|
|
Zemědělská politika KSČ v 60. letech 20. století
Pospíšilová, Romana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Zemědělská politika KSČ v 60. letech 20. století byla ovlivněna přechodem od socialismu přes politické uvolňování až k hospodářské normalizaci. Cílem diplomové práce je analyzovat zemědělskou politiku KSČ v tomto období a zhodnotit dopady stanovených cílů na výsledky zemědělské produkce. Kromě hlavního cíle se práce soustředí na analýzu rostlinné a živočišné produkce na základě parametrů, které jsou statisticky sledovány a vykazovány. V závěru jsou pak shrnuty výsledky, kterých bylo v zemědělství dosaženo v průběhu 60. let 20. století a zhodnoceny úspěchy a neúspěchy. Práce je založena na zdrojích, které jsou zpracované v Národním archivu v Praze, a na současné odborné literatuře.
|
|
|
Vývoj bankovního systému v Československu v letech 1945 – 1958
Hrubý, Vít ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Bakalářská práce popisuje vývoj bankovního systému v Československu, v letech 1945 - 1958. Jako první jsou v práci vymezena teoretická východiska bankovnictví v tržní ekonomice a v modelu centrálně plánované ekonomiky. Dále je v práci nastíněn historický vývoj bankovnictví, a to mezi lety 1918 až 1945. V analytické části se práce nejdříve zabývá situací, ve které se nacházelo bankovnictví bezprostředně po druhé světové válce. Dále je zkoumáno znárodnění bank v rámci Benešových dekretů v roce 1945 a následnou koncentraci bankovnictví. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla zestátněna Národní banka Československá a nastala rychlá transformace smíšené ekonomiky na centrálně plánovaný systém. V roce 1950 byla založena Státní banka československá, jež převzala funkci centrální banky a bank komerčních. Převzetím funkce Investiční banky v roce 1958 se SBČS stala plnohodnotnou monobankou.
|
|
|
Komparace životní úrovně obyvatelstva na vesnici a ve městě v Libereckém kraji mezi lety 1945-1989
Kopecká, Pavlína ; Chalupecký, Petr (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Práce se zabývá zmapováním rozdílného vývoje životní úrovně mezi lety 1945 - 1989 v severočeském pohraničí, ve městě Liberci a ve městě Hejnice. Zachycuje sociální, ekonomickou a politickou proměnu pohraničí od odsunu Němců, přes nastolení komunistického a socialistického režimu, invazi vojsk Varšavské smlouvy, období normalizace, až po revoluci. Dle pravidel komparativní metody jsou u obou měst nejdříve analyzovány a následně srovnány vybrané body životní úrovně. Na základě zjištěných informací práce konstatuje, že životní úroveň obyvatel Liberce byla spíše vyšší, než obyvatel Hejnic, ale uvedené rozdíly nebyly natolik výrazné.
|
|
|
Východní a západní Německo po sjednocení: Analýza mzdových rodílů
Groero, Jaroslav ; Pertold, Filip (vedoucí práce) ; Nikolovová, Pavla (oponent)
Během socialismu byly východoněmecké mzdy nastaveny centrálními plánovači. V této práci používám dotazníková, panelová data, která tvoří součást projektu SHARELIFE. Pomocí těchto dat odhaduji, jak se změnily výnosy z lidského kapitálu ve Východním Německu po roce 1990 a dále tyto výnosy poměřuji s výnosy východních Němců. Zjišťuji, že před rokem 1990 hrály jednotlivé složky lidského kapitálu vskutku menší roli ve východním Německu než v Německu západním. Po roce 1990 dochází k poklesu východoněmeckých výnosů jak ze zkušeností, nabytých před rokem 1990, tak z dodatečného roku vzdělání. Pokles výnosů ze vzdělání pocítili ve velké míře vysoce vzdělaní lidé, kteří strávili v socialistickém vzdělávacím systému 15 více let. Východoněmecké výnosy z obou složek lidského kapitálu jsou, jak před rokem 1990 tak po roce 1990, nižší než západoněmecké výnosy z obou složek lidského kapitálu.
|
|
|
Elity Komunistické strany Československa na stránkách Rudého práva v 50. letech 20. století
STEHLÍK, Petr
Předkládaná diplomová práce se zabývá podrobnou analýzou deníku Rudé právo v letech 1951 -1960. Podrobné zaměření je věnováno čelním představitelům komunistické strany a jejich vlivu na poměry v tehdejším Československu 50. let, stejně tak i významným událostem v daném období. Práce bude spočívat v porovnání skutečnosti a zkreslených faktů okolo osobností a událostí tehdejší doby, jak je prezentovalo Rudé právo jakožto propagandistický deník Komunistické strany. Hlavním cílem je, aby si čtenář uvědomil nestrannost Rudého práva, které hrálo dominantní roli na tehdejší mediální scéně a značně ovlivňovalo širokou veřejnost, která neměla možnost porovnat informace s jiným zpravodajstvím. Zároveň je důležité, aby čtenář pochopil, jakou moc již tehdy média měla, kdy Rudé právo dokázalo významně podpořit kult osobnosti především kolem Klementa Gottwalda a J.V. Stalina, kdy běžný čtenář neměl možnost získat jiné informace, než jaké chtělo vedení komunistického Československa. Vedle již zmiňovaných kultů osobnosti se práce bude zabývat propagandou komunismu, Sovětského svazu a antiamerikanismem, který byl propagován především mezi lety 1950 - 1953 v téměř každém čísle deníku. Po přečtení práce by měl čtenář chápat obsah Rudého práva a jeho význam. Měl by pochopit, že hlavním cílem bylo vzbudit u občanů Československa domnění, že ,,Západní svět", především pak Spojené státy americké, nepřítelem, který chce ovládat celý svět a jeho představitelé jsou agresoři a nepřátelé míru. Sovětský svaz a jeho představitelé pak měli být ochranou tzv. válečnými štváči z USA. Při tehdejší neinformovanosti bylo velmi těžké, aby průměrný pracující československý čtenář poznal, že skutečnost byla zcela opačná. Anotace Předkládaná diplomová práce se zabývá podrobnou analýzou deníku Rudé právo v letech 1951 -1960. Podrobné zaměření je věnováno čelním představitelům komunistické strany a jejich vlivu na poměry v tehdejším Československu 50. let, stejně tak i významným událostem v daném období. Práce bude spočívat v porovnání skutečnosti a zkreslených faktů okolo osobností a událostí tehdejší doby, jak je prezentovalo Rudé právo jakožto propagandistický deník Komunistické strany. Hlavním cílem je, aby si čtenář uvědomil nestrannost Rudého práva, které hrálo dominantní roli na tehdejší mediální scéně a značně ovlivňovalo širokou veřejnost, která neměla možnost porovnat informace s jiným zpravodajstvím. Zároveň je důležité, aby čtenář pochopil, jakou moc již tehdy média měla, kdy Rudé právo dokázalo významně podpořit kult osobnosti především kolem Klementa Gottwalda a J.V. Stalina, kdy běžný čtenář neměl možnost získat jiné informace, než jaké chtělo vedení komunistického Československa. Vedle již zmiňovaných kultů osobnosti se práce bude zabývat propagandou komunismu, Sovětského svazu a antiamerikanismem, který byl propagován především mezi lety 1950 - 1953 v téměř každém čísle deníku. Po přečtení práce by měl čtenář chápat obsah Rudého práva a jeho význam. Měl by pochopit, že hlavním cílem bylo vzbudit u občanů Československa domnění, že ,,Západní svět", především pak Spojené státy americké, nepřítelem, který chce ovládat celý svět a jeho představitelé jsou agresoři a nepřátelé míru. Sovětský svaz a jeho představitelé pak měli být ochranou tzv. válečnými štváči z USA. Při tehdejší neinformovanosti bylo velmi těžké, aby průměrný pracující československý čtenář poznal, že skutečnost byla zcela opačná.
|
|
|
Macro economical development of East Germany and Czech republic after the 2. World War
BENDÍKOVÁ, Zuzana
Východné Nemecko a Česká republika sú krajiny, na ktoré sa budem v mojej bakalárskej práci koncentrovať a popíšem ich makroekonomický vývoj po 2. Svetovej vojne. V teoretickej časti opíšem hlavné deje v makroekonómií ako sú štátny záverečný účet, hrubý domáci produkt, hrubý národný produkt, platobná bilancia, ekonomický rast, inflácia, nezamestnanosť a fiškálna a monetárna politika. Tieto faktory mi pomôžu popísať ekonomický vývoj v týchto krajinách v časoch socializmu, kedy boli centrálne regulované. Boli to tiež dôležití členovia Varšavského Paktu. Ako nasledujúcu vykreslím situáciu po páde Berlínskeho múru, po čom sa museli obidve krajiny pretransformovať na trhovú ekonomiku a štát už nebol jeho jediným aktérom. Samotná transformácia má veľkú váhu pre ďalší rozvoj týchto dvoch krajín.
|
|
|
Srovnání psychologického a budovatelského románu v literární tvorbě Václava Řezáče
ŠÍMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na interpretaci románového díla Václava Řezáče. Konkrétně se jedná o jeho psychologickou tvorbu (Černé světlo (1939), Svědek (1942), Rozhraní (1944)) a romány označované jako budovatelské (nedokončená trilogie Nástup (1951) a Bitva (1954)). Ač všechna tato díla vznikla postupně během patnácti let, dobová situace se mezi tím vyvíjela. Ocitáme se ve dvou odlišných státních zřízeních, ve dvou rozdílných dobových atmosférách, které citelně ovlivňovaly tehdejší umění. Základní výchozí metodou je proto nový historismus, který bude obohacen o přístupy hermeneutické.
|
|
|
Návrat starých značek jako fenomén ostalgie v České republice?
MAXA, Ondřej
Tato diplomová práce má za cíl popsat a vysvětlit proces návratu obchodních značek a produktů z dob socialismu v Československu. Práce bude rozdělena na dvě hlavní části, a to na teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se zabývá obecným seznámením s ostaligií jako takovou, včetně krátkého nastínění průběhu ostalgie v jiných zemích bývalého východního bloku. Dále je práce zaměřena na rozbor toho, co vede dnešní populaci ČR k těmto ostalgickým vzpomínkám a jakou konkrétní podobu na sebe ostalgie u nás bere. Na základě čeho se například vracejí Kofola, céčka, botas apod . Jak se to všechno dá vysvětlit, zda tento jev nemá souvislost s přáním lidí, aby se tyto časy a režim vrátily zpět? Zda se tedy jedná pouze o nostalgii, nebo jde opravdu o ostalgii? Praktická část bude obsahovat dotazník týkající se ostalgie, jak dnešní střední generace vzpomíná na mládí v socialismu, jak na ně působí návrat starých značek spotřebního zboží, nebo jaké jiné značky by si přáli ještě vidět. Zároveň to bude průzkum toho, jak jsou lidé spokojeni s dnešní politickou situací. Závěr práce je věnován rozboru dotazníkové části a z něj plynoucí výsledky.
|
|
|
Ostalgie v české společnosti
Sahánková, Barbora ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Tajovský, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá fenoménem "ostalgie" v současné společnosti ČR. Zanalyzuji postoj pamětníků k období šedesátých let 20. století v Československu a pokusím se objasnit, zda mají případné pocity nostalgie racionální základ (lepší životní úroveň, pracovně právní podmínky, sociální zabezpečení ap.) anebo se jedná o subjektivní vnímání minulosti ve spojitosti se stářím. V první části práce vysvětlím, jakými způsoby se pojem "ostalgie" u obyvatel bývalé NDR projevuje. Jednotlivé aspekty pak přenesu do české společnosti a budu je podrobněji analyzovat. Práce bude vycházet nevydaných pramenů, dále z monografií a odborných studií české, německé a anglické provenience, a to za využití metod oral history, sociálních dějin a dějin každodennosti.
|
|
|
Časopis Kritika. List Skupiny kulturních pracovníků.
HRUŠKOVÁ, Hana
Předkládaná diplomová práce se zabývá důkladnou analýzou všech ročníků literárního a kulturně politického časopisu Kritika, který vycházel v letech 1924 - 1928. Práce se okrajově zabývá českým kulturním a historickým kontextem, na který časopis reagoval. Dále je zde rozebrán samotný vznik časopisu Kritika, jeho struktura, významní přispěvatelé a hlavní témata, jimiž se časopis zabýval. Hlavním cílem je detailně analyzovat jednotlivé ročníky časopisu.
|
host ::
RSS.