|
|
Postava golema v německé literatuře a její možné interpretace
Škorvánková, Lucie ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá postavou golema a jejími možnými interpretacemi. První kapitola je zaměřena obecně na umělé výtvory, do kterých bývá řazena právě postava golema. Druhá kapitola se věnuje původu a významu slova golem, dále uvádí výčet jeho vlastností a návody ke stvoření. Kromě typického pojetí golema pojednávají následující dvě kapitoly o archetypu stínu a motivu dvojníka. Archetypem stínu se podrobněji zabýval C. G. Jung a co se týče problematiky dvojníka, vychází tato práce z díla O. Fischera a D. Hodrové. Pátá kapitola je věnována pražskému golemovi a jeho stvořiteli rabbi Löwovi. Kromě českých pověstí jsou uvedeny i pověsti německé, konkrétně kniha Sippurim, ze které mnozí autoři ovlivnění golemovským tématem čerpali. V následujících kapitolách jsou rozebírána jednotlivá díla německé literatury. Jako první je analyzována báseň Ludwiga Kalische Die Geschichte von dem Golem, ve které je lyricky zpracován motiv golema. Následuje rozbor díla Isabella von Ägypten od A. von Arnima, které pojednává o golemovi ženě, dvojnici hlavní hrdinky Belly. Kromě těchto dvou děl je interpretována i povídka Der Sandmann od E. T. A. Hoffmanna, ve které se objevuje jak postava golema, dřevěná loutka Olimpie, tak motiv dvojníka v podobě advokáta Coppelia a prodejce tlakoměrů Coppoly. Posledním dílem,...
|
|
|
Magický realismus v Čechách a německy mluvících zemích: Studie interkulturní komunikace
Pačisková, Barbora ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Svoboda, Tomáš (oponent)
V předložené diplomové práci jsem se zaměřila na překlady mezi češtinou a němčinou v rámci jednoho specifického literárního proudu, který se vyvinul v 1. polovině 20. století - magického realismu. Práce svým tematickým a metodologickým zaměřením spadá do oblasti výzkumu dějin překladu. Hlavním cílem je představit originální magicko-realistickou tvorbu v německy mluvících zemích a v Čechách a předvést, nakolik se tyto oblasti za dobu existence magického realismu propojily pomocí překladatelských aktivit. Převažuje zde přitom hledisko kvantitativní, tzn. primárně se soustředím na shromáždění příslušných originálů a zhodnocení jejich překládanosti. U dohledaných překladů je pak zkoumán zejména kulturně-historický kontext jejich vzniku a začlenění do literární tradice cílové kultury. Provedení samotného průzkumu množství existujících překladů proběhlo formou rozsáhlých rešerší v národních knihovnách. Ukázalo se, že dosud byla z němčiny do češtiny přeložena jen cca třetina titulů, které lze řadit k magickému realismu. Z českých titulů se německého vydání dočkala zhruba jedna polovina. Tato práce zdaleka nepředstavuje vyčerpávající shrnutí tématu magického realismu z pohledu translatologie. Mohla by se však stát odrazovým můstkem pro další studie nejen v oblasti dějin překladu, ale např. I v rámci teorie...
|
|
|
Homoeroticism and Autoeroticism in modern prose
Dlasková, Kateřina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato práce se ve své první části zabývá vymezením a charakteristikou období přelomu 19. a 20. století, na jejímž základě ukazuje změnu v pohledu na svět i na člověka a jeho psýché v souvislosti s novým chápáním sexuality. Ve své druhé části zpracovává téma homoerotiky v dobové sexuologii a jeho postavení v současné literární vědě, konkrétně v díle Thomase Manna. Poslední část práce je pak věnována rozborům tří literárních textů - "Smrt v Benátkách" Thomase Manna, "Zmatky chovance Törlesse" Roberta Musila a "Slečny Elsy" Arthura Schnitzlera -, které mají vysvětlit funkci "odchylné" sexuality, tedy homoerotiky a autoerotiky, v německy psané próze na přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
Téma odsunu/vyhnání Němců v české próze
Škubalová, Marta ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na literární díla, v nichž je centrálním tématem historická událost odsunu českých Němců z Československa po roce 1945. Texty byly vybrány tak, aby vytvořily korpus děl reprezentující poválečný vývoj české literatury. Cílem bylo na daném materiálu sledovat rysy stereotypního líčení postav. Hranice mezi Němci a Čechy je rozrušována postavami ze smíšeného manželství. Problematizace odsunu Němců, kteří by byli "pouze" Němci, však zůstává i nadále nepovšimnuta. Dále je pak konfrontována stereotypní představa Němce-nepřítele s faktem, že ve většině textů nevystupují Němci, ale především Němky. Jednotlivé popisy těchto žen sice do jisté míry odpovídají stereotypu Němce-nepřítele, četné jsou ale také zmínky o perzekuci, které se na Němkách v této době Češi dopustili. Zároveň byla sledována proměna vypravěčské perspektivy. Ta ukázala odklon od využití objektivního nepersonifikovaného vypravěče. Postupem času začala být více využíván subjektivní ich-vypravěč, v poslední době se pak objevuje kombinace obého.
|
|
|
Camill Hoffmann. A biography
Polák, Pavel ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Resumé Tato práce se zabývá životem Camilla Hoffmanna, básníka, překladatele, novináře a československého diplomata. Narodil se v židovské rodině ve středočeském Kolíně. Jeho mateřštinou byla němčina, ale stejně tak dobře hovořil i česky. Střední školu vystudoval v Praze, kde se stal členem skupiny básníků, uskupených kolem časopisu Jaro, který vydával Paul Leppin. "Jarní generace", jak byla tato skupina později nazvána, je řazena k novoromantikům. Začátkem 20. století odchází Hoffmann do Vídně, kde začíná pracovat jako redaktor deníku Zeit. Ve Vídni se spřátelil se Stefanem Zweigem, společně s ním přeložil Baudelairovou sbírku básní Květy zla. V pozici redaktora literární rubriky je neustále v kontaktu s rakouskými, respektive středoevropskými spisovateli, kupříkladu s Arthurem Schnitzlerem, Marií von Eschenbach nebo Detlevem von Liliencronem. Na doporučení Maxe Broda nechal Hoffmann otisknout báseň tehdy ještě neznámého Franze Werfela. V roce 1912 se Hoffmann stěhuje do Drážďan, kde nastupuje místo vedoucího kulturní rubriky Dresdner Neuesten Nachrichten. V jeho bytě v Hellerau jej navštěvují mladí expresionisté. Po vypuknutí první světové války je Hoffmann prohlášen jako nepostradatelný pro fungování novin, a nemusí tudíž narukovat. Válku přečkal v Drážďanech. V revolučních letech 1918/19 Hoffmann...
|
|
|
From Libussa to Wlasta - from Vyšehrad to Děvín. Tale about Libussa and "the Woman's War" in the Literature of the 19th Century
Futtera, Ladislav ; Petrbok, Václav (vedoucí práce) ; Maidl, Václav (oponent)
Práce se zabývá způsoby literárního ztvárnění polomytického českého dávnověku s důrazem na pověst o kněžně Libuši a dívčí válce, v německé, českoněmecké a české literatuře od osvícenství po rukopisné boje v 80. letech 19. století. Práce je rozdělena do dvou větších celků. V prvním jsou chronologicky představeny vývojové tendence literárního ztvárnění českého dávnověku v jednotlivých literaturách. Literárněhistorický vývoj je usouvztažněn s proměnami konceptů německého a českého patriotismu a nacionalismu. Pozornost je věnována též vývoji dobové poetiky a posunům v recepci dávnověku v osvícenství, romantismu a biedermeieru. Proměny postavy kněžny Libuše jsou porovnávány s možnostmi literárního ztvárnění bájného vládce Krkonoš, Krakonoše v dílech, která se hlásí k německému, respektive českému patriotismu a nacionalismu. V druhé části je beletristické ztvárnění českého dávnověku analyzováno z hlediska jednotlivých, avšak navzájem provázaných fenoménů. Na základě analýzy primárních textů je představen vývoj zpracování látky v českojazyčné literatuře pod vlivem Rukopisu zelenohorského, postupný rozchod tradice ztvárnění českého dávnověku v literatuře českoněmecké a české a posun vnímání kněžny Libuše od historické postavy k hrdince bájí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.