|
|
První případ integrace specializované paliativní péče do domova pro seniory
Pochmanová, Karolína ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Loučka, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám integrací paliativní péče do domova pro seniory, kterou ukazuji na popisu praktické spolupráce dvou organizací- Cesty domů a Domova Sue Ryder. V teoretické části nejdříve vysvětluji pojem paliativní péče a přibližuji také specifika geriatrické paliativní péče. V další části popisuji pobytová zařízení sociálních služeb a profese, které v nich pracují stejně jako multidisciplinární tým, který poskytuje specializovanou paliativní péči. Představuji termín sdílené péče v zahraničí a již fungující zahraniční modely integrace paliativní péče do domovů pro seniory v Rakousku a Velké Británii. V závěru teoretické části se dostávám ke konkrétnímu projektu integrace paliativní péče Spolu až do konce, který nyní probíhá v České republice. V praktické části předkládám popis konkrétní spolupráce, ke kterému jsem využila zápisy pracovníků Cesty domů vytvořené z každé návštěvy, dále rozhovory se zaměstnanci Sue Ryderu a Cesty domů, tzv. časovou osu, která se tvoří každému pacientovi sdílené péče, zkušenosti z porad, vlastní zkušenosti z porad a vzdělávacích aktivit, z formálních i neformálních rozhovorů, z pokynů a organizačních postupů vzniklých v průběhu spolupráce, zápisy z fokusních skupin. Ze zkušeností pilotního projektu se ukazuje, že proces integrace paliativní péče do...
|
|
|
Možnosti ovlivnění stability chůze u geriatrických pacientů
Hloušková, Pavlína ; Čápová, Eva (vedoucí práce) ; Homolková, Alena (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Pavlína Hloušková Vedoucí práce: Mgr. Eva Čápová Oponent práce: Název bakalářské práce: Možnosti ovlivnění stability chůze u geriatrických pacientů Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou terapie poruch chůze u geriatrických pacientů. Dobrá stabilita je základním předpokladem kvalitní chůze. Jelikož stabilní a kvalitní chůze je důležitá k zachování soběstačnosti, má fyzioterapie v této oblasti velký význam. V teoretické části je popsán geriatrický pacient z celkového pohledu a dále je uveden výčet možností, kterými můžeme chůzi ovlivnit. Praktická část obsahuje případovou studii dvou vybraných pacientek s cílem ověření jedné z možností ovlivnění stability chůze v praxi. Byla zvolena metoda senzomotorické stimulace. Terapie proběhly v časovém úseku čtrnácti dní. Obě pacientky absolvovaly 10 terapií, kdy každá trvala přibližně 30 minut. Pro porovnání byly zvoleny standardizované testy popsané v teoretické části. Výstupní testování potvrdilo zlepšení, bylo dosaženo lepší stability a jistoty při chůzi u obou pacientek. Klíčová slova: geriatrický pacient, stabilita, chůze, vyšetření chůze, senzomotorika
|
|
|
Specifika fyzioterapie u geratrického pacienta v ambulanci i se zaměřením na taneční terapii
Doláková, Klára ; Dědková, Miriama (vedoucí práce) ; Pianelli Jahodová, Ivana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor: Klára Doláková Vedoucí práce: Mgr. Miriam Dědková Oponent práce: Název bakalářské práce: Specifika fyzioterapie u geriatrického pacienta v ambulanci i se zaměřením na taneční terapii Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá specifiky fyzioterapie u geriatrického pacienta. Pozornost je také věnována možnostem využití prvků taneční terapie v rámci fyzioterapeutické intervence u pacientů staršího věku. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část bakalářské práce se věnuje problematice geriatrického období života, jsou zde uvedeny fyzioterapeutické přístupy, které lze u geriatrických pacientů využít, blíže jsou popsány také studie, které se zabývají využitím taneční terapie u pacientů seniorského věku. Praktická část zahrnuje metodologii bakalářské práce, výběr pacientů a kazuistiku jednoho ze tří pacientů. Kazuistika se skládá z anamnézy, podrobného vstupního a výstupního kineziologického vyšetření a zahrnuje také hodnocení standardizovaných testů. Na základě porovnání vstupních a výstupních hodnot kineziologického vyšetření a použitých standardizovaných testů, bylo u všech pacientů zjištěno, že fyzioterapeutická intervence s prvky taneční terapie má pozitivní dopad nejen na jejich fyzické, ale i psychické zdraví. Klíčová slova:...
|
|
|
Pohled pacienta a pohled sestry na kvalitu života
Portlová, Emilie ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Vaňková, Dana (oponent)
Autor: Emilie Portlová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Pohled pacienta a pohled sestry na kvalitu života pacientů. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 125 Počet příloh: 17 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: geriatrický pacient , syndromy, deteriorace, polymorbidita, polyfarmakoterapie, kvalita života, spokojenost, MMSE diagnostický test Bakalářská práce pojednává o kvalitě života polymorbidních pacientek, seniorek, hospitalizovaných v zařízení následné péče. Cílem práce bylo zjistit zda a v jaké míře se liší pohled vybraných pacientek a pohled sester na kvalitu života pacientek. V teoretické části se pojednává především o stáří a stárnutí, jeho příčinách, pozitivech, negativech a možnostech terapie z pohledu vědeckých studií. Dále charakterizuje pojmy související s bakalářskou prací, jako geriatrie, geriatrický pacient, ale i pojem kvalita života a jeho přístupy měření. V empirické části byla zkoumána kvalita života šesti polymorbidních pacientek a byl zvolen kvalitativní přístup. Šlo o rozhovor, který byl nahráván, přepsán do protokolu a analyzován. Výsledkem byl teoretický model, který má tyto části: Předchorobí, Kritický bod, Současný stav, Vzpomínky a Budoucnost. Pacientky porovnávaly svůj současný stav, svou...
|
|
|
Pečovatelská služba ve spojení s domácí zdravotní péčí jako veřejný zájem a základní pilíř péče o seniory v České republice
Dušková, Kateřina ; Válková, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá systémem zabezpečení pečovatelské služby a dalších návazných služeb včetně neformální péče seniorům v České republice. Cílem práce je podrobně zhodnotit, popsat a blíže se seznámit s pečovatelskou službou jako základní službou sociální péče v souvislosti s principem sdílené péče v přirozeném domácím prostředí seniorů jako ideální formou péče o seniory v současnosti a vzhledem k demografickému vývoji také v budoucnu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá třemi základními tématy: pečovatelskou službou v systému služeb v ČR, seniorem jako cílovou skupinou sdílené péče a obcí a její roli v oblasti péče o seniory. Praktická část je věnována výzkumu, který je zaměřen na vztah pečovatelské služby a obcí z pohledu potenciálních uživatelů služby, tj. seniorů. Pro výzkum je využita kombinace kvalitativní a kvantitativní metody zkoumání. Interpretuje výsledky výzkumného šetření provedeného mezi seniory ve třech seniorských klubech v MČ Praha 17. Výzkum doplňuje poznatky uvedené v teoretické části.
|
|
|
Transfemoral prostheses and their importance for geriatric patients
Ďurický, Michal ; Bachura, Marek (vedoucí práce) ; Šolc, Zdeněk (oponent)
Názov práce: Transfemorálne protézy a ich význam u geriatrických pacientov Cieľ: Cieľom mojej práce je získať prehľad o transfemorálnych protézach a zhrnúť poznatky o význame použitia transfemorálnych protéz u geriatrických pacientov vzhľadom na ich polymorbídny stav. Metódy: Prvá časť práce, teoretická, je rešeršného charakteru a druhá časť, praktická, zahŕňa kazuistiky geriatrických pacientov. Pri vytváraní práce boli použité odborné články, časopisy a publikácie, konzultácie s odborníkmi v oblasti protetiky. Výsledky: Využívanie transfemorálnych protéz u geriatrických pacientov je výrazne ovplyvňované ich zdravotným stavom a adekvátnou rehabilitáciou. Kľúčové slová: geriatrický pacient, amputácia, kýpeť, protéza, kolenný kĺb, chodidlo
|
|
|
Ošetřovatelská péče o geriatrického pacienta
MUŠKOVÁ, Simona
Současný stav Stáří je pozdní fází ontogenetického procesu, která završuje lidský život a nese s sebou spoustu nevyhnutelných změn (Čevela, Kalvach, Čeledová, 2012). Mluvíme-li o geriatrickém pacientovi, máme na mysli pacienta staršího 75 let. Takto jej klasifikuje Světová zdravotnická organizace. Během stárnutí dochází k úbytku fyzických i psychických sil a k somatickým změnám, z nichž některé jsou na první pohled nepřehlédnutelné (Haškovcová, 2010). Všeobecná sestra se znalostí problematiky geriatrických pacientů může svou optimální ošetřovatelskou péčí podpořit zachovalé funkce pacienta a udržet funkční zdatnost. Zhodnocení schopností geriatrického pacienta umožní všeobecné sestře nastavit přiměřenou péči a následně provádět preventivní a terapeutické intervence (Pokorná, 2013). Cíle práce Cílem bylo zmapovat problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách a na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu sester a také z pohledu pacientů. K dosažení těchto cílů byly sestaveny čtyři výzkumné otázky: VO 1: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na akutních lůžkách? VO 2: Jak sestry vnímají problematiku ošetřovatelské péče u geriatrických pacientů na lůžkách dlouhodobé péče? VO 3: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na akutních lůžkách? VO 4: Jak vnímají ošetřovatelskou péči přijímanou od všeobecných sester geriatričtí pacienti na lůžkách dlouhodobé péče? Metodika Pro empirickou část bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření uskutečněné prostřednictvím rozhovorů, které se skládaly z předem vytvořených základních otázek, a dle sdílnosti respondentů byly vkládány otázky doplňující. Šetření se zúčastnilo celkem dvacet respondentů, z nichž deset bylo z oddělení následné péče a deset z ortopedického oddělení. V rámci každého oddělení tvořilo oněch deset respondentů vždy pět všeobecných sester a pět pacientů. Výzkum byl prováděn v nemocnici v lůžkové části oddělení následné péče a ortopedického oddělení. Rozhovory byly doslovně přepsány a následně byly vytvořeny metodické kategorie, které ukázaly, co pacienty během hospitalizace trápí a co sestry vidí jako největší problém při práci s geriatrickými pacienty. Výsledky Sestry z oddělení následné péče vidí jako největší problém imobilitu pacienta, nespolupráci ze strany dezorientovaných pacientů, potíže s vyprazdňováním (nejčastěji se zácpou), změnu prostředí jakožto faktor narušující spánek pacienta, nedodržování pitného režimu (ačkoli pacienti tvrdí opak) a v neposlední řadě nedoslýchavost pacienta, která znepříjemňuje komunikaci mezi ním a personálem. Sestry z ortopedického oddělení vidí největší problém v omezeném pohybu pacienta, bolesti, jíž pacienti trpí po operacích, a ve stresu, jenž pacienty před operací doprovází. Dále uvedly sestry problémy s vyprazdňováním, potíže se spánkem, nespolupráci pacienta a jeho nedoslýchavost. Všichni dotazovaní pacienti si nejvíce stěžují na nedostatečné soukromí během hospitalizace, a to především při provádění hygieny, na spolupacienty, kteří je vyrušují ze spánku, a na nedostatečnou komunikaci ze strany sester. Dále si pacienti z oddělení následné péče stěžovali na nedostatečnou informovanost při příjmu na oddělení. Pacientům z ortopedického oddělení nejčastěji vadí způsob, jakým je prováděna hygiena. Závěr Sestry se orientují v problematice ošetřovatelské péče o geriatrické pacienty a uvědomují si důležitost této péče. Dovedou řešit problémy vzniklé během hospitalizace a snaží se pacienty edukovat. Práci při poskytování ošetřovatelské péče sestrám nejvíce znesnadňuje nedostatek času a personálu. Pacienti na tuto skutečnost pak reagují nespokojeností v určité oblasti péče, např. mají pocit, že komunikace ze strany sester je nedostatečná a že soukromí během hygieny není stoprocentní. Našly se však i rozdíly v tom, jak péči vnímají geriatričtí pacienti na obou odděleních.
|
|
|
Ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí
ŠULISTOVÁ, Veronika
Problematika ošetřování geriatrických pacientů v domácím prostředí je vzhledem k demografickým trendům stále více aktuální. Ošetřování těchto pacientů není jednoduché a přináší řadu problémových situací. Proto je nutné se zamyslet, jaká je kvalita péče v domácím prostředí a jak se rodina geriatrického pacienta na změny v jeho zdravotním stavu adaptuje. Důležitá je také edukace a podpora laických rodinných pečovatelů v teoretických a praktických znalostech a dovednostech nutných pro zajištění kvalitní péče. V teoretické části bylo nastíněno rozdělení stáří, charakteristika geriatrického pacienta, problémy, které mohou postihovat pacienty i pečující a domácí péče. U geriatrických pacientů jsou to hlavně geriatrické syndromy a geriatrická křehkost. U pečujících i zdravotníků hovoříme často o syndromu vyhoření. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapovat ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí. Dílčí cíle byly stanoveny následovně: Zkušenosti laických pečovatelů s péčí o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí. Zjistit problémové situace v souvislosti s péčí o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí. Zjistit způsoby řešení problémových situací v péči o nesoběstačné geriatrické pacienty v domácím prostředí. Zjistit potřeby laických pečovatelů při ošetřování nesoběstačných geriatrických pacientů v domácím prostředí. Zjistit, jak probíhá spolupráce mezi lékaři, sestrami a laickými pečovateli při zajištění péče o nesoběstačného geriatrického pacienta v domácím prostředí. Výzkumný soubor tvořili nesoběstační geriatričtí pacienti starší 65 let v domácí péči laických pečovatelů, jejich rodinní příslušníci a sestry z agentur domácí péče. Pro bakalářskou práci byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Pro získání potřebných informací byla užita metoda dotazování, technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla zpracována technikou otevřeného kódování, metodou tužka a papír. Následně byla provedena redukce dat s uspořádáním do kategorií a podkategorií. Bylo vytvořeno sedm kategorií a šestnáct podkategorií. Někteří pečovatelé trpí ekonomickými, sociálními, psychickými i zdravotními problémy. Bylo zjištěno, že pečující byli nuceni v životě udělat mnoho zásadních změn. Všichni museli upravit bydlení, v některých případech se museli i přestěhovat nebo dokonce odejít ze zaměstnání. Dále bylo zjištěno, že rodina není u všech pacientů celistvá, tudíž ve dvou případech se pečující nemají s kým střídat v péči o nesoběstačného člena rodiny. Také se ukázalo mnoho problémů, kterými trpí pacienti, jako jsou například opruzeniny, problémy s vyprazdňováním, obezita, deprese a jiné. Laičtí pečovatelé nemají dostatek informací o pečování ani o kompenzačních pomůckách. Často trpí zdravotními problémy, jako jsou bolesti zad, deprese, syndrom vyhoření, nespavost a jiné. Práce lze použít jako zdroj informací pro studenty ošetřovatelství a sestry z praxe. Po zmapování ošetřování v domácím péči jsou patrné mnohé nedostatky. Nejvíce alarmující je právě nedostatek informovanosti o domácí péči. Proto je nutné tuto péči rozvíjet a dbát na to, aby co nejvíce pacientů mohlo být ošetřování v domácím prostředí. Důležitá je ekonomická a psychologická podpora laických pečovatelů, zvláště pak prevence syndromu vyhoření. Domácí péče může vést k lepším léčebným výsledkům i nižším nákladům na péči.
|
|
|
Předsudky některých geriatrických pacientů a jejich blízkých proti hospitalizaci na Oddělení následné péče v Nemocnici Tábor, a.s.
BIDMONOVÁ, Alena
Základní teoretická východiska Úvodní část se věnuje otázkám stáří, charakterizuje obecně stárnutí a stáří. Vystihuje změny a potřeby ve stáří, role ve stáří, jeho přijetí a líčí seniora jako pacienta. Další část popisuje obecně komunikaci a její specifika se seniory a jeho blízkými. Dále je teorie zaměřena na nejčastější choroby ve stáří, jejich specifické rysy a na ošetřovatelskou péči obvykle poskytovanou na oddělení následné péče. Zvláštní pozornost je věnována pohledu na ošetřovatelskou rehabilitaci, paliativní péči a ošetřování pacienta s bolestí. Důležitý je také pohled na přístup sestry při poskytování ošetřovatelské péče seniorům. V další části je poukázáno na zdravotně sociální služby, které jsou poskytovány pacientům na oddělení následné péče. Teorii uzavírají kapitoly o osobnosti sestry ošetřující geriatrické pacienty, o ošetřovatelské etice a základní body charty práv pacientů seniorů. Cíle práce Prvním cílem bakalářské práce je zjistit z jakých důvodů někteří geriatričtí pacienti odmítají hospitalizaci na oddělení následné péče. Druhým cílem je stanovit, proč mají obavy z hospitalizace na oddělení následné péče příbuzní pacientů. Třetí cíl má za úkol určit, zda se jedná o důvody odmítání hospitalizace oprávněné nebo jde jen o nepodložené předsudky. Použité metody Pro výzkum byla použita forma kvalitativního výzkumného šetření metodou rozhovorů. Sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru s geriatrickými pacienty a jejich rodinnými příslušníky. Pro výzkum byly realizovány tři oblasti rozhovorů. Nejprve byli pacienti dotazováni na počátku hospitalizace na ONP. Druhý rozhovor probíhal u stejných pacientů, ale až po určité uplynulé době hospitalizace, kdy již mohli posoudit kvalitu poskytované péče. Třetí oblast výzkumných otázek byla zaměřena na rodinné příslušníky seniora již v průběhu hospitalizace na ONP. Rozhovory byly analyzovány a uspořádány do významových kategorií. Výběr respondentů byl záměrný, orientovaný na pacienty a jejich rodiny, kteří hospitalizaci na oddělení následné péče z nějakého důvodu zpočátku odmítali, ale nakonec hospitalizováni byli. Výzkumný soubor byl tvořen 6 pacienty a 6 členy jejich rodiny. Výsledky Z výsledků výzkumného šetření se ukázalo, že geriatričtí pacienti převážně odmítají hospitalizaci na oddělení následné péče z neznalosti podstaty tohoto oddělení. Hospitalizaci odmítají více sami pacienti než jejich rodinní příslušníci. Pacienti mají o oddělení mylné představy, které jsou dány nevědomostí nebo jsou také podpořeny negativními zkušenostmi lidí z jejich okolí. Teprve když si respondenti přivykli na nové prostředí ONP a dobře ho poznali, tak mohli nezávisle posoudit kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. Respondenti i jejich rodiny kladně ohodnotili individuální přístup zdravotnického personálu, komplexní ošetřovatelskou péči, rehabilitační péči, služby sociální pracovnice i dobrovolnickou činnost, která je na ONP realizována. Již v průběhu hospitalizace pacienti uznali, že se v jejich případě jednalo o negativní předsudky vůči oddělení následné péče, které nebyly podloženy osobní nepříznivou zkušeností. Rodiny respondentů hospitalizaci neodmítaly, ale většinou ji uvítaly z důvodů zajištění péče, odborné rehabilitace, zvýšení soběstačnosti a kompenzace zdravotního stavu jejich seniora. Závěr Tato bakalářská práce pohlíží na problematiku a specifika péče o geriatrické pacienty, se kterými se sestra na oddělení následné péče denně setkává. Konkrétní výstupy z práce budou zapracovány do přednášky pro personál ONP, která bude prezentována na provozní schůzi. Výsledky práce mohou posloužit zdravotnickému personálu oddělení následné péče jako zpětná vazba pro neustálé zlepšování kvality ošetřovatelské péče.
|
|
|
Problematika resuscitace z pohledu sestry pracující v následné péči
HOLÍKOVÁ, Sandra
Kardiopulmonální resuscitace je souborem postupu, které se provádejí v akutní situaci, pri selhávání životních funkcí postiženého k jeho záchrane. Tyto snahy o záchranu cloveka jsou staré jako lidstvo samo. Postupem doby se tyto postupy zdokonalovaly a dal se jim urcitý rád. V dnešní dobe tyto postupy shrnují tzv. Guidelines, které jsou brány za platná pravidla provádení resuscitace. Název této práce je Problematika resuscitace z pohledu sestry pracující v následné péci?. Teoretická cást práce je rozdelena do ctyr hlavních kapitol. První cást objasnuje pojem následné péce. Popisuje druh poskytované péce, indikace k prijetí na lužka následné péce a typ pacientu prijímaných na tato oddelení. Cást druhá se zajímá o geriatrického pacienta, který je na tato lužka nejcasteji prijímán. Cást tretí je zamerena na samotnou resuscitaci. Je zde strucne popsána historie resuscitace, její rozdelení, jednotlivé složky pri provádení resuscitace, právní odpovednost pracovníku ve zdravotnictví s ohledem na resuscitaci a zásadní zmeny v Guidelines 2010. Cást poslední reší zvláštnosti resuscitace u starších osob. Praktická cást je poté zamerena na výzkum stavu znalostí sester o resuscitaci. Šetrení probíhalo na základe výzkumu,který se skládal z dotazníku, pozorování a vnitrního auditu.Cíly této práce bylo zjistit, zda sestry znají postupy kardiopulmonální resuscitace a dále zjistit, zda sestry dodržují zásady kardiopulmonální resuscitace. Pro splnení cílu byly stanoveny hypotézy zabývající se znalostmi sester ohledne resuscitace. Tyto hypotézy se potvrdily z teoretického hlediska. Ovšem z praktického hlediska byly vyvráceny. Sestry znají teoretické postupy resuscitace a pomucky, ale neumí tyto znalosti využít prakticky. Hypotéza znející, sestry mají k dispozici pomucky k resuscitaci se potvrdila. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby pomocí grafu. Informace z této práce budou sloužit managementu Nemocnice následné péce LDN Horaždovice s.r.o.. Na základe techto zjištení byl sestaven standard pro resuscitaci, který by mel zlepšit znalosti sester o resuscitaci. Nejvetší nedostatky byly zjišteny v oblasti provádení dýchání a zajištení dýchacích cest. Zároven bude lépe zacíleno pravidelné školení o resuscitaci v této nemocnici. Práve v praktické oblasti provádení resuscitace byly zjišteny velké nedostatky.
|
host ::
RSS.