výzkum ve formě nestandardizovaného, narativního rozhovoru. Dle předem určených kritérií byli osloveni respondenti v těchto věkových kategoriích: mladí lidé od 18 do 26 let, lidé středního věku od 30 do 45 let a lidé staršího věku od 45 do 60 let. Výzkumná část je zasvěcena příběhům jednotlivých nezaměstnaných respondentů. Ti jsou dle věku rozděleni do tří skupin, které jsou na konci výzkumné části shrnuty a dále analyzovány v kapitole diskuze. Výsledky výzkumu potvrdily existenci většiny psychosociálních dopadů uváděných v teoretické části. Stvrdily fakt, že se starší generace potýká s nezaměstnaností hůře než generace mladší. Zásadní rozdíl ve vnímání nezaměstnanosti se ukázal v odlišném vnímání psychosociálních dopadů. To se v závislosti na věku a odlišnosti psychických potřeb u starších generací zhoršuje. Získané výsledky bakalářské práce by mohly dále posloužit v rozšíření psychosociální péče o nezaměstnané na Úřadech práce. Příkladem je multidisciplinární tým, který bude zajišťovat primární prevenci a komplexní péči o nezaměstnané.
Sociální dopady katastrof a jejich řešení
BOŽOVSKÁ, Vladimíra
Tato diplomová práce na téma Sociální dopady katastrof a jejich řešení se zabývá katastrofami, které provázejí lidstvo od počátku, s jejich dopady a jejich efektivním řešením. Teoretická část nás seznamuje v první kapitole s historickým nástinem katastrof, kde jsou připomenuty nejvýznamnější katastrofy, které lidstvo v minulosti postihly. Druhá kapitola je věnována největším katastrofám 21. století a je rozdělena na dvě části. První část druhé kapitoly pojednává o největších katastrofách 21. století ve světě včetně současné situace v Japonsku a druhá část nás seznamuje s největšími katastrofami 21. století na našem území. Třetí kapitola teoretické části je zaměřena na charakteristiku základních katastrof, které mohou vzniknout na území České republiky. Čtvrtá kapitola nás informuje o dopadech a následcích mimořádných událostí a krizových situací v České republice a systému jejich řešení, tedy popisuje, jak se v České republice řeší následky katastrof. Poslední kapitola teoretické části, tedy pátá kapitola, pojednává o postavení a úkolech státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků při mimořádných událostech a krizových situací. Tato diplomová práce má za cíl specifikovat sociální dopady katastrof a navrhnout jejich řešení. Z výsledků kvantitativního výzkumu pomocí metody dotazníkového šetření vyplynulo, že můžeme potvrdit pracovní hypotézu číslo jedna, tedy že jedním z významných dopadů katastrof jsou dopady v sociální oblasti. V diplomové práci byl také proveden výzkum metodou řízeného rozhovoru, díky kterému můžeme potvrdit i druhou pracovní hypotézu, tedy že řešení dopadů probíhá většinou již v období obnovy po ukončení krizového stavu. Poznatky získané při zpracovávání této diplomové práce mohou sloužit jako komplexní analýza současného stavu České republiky v oblasti mimořádných událostí a krizových situací.
Závislost na počítačových hrách
Nejepínský, Adam ; Pavlíček, Antonín (vedoucí práce) ; Matuštík, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou závislosti na počítačových hrách, kde pozornost je věnována především online hrám pro více hráčů. Cílem práce bylo danou problematiku popsat a skrze dotazníkové šetření ověřit, zda si závislost na počítačových hrách a dopady spojované s hrami skutečně zaslouží nadmíru odborné i laické pozornosti. Práce je rozdělena do dvou částí -- teoretické a praktické. Teoretická část popisuje možnosti diagnostikování závislosti na online hrách a shrnuje současné poznatky a názory odborné veřejnosti. Dále čtenáře seznamuje s počítačovými hrami, s jejich přitažlivostí pro hráče a s vlivy, které jsou s touto specifickou závislostí spojovány -- agresivita, zdravotní dopady, sociální dopady. V praktické části je věnována pozornost výsledkům dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na hráče potencionálně nejrizikovějšího herního žánru z hlediska závislosti -- MMORPG (Massive Multiplayer Online Role Playing Games). V šetření byly využity dvě metody určující procento závislých hráčů, jejichž vypovídací schopnost byla posléze vyhodnocena. Praktická část dále ověřuje hypotézy zabývající se agresivitou MMORPG hráčů a pozitivními vlivy počítačových her. Práce díky teoretické i praktické části potvrdila, že závislosti na počítačových hrách je věnována zbytečně vysoká pozornost, neboť většina negativních dopadů byla již vyvrácena či alespoň zpochybněna. Praktická část mimo jiné prokázala, že diagnostické metody prozatím nejsou na takové úrovni, aby mohly s jistotou označit problémové jedince.
Zdravotně sociální dopady drogové závislosti ve Středočeském kraji
VĚTROVSKÁ, Lucie
V teoretické části práce jsou popsány obecné atributy abúzu návykových látek, vznik závislosti, fáze užívání a přístupy, které se ve světě uplatňují v teoretických výkladech této problematiky a praktických přístupech řešení. Jsou zde rovněž nastíněné principy, na nichž je postaven systém sociální a terapeutické práce s touto cílovou skupinou a aktuální přehled služeb poskytovaných drogově závislým. Praktická část přináší souhrn poznatků a jejich vyhodnocení z provedeného kvalitativního výzkumu, který je postaven na osobních výpovědích dlouhodobých uživatelů drog. Přínosem výzkumu by mělo být mj. prohloubení informovanosti majoritní společnosti o subkultuře závislých osob. Výstupy by měly přispět k pochopení podstaty zdravotně sociálních problémů této skupiny osob, jejich názorů, postojů a možných řešení jejich současné situace.
Vliv drog na protiprávní jednání v dopravě a jeho sociální dopady v okrese Pelhřimov
JANKOVÁ, Hana
Obsahem této bakalářská práce je zmapování vlivu drog na protiprávní jednání v dopravě včetně nástinu jeho sociálních dopadů. Zpracování celé problematiky je provedeno jednak v obecné rovině a ve svém statistickém znázornění je zaměřeno na zjištěné protiprávní jednání pod vlivem drog v dopravě na území okresu Pelhřimov. V práci je nejprve popsáno několik nejčastěji užívaných návykových látek, které jsou následně zpracovány do jednotlivých podkapitol včetně uvedení jejich vlivu na řízení vozidla. Dále práce obsahuje podkapitoly dle jejich časově setříděného sledu od získání podezření z užití drogy řidičem před jízdou, přes zvolení vhodné komunikace policisty s podezřelým, potvrzení prvotního záchytu drogy v těle řidiče a nastínění dalších úkonů následujících pro správné zadokumentování celé věci potřebných pro prokázání spáchání protiprávního jednání a jeho zdárné projednání. V této části je mimo jiné obsaženo legislativní vymezení problematiky. Práce zahrnuje retrospektivní obsahovou analýzu dat statisticky vykázaného celospolečenského fenoménu užívání drog řidiči motorových vozidel a užívání drog řidiči v teritoriu okresu Pelhřimov. Další metodou užitou při zpracování práce byla metoda analýzy dostupných materiálů a metoda komparativního zkoumání. Cílem práce je znázornit vliv drog na protiprávní jednání v dopravě a počet odhalených případů užití drog řidiči motorových vozidel před nebo během jízdy a dále podat problematiku v přehledné formě, která bude sloužit k utvoření si celistvého náhledu na ni. Zpracovaný materiál je svým využitím vhodný pro zefektivnění práce orgánů účastných při projednávání protiprávního jednání pod vlivem drog v dopravě, převážně pak Policií České republiky a správních orgánů. K cílům práce byly stanoveny dvě hypotézy. Počet zjištěného protiprávního jednání pod vlivem drog v teritoriu okresu Pelhřimov se zvyšuje. Tato hypotéza byla provedeným shromážděním dat potvrzena. Druhá hypotéza, že drogy negativně ovlivňují schopnost řidiče řídit motorové vozidlo, byla komparací zdrojů rovněž potvrzena.
Zdravotně sociální dopady obezity na SŠ a jejich náprava pomocí intervenčního pohybového programu
KOCINOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá zdravotně sociálními dopady nadváhy a obezity u studentů druhých ročníků středních škol a jejich nápravou pomocí intervenčního pohybového programu. K zjištění prevalence nadváhy a obezity u studentů SŠ byly použity hodnoty BMI, obvodu pasu, kaliperace a bioelektrické impedanční analýzy (BIA). Výzkumu se zúčastnilo celkem 336 studentů, z nichž 117 podstoupilo antropometrická měření. Ze všech měřených bylo vybráno 31 studentů s nadměrnou hmotností těla. Sedmnáct z nich bylo zařazeno do skupiny experimentální (ES) a čtrnáct do skupiny kontrolní (KS). U experimentální skupiny byl následně aplikován intervenční pohybový program, zaměřený na redukci tělesné hmotnosti a na pozitivní ovlivnění zdravotních, psychických a sociálních parametrů. Antropometrické šetření probíhalo od října 2005 do prosince 2005.
Dopravní nehodovost a její sociální dopady
VLÁSEK, Vladislav
Diplomová práce {\clqq}Dopravní nehodovost a její sociální dopady`` je zaměřena na oblast dopravních nehod vzniklých vlivem nepřiměřené rychlosti a na sociální dopady způsobené dopravní nehodovostí. Každý rok umírá na českých silnicích přibližně tisíc lidí, další tisíce zraněných si z dopravní nehody si odnáší trvalé doživotní následky. Vedle přímých ztrát na životě, zdraví a majetku přináší dopravní nehody společnosti řadu dalších často těžko vyčíslitelných nákladů. Od financování výjezdu jednotek integrovaného záchranného systému přes výlohy na léčení a následnou rekonvalescenci až po případné sociální dávky pro zdravotně postižené a s tím související dopady na příbuzné obětí nehod. Cílem práce je zmapovat situaci v oblasti vzniku dopravních nehod, při kterých dochází k těžkým zranění nebo úmrtí účastníků a zjištění nejzávažnějších sociálních dopadů dopravních nehod. K získání informací za účelem realizace cílů a potvrzení hypotézy byl realizován kvantitativní výzkum a jako metoda k ověření správnosti předpokládané hypotézy byla použita sekundární analýza dat z evidencí Policie České republiky a Ministerstva vnitra České republiky. Za účelem zmapování nejzávažnějších sociálních dopadů byly užity rozhovory s náhodně vybranými účastníky dopravních nehod, kteří utrpěli těžká zranění s trvalými následky. Základní zkoumaný soubor tvoří účastníci dopravních nehod na území České republiky, o kterých je záznam v evidenci Policie České republiky v období 2003- 2006, při kterých došlo k usmrcení, těžkému nebo lehkému zranění účastníků. Stanovená hypotéza práce, že k nejzávažnějším následkům dopravních nehod dochází vlivem nepřiměřené rychlosti byla potvrzena, rovněž byly zmapovány nejzávažnější sociální dopady následků dopravních nehod.
Deformace trhu s nájemním bydlením
Svítilová, Kateřina ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá problematikou nájemního bydlení v České republice, především oblastí státních intervencí do trhu s nájemními byty. Snaží se zmapovat současnou situaci, analyzovat dopady probíhající deregulace. V první části aplikuje ekonomickou teorii na problém regulace nájmů, tedy stanovení maximální ceny na trhu s nájemním bydlením. Dále je charakterizován trh s bydlením a analyzovány důsledky regulace nájemného. Poslední část je věnována podrobnému rozboru ekonomických a sociálních dopadů procesu deregulace nájmů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí17 - 26  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.