|
|
Prostorový vývoj zástavby půd V zázemí Prahy od pol. 19. stol do současnosti.
Stachura, Jan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Zástavba představuje dynamicky se vyvíjející složku v příměstských oblastech. V rámci ČR představuje pražské zázemí nejexponovanější území šíření zástavby do volné krajiny. Kvalita půd pražského zázemí je vysoká, a proto představuje jejich úbytek zástavbou problém z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Jako zájmové území práce byl vymezen podle variability fyzickogeografických podmínek, vzdálenosti od centra Prahy a dálniční sítě, soubor 22 katastrů. Vývoj zástavby byl sledován na základě dat Stabilního katastru, III. vojenského mapování, leteckých snímků z 50. let a současných ortofot. Výsledný soubor byl hodnocen na základě charakteristik rozlohy zástavby, její struktury, bonity zastavěných půd a diverzity půd. Problémem určení diverzity se zabývá rešeršní část a jedním z metodických výstupů je hierarchický dendrogram půd se zahrnutím taxonomické odlišnosti. Hlavní trendy ve vývoji zástavby v souboru byly hodnoceny pomocí výstupů vícerozměrných metod: klasického škálování a hierarchického shlukování. Výsledky potvrdily předpoklad, že v některých katastrech je zastavována kvalitnější půda a proces šíření zástavby se projevil u některých katastrů postupným snížením diverzity půd. V zázemí Prahy ale nelze na základě dosažených výsledků jasně vymezit oblasti, kde by byla plošná zástavba půd...
|
|
|
Exploitation and protection of natural resources in terms of law
Mazancová Dupláková, Daniela ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent) ; Müllerová, Hana (oponent)
Dizertačná práca je zameraná právnu úpravu využívania a ochrany prírodných zdrojov. V rámci každej kapitoly sa zaoberá porovnaním českej a slovenskej právnej úpravy využívania a ochrany prírodných zdrojov. Je rozdelená na päť základných kapitol. Prvá kapitola je venovaná všeobecnému úvodu ohľadom postavenia prírodných zdrojov v spoločnosti. Nasledujúca kapitola je zameraná na právnu úpravu využívania a ochrany prírodných zdrojov vrátane medzinárodného, európskeho a národného práva. Tretia kapitola sa zaoberá neobnoviteľnými prírodnými zdrojmi, pričom dôraz je kladený na využívanie a ochranu nerastného bohatstva. Časť tejto kapitoly bude taktiež zameraná na využívanie a ochranu pôdy a vôd. Na obnoviteľné prírodné zdroje je zameraná štvrtá kapitola, ktorá konkrétne pojednáva o využívaní a ochrane rastlinstva, lesov, živočíšstva a obnoviteľných zdrojoch energie. Záverečná časť je venovaná krátkemu exkurzu do oblasti prírodných zdrojov vo Francúzsku. Využívanie a ochrana prírodných zdrojov má vplyv aj za hranicami jednotlivých štátov, a preto je nevyhnutné ich chrániť aj prostredníctvom medzinárodného práva, resp. práva európskeho. Základný rámec využívania a ochrany prírodných zdrojov je určený ústavným poriadkom, ktorý stanovuje základné práva a povinnosti celkovo súvisiace s ochranou životného prostredia.
|
|
|
Dopady komerční suburbánní výstavby v zázemí Prahy na půdní pokryv a predikce budoucího vývoje
Havel, Petr ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Fenomén suburbanizace nelze již v současné době vnímat pouze jako estetický a socioekonomický problém. Tento proces přesunu obyvatel a aktivit z jádrového města do jeho zázemí má prokazatelné negativní dopady i v oblasti životního prostředí. Charakter suburbánní zástavby je velmi často prostorově a tudíž i energeticky náročný, dochází k fragmentaci krajiny a zániku přirozených stanovišť původních druhů. Zhutňování půd a jejich pokrytí nepropustnými povrchy výrazně ovlivňuje tepelný a vláhový režim půdy, infiltraci a odtokový režim. Úplnou ztrátou ekosystémových a produkčních funkcí jsou v zázemí města zpravidla ohroženy velmi kvalitní půdy, které jsou vyjímány ze zemědělského půdního fondu za účelem suburbánní výstavby "na zelené louce". V okolí Prahy jsou takto nevratně degradovány půdy, které jsou pro své produkční vlastnosti proti zastavování chráněny zákonem. Logistický regresní model použitý v této práci prokázal, že komerční suburbanizace se zde koncentruje zejména v oblastech s dobrou dopravní dostupností a rovinným reliéfem. Znalost faktorů prostředí, které podmiňují komerční suburbánní výstavbu lze do budoucna využít pro zefektivnění územního plánování a předejít dalším záborům zemědělsky produktivních půd, které jsou v současné době zastavovány. Česká republika tak přichází o své přírodní...
|
|
|
Vliv sub/urbanizace na přírodní prostředí a analýza záboru půd podél dálnice D5
Keprta, Antonín ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Sub/urbanizace je jedním ze zásadních faktorů ovlivňující přírodní prostředí. Přesun obyvatel a ekonomických aktivit na předměstí není idylickým procesem, ale často s sebou přináší mnoho obtíží. Dopady na přírodní prostředí jsou mnohdy enormní. Zhoršená kvalita ovzduší a kvalita vody, velký zábor a degradace půd, ovlivnění krajinného rázu apod. jsou jen některé z dopadů urban sprawlu. Mezi další patří homogenizace bioty, fragmentace krajiny, zavlečení nepůvodních druhů, nebo světelné a hlukové znečištění. Tlak je vytvářen na zemědělskou půdu, která je degradována rozsáhlým záborem a zastavěním nepropustnými povrchy. Studie hodnotí zábor půdy podél dálnice D5 areály komerční sub/urbanizace. Dopravní tahy díky výborné dostupnosti jsou místa s největší koncentrací komerčních areálů v současnosti. Studie prokázala, že většina nových budov je stavěna na těch nejúrodnějších půdách, a proto je kladena otázka, jestli je ochrana půd v České republice dostačující. Nepropracované, často i chybějící a nedomyšlené územní plány často situaci ještě zhoršují. Klíčová slova: sub/urbanizace, urban sprawl, znečištění, zábor půd, ochrana půd
|
|
| |
|
|
Zábor volné půdy a její cena od roku 1989
MELMEROVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá záborem volné (tj. zemědělské a speciálně orné) půdy v České republice a jeho vývojem od roku 1989, přeměnou orné půdy na zastavěné plochy, ochranou zemědělské půdy ze strany státu a správních orgánů a efektivností této ochrany. Práce též popisuje postup při odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) a způsob výpočtu odvodů za odnětí půdy ze ZPF dle právních předpisů, a vyhodnocuje vliv legislativních podmínek a výše odvodů na množství půdy odnímané ze ZPF. Jsou formulovány dvě hypotézy: 1. Zástavba je uskutečňována především na úkor orné půdy - analýza dat katastru nemovitostí tuto hypotézu potvrdila. 2. Zvýšení odvodů za odnětí půdy ze ZPF v roce 2011 způsobilo snížení množství půdy odnímané ze ZPF - analýza dat katastru nemovitostí tuto hypotézu nepotvrdila.
|
|
|
Studie hodnotící limity cizorodých látek pro půdy v normativních předpisech České republiky a vybraných evropských zemích pro účely aktualizace legislativy v ochraně půdy se zvláštním zřetelem na organické cizorodé látky
Sáňka, Milan
Cílem díla je vytvoření návrhu na doplnění normativních předpisů v oblasti limitních hodnot rizikových látek v půdě, se zvláštním zřetelem na organické cizorodé látky. K tomuto účelu studie hodnotí dosavadní legislativní předpisy, zejména s ohledem na poslední vývoj problematiky v evropských zemích. Jako podklad pro hodnocení přepisů jsou poskytnuty statisticky zpracované výsledky monitorizačních programů a screeningových šetření půd. Centrem zájmu studie je druhá úroveň limitních hodnot, tzv. indikační limity. Indikační hodnoty znamenají nejnižší úrovně obsahů látek v půdě, při kterých může nastat zdravotní riziko. Zpráva v návrhu indikačních limitů zohledňuje tyto potenciální cesty přestupu z půdy do organismu člověka: dermální, orální, dietární. Při překročení indikačních hodnot je žádoucí stanovit aktuální parametry expozičních scénářů a stanovit konkrétní úroveň rizika. Hlavním závěrem studie je návrh indikačních limitních hodnot obsahů těchto organických polutantů v půdě: Benzo(a)pyren, suma PAU, suma PCB, DDT a metabolity, HCH (α, β, γ), HCB, PCDD/F, Benzen, Ethylbenzen, Toluen, Xylen, uhlovodíky C10-C40.
|
|
|
Soukromoprávní nástroje při řešení škod způsobených lokálními povodněmi
Buřinská, Markéta ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Tato práce pojednává o náhradách škod na životním prostředí, zda mohou být v současném systému účinným nástrojem pro snižování škod způsobených bleskovými lokálními povodněmi. Práce popisuje legislativu v oblasti zemědělského půdního fondu, povodní a náhrad škod. Popisuje přístup k řešení kompenzací škod na životním prostředí v systému common law, ve světě a v České republice. Na závěr je uveden modelový příklad sporu o náhradu škod způsobených v důsledku bleskových lokálních povodní a jsou diskutovány výsledky řízených rozhovorů a korespondence s odborníky z právní oblasti.
|
|
|
Motivace k ochraně půdy před erozí
Pysková, Renata ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Slavíková, Lenka (oponent)
Cílem práce je analýza jednotlivých aspektů, které ovlivňují uživatele půdy v jejich jednání, činnosti a přístupu k ochraně půdy před erozí. Práce poukáže na motivační či demotivační faktory působící na aktéry s ohledem na zákonitosti a význam vztahu vlastníka k přírodnímu zdroji. Pokládá si otázku, zda uživatelé jsou nebo naopak nejsou a proč motivováni k ochraně půdy. K těmto zjištěním je využita institucionální analýza Elinor Ostrom známá jako Institutional Analysis and Development Framework (IAD). Jednotlivé kroky zvolené metody rovněž pomohou zodpovědět dílčí otázky, nezbytné k vyhodnocení efektivnosti celkového politického systému spjatého s ochranou půdy před zrychlenou erozí, která zasahuje do mnoha odvětví národního hospodářství.
|
|
|
Zhodnocení KPÚ v Jihočeském kraji z hlediska ochrany půdy.
KOULOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá ochranou půdy před účinky vodní eroze. Na většině území, kde byly dosud provedeny pozemkové úpravy, byla zjištěna jen mírná erozní ohroženost a navržená protierozní opatření v těchto oblastech byla tedy minimální. Většinou se jedná o vyloučení kukuřice z osevních postupů, zatravnění, nebo návrh cesty tak, aby přerušovala svah. Pro příklad takové pozemkové úpravy je uvedena a zhodnocena KPÚ (komplexní pozemková úprava) Vitín. Pro podrobnější řešení byla vybrána pozemková úprava Horní Stropnice, kde byla po výpočtu erozního smyvu zjištěna vyšší erozní ohroženost. Území bylo rozděleno do bloků, ve kterých byl dle Wischmeier-Smithovy rovnice vypočítán erozní smyv pro různé hodnoty faktoru R. Poté byl vypočítán erozní smyv po realizaci navržených opatření. Jednotlivá opatření byla zhodnocena a bylo zjištěno jejich skutečné provedení v terénu. Výsledky ukazují problém určení správné hodnoty faktoru R a skutečnost, že navržená opatření většinou zůstávají nezrealizována.
|
host ::
RSS.