|
|
Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů
Koktová, Alena ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Cílem bakalářské práce s názvem Svobodný přístup k informacím z pohledu novinářů je zjistit, jak je v českých médiích využíván institutu svobodného přístupu k informacím. Práce je založena jednak na rozboru jednotlivých článků uveřejněných na českých zpravodajských portálech a v tisku a dále na rozhovorech s předními českými novináři, kteří poskytli pro účely této práce své praktické zkušenosti se získáváním informací z praxe. Díky tomu se podařilo zmapovat, v jakých případech a s jakým úspěchem novináři postupují dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ačkoliv tento zákon stanoví pouze minimum výjimek, kdy povinné subjekty informace neposkytnou, skutečná praxe tomuto stavu neodpovídá. Novináři se často potýkají s nejrůznějšími výmluvami, proč není možné dané informace poskytnout. Mezi nejčastější důvody odepření informací pak patří ochrana osobních údajů, obchodního tajemství a podmínění poskytnutí informací uhrazením nákladů mimořádně rozsáhlého vyhledávání. Tomu pak odpovídá struktura práce, kdy první dvě kapitoly obsahují úvod do problematiky práva na informace a svobodného přístupu k informacím a další tři kapitoly jsou věnovány zmíněným důvodům odmítnutí novinářských žádostí o informace. Každá kapitola obsahuje popis případu na základě novinových článků a posouzení věci s ohledem na...
|
|
|
Srovnání amerického a mexického pojetí svobody projevu
Drhlíková, Eva ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Svoboda projevu je základním lidským právem, které není důležité pouze pro intelektuální integritu jedince, ale i pro zdravý vývoj celé společnosti. Práce představuje jak obecné argumenty pro svobodu projevu, tak právní ukotvení této svobody ve dvou odlišných právních kulturách. Ve Spojených státech amerických je právo na svobodu projevu zakotveno v prvním dodatku Ústavy, který doplňuje bohatá judikatura Nejvyššího soudu USA. V Mexiku je toto právo upraveno v čl. 6 Ústavy. Práce ukazuje, jak obě země dospěly k současné právní úpravě na základě zkoumání právního vývoje a kulturních hodnot. Hodnoty ve zkoumaných společnostech jsou představeny na základě Hofstedovo kulturních dimenzích. Jádrem práce je komparace právních limitů, která je vytvořena především na základě soudní praxe nejvyšších soudů obou zemí. Je kladen důraz na čtyři hlavní limity, které nejvíce souvisí se svobodou slova: (i) provokativní projev včetně projevu nenávistného, (ii) symbolický projev, (iii) obscenita a (iv) difamace. Kromě právních limitů práce interpretuje i nejvýznamnější faktické limity v obou zemích. Závěrem se autorka zamýšlí nad vztahem svobody projevu a otevřeností společnosti a jejich vzájemné závislosti.
|
|
|
Ochrana práv ve veřejné správě
Plisková, Hana ; Sládeček, Vladimír (vedoucí práce) ; Průcha, Petr (oponent) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Abstrakt Veřejná správa je při výkonu své činnosti vázána platnými právními normami. Dojde-li k porušení práv, plynoucích jednotlivci z právního řádu České republiky, je každému zaručen stanovený postup a tomu odpovídající příslušné právní mechanismy vedoucí k nápravě namítané činnosti, případně nečinnosti, orgánů veřejné správy. Nadto je za splnění podmínek stanovených Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod jednotlivci umožněno požádat Evropský soud pro lidská práva o přezkoumání napadeného aktu, na který je v rámci vnitrostátního práva nahlíženo jako na akt konečný. Předmět zkoumání této disertační práce je zaměřen zejména na analýzu konkrétních právních prostředků ochrany práv ve veřejné správě a jejich vzájemný vztah v rovině právní úpravy de lege lata. Neopominutelnou součástí práce je i zhodnocení vlivu soudní judikatury nebo nauky, včetně uvedení vlastních poznatků z praxe, zejména pokud jde o oblast správního řízení. V práci se zaměřuji na problematiku ochrany veřejných subjektivních práv. Z tohoto důvodu je právním prostředkům, jež mají za cíl poskytnout ochranu práva v objektivním smyslu (tj. například kontrola veřejné správy či správní dozor), věnován prostor pouze v minimálním rozsahu. Nicméně práce se zabývá i aspekty některých dozorčích prostředků, byť se jedná o...
|
|
|
Informace o životním prostředí
Švecová, Klára ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Jakkoli můžeme právo na informace o životním prostředí dnes chápat jako cosi automatického a v demokratické společnosti zcela přirozeného, je třeba si uvědomit, že v minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Ruku v ruce s principem uzavřenosti státní správy neměla veřejnost prakticky žádnou možnost získat informace týkající se nejenom stavu životního prostředí, ale ani informace obecné týkající se prakticky čehokoli. Ostatně není se čemu divit, vždyť před rokem 1989 nebylo jak obecné právo na informace tak právo na informace o životním prostředí nijak zákonně natož ústavně upraveno. Nicméně demokratické změny odehrávající se po sametové revoluci s sebou přinesly i změny v oblasti práva na informace a toto právo bylo jak ve své obecné rovině - práva na informace, tak ve své speciální rovině - práva na informace o životním prostředí, zařazeno do právního předpisu nejvyšší právní síly, do Listiny základních práv a svobod, která se stala Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. součástí ústavního pořádku České republiky. Na základě ústavního zakotvení pak bylo právo na informace o životním prostředí upraveno také v rovině zákonné (zákon č. 123/1998 Sb.), díky které dnes může veřejnost toto své právo s většími či menšími obtížemi nerušeně vykonávat. I přes argumenty uvedené v diplomové práci...
|
|
|
Obstrukce spojené s právem na informace
Tuláček, Michal ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou obstrukce spojené s realizací práva na informace, a to jak povinných subjektů, tak žadatelů o informace. Právo na informace je politickým právem zakotveným jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních smlouvách upravujících lidská práva. Jeho vymezení je poměrně široké, ale není bezbřehé, protože vedle něj plynou z ústavního pořádku další práva, svobody či legitimní zájmy státu, se kterými může být právo na informace v konfliktu. Zejména jde o právo na ochranu soukromí nebo o zájem státu ochraňovat utajované informace, jejichž vyzrazení by mohlo ohrozit bezpečnost státu. Právo na informace však může kolidovat i s dalšími právy, svobodami nebo zájmy, a proto jej lze legitimně omezit a požadované informace neposkytnout. Takové omezení ale musí být zakotveno v zákoně, musí být proporcionální a musí být v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V praxi je ale právo na informace omezováno i z důvodů, které zákon nepředvídá. Právo na informace je však vadně realizováno i v případě některých žadatelů o informace, kteří ho namísto uplatňování svého politického práva, spíše využívají k vyvolání konfliktu s povinným subjektem. V práci je nejprve vyložen obsah práva na...
|
|
|
Právo na informace jako základní lidské právo
Kolman, Jiří
Při analýze otázky práva na informace u institucí EU je potřeba si vyjasnit fundamentální teoreticko-právní otázku, jestli lze toto právo považovat za základní lidské právo uplatnitelné mj. i v právu mezinárodním. V současnosti EU lavíruje mezi supranacionálním přístupem a pohledem intergovernmentálním, který se projevuje aplikací pravidel světa diplomacie (tj. mezinárodního práva). Existuje v případě unijních institucí prostor pro plnohodnotný přístup k informacím, tak jak jsme zvyklí z většiny členských zemí?
|
|
|
Právo na internet
Lexová, Alžběta ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kobelková, Lucie (oponent)
Internet je jedním z fenoménů naší doby. Svým dosahem a rychlostí předčí jakékoli jiné médium na světě a navíc na rozdíl od ostatních médií aktivně zapojuje do tvorby zpráv samotné uživatele. Základní atributy Internetu z něj činí sílu, která stojí nad národními státy -- přesahuje národní hranice a nemá žádného přímého majitele -- a zároveň sílu, která je prakticky téměř neregulovatelná. Regulace Internetu zatím probíhá na národní úrovni, objevují se však pokusy se Internetu věnovat i na mezinárodní úrovni. OSN, především pak Rada pro lidská práva, se zabývá novým lidským právem -- právem na Internet. Tato práce mapuje snahu mezinárodního společenství o formulování práva na Internet jako lidského práva. Právo na Internet lze pojmout dvěma směry -- jako právo na přístup k obsahu publikovanému na Internetu a jako právo na technologii Internetu. Obě tyto dimenze tato práce sleduje a mapuje postoj mezinárodního společenství k jejich zapracování do katalogu lidských práv.
|
|
| |
|
|
Ochrana soukromí versus právo na informace
Škopec, Antonín ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Tato práce se zabývá střety mezi dvěma základními lidskými právy- právem na soukromí a právem na informace. V těchto případech je totiž nutné jedno z těchto práv omezit, aby druhé právo mohlo být naplněno. Rozhodnout, které právo má být omezeno a které má naopak dostat přednost je však velmi problematické. Tato práce se tedy zaobírá otázkou, zda lze najít nějaký obecný princip či postup, jak k těmto kauzám přistupovat a podle jakých kritérií je řešit.
|
|
|
Pokus o řešení dilemat v oblasti informační etiky
Suntychová, Jana ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Jiří (oponent)
Tato práce je zaměřena na dilemata informační etiky a nastínění jejich řešení. První část popisuje situace týkající se otázky, zda je třeba nových etických teorií či zda teorie obecné etiky jsou postačující. Na to navazuje i obsah zbytku práce, kde se autorka snaží na dilematech z oblasti informační etiky ukázat, zda jsou řešitelná prostřednictvím vybraných obecných etických teorií. Práce se zaměřuje na dvě oblasti etických problémů, a to na právo na informace a právo na ochranu soukromí. Vybrané teorie zahrnují teleologii, deontologii a etiku odpovědnosti. Po popisu těchto teorií následuje jejich aplikace na vybrané kauzy, kde jsou popsány nejen etické závěry, ale také právní úpravy a další informace, které jsou k případům relevantní.
|
host ::
RSS.