Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  začátekpředchozí17 - 26další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Practical aspects of single-cell RT-qPCR analysis
Žucha, Daniel ; Valihrach, Lukáš (vedoucí práce) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Prelomové objavy spojené s kvantifikáciou RNA z jednotlivých buniek menia aktuálny pohľad na biológiu a medicínu. Vhodnou metódou pre ich analýzu je modifikovateľná a vysoko senzitívna metóda reverznej transkripcie a kvantitatívnej PCR (RT-qPCR), ktorej limitácie však neboli doposiaľ plne preskúmané v kontexte tak nízkych množstiev vstupného materiálu. Táto práca sa zameriava na objasnenie vplyvu rôznorodých faktorov, ktoré by mohli ovplyvniť správnosť fungovania RT-qPCR, zahrňujúc podmienky pre zber vzoriek a ich spracovanie, kontroly kvality, výkonnosť reverznej transkripcie, preamplifikácie a rolu qPCR esejí. Naše výsledky ukazujú, že predĺžené časy pri zbere buniek ako aj opakované zmrazovanie a rozmrazovanie vzoriek malo zanedbateľný dopad na kvalitu RT-qPCR dát. Priama lýza buniek, bežne využívaná pri extrakcii RNA z jednotlivých buniek, je taktiež vhodná pre vzorky obsahujúce až 256 buniek. Porovnanie 11 revererzných transkriptáz s minimálnym množstvom vstupného materiálu identifikovalo 2 enzýmy s nadštandardným výkonom. Zníženie reakčného objemu preamplifikácie či neoptimálny dizajn primerov viedol k zníženiu senzitivity reakcie. Na záver bola optimalizovaná RT-qPCR použitá k profilovaniu génovej expresie astrocytov v myšom modeli amyotrofickej laterálnej sklerózy (ALS), ktorou sme...
The role of AQP4 and TRPV4 channels in the ischemic brain edema: focusing on glial cells
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Máčiková, Lucie (oponent)
Ischemie mozku, nebo také mozková mrtvice, je jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Je doprovázena tvorbou edému, který se dá charakterizovat jako nadměrné proudění vody a osmolytů do mozku, což způsobuje objemové změny. Rozeznáváme dva druhy edému mozku - vazogenní, charakteristický disrupcí hematoencefalické bariéry a zvýšením extracelulárního objemu, a cytotoxický, způsoben zvětšením objemu buněk, hlavně glií. Hlavními přispěvateli ke vzniku cytotoxického edému jsou astrocyty, které jsou ve fyziologických podmínkách odpovědné za udržování hematoencefalické bariéry a homeostázy mozku a míchy, tedy centrálního nervového systému. Mechanismem odpovědným za osmotické změny a změny objemu jsou kanály, hlavně akvaporin 4 (AQP4) a vápník propustný kationtový kanál - vaniloidní receptor podtypu 4 (TRPV4). AQP4 je hlavním transportérem pro vodu do buněk a také z buněk, když edém odeznívá. TRPV4 je pravděpodobně odpovědný za udržování osmotické rovnováhy organismu, ale jeho konkrétní role v tvorbě edému ještě nebyla úplně popsána. Hlavním cílem této práce bylo kategorizovat typy ischemie a edému mozku a popsat proces vzniku edému mozku, roli gliových buněk v tomto procesu a obnovu tkáně nervového systému po ischemii. Dalším z cílů bylo shrnout dostupné informace o účasti AQP4 a TRPV4 v tomto procesu. Klíčová...
The role of AQP4 and TRVP4 channels in the ischemic brain edema: focusing on glial cells.
Kročianová, Daniela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Máčiková, Lucie (oponent)
Ischemie mozku, nebo také mozková mrtvice, je jedna z nejčastějších příčin úmrtí. Je doprovázena tvorbou edému, který se dá charakterizovat jako nadměrné proudění vody a osmolytů do mozku, což způsobuje objemové změny. Rozeznáváme dva druhy edému mozku - vazogenní, charakteristický disrupcí hematoencefalické bariéry a zvýšením extracelulárního objemu, a cytotoxický, způsoben zvětšením objemu buněk, hlavně glií. Hlavními přispěvateli ke vzniku cytotoxického edému jsou astrocyty, které jsou ve fyziologických podmínkách odpovědné za udržování hematoencefalické bariéry a homeostázy mozku a míchy, tedy centrálního nervového systému. Mechanismem odpovědným za osmotické změny a změny objemu jsou kanály, hlavně akvaporin 4 (AQP4) a vápník propustný kationtový kanál - vaniloidní receptor podtypu 4 (TRPV4). AQP4 je hlavním transportérem pro vodu do buněk a také z buněk, když edém odeznívá. TRPV4 je pravděpodobně odpovědný za udržování osmotické rovnováhy organismu, ale jeho konkrétní role v tvorbě edému ještě nebyla úplně popsána. Hlavním cílem této práce bylo kategorizovat typy ischemie a edému mozku a popsat proces vzniku edému mozku, roli gliových buněk v tomto procesu a obnovu tkáně nervového systému po ischemii. Dalším z cílů bylo shrnout dostupné informace o účasti AQP4 a TRPV4 v tomto procesu. Klíčová...
Produkce cytokinů u myší infikovaných ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti
Majer, Martin ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Neuropatogenní motolice Trichobilharzia regenti (Schistosomatidae) infikuje centrální nervovou soustavu ptáků a savců. Během své migraci míchou poškozuje nervovou tkáň a vyvolává zánět, který je při infekci savců patrně zodpovědný za eliminaci parazitů. Tato práce s využitím imunohistochemického značení detekovala v postižené míše myší C57BL/6J během infekce prozánětlivé cytokiny IL-1β a IL-17. Zároveň však byly identifikovány i IL-4 a IL-6, které se patrně podílely na regulaci zánětu a poškození tkáně. Tyto cytokiny byly produkovány mikrogliemi a astrocyty, ale i dalšími neidentifikovanými buňkami. Reakce periferní imunitní odpovědi byla charakterizována na základě fenotypizace T lymfocytů ve slezině infikovaných myší pomocí průtokové cytometrie. Produkované cytokiny v době kulminace zánětu v míše vypovídaly o smíšené imunitní odpovědi (Th1/Th2). Výsledky této práce prohloubily znalosti o buněčné imunitní odpovědi myší při infekci T. regenti a potvrdily vliv zánětu v míše na polarizaci periferní imunitní odpovědi. Klíčová slova: cytokiny, slezina, CNS, mikroglie, astrocyty, Trichobilharzia regenti, imunohistochemie, průtoková cytometrie
Vliv opioidů na účinek cytostatik na astrocytární buněčné liniie C6 a CCF-STTG1
Honc, Ondřej ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Morfin a z něj odvozené opioidy patří často, i přes jeho četné nežádoucí účinky, mezi jedinou účinnou možnost léčby bolesti spojených s onkologickým onemocněním. Vliv opioidů na účinnost cytostatik in vitro byl předmětem řady prací, výsledky si však často protiřečí, což je zřejmě dáno velikou variabilitou pokusných modelů a experimentálních přístupů. Nejnovější studie naznačují, že důsledky aktivace opioidní signalizace v astrocytech vykazují určité odlišnosti od jiných buněčných typů. Multiformní glioblastomy, nádory odvozené od astrocytů, patří mezi jedny s nejhorší prognózou, z veliké části kvůli časté rezistenci k cytostatikům. V této práci jsme se zaměřili na vliv opioidů morfinu, metadonu a DADLE na účinnost cytostatik temozolomidu, doxorubicinu a vincristinu na buněčné linie C6 a CCF-STTG1 odvozené od glioblastomu. Zkoumali jsme rovněž vliv zmíněných opioidů na hladinu oxidativního buněčného stresu a pomocí scavengeru volných radikálů N-acetyl cysteinu jsme ověřili roli oxidativního stresu v buněčných mechanismech aktivovaných působením uvedených opioidů na účinnost cytostatik. Zaměřili jsme se také na přítomnost opioidních receptorů a receptoru TLR4 ve zkoumaných buněčných liniích. Získané výsledky ukázaly významný vliv morfinu a metadonu na hladinu oxidativního stresu v buněčné linii C6,...
Vápníková signalizace u astrocytů ve fyziologických a patologických podmínkách
Svatoňová, Petra ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Vápníková signalizace představuje klíčovou komponentu, která umožňuje astrocytům zajišťovat fyziologické fungování neuronů. Změny v signalizaci Ca2+ a následné zvýšení intracelulárních hladin vápníku provází celou řadu patologických stavů centrálního nervového systému, jako jsou traumatická či ischemická poškození mozku a míchy, epilepsie či neurodegenerativní onemocnění, například Alzheimerova choroba, a psychiatrická onemocnění, například schizofrenie. Výzkum zaměřený na objasnění mechanismů vápníkové signalizace u astrocytů, molekulárních komponent, které se jí účastní a na možnosti regulace vápníkové signalizace tak může přinést nové poznatky významné z terapeutického hlediska. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Proliferation and differentiation of NG2-glia following ischemic brain injuries
Kirdajová, Denisa ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Machová Urdzíková, Lucia (oponent)
NG2 glie, čtvrtá největší populace gliových buněk, vykazují značný proliferační a diferenciační potenciál jak in vitro, tak in vivo, a proto bylo cílem této studie porovnat míru proliferačního a diferanciačního potenciálu NG2 glií po různých typech poškození mozku, jako je globální a fokální mozková ischemie nebo řezné poranění, a také během stárnutí. Navíc bylo naším cílem určit roli Sonic hedgehog (Shh) při proliferaci a diferenciaci NG2 glií po fokální mozkové ischemii. Použili jsme transgenní myši, ve kterých tamoxifen indukuje expresi červeného fluorescenčního proteinu (tdTomato) u NG2 glií a od nich odvozených buněk. Proliferační a diferenciační potenciál tdTomato+ buněk u slepě operovaných zvířat (kontrol) a u zvířat po poškození byl stanoven imunohistochemicky za použití protilátky proti jadernému markeru proliferujících buněk a gliálnímu fibrilárnímu acidickému proteinu. Fokální mozková ischemie byla indukována okluzí střední mozkové arterie, globální mozková ischemie uzavřením karotid s hypotenzí a řezné poranění sagitálním řezem do kůry. Shh signalizace in vivo byla aktivována pomocí agonisty proteinu smoothened a inhibována cyklopaminem. Ve srovnání s kontrolou byla míra proliferace tdTomato+ buněk zvýšena po všech typech poškození a snížena u starých myší (15-18 měsíčních) po fokální...
Changes in neuroglia in degenerative disorders of the central nervous system
Kirdajová, Denisa ; Zach, Petr (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Neurodegeneratívne ochorenie je závažná porucha nervového systému charakteristická stratou neurónov s následným poškodením mozgu. Toto poškodenie môže mať rôznorodé následky ako postupná strata pamäti a intelektu, problémy s pohybovým aparátom a v neposlednej rade smrť. Príčiny týchto chorôb nie sú doposiaľ úplne objasnené. Okrem neurónov v týchto poruchách hrajú dôležitú úlohu neuroglie centrálnej nervovej sústavy. V neurodegeneratívnych chorobách sú astrocyty, oligodendrocyty, mikroglie a NG2 bunky zapletené v ich mnohých aspektoch. Podieľajú sa ako na ochrannej, tak aj na poškodzujúcej stránke týchto ochorení. Táto práca preto predstavuje prehľad doposiaľ nadobudnutých poznatkov o neurogliách v rôznych typoch degeneratívnych porúch CNS (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, amyotrofná laterálna skleróza, skleróza multiplex, Wernikeova encefalopatia, demencia asociovaná s HIV, frontotemporálna demencia, vaskulárna demencia). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   začátekpředchozí17 - 26další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.