|
|
Prepared for the Worst: Counter-terrorism in the Visegrad
Stehlík, Jan ; Hokovský, Radko (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Studie zkoumá vývoj boje proti terorismu v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku v letech 1989 až 2017 se zaměřením na vývoj trestních zákoníků a institucionální změny. Pro každou zemi je sestaven popis protiteroristického vývoje. Následně jsou za pomoci nástrojů metody causal-process tracing testovány obecné hypotézy o příčinách vývoje boje proti terorismu odvozené z existující literatury s cílem získat předběžné závěry o příčinách zjištěného vývoje. Výsledky naznačují, že změny v trestních zákonících byly primárně motivovány vnějším tlakem mezinárodních organizací, zatímco institucionální změny byly obvykle výsledkem procesů specifických pro jednotlivé země, vnímání hrozby a inspirace ze zahraničí. Klíčová slova: Boj proti terorismu, terorismus, Visegrád, střední a východní Evropa, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko
|
|
|
Terorismus z pohledu veřejné politiky
Batko, Martin ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Knobloch, František (oponent)
Oblastí zájmu práce je boj proti terorismu na úrovni Evropské unie. Práce si pak klade za cíl analyzovat, jak efektivní jsou orgány EU v boji proti terorismu, tedy Europol, Eurojust a Protiteroristický koordinátor. V první části je pozornost věnována problematice samotného terorismu, za pomoci srovnácací analýzy a analýzy dat jsou diskutovány možné příčiny vzniku terorismu, jaké jsou faktory vedoucí dané osoby k radikalizaci a jaký je profil teroristy v Evropě. Další část se již věnuje samotné efektivitě hlavních orgánů EU v boji proti terorismu a následně bezpečnostní hrozbě spojené s problematikou zahraničních bojovníků, která se v agendě EU v boji proti terorismu stala prioritní oblastí. Tato část byla take zpracována na základě empirického výzkumu, a to polostadardizovanými rozhoory s experty v této oblasti. Bylo vyzkoumáno, že orgány EU v boji proti terorismu mají hned několik slabin a existuje hned několik limitů v jejich boji proti terorismu. Naopak v rámci opatření proti zahraničním bojovníkům se EU podařilo přijmout hned několik adresných a konkrétníchh opatření.
|
|
|
NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity
Štulcová, Iveta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Diplomová práce "NATO v boji proti terorismu a formování kolektivní identity" pojednává o vlivu hrozby mezinárodního terorismu na kolektivní identitu Severoatlantické aliance. Teroristické útoky na území Spojených států amerických z 11. září 2001 představují milník v historii Severoatlantické aliance, neboť to bylo poprvé, kdy byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy. Hlavím argumentem práce je, že NATO bylo schopno znovu posílit svou identitu a reformulovat svůj účel i navzdory neshodám ohledně role Aliance v boji proti terorismu po 11. září. Hlavním cílem práce je najít vztah mezi vnímáním hrozby terorismu v rámci NATO a kolektivní identitou NATO, a to na základě předpokladů sociálního konstruktivismu a s pomocí konstruktivistické metodologie. Diskursivní analýza klíčových dokumentů NATO potvrzuje vliv 11. září na proměnu strategického uvažování v rámci Aliance, která vedla k zahájení řady aktivit mířených na boj s terorismem. Výsledky diskurzivních analýz Spojených států amerických, Velké Británie, Francie, České republiky a Polska potvrzují výchozí hypotézu práce, tedy že terorismus utvrdil pocit kolektivní identity mezi členskými státy a stal se novou hrozbou, vůči níž se NATO vymezuje. Členské státy NATO tedy vnímají NATO jako základ své bezpečnosti v měnícím se mezinárodním bezpečnostním...
|
|
|
Problematika terorismu a její souvislosti
Králik, Tomáš ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou terorismu z pohledu vymezení terorismu, jeho historického vývoje, možných příčin, projevů a důsledků ve vztahu k bezpečnostnímu prostředí. V závěru práce se zaměřuji na problematiku forem terorismu a také na možné nástroje a spolupráci v boji proti jeho negativním vlivům.
|
|
|
Malé státy v mezinárodních vztazích a otázky mezinárodní bezpečnosti
Žáková, Alice ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
S rozpadem bipolárního systému se zvýšil význam malých států a důraz již není kladen pouze na činnost velmocí. V globalizujícím se světě se ale také objevují nové hrozby, kterým musí státy čelit a adaptovat své bezpečnostní a zahraničně-politické nástroje. Cílem práce je zmapovat kroky, kterými si dva vybrané malé státy - Česká republika a Norsko zajišťují svou bezpečnost a minimalizují hrozby. První kapitola analyzuje vybrané země a rozhoduje, zda se opravdu jedná o malé státy. Po vydefinování největších hrozeb těchto států, kterými jsou terorismus a proliferace zbraní hromadného ničení, následuje analýza strategických postupů zem v boji proti terorismu v návaznosti na protiteroristické strategie OSN, OBSE, NATO a EU. Z tohoto pak vyplývá, že jsou tyto země sice malými, ale ne slabými státy a mohou se podílet na minimalizaci globálních hrozeb.
|
|
|
The Foreign Relations of Argentina with the EU and the US
Baloghová, Andrea ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Jurásek, Miroslav (oponent)
Cílem této práce je zjistit, které jsou prioritní oblasti spolupráce mezi Argentinou a USA a Argentinou a EU a následně je porovnat. Kriterii tohoto porovnávání je identičnost nebo neidentičnost v případě vztahů mezi USA a EU, důležitost jednotlivých vztahů pro Argentinu (objevování se v jejích principech zahraniční politiky) a příčiny tohoto významu, a napokon předpokládané trendy do budoucna. Je poskytnut stručný přehled vztahů Argentiny s oběma celky a stručná charakteristika hlavních oblastí vztahů, včetne jejích hlavních programových dokumentů a smluv.
|
|
|
Srovnání strategie EU a USA v boji s mezinárodním terorismem na počátku 21. století
Janatka, Květoslav ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá transnacionálním (mezinárodním) islamistickým terorismem a bojem Evropské unie (EU) a Spojených států (USA) proti němu, přičemž se snaží prokázat, že protiteroristická politika EU je ve světle vývoje hrozby relevantnější. V úvodní části je analyzován samotný transnacionální islamistický terorismus se zvláštním zřetelem na základní příčiny terorismu, jeho ideologické aspekty a organizační formy. Druhá kapitola se zabývá protiteroristickou politikou Evropské unie - nejprve z pohledu institucionálního, vzhledem k faktu, že institucionální uspořádání je specifickým a důležitým faktorem ovlivňujícím formulaci i implementaci protiteroristické politiky. Je analyzováno unijní vnímání terorismu a doktrinární principy politiky, přičemž vybraná konkrétní opatření Unie v boji proti terorismu jsou pojednána podrobněji. Obdobně je strukturována kapitola věnovaná protiteroristické politice Spojených států, s tím, že institucionální aspekty zde pojednány nejsou, ze zřejmých důvodů absence unijních specifik. Ve čtvrté kapitole jsou pak přístupy Unie a USA srovnány a v závěru je zhodnoceno naplnění pracovní hypotézy práce. Je konstatováno, že protiteroristickou politika Unie je možné považovat za relevantnější.
|
|
|
EU-USA: partnerství či konflikt
Šedivá, Linda ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Andrýsová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza vztahu EU-USA s důrazem na období po roce 2000. Analýza byla možná pouze se znalostí předchozích mezníků, které toto partnerství formovaly, proto práce začíná již obdobím po druhé světové válce, kam sahají kořeny Evropské unie. Práce sleduje proměny vztahů, a to jak v dekádách studené války (dlouhodobé trendy), tak v první dekádě období po studené válce (krátkodobé trendy), a poté vzhledem k rozsáhlosti problematiky konkrétní vybraná témata z období po roce 2000. Práce rovněž sleduje, zda se vztah nesl ve znamení partnerství či konfliktu a jaké příčiny a události obě strany k takovému jednání motivovaly. První kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa-USA od roku 1945 a je rozdělena do pěti částí podle poválečných dekád. Druhá kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropa (EU)-USA po studené válce do začátku nového tisíciletí. Jádro práce představuje kapitola třetí- klíčové otázky proměny vztahů. Kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol: rozdílné nebo společné názory na boj proti terorismu (Afghánistán, Irák), rozdílné nebo společné názory ve vztahu k mezinárodním organizacím a smlouvám (Kjótský protokol, Mezinárodní trestní soud), rozdílné nebo společné názory na řešení finanční krize. Čtvrtá podkapitola popisuje proměnu a kontinuitu vztahů po nástupu Baracka Obamy (do konce listopadu 2009).
|
|
| |
|
|
Zahraniční politika Itálie na přelomu tisíciletí s důrazem na bezpečnostní problematiku
Turečková, Iva ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Krátký, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá italskou zahraniční politikou vlády koalice Domu svobod v letech 2001-2006 se zaměřením na bezpečnostní problematiku. Charakterizuje tradiční priority italské zahraniční politiky, na jejichž základě sleduje vývoj zahraničněpolitického kurzu Itálie pod vedením Silvia Berlusconiho. Analýza transatlantických vztahů je doplněna pojednáním o postoji Itálie k evropskému integračnímu procesu a k vybraným strategickým sférám italského národního zájmu. Cílem práce je zhodnotit pravdivost hypotézy o změně tradiční zahraničněpolitické orientace Itálie, která je s touto vládou často dávána do spojitosti. Poslední kapitola je z tohoto důvodu věnována postavení Itálie v boji proti terorismu, které představuje jeden ze základních bodů sporu.
|
host ::
RSS.