|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent) ; Schabussova, Irma (oponent)
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
Identification of changes in membrane properties of astrocytes in a mouse model of amyotrophic lateral sclerosis
Vaňátko, Ondřej ; Turečková, Jana (vedoucí práce) ; Vlachová, Viktorie (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je progresivní neurodegenerativní onemocnění nervové soustavy. Toto onemocnění je charakteristické ztrátou motorických neuronů a odumíráním kosterního svalstva. Astrocyty hrají roli v regulaci nástupu a progresi onemocnění díky jejich asociaci s neurony. Jednou z klíčových funkcí astrocytů je regulace iontové homeostázy. Deregulace tohoto procesu je spojená s řadou neurologických onemocnění. Cílem této práce bylo prozkoumat rozdíly v membránových vlastnostech astrocytů v ALS. Za tímto účelem jsme vygenerovali dvojitě-transgenní myší model s fenotypem podobným průběhu ALS a specifickou expresí zeleného fluorescenčního proteinu v astrocytech. K charakterizaci fenotypu toho modelu jsme použili dva sensorimotorické testy: wire grid hang test a rotarod test. Pomocí imunohistochemických metod jsme dále charakterizovali tento model na buněčné úrovni a prozkoumali expresi konkrétního iontového kanálu. Elektrofyziologické vlastnosti astrocytů jsme charakterizovali pomocí metody terčíkového zámku. Námi vygenerovaný dvojitě-transgenní model má charakteristický ALS fenotyp na úrovni celého organismu a je srovnatelný s původním ALS modelem, nicméně s rozdíly v nástupu a průběhu onemocnění. Tento model má charakteristický ALS fenotyp také na buněčné úrovni, kde dochází ke...
|
|
|
Practical aspects of single-cell RT-qPCR analysis
Žucha, Daniel ; Valihrach, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Prelomové objavy spojené s kvantifikáciou RNA z jednotlivých buniek menia aktuálny pohľad na biológiu a medicínu. Vhodnou metódou pre ich analýzu je modifikovateľná a vysoko senzitívna metóda reverznej transkripcie a kvantitatívnej PCR (RT-qPCR), ktorej limitácie však neboli doposiaľ plne preskúmané v kontexte tak nízkych množstiev vstupného materiálu. Táto práca sa zameriava na objasnenie vplyvu rôznorodých faktorov, ktoré by mohli ovplyvniť správnosť fungovania RT-qPCR, zahrňujúc podmienky pre zber vzoriek a ich spracovanie, kontroly kvality, výkonnosť reverznej transkripcie, preamplifikácie a rolu qPCR esejí. Naše výsledky ukazujú, že predĺžené časy pri zbere buniek ako aj opakované zmrazovanie a rozmrazovanie vzoriek malo zanedbateľný dopad na kvalitu RT-qPCR dát. Priama lýza buniek, bežne využívaná pri extrakcii RNA z jednotlivých buniek, je taktiež vhodná pre vzorky obsahujúce až 256 buniek. Porovnanie 11 revererzných transkriptáz s minimálnym množstvom vstupného materiálu identifikovalo 2 enzýmy s nadštandardným výkonom. Zníženie reakčného objemu preamplifikácie či neoptimálny dizajn primerov viedol k zníženiu senzitivity reakcie. Na záver bola optimalizovaná RT-qPCR použitá k profilovaniu génovej expresie astrocytov v myšom modeli amyotrofickej laterálnej sklerózy (ALS), ktorou sme...
|
|
| |
|
|
The role of AQP4 and TRPV4 channels in the ischemic brain edema: focusing on glial cells
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Máčiková, Lucie (oponent)
Ischemie mozku, nebo také mozková mrtvice, je jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Je doprovázena tvorbou edému, který se dá charakterizovat jako nadměrné proudění vody a osmolytů do mozku, což způsobuje objemové změny. Rozeznáváme dva druhy edému mozku - vazogenní, charakteristický disrupcí hematoencefalické bariéry a zvýšením extracelulárního objemu, a cytotoxický, způsoben zvětšením objemu buněk, hlavně glií. Hlavními přispěvateli ke vzniku cytotoxického edému jsou astrocyty, které jsou ve fyziologických podmínkách odpovědné za udržování hematoencefalické bariéry a homeostázy mozku a míchy, tedy centrálního nervového systému. Mechanismem odpovědným za osmotické změny a změny objemu jsou kanály, hlavně akvaporin 4 (AQP4) a vápník propustný kationtový kanál - vaniloidní receptor podtypu 4 (TRPV4). AQP4 je hlavním transportérem pro vodu do buněk a také z buněk, když edém odeznívá. TRPV4 je pravděpodobně odpovědný za udržování osmotické rovnováhy organismu, ale jeho konkrétní role v tvorbě edému ještě nebyla úplně popsána. Hlavním cílem této práce bylo kategorizovat typy ischemie a edému mozku a popsat proces vzniku edému mozku, roli gliových buněk v tomto procesu a obnovu tkáně nervového systému po ischemii. Dalším z cílů bylo shrnout dostupné informace o účasti AQP4 a TRPV4 v tomto procesu. Klíčová...
|
|
| |
|
|
The role of AQP4 and TRVP4 channels in the ischemic brain edema: focusing on glial cells.
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Máčiková, Lucie (oponent)
Ischemie mozku, nebo také mozková mrtvice, je jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Je doprovázena tvorbou edému, který se dá charakterizovat jako nadměrné proudění vody a osmolytů do mozku, což způsobuje objemové změny. Rozeznáváme dva druhy edému mozku - vazogenní, charakteristický disrupcí hematoencefalické bariéry a zvýšením extracelulárního objemu, a cytotoxický, způsoben zvětšením objemu buněk, hlavně glií. Hlavními přispěvateli ke vzniku cytotoxického edému jsou astrocyty, které jsou ve fyziologických podmínkách odpovědné za udržování hematoencefalické bariéry a homeostázy mozku a míchy, tedy centrálního nervového systému. Mechanismem odpovědným za osmotické změny a změny objemu jsou kanály, hlavně akvaporin 4 (AQP4) a vápník propustný kationtový kanál - vaniloidní receptor podtypu 4 (TRPV4). AQP4 je hlavním transportérem pro vodu do buněk a také z buněk, když edém odeznívá. TRPV4 je pravděpodobně odpovědný za udržování osmotické rovnováhy organismu, ale jeho konkrétní role v tvorbě edému ještě nebyla úplně popsána. Hlavním cílem této práce bylo kategorizovat typy ischemie a edému mozku a popsat proces vzniku edému mozku, roli gliových buněk v tomto procesu a obnovu tkáně nervového systému po ischemii. Dalším z cílů bylo shrnout dostupné informace o účasti AQP4 a TRPV4 v tomto procesu. Klíčová...
|
|
|
Produkce cytokinů u myší infikovaných ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti
Majer, Martin ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Neuropatogenní motolice Trichobilharzia regenti (Schistosomatidae) infikuje centrální nervovou soustavu ptáků a savců. Během své migraci míchou poškozuje nervovou tkáň a vyvolává zánět, který je při infekci savců patrně zodpovědný za eliminaci parazitů. Tato práce s využitím imunohistochemického značení detekovala v postižené míše myší C57BL/6J během infekce prozánětlivé cytokiny IL-1β a IL-17. Zároveň však byly identifikovány i IL-4 a IL-6, které se patrně podílely na regulaci zánětu a poškození tkáně. Tyto cytokiny byly produkovány mikrogliemi a astrocyty, ale i dalšími neidentifikovanými buňkami. Reakce periferní imunitní odpovědi byla charakterizována na základě fenotypizace T lymfocytů ve slezině infikovaných myší pomocí průtokové cytometrie. Produkované cytokiny v době kulminace zánětu v míše vypovídaly o smíšené imunitní odpovědi (Th1/Th2). Výsledky této práce prohloubily znalosti o buněčné imunitní odpovědi myší při infekci T. regenti a potvrdily vliv zánětu v míše na polarizaci periferní imunitní odpovědi. Klíčová slova: cytokiny, slezina, CNS, mikroglie, astrocyty, Trichobilharzia regenti, imunohistochemie, průtoková cytometrie
|
|
|
Glial cells and their role in amyotrophic lateral sclerosis
Vaňátko, Ondřej ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Amyotrofická laterální skleróza (ALS, též známá jako Lou Gehrigova choroba) je progresivní neurodegenerativní onemocnění. Postihuje horní i dolní motorické neurony v motorické kůře mozku, v mozkovém kmeni a míše a způsobuje jejich smrt, následkem čehož dochází k denervaci svalů. To v důsledku vede ke slabosti a svalové atrofii celého těla, postupně dochází ke ztrátě schopnosti pohybu, mluvení, žvýkání a polykání, a nakonec i dýchání, což má za následek úmrtí postiženého jedince. Přestože ALS byla popsána již v roce 1869, snahy o nalezení léku jsou zatím bezúspěšné. Zatímco dřívější studie se zaměřovaly přímo na motorické neurony, pozornost vědecké obce se během posledních let přesunula ke gliovým buňkám. Gliové buňky jsou nezbytné pro správné fungování a přežití neuronů a zřejmě hrají důležitou roli při vzniku a progresi ALS. Cílem této práce je shrnout poznatky o roli gliových buněk při ALS za poslední roky, se zaměřením na čtyři konkrétní typy glií, jmenovitě astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty a NG2-glie. Klíčová slova: amyotrofická laterální skleróza, ALS, motorické neurony, gliové buňky, astrocyty, mikroglie, oligodendrocyty, NG2-glie
|
|
|
Vliv opioidů na účinek cytostatik na astrocytární buněčné liniie C6 a CCF-STTG1
Honc, Ondřej ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Morfin a z něj odvozené opioidy patří často, i přes jeho četné nežádoucí účinky, mezi jedinou účinnou možnost léčby bolesti spojených s onkologickým onemocněním. Vliv opioidů na účinnost cytostatik in vitro byl předmětem řady prací, výsledky si však často protiřečí, což je zřejmě dáno velikou variabilitou pokusných modelů a experimentálních přístupů. Nejnovější studie naznačují, že důsledky aktivace opioidní signalizace v astrocytech vykazují určité odlišnosti od jiných buněčných typů. Multiformní glioblastomy, nádory odvozené od astrocytů, patří mezi jedny s nejhorší prognózou, z veliké části kvůli časté rezistenci k cytostatikům. V této práci jsme se zaměřili na vliv opioidů morfinu, metadonu a DADLE na účinnost cytostatik temozolomidu, doxorubicinu a vincristinu na buněčné linie C6 a CCF-STTG1 odvozené od glioblastomu. Zkoumali jsme rovněž vliv zmíněných opioidů na hladinu oxidativního buněčného stresu a pomocí scavengeru volných radikálů N-acetyl cysteinu jsme ověřili roli oxidativního stresu v buněčných mechanismech aktivovaných působením uvedených opioidů na účinnost cytostatik. Zaměřili jsme se také na přítomnost opioidních receptorů a receptoru TLR4 ve zkoumaných buněčných liniích. Získané výsledky ukázaly významný vliv morfinu a metadonu na hladinu oxidativního stresu v buněčné linii C6,...
|
host ::
RSS.