|
|
Způsoby solení sýrů
Glanzová, Štěpánka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ohledně nasolování sýrů. V prvotní části této práce se zaměříme na obecné dělení sýrů, ve kterém je popsáno, jak rozeznávat různé druhy výroby sýrů a rozdíly mezi nimi. Zaměření proběhne i na celkovou výrobu sýrů, kde je popsáno, jakým způsobem můžeme výrobu ovlivnit, ale také, z jakých surovin sýr vyrábíme. Závěrečnou kapitolou je pak samotné solení sýrů, ve kterém je důkladně rozebrán vliv soli na sýr, a to i včetně přesné specifikace dle typu sýru, který vyrábíme. Cílem této práce je seznámit čtenáře s celkovou výrobou sýru, jaké má solení vliv na výsledný sýr a jaké vady může špatné nasolení způsobit.
|
|
|
Syrovátka ve výživě člověka
Dangová, Taťána
Tato bakalářská práce je zaměřena na současné využití a význam syrovátky a syrovátkových produktů ve výživě člověka. Syrovátka, v minulosti považována za bezcenný odpad sloužící převážně pro zkrmování zvířat, je v současné době ceněna pro své výborné nutriční vlastnosti, a to především pro její bohatou skladbu bílkovin, z nichž mnohé mají prokazatelný pozitivní efekt na lidský organismus. Úpravou a zpracováním syrovátky vzniká široké spektrum senzoricky kvalitních produktů, které nachází uplatnění nejen v potravinářském průmyslu. V práci je popsána dřívější problematika zpracování syrovátky, obecné informace týkající se jejího chemického složení, technologických operací se zaměřením na využití membránových procesů a nutričně-fyziologický význam jednotlivých syrovátkových složek, jenž je primárně soustředěn na bioaktivní peptidy vznikající hydrolýzou proteinů.
|
|
|
Řízení hmotnosti měkkých sýrů formovaných na manuální lince
Páral, Marek ; Zemanová, Jana (oponent) ; Tomečková, Šárka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řízením hmotnosti měkkých sýrů při formování na manuální lince. V teoretické části je popsáno rozdělení sýrů do skupin, základní charakteristika měkkých sýrů a jejich zástupci. Dále je zpracována celá technologie výroby měkkých sýrů a vysvětleny vlivy na tvorbu sýřeniny a faktory ovlivňující hmotnost sýrů při formování. Teoretická část je zakončena základy statistiky pro zpracování dat. V experimentální části diplomové práce byly vybrány základní měřící techniky (gravimetrické stanovení sušiny, měření pH, měření teploty a vážení) pro stanovení technologických parametrů (pH syrovátky, pH, sušina a teplota zrna, hmotnost sýrů atd.) k popisu kvality zrna. K nalezení optimálního nastavení formovacího stroje byla využita metoda Design of Experiments, podle níž byly navrženy a provedeny 3 dílčí testy. Výsledky byly ověřeny v reálně výrobě. K popisu kvality zrna byl vybrán parametr pH syrovátky. Byly nalezeny dva faktory mající významný vliv na hmotnost sýrů při formování, a to pozice operátorů při formování a množství syrovátky přitékající se zrnem do forem. Navržené úpravy při formování byly úspěšně vyzkoušeny ve výrobě a nebyl prokázán statistický rozdíl mezi hmotností jednotlivých sýrů formovaných podle nového nastavení formovacího stroje.
|
|
|
Optimalizace kultivace karotenogenních kvasinek na směsných odpadních substrátech
Holub, Jiří ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce je řešena problematika kultivací vybraných druhů karotenogenních kvasinek na odpadních produktech potravinářského průmyslu za pomoci laboratorního bioreaktoru. Buňky karotenogenních kvasinek produkují v průběhu kultivace velmi hodnotné metabolity nacházející se převážně v lipidické části buněk. Konkrétně jde o karotenoidy, ergosterol, koenzym Q a mastné kyseliny. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, teoretickou část, a praktickou část. V teoretické části jsou popsány jednotlivé druhy kvasinek, typy odpadních substrátů, zkoumané metabolity a metody jejich analýzy. V experimentální části je řešeno zpracování odpadních produktů potravinářského průmyslu, konkrétně živočišného tuku, syrovátky a kávové sedliny do podoby využitelných substrátů pro kultivaci kvasinek. Dále je řešena problematika kultivace se zaměřením na zisk sledovaných metabolitů a jejich analýza pomocí HPLC/PDA a GC/FID. Při práci byly využity kvasinkové rody Rhodotorula mucilaginosa (CCY 19-4-6), Rhodotorula kratochvilae (CCY 20-2-26), Rhodosporidium toruloides (CCY 062-002-001), Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6) a Cystofilobasidium macerans (CCY 10-1-2). Jako jeden z nejlepších kmenů byl vyhodnocen Sporidiobolus pararoseus (CCY 19-9-6), který dosahoval velmi vysokých produkcí karotenoidů, koenzymu Q a ergosterolu.
|
|
|
Enterální výživa na bázi syrovátky a její vliv na glykemickou variabilitu v intenzivní péči
Jirků, Jitka ; Křížová, Jarmila (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Lukáš (oponent)
Východisko: U většiny pacientů v intenzivní péči se setkáváme s hyperglykemií. Může se jednat o pacienty s již přítomným diabetem nebo o stresovou hyperglykemii jako reakci organismu na inzult. Naší snahou je nejen včasná korekce této hyperglykemie inzulinem, ale i prevence akcelerace hyperglykemie nad doporučenou hranici. Kromě inzulinu můžeme správnou volbou enterální výživy předcházet nejen hyperglykémii, ale i glykemické variabilitě, která se zdá být pro tyto pacienty mnohem větším rizikem než stabilní únosná hyperglykemie. Kromě diabeticky specifických formulí nám naši snahu o optimální glykemii může podpořit i enterální výživa na bázi syrovátky, díky svému inzulinotropnímu efektu a schopnosti stimulovat uvolnění inkretinů. Pro potvrzení těchto benefitů bude ještě třeba mnoho důkazů, ale již nyní se můžeme na syrovátku podívat nejen jako na zdroj kvalitní bílkoviny, ale také jako na výživu s potenciálem omezujícím glykemickou variabilitu. Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit vliv enterální výživy na bázi syrovátky Peptamen Intense na parametry spojené s hodnocením glykemie u pacientů v intenzivní péči. Posoudit, zdali existuje vztah mezi jednotlivými proměnnými a vyvodit závěry s možným použitím pro praxi. Metodika: Do této práce bylo vybráno třicetsedm pacientů podle jasně definovaných vstupních...
|
|
|
Využití antimikrobiálních produktů živočišného původu v kosmetice
Puškárová, Radka ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací a využitím syrovátky v její volné a enkapsulované formě a její aplikací do kosmetického průmyslu. Teoretická část se zaměřuje převážně na charakterizaci syrovátky, hlavně na její antimikrobiálních vlastnosti a dále na využití těchto vlastností k aplikaci do kosmetické chemie. Také zde byly popsány metody enkapsulace a charakterizace částic. V experimentální části byla syrovátka testována na antimikrobiální vlastnosti dvěma různými metodami, dále byla enkapsulována do třech typů částic: liposomů, alginátových a chitosanových části. U částic byla testována dlouhodobá koloidní stabilita v čase jeden a tři týdny v modelových podmínkách Na závěr byly připraveny krémy s přídavkem syrovátky. Krémy byly pomocí analytické centrifugace také testovány na sedimentační stabilitu.
|
|
|
Využití kyselé syrovátky pro výrobu nápojů
Šíša, Daniel ; Legarová, Veronika (vedoucí práce) ; Musilová, Šárka (oponent)
Syrovátka je vedlejší produkt výroby sýrů, tvarohů a kaseinu a jako excelentní zdroj bílkovin, vitaminů, minerálů a laktózy může být využita v široké škále průmyslové výroby. Pokud je brána jako odpadní surovina bez dalšího zpracování, má velmi negativní dopad na životní prostředí.
Hlavní složky syrovátky jsou voda (93 % celkového objemu), laktóza (70 až 72 % sušiny), syrovátkové bílkoviny (8 až 10 % sušiny) a minerální látky (12 až 15 % sušiny). Z minerálních látek jsou nejvíce zastoupeny hořčík, fosfor, vápník, draslík, sodík, zinek a jejich soli, přecházející do syrovátky z mléka. Z vitaminů jsou v největší míře zastoupeny vitaminy rozpustné ve vodě (B1, B2, B12, B6 a C) z čehož vitaminy B2, B12 a C jsou vázány k syrovátkovým bílkovinám. Nejvíce zastoupenými proteiny v syrovátce jsou beta laktoglobulin, alfa laktalbumin, GMP (glykomakropeptid), hovězí sérový albumin, imunoglobuliny, laktoferin a laktoperoxidáza. U každé z těchto bílkovin byly prokázány, nebo alespoň naznačeny, unikátní funkční, nutriční, nebo nutraceutické účinky.
Cílem diplomové práce bylo zpracování literární rešerše zaměřené na možnosti použití syrovátky z výroby sýrů a tvarohů jako suroviny pro výrobu různých typů nápojů a sledování vlivu přídavku různých ochucujících složek a syrovátkových bílkovin na senzorickou kvalitu nápojů připravených z čerstvé kyselé syrovátky.
Hypotézou této práce bylo, že ochucené syrovátkové nápoje připravované z kyselé syrovátky s přídavkem syrovátkových bílkovin vykazují vyšší senzorickou kvalitu než ochucené nápoje bez přídavku syrovátkových bílkovin a že syrovátkové nápoje s příchutí manga jsou konzumenty více přijatelné, jelikož dokážou lépe maskovat nežádoucí pachutě kyselé syrovátky než příchutě broskve, višně nebo černého rybízu.
U všech vzorků byl sledován vliv 8 rozdílných receptur a příchutí broskve, višně, manga a černého rybízu na výslednou senzorickou kvalitu a přijatelnost pro konzumenty. Bylo zjištěno, že nejlépe hodnocené nápoje byly příchutě višně a manga. Nápoje s přídavkem mangového džusu spolehlivě maskují přirozené pachutě syrovátky, což potvrzuje hypotézu o vhodnosti použití této příchuti. Naopak nejhůře byly hodnoceny nápoje s příchutí broskve. Nejlépe byly ovšem hodnoceny nápoje s příchutí višně, které dosahovaly celkově nejlepší senzorické kvality. V rámci všech variant receptur se ukázalo, že nápoje s přidaným WPC (Syrovátkový bílkovinný koncentrát (Whey protein concentrate)) dosahují lepšího celkového hodnocení než u obdobných variant bez přidání WPC. Statisticky průkazné výsledky tohoto poznatku byly ovšem pozorovány pouze v rámci mangové příchutě.
|
|
|
Vady sýrů
Tobolková, Klára
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat literární přehled týkající se problematiky technologických a mikrobiálních vad sýrů. Jsou zde popsány požadavky na mléko pro výrobu sýrů, mlékárenské ošetření a dále rozdělení jednotlivých vad při výrobě. Vady sýrů lze rozdělit na vnější a vnitřní. Projevují se změnou chuti, vůně, barvy, ale i změnou tvaru, povrchu, struktury a konzistence. Mikrobiologické vady způsobují kvasinky, plísně a bakterie. Nejčastěji vady sýrů vznikají při nevhodné jakosti zpracovávaného mléka, nedodržení technologického postupu, při nevhodném skladování a distribuci hotového produktu.
|
|
|
Porovnání mikrobiální metabolické produkce na odpadní a sušené syrovátce
Elefantová, Petra ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává mikrobiální produkci na odpadní a sušené syrovátce. Syrovátka se získává jako vedlejší produkt při výrobě sýrů. Laktóza (nejlépe ze syrovátky) se pomocí bakterií mléčného kvašení (např. Lactobacillus) při vhodných teplotních podmínkách přemění na kyselinu mléčnou. Ve vzorcích byl stanoven pomocí metody HPLC obsah kyseliny mléčné. Byl sledován vliv teploty, vliv koncentrace solí a vliv množství kvasničného extraktu na celkovou produkci tohoto metabolitu. Jako bakterie mléčného kvašení byly použity bakterie rodu Lactobacillus. Bylo zjištěno, že při této fermentaci je nejoptimálnější teplota 35 °C. Při této teplotě dochází k největší produkci kyseliny mléčné. Nejvyšší koncentrace kyseliny mléčné byla získána při použití 20 g kvasničného extraktu pro sušenou syrovátku a pro odpadní bylo použito 24 g kvasničného extraktu. Při sledování vlivu koncentrace solí na produkci kyseliny mléčné, bylo zjištěno, že použitím pouze MnSO4·H2O se získá nejvíce tohoto metabolitu.
|
|
|
Vybrané bioinženýrské charakteristiky bakterií mléčného kvašení
Šťásková, Lucie ; Vítová, Eva (oponent) ; Babák, Libor (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá růstem biomasy a produkcí vybraného metabolitu-kyseliny mléčné termofilní bakterií Bacillus coagulans. Výsledný vybraný metabolit byl stanoven pomocí metody HPLC. Kultivace tohoto rodu byly provedeny na syntetických médiích, kde byl studován vliv použitého sacharidu jako zdroje uhlíku. Laktosa byla vhodnější pro růst biomasy a glukosa pro produkci kyseliny mléčné. U přírodních syrovátkových médií byl studován vliv různých podmínek. Nejvyšší výtěžky biomasy a kyseliny mléčné byly pozorovány na doživeném syrovátkovém médiu. Poslední část se zabývá srovnáním produkce biomasy a metabolitů v závislosti na objemu média. Byly srovnávány vybrané bioinženýrské charakteristiky u všech provedených kultivací.
|
host ::
RSS.