|
|
Perspektivy dalšího vývoje evropské integrace v kontextu globalizace
Fiala, Petr ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Tunkrová, Věra (oponent)
Projevy globalizace spojené zejména s otevíráním světových trhů a růstem globální konkurence, odhalily a prohloubily řadu problémů, které oslabují konkurenceschopnost Evropské unie a její postavení na světové scéně. Má práce se snaží charakterizovat toto její postavení a poskytnout představu o dalším vývoji EU. Tento vývoj však bude záviset na tom, jak se EU dokáže postavit novým výzvám. V práci se snažím identifikovat nejzásadnější výzvy, před kterými nyní unie stojí, a představit příslušné strategie, které na výzvy mají odpovědět. Nabídnu zhodnocení těchto strategií a nastíním i určitá omezení jejich účinnosti.
|
|
|
Realization of the EU Internal Market
Črep, Ivan ; Adámková, Vlasta (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Práce má za cíl ozřejmit integrační aktivity v západní Evropě, popsat kroky směřující k vytvoření společného a pak vnitřního trhu jako základního kamene evropské ekonomické integrace a možného přechodu k jejím vyšším formám. Věnuje se realizaci vnitřního trhu po jeho spuštění k začátku roku 1993 přes dokumenty Evropské unie, kterými jsou jednotlivé komplexní strategie EU, nebo strategie a akční plány vnitřního trhu doplněné o zprávy hodnotící pokrok a nedostatky v jejich plnění. Na závěr hodnotí současný stav vnitřního trhu a poskytuje analýzu jeho cílů právě prostřednictvím vydaných dokumentů.
|
|
|
Současná obchodní politika EU
Bařinová, Eva ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
V první kapitole je charakterizována společná obchodní politika EU jak z věcného, tak institucionálního hlediska. Druhá kapitola popisuje obchod v rámci EU. Pozornost je zaměřena na jednotný vnitřní trh a realizaci Lisabonské strategie. Třetí kapitola se zabývá obchodem EU se třetími zeměmi. Jsou charakterizovány jak bilaterální, tak multilaterální obchodní vztahy EU, průběh posledního kola mnohostranných obchodních jednání WTO a některé z nejznámějších obchodních sporů EU. Poslední kapitola je věnována změnám, které vyplývají pro Českou republiku ze zapojení do společné obchodní politiky.
|
|
|
Postavení EU ve světové ekonomice (aktuální problémy)
Pražanová, Pavlína ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
Práce má za cíl zhodnotit postavení Evropské unie v současných mezinárodních ekonomických vztazích nejen z pohledu makroekonomických ukazatelů, ale i mezinárodního obchodu a investičních toků. Ke zhodnocení využívá především komparaci s dvěma hlavními ekonomickými centry současnosti (USA a Japonskem). Práce rovněž hledá odpovědi na nejaktuálnější otázky tím, že analyzuje dopady finanční a hospodářské krize na Evropskou unii a ekonomiky jejích členských států.
|
|
|
Sociální politika EU, současnost a výhledy
Nádvorníková, Eva ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Hitzgerová, Vlasta (oponent)
Práce se v první kapitole zabývá historickými skutečnostmi, které utvářely sociální politiku takovou, v jaké podobě existuje v dnešní době. Je zde vycházeno převážně z jednotlivých legislativních ustanovení a smluv vydané orgány ES a EU. Druhá kapitola je věnována Lisabonské strategii, jejím cílům, hodnocení, revizím a sociálním akčním programům a guidelines. Samostatnou podkapitolu tvoří evropský rok 2010. V další části druhé kapitoly je zpracována souvislost s finanční krizí a v závěru jsou vyjmenovány finanční nástroje pro sociální politiku v EU. Třetí kapitola se věnuje evropskému sociálnímu modelu a jeho vývoji v budoucnosti.
|
|
|
Posouzení úspěšnosti rekvalifikací v kraji Vysočina
Šuhajová, Ivana ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Sunega, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o důležitosti vzdělání pro uplatnění na trhu práce. Je zaměřena na rekvalifikace financované z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti, ale i na rekvalifikační kurzy a vzdělávací aktivity v rámci projektů Evropského sociálního fondu v kraji Vysočina. V první části definuji pojem lidský kapitál a jmenuji ekonomy, kteří se zabývali teorií lidského kapitálu. Druhá kapitola je věnována politice zaměstnanosti v Evropské unii a České republice. Podrobněji zde popisuji Amsterodamskou smlouvu, Evropskou strategii zaměstnanosti, Lisabonskou strategii a zhodnocení výsledků těchto dvou strategií. V České republice upravuje politiku zaměstnanosti zákon o zaměstnanosti. Do této části je zařazena i Národní soustava kvalifikací. Ve třetí kapitole analyzuji vzdělanostní strukturu obyvatelstva v České republice a kraji Vysočina. V následující kapitole se věnuji zdrojům financování rekvalifikací, kterými jsou státní rozpočet a Evropský sociální fond. V poslední kapitole se zabývám rekvalifikacemi v kraji Vysočina a analyzuji je z různých hledisek.
|
|
|
Analýza cílů Lisabonské strategie ve vybraných zemích EU
Moravec, Lukáš ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá analýzou cílů Lisabonské strategie ve dvou zemích EU, České republice a Dánsku. Vychází z vývoje evropských politik, jejichž cílem je stát se nejkonkurenceschopnější ekonomikou světa, založenou na znalostech. Mapuje situaci od roku 2000 do současnosti. Práce obsahuje soubor základních informací charakterizující obě vybrané ekonomiky, a to z pohledu geografického, politicko-ekonomického, sociálně-kulturního a technického. Na základě především tvrdých dat porovnává obě evropské země v osách revidované Lisabonské strategie. Cílem je poukázat na nedostatky České republiky, které je třeba uvažovat ve snaze stát se dynamickou, konkurenceschopnou zemí v globalizovaném světě.
|
|
| |
|
|
Ekonomika Španělska a jeho postavení v EU
Hlávková, Eva ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Práce si klade za cíl zhodnotit ekonomiku Španělska a jeho postavení v Evropské unii. Španělsko představuje členský stát, na jehož demokratický vývoj měly evropské integrační procesy významný vliv, bez nichž by pofrankistická éra bezpochyby nemohla probíhat tak dynamicky, jak se nakonec vyvíjela. Vliv EU zasahoval nejen do problematiky španělské ekonomiky, nýbrž i utvářel novodobé postavení Španělského království v Evropě a potažmo i na celém světě. Práce je strukturována do třech hlavních celků. Aby bylo možné zhodnotit španělskou ekonomiku během členství země v EU, je nezbytné přiblížit proces negociačních vyjednávání mezi kandidátským státem a Společenstvím. Proto se první část zabývá předvstupní etapou Španělska. Další celek podrobně seznamuje s vývojem ekonomiky po opětném nastolení demokratického režimu v zemi. Jde především o pojednání o makroekonomických tendencích, jejich příčinách a zároveň důsledcích. Vývoj mapuje ekonomickou situaci ve Španělsku před vstupem do Společenství, ve 2.polovině 80.let a taktéž během 90.let, přičemž nezapomíná ani na současnou etapu po přelomu tisíciletí. Rovněž nastiňuje i pravděpodobné rysy vývoje v následujících několika letech. Poslední část práce je věnována postavení a vlivu Španělska na základní integrační směry Evropské unie. Za přínosný prvek lze považovat ucelenost a rozsah zhodnocení dané problematiky. Práce přináší komplexní pohled na španělskou ekonomiku od jeho vstupu do Evropské unie. Zabývá se také možnými budoucími směry vývoje. Pochopení základních tendencí je usnadňováno bohatým obrazovým materiálem, který pomáhá vystihnout podstatu tématu.
|
|
|
Konkurenceschopnost EU: Lisabonská strategie a komparativní profil členských zemí
Čiháková, Jitka ; Abrhám, Josef (vedoucí práce)
V první části bych se chtěla zabývat výrazem konkurenceschopnost a jednotlivými žebříčky konkurenceschopnosti, sestavovanými mnoha ekonomickými institucemi. Smysl hodnocení těchto sestavovaných žebříčků lze samozřejmě zpochybnit. Myslím si ale, že je lepší se pokusit o nějaké hodnocení než vůbec žádné. Nemyslím si, že jde o samotné pořadí, kdo je kolikátý. Pro země je užitečné, že se mohou s ostatními porovnávat, zjistit jaké reformy ta která země provedla, jak jsou úspěšné či nefungují. Určitě jsou pro státy stimulující a zdrojem informací. Výhodou těchto zpráv je, že jsou rozsáhlé a podávají velmi komplexní obraz o stavu ekonomiky v jedné studii nebo se čtenář může zaměřit pouze na vybrané indikátory. Pro svoji práci jsem si vybrala jako první analýzu konkurenceschopnosti, kterou provádí každoročně Světové ekonomické fórum v podobě Zprávy o globální konkurenceschopnosti. Jako druhou budu hodnotit Ročenku světové konkurenceschopnosti, kterou vydává Mezinárodní institut pro rozvoj managementu v Lausanne. Třetí průzkum, Zpráva o podnikatelském prostředí od Světové banky, není přímo index konkurenceschopnosti, ale s konkurenceschopností úzce souvisí, protože je stále více věnována pozornost zlepšení podnikatelského prostředí se zřetelem k růstu konkurenceschopnosti i na úrovni Evropské unie. V procesu implementace Lisabonské strategie patří podnikatelské prostředí v Evropě k základním tematickým okruhům. V druhé části přejdu k Lisabonské strategii, k jednomu z nejzajímavějších programů, který Evropská unie přijala a jež je synonymem pro konkurenceschopnost. Nejprve Lisabonskou strategii představím, poukáži na její vývoj a pak zhodnotím počínání jednotlivých států EU v rámci Lisabonské strategie prostřednictvím Lisabonského žebříčku, který vydává Centrum pro Evropskou Reformu. Poté bych se chtěla krátce podívat na nástroje Lisabonské strategie. Ve třetí části srovnávám ekonomiky USA a EU. Nejprve bych chtěla celkově zhodnotit vývoj USA a EU v posledních letech na vybraných ekonomických ukazatelích. Poté bych se chtěla blíže věnovat problému pracovního trhu a to zaměstnanosti, nezaměstnanosti a sociálního systému. Nakonec se zaměřím na podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost. Pomocí zpráv o konkurenceschopnosti a Lisabonské strategii bych se chtěla pokusit zhodnotit a porovnat konkurenceschopnost jednotlivých členských zemí EU, samozřejmě se zvláštním zřetelem na Českou republiku. V závěru bych chtěla shrnout, co USA s EU spojuje, a co odlišuje a představuje výhody či problémy.
|
host ::
RSS.