|
|
Církevní správa na Turnovsku v pozdním středověku
Časárová, Veronika ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
ČASÁROVÁ V., Církevní správa na Turnovsku v pozdním středověku, diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014, 93 s., 4 příl. Tématem diplomové práce je zachycení vývoje a stavu církevní správy na území Turnovského děkanátu v pozdním středověku se zaměřením na dobu po roce 1419 do konce 15. století. Obsahově navazuji na svou bakalářskou práci, jejíž výsledky zde byly využity a tvoří výchozí bod pro další zkoumání. Soustřeďuji se na strukturu patronátních práv, tedy na stav pozemkové držby na jednotlivých farnostech, a rovněž komparaci Turnovského děkanátu s některými dalšími děkanáty. Klíčová slova: Turnov, církevní správa, pozdní středověk
|
|
|
Prokop z Rabštejna - český diplomat pozdního středověku
Kozler, David ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá životními osudy a kariérou českého pozdně středověkého diplomata Prokopa z Rabštejna (kolem 1410 - asi 1470), staršího bratra známého humanisty Jana z Rabštejna. Těžištěm práce je především sledování Prokopovy činnosti v poděbradské éře, kdy postupně působil ve službách římského císaře Fridricha III., českého a uherského krále Ladislava Pohrobka a voleného českého krále Jiřího z Poděbrad, přiměřená pozornost je však věnována i Prokopovu původu či jeho činnosti v kanceláři římskoněmeckých panovníků Zikmunda Lucemburského a Albrechta II. Habsburského. Působení Prokopa z Rabštejna přitom je náležitě zasazeno do širšího kontextu středoevropských dějin v pozdním středověku a opomenuty nezůstaly ani aspekty kulturní (recepce humanismu v českém prostředí poděbradské doby). Práce využívá autentických dobových pramenů jak diplomatického původu (zvláště Prokopovy korespondence), tak narativních a rovněž kriticky reflektuje starší literaturu věnující se danému tématu či se jej alespoň dotýkající.
|
|
|
Vimperk v pozdním středověku. Pramenná sonda k dějinám poddanského města
Modlitbová, Veronika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je věnována poddanskému městu Vimperku v pozdním středověku a zachycení jeho politické, hospodářské a sociální situace ve světle dochovaných pramenů. Důraz je při tom kladen především na 2. polovinu 15. století a první tři dekády 16. století. Z této doby pochází hlavní pramen, o který se práce opírá - vimperská pamětní kniha (1479- 1670). Pozornost je kromě toho věnována i vimperské vrchnosti, jejíž činy a postoje měly nezřídka dopad i na město. Po celé 15. století držel Vimperk rod Kaplířů ze Sulevic, kterému je proto věnován největší prostor. Vimperk byl také koncovým městem jedné z větví Zlaté stezky, z čehož profitovalo jak město, tak především jeho vrchnost. V závěru práce je proto stručně pojednána problematika Zlaté stezky a dalších obchodních cest ve vztahu k Vimperku a jeho vrchnosti. Klíčová slova: Vimperk - poddanské město - pozdní středověk - městská kniha - privilegia - Kaplířové ze Sulevic - Malovcové z Chýnova
|
|
|
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
|
|
|
Počátky rodu erbu půlměsíce. Rytíři z Vřesovic v pozdním středověku
Boukal, Jan ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je nástin dějin rodu rytířů (pozdějších pánů) z Vřesovic v pozdním středověku. Práce se zabývá převážně politickou a ekonomickou úlohou příslušníků tohoto rodu v pozdně středověkých Čechách, přičemž zvláštní pozornost je věnována husitskému hejtmanu Jakoubkovi z Vřesovic, kterému rod vděčil za svůj vzestup. Dále si práce klade otázku, co se dělo s rodem Vřesovců od Jakoubkovy smrti až do sklonku středověku, neboť v průběhu 16. století patřili Vřesovci k nejmocnějším šlechtickým rodům v Čechách. Osobnosti rodu Vřesovců doby poděbradské a jagellonské nebyly historiky dosud příliš reflektovány. Osudy jednotlivých členů rodu jsou zhodnoceny a zasazeny do dobového kontextu. Dále se práce zabývá majetkovými poměry rytířů z Vřesovic a projevy šlechtické reprezentace. Jako celek je práce sondou do politického, hospodářského a kulturně-sociálního života v pozdně středověkých severozápadních Čechách. Klíčová slova: Jakoubek z Vřesovic, nižší šlechta, severozápadní Čechy, pozdní středověk, 15. - 16. století, hrady, heraldika
|
|
|
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách
Mráčková, Veronika ; Hlávková, Lenka (vedoucí práce) ; Vlhová-Wörner, Hana (oponent) ; Gancarczyk, Pawel Tomasz (oponent)
Hymnus a jeho tradice v pozdně středověkých Čechách Veronika Mráčková, ÚHV FFUK Předložená práce si klade za cíl zmapovat dosud neprobádanou oblast jednohlasých a vícehlasých hymnů officia v pozdně středověkých Čechách. Předmětem zájmu autorky jsou především vícehlasé hymny zaznamenané v tzv. Kodexu Strahov. Tento rukopis, jehož původ je dodnes neznámý, představuje nejobsáhlejší sbírku uvedeného repertoáru ve střední Evropě. Sledované kompozice jsou navíc bohaté na lokální specifika, která nacházíme především v melodiích, použitých jako cantus firmus zpravidla v prvním hlasu hymnů. Identifikace a klasifikace domácích variant těchto nápěvů může být klíčová pro bližší určení provenience Kodexu Strahov. Nezbytnou součástí výzkumu na dané téma je také předložená analýza skladeb, jež obsahují lokální prvky, a které reflektují hudební tvorbu nejen v pozdně středověkých Čechách. Výsledkem práce je okomentovaná edice melodií hymnů zapsaných v Roudnickém žaltáři a kritická edice vybraných hymnů Kodexu Strahov.
|
|
|
Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku
Hojková, Anna ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Oděv jako výraz moci a hierarchií od konce 14. do konce 15. století. Komparace vývoje v českých zemích a Burgundsku" popisuje vývoj způsobu odívání v obou zemích. Vychází především z ikonografických pramenů, doplněných informacemi z písemných pramenů a literatury. Na základě tohoto popisu srovnává potom způsoby a přístup k reprezentaci pomocí oděvu u vyšších vrstev světské společnosti daných oblastí. Počáteční společný základ vycházející z kultury francouzského dvora 14. století rozvíjí burgundská společnost v původním směru, s důrazem na tvarování siluety. Oproti tomu dochází v Čechách k odklonu od této linie a přeorientování na německou oblast. Impulzy zaalpské módy přijímá až v poslední čtvrtině 15. století. Před siluetou je upřednostňován jako primární reprezentační prvek materiál oděvu. Práce nastiňuje také tendence dalšího vývoje a upozorňuje na některé sporné body problematiky.
|
|
|
Podblanická šlechta v pozdním středověku (Mladovožicko)
Šulc, Martin ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Práce se zabývá šlechtou v Podblanickém regionu, konkrétně jeho dílčí částí Mladovožickem, v období druhé poloviny 14. a první poloviny 15. století. Práce je zaměřena zejména na přesuny majetkové držby šlechty a její vztah k církevním institucím, sleduje donace a patronátní právo. Do práce jsou v pramenně příznivých případech zahrnuty také genealogické souvislosti jednotlivých rodů a stručně charakterizovány některé osobnosti. Pozornost je věnována i dějinným událostem regionu a připojeny jsou rovněž části pojednávající o stavu české společnosti v pozdním středověku. Jako hlavní zdroj informací byly použity prameny světské i církevní povahy, především Desky zemské a Desky dvorské království českého, konfirmační a erekční knihy pražského arcibiskupství a v některých případech také soudní akta pražské konzistoře. V nejvyšší možné míře byla využita unikátní historicko-genealogicko-místopisná sbírka "Pozůstalost Augusta Sedláčka".
|
|
| |
|
|
Hypoteticky o autorství Světelského oltáře
Hlobil, Ivo
The scholar deals with the complex issue of a collective project of the altar of Zwettl and its no less intricate execution. According to him, the altarpiece was designed by abbot Erasmus Leisser jointly with wood-carving workshop master Andreas Morgenstern between 1512 and 1516.
|
host ::
RSS.