|
|
Practical aspects of single-cell RT-qPCR analysis
Žucha, Daniel ; Valihrach, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Prelomové objavy spojené s kvantifikáciou RNA z jednotlivých buniek menia aktuálny pohľad na biológiu a medicínu. Vhodnou metódou pre ich analýzu je modifikovateľná a vysoko senzitívna metóda reverznej transkripcie a kvantitatívnej PCR (RT-qPCR), ktorej limitácie však neboli doposiaľ plne preskúmané v kontexte tak nízkych množstiev vstupného materiálu. Táto práca sa zameriava na objasnenie vplyvu rôznorodých faktorov, ktoré by mohli ovplyvniť správnosť fungovania RT-qPCR, zahrňujúc podmienky pre zber vzoriek a ich spracovanie, kontroly kvality, výkonnosť reverznej transkripcie, preamplifikácie a rolu qPCR esejí. Naše výsledky ukazujú, že predĺžené časy pri zbere buniek ako aj opakované zmrazovanie a rozmrazovanie vzoriek malo zanedbateľný dopad na kvalitu RT-qPCR dát. Priama lýza buniek, bežne využívaná pri extrakcii RNA z jednotlivých buniek, je taktiež vhodná pre vzorky obsahujúce až 256 buniek. Porovnanie 11 revererzných transkriptáz s minimálnym množstvom vstupného materiálu identifikovalo 2 enzýmy s nadštandardným výkonom. Zníženie reakčného objemu preamplifikácie či neoptimálny dizajn primerov viedol k zníženiu senzitivity reakcie. Na záver bola optimalizovaná RT-qPCR použitá k profilovaniu génovej expresie astrocytov v myšom modeli amyotrofickej laterálnej sklerózy (ALS), ktorou sme...
|
|
| |
|
|
The role of AQP4 and TRPV4 channels in the ischemic brain edema: focusing on glial cells
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Máčiková, Lucie (oponent)
Ischemie mozku, nebo také mozková mrtvice, je jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Je doprovázena tvorbou edému, který se dá charakterizovat jako nadměrné proudění vody a osmolytů do mozku, což způsobuje objemové změny. Rozeznáváme dva druhy edému mozku - vazogenní, charakteristický disrupcí hematoencefalické bariéry a zvýšením extracelulárního objemu, a cytotoxický, způsoben zvětšením objemu buněk, hlavně glií. Hlavními přispěvateli ke vzniku cytotoxického edému jsou astrocyty, které jsou ve fyziologických podmínkách odpovědné za udržování hematoencefalické bariéry a homeostázy mozku a míchy, tedy centrálního nervového systému. Mechanismem odpovědným za osmotické změny a změny objemu jsou kanály, hlavně akvaporin 4 (AQP4) a vápník propustný kationtový kanál - vaniloidní receptor podtypu 4 (TRPV4). AQP4 je hlavním transportérem pro vodu do buněk a také z buněk, když edém odeznívá. TRPV4 je pravděpodobně odpovědný za udržování osmotické rovnováhy organismu, ale jeho konkrétní role v tvorbě edému ještě nebyla úplně popsána. Hlavním cílem této práce bylo kategorizovat typy ischemie a edému mozku a popsat proces vzniku edému mozku, roli gliových buněk v tomto procesu a obnovu tkáně nervového systému po ischemii. Dalším z cílů bylo shrnout dostupné informace o účasti AQP4 a TRPV4 v tomto procesu. Klíčová...
|
|
| |
|
|
The role of AQP4 and TRVP4 channels in the ischemic brain edema: focusing on glial cells.
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Máčiková, Lucie (oponent)
Ischemie mozku, nebo také mozková mrtvice, je jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Je doprovázena tvorbou edému, který se dá charakterizovat jako nadměrné proudění vody a osmolytů do mozku, což způsobuje objemové změny. Rozeznáváme dva druhy edému mozku - vazogenní, charakteristický disrupcí hematoencefalické bariéry a zvýšením extracelulárního objemu, a cytotoxický, způsoben zvětšením objemu buněk, hlavně glií. Hlavními přispěvateli ke vzniku cytotoxického edému jsou astrocyty, které jsou ve fyziologických podmínkách odpovědné za udržování hematoencefalické bariéry a homeostázy mozku a míchy, tedy centrálního nervového systému. Mechanismem odpovědným za osmotické změny a změny objemu jsou kanály, hlavně akvaporin 4 (AQP4) a vápník propustný kationtový kanál - vaniloidní receptor podtypu 4 (TRPV4). AQP4 je hlavním transportérem pro vodu do buněk a také z buněk, když edém odeznívá. TRPV4 je pravděpodobně odpovědný za udržování osmotické rovnováhy organismu, ale jeho konkrétní role v tvorbě edému ještě nebyla úplně popsána. Hlavním cílem této práce bylo kategorizovat typy ischemie a edému mozku a popsat proces vzniku edému mozku, roli gliových buněk v tomto procesu a obnovu tkáně nervového systému po ischemii. Dalším z cílů bylo shrnout dostupné informace o účasti AQP4 a TRPV4 v tomto procesu. Klíčová...
|
|
|
Produkce cytokinů u myší infikovaných ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti
Majer, Martin ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Neuropatogenní motolice Trichobilharzia regenti (Schistosomatidae) infikuje centrální nervovou soustavu ptáků a savců. Během své migraci míchou poškozuje nervovou tkáň a vyvolává zánět, který je při infekci savců patrně zodpovědný za eliminaci parazitů. Tato práce s využitím imunohistochemického značení detekovala v postižené míše myší C57BL/6J během infekce prozánětlivé cytokiny IL-1β a IL-17. Zároveň však byly identifikovány i IL-4 a IL-6, které se patrně podílely na regulaci zánětu a poškození tkáně. Tyto cytokiny byly produkovány mikrogliemi a astrocyty, ale i dalšími neidentifikovanými buňkami. Reakce periferní imunitní odpovědi byla charakterizována na základě fenotypizace T lymfocytů ve slezině infikovaných myší pomocí průtokové cytometrie. Produkované cytokiny v době kulminace zánětu v míše vypovídaly o smíšené imunitní odpovědi (Th1/Th2). Výsledky této práce prohloubily znalosti o buněčné imunitní odpovědi myší při infekci T. regenti a potvrdily vliv zánětu v míše na polarizaci periferní imunitní odpovědi. Klíčová slova: cytokiny, slezina, CNS, mikroglie, astrocyty, Trichobilharzia regenti, imunohistochemie, průtoková cytometrie
|
|
|
Glial cells and their role in amyotrophic lateral sclerosis
Vaňátko, Ondřej ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS, též známá jako Lou Gehrigova choroba) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. Postihuje horní i dolní motorické neurony v motorické kůře mozku, v mozkovém kmeni a míše a způsobuje jejich smrt, následkem čehož dochází k denervaci svalů. To v důsledku vede ke slabosti a svalové atrofii celého těla, postupně dochází ke ztrátě schopnosti pohybu, mluvení, žvýkání a polykání, a nakonec i dýchání, což má za následek úmrtí postiženého jedince. Přestože ALS byla popsána již v roce 1869, snahy o nalezení léku jsou zatím bezúspěšné. Zatímco dřívější studie se zaměřovaly přímo na motorické neurony, pozornost vědecké obce se během posledních let přesunula ke gliovým buňkám. Gliové buňky jsou nezbytné pro správné fungování a přežití neuronů a zřejmě hrají důležitou roli při vzniku a progresi ALS. Cílem této práce je shrnout poznatky o roli gliových buněk při ALS za poslední roky, se zaměřením na čtyři konkrétní typy glií, jmenovitě astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty a NG2-glie. Klíčová slova: amyotrofická laterální skleróza, ALS, motorické neurony, gliové buňky, astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty, NG2-glie
|
|
|
Vliv opioidů na účinek cytostatik na astrocytární buněčné liniie C6 a CCF-STTG1
Honc, Ondřej ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Morfin a z něj odvozené opioidy patří často, i přes jeho četné nežádoucí účinky, mezi jedinou účinnou možnost léčby bolesti spojených s onkologickým onemocněním. Vliv opioidů na účinnost cytostatik in vitro byl předmětem řady prací, výsledky si však často protiřečí, což je zřejmě dáno velikou variabilitou pokusných modelů a experimentálních přístupů. Nejnovější studie naznačují, že důsledky aktivace opioidní signalizace v astrocytech vykazují určité odlišnosti od jiných buněčných typů. Multiformní glioblastomy, nádory odvozené od astrocytů, patří mezi jedny s nejhorší prognózou, z veliké části kvůli časté rezistenci k cytostatikům. V této práci jsme se zaměřili na vliv opioidů morfinu, metadonu a DADLE na účinnost cytostatik temozolomidu, doxorubicinu a vincristinu na buněčné linie C6 a CCF-STTG1 odvozené od glioblastomu. Zkoumali jsme rovněž vliv zmíněných opioidů na hladinu oxidativního buněčného stresu a pomocí scavengeru volných radikálů N-acetyl cysteinu jsme ověřili roli oxidativního stresu v buněčných mechanismech aktivovaných působením uvedených opioidů na účinnost cytostatik. Zaměřili jsme se také na přítomnost opioidních receptorů a receptoru TLR4 ve zkoumaných buněčných liniích. Získané výsledky ukázaly významný vliv morfinu a metadonu na hladinu oxidativního stresu v buněčné linii C6,...
|
|
|
Vápníková signalizace u astrocytů ve fyziologických a patologických podmínkách
Svatoňová, Petra ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Vápníková signalizace představuje klíčovou komponentu, která umožňuje astrocytům zajišťovat fyziologické fungování neuronů. Změny v signalizaci Ca2+ a následné zvýšení intracelulárních hladin vápníku provází celou řadu patologických stavů centrálního nervového systému, jako jsou traumatická či ischemická poškození mozku a míchy, epilepsie či neurodegenerativní onemocnění, například Alzheimerova choroba, a psychiatrická onemocnění, například schizofrenie. Výzkum zaměřený na objasnění mechanismů vápníkové signalizace u astrocytů, molekulárních komponent, které se jí účastní a na možnosti regulace vápníkové signalizace tak může přinést nové poznatky významné z terapeutického hlediska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Proliferation and differentiation of NG2-glia following ischemic brain injuries
Kirdajová, Denisa ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Machová Urdzíková, Lucia (oponent)
NG2 glie, čtvrtá největší populace gliových buněk, vykazují značný proliferační a diferenciační potenciál jak in vitro, tak in vivo, a proto bylo cílem této studie porovnat míru proliferačního a diferanciačního potenciálu NG2 glií po různých typech poškození mozku, jako je globální a fokální mozková ischemie nebo řezné poranění, a také během stárnutí. Navíc bylo naším cílem určit roli Sonic hedgehog (Shh) při proliferaci a diferenciaci NG2 glií po fokální mozkové ischemii. Použili jsme transgenní myši, ve kterých tamoxifen indukuje expresi červeného fluorescenčního proteinu (tdTomato) u NG2 glií a od nich odvozených buněk. Proliferační a diferenciační potenciál tdTomato+ buněk u slepě operovaných zvířat (kontrol) a u zvířat po poškození byl stanoven imunohistochemicky za použití protilátky proti jadernému markeru proliferujících buněk a gliálnímu fibrilárnímu acidickému proteinu. Fokální mozková ischemie byla indukována okluzí střední mozkové arterie, globální mozková ischemie uzavřením karotid s hypotenzí a řezné poranění sagitálním řezem do kůry. Shh signalizace in vivo byla aktivována pomocí agonisty proteinu smoothened a inhibována cyklopaminem. Ve srovnání s kontrolou byla míra proliferace tdTomato+ buněk zvýšena po všech typech poškození a snížena u starých myší (15-18 měsíčních) po fokální...
|
host ::
RSS.