|
|
Funkce slovesných paradigmat "hablara" a "hablase" v současné španělštině
Rýdlová, Lenka ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Krinková, Zuzana (oponent)
Tato práce je věnována problematice slovesných paradigmat hablara a hablase v současné španělštině. Ukázali jsme, že použití paradigmatu hablara je z historických důvodů mnohem širší než užití paradigmatu hablase, které je možné použít jen ve funkci subjunktivu. Tvar hablara (a nikoliv hablase) lze v souladu s platnou jazykovou normou použít i ve významu předminulého času indikativu (přestože se toto použití obecně nedoporučuje), dále pak namísto kondicionálu u modálních sloves querer, deber a poder a zároveň i v apodozi podmínkových souvětí nereálných v přítomnosti. Tato dvě paradigmata se tedy dají mezi sebou libovolně zaměňovat jen v případě, že plní subjunktivní funkci. Na základě vlastní frekvenční analýzy dvaceti nejpoužívanějších španělských sloves v jazykovém korpusu CREA bylo prokázáno, že četnost výskytu tvaru hablase je ve Španělsku průměrně 18% a v Latinské Americe průměrně pouze 10%. Tvrzení některých jazykovědců, že frekvence formy na -se je obecně mírně vyšší v záporných větách naše analýza daného korpusového materiálu nepotvrdila, nicméně analýza paralelního korpusu InterCorp naznačila, že frekvence paradigmatu hablase roste (o 7%) v podmínkových souvětích nereálných po spojce ‚si'.
|
|
|
Konjunktiv v italštině a jeho české ekvivalenty v paralelním korpusu InterCorp
Kordošová, Karolína ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit problematiku italského konjunktivu a jeho vhodného překladu do českého jazyka. Nejprve se budeme zabývat obecnou definicí tohoto slovesného způsobu jako takového, později přejdeme ke srovnání s jeho podobou a funkcí v italském jazyce. Hlavní náplní práce pak bude konfrontace vybraných italských sloves v tvarech konjunktivu s jejich českými ekvivalenty. Jejich vyjádření jsou však mnohdy nejednoznačná z důvodu neexistence tohoto slovesného způsobu v českém jazyce. Proto nám k samotnému zpracování této části poslouží paralelní korpus InterCorp, jehož užitečnou funkci a široké využití také krátce představíme. V závěru práce zrekapitulujeme doposud zjištěné poznatky a pokusíme se komplexně shrnout dané téma.
|
|
|
Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině)
Kratochvílová, Dana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
v českém jazyce Volba modu ve španělských konstrukcích s modálním významem potenciálním (s přihlédnutím k situaci v češtině a italštině) Klíčová slova: modus, subjunktiv, potenciálnost, korpus, španělština, italština, čeština Ve své práci studuji volbu modu ve španělských konstrukcích, které vyjadřují MV potenciální. Za pomoci sekundární literatury i jazykových korpusů zkoumám systémové možnosti alternace mezi subjunktivem a indikativem, sémantické rozdíly z této alternace vyplývající i četnost výskytu jednotlivých modů. Provádím také srovnání se situací v češtině a italštině, které má pomoci lépe proniknout do dané problematiky. Výsledky mého zkoumání mne přivedly k závěru, že pro skutečné pochopení vztahu mezi mírou potenciálnosti obsažené ve výpovědi a modem v ní uplatněným je třeba zkoumat jednotlivé výrazy potenciálnosti samostatně, neboť modus se po nich neuplatňuje stejně, a to ani tehdy, jedná-li se o výrazy synonymní. Naproti tomu v italštině je užití konjunktivu po tomto typu výrazů více formalizováno. Čeština nám systémový nástroj, který by byl schopen nahradit španělský subjunktiv ve všech kontextech, nenabízí. Je však možný jeho překlad prostřednictvím budoucího času či podmiňovacího způsobu.
|
|
|
Konjunktiv v rumunštině ve srovnání s jinými románskými jazyky
Frías Valtrová, Nataša ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Konjunktiv je v románských jazycích nejkomplexnější slovesný způsob. Má širokou škálu využití. V této práci porovnáváme použití a kvalitu tohoto slovesného způsobu v hlavních románských jazycích a několika vedlejších (galicijštině, katalánštině a sardštině). Je zajímavé, že ne všechny jazyky vykazují stejný počet slovesných časů a že dokonce původ některých z těchto časů má základ v různých latinských zdrojích. Rumunština je hlavním předmětem naší studie, a je výchozím bodem celé práce. Naše práce ukazuje, že i přes výrazné rozdíly se rumunština řídí stejnými vzory, jako zbytek románské jazykové rodiny. I přesto specifická zvláštnost rumunské syntaxe, kterou je chybějící infinitiv v obsahových větách, ostře kontrastuje s nadměrně rozvinutým portugalským časovaným infinitivem. Po analýze kvality a využití konjunktivu je práce zakončena vybranými větami z šesti jazyků uvedených výše a umožňuje formulaci závěrů týkajících se povahy a výskytu konjunktivu.
|
|
|
Konjunktiv vs. indikativ ve vedlejších větách
Jungwirthová, Klára ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Konjunktiv, indikativ, vedlejší věty Úkolem této bakalářské práce je v úvodu podat stručný přehled užití konjunktivu ve vedlejších větách. Klasifikaci dělit na případy, kdy: a) konjunktiv je povinný, b) konjunktiv je vůči indikativu stylistickou volbou, c) konjunktiv a indikativ odlišují význam. V hlavní části se soustředit zejména na ty formy (po některých neosobních výrazech, slovesech, spojkách, v souslednosti časové, v nepřímých otázkách aj.), kde lze pozorovat kolísání úzu. V exemplifikaci se opřít hlavně o korpusy psané italštiny on-line. Dílčí zjištění doprovodit analytickým komentářem. Závěrem výsledky utřídit a zhodnotit.
|
|
| |
|
|
Alterace indikativu/subjuntivu po výrazu después de que
DOUBKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce vypracovaná na základě statistické analýzy zkoumá preference v používání indikativu a subjuntivu po časové spojce después de que, která vykazuje značnou variabilitu v používání těchto slovesných způsobů v současné španělštině. Po teoretické části zpracované na základě odborné literatury následuje analýza vybraného vzorku textů realizována pomocí korpusu CREA Španělské královské akademie.
|
|
| |
|
|
Používání subjuntivu/indikativu po operátorech pravděpodobnostní modality (quizás v neiniciální pozici) v evropské španělštině.
HAVLÍKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce je založena na statistickém výzkumu, který ověřuje užití indikativu a subjunktivu po operátoru pravděpodobnostní modality quizás v neiniciální pozici v evropské španělštině. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Prvním oddílem je teoretická část, která je zaměřena na vysvětlení problematiky slovesných časů a způsobů, na pojetí modality a funkci operátoru. Druhý oddíl představuje praktická část spočívající ve statistické analýze pomocí korpusu CREA Španělské královské akademie, který posloužil jako výchozí jazykový materiál. Cílem bádání je zachytit skutečný stav užití indikativu a subjunktivu po operátoru quizás. Zkoumaná data jsou rozdělena do pěti žánrů v časovém rozmezí 1990 - 2004. Zjištěné údaje jsou zpracovány do tabulek a grafů, které poskytují nástin o četnosti užití obou slovesných způsobů.
|
|
| |
host ::
RSS.