|
|
Vliv sérových hladin 25-hydroxycholekalciferolu na muskuloskeletální systém u dětí se zánětlivým střevním onemocněním
Maratová, Klára ; Šumník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jiřina (oponent) ; Kutílek, Štěpán (oponent)
Vliv sérových hladin 25-hydroxycholekalciferolu na muskuloskeletální systém u dětí se zánětlivým střevním onemocněním Úvod: Snížená kostní denzita (BMD) a osteoporóza představují klinicky významné následky chronického onemocnění v dětství. Jedním z možných faktorů přispívajících ke změnám na skeletu mohou být v souladu s Frostovou teorií mechanostatu narušené svalové funkce. Cíl: Cílem této práce bylo: 1) zhodnotit parametry kostní denzity, geometrie kosti a dynamické svalové funkce u dětí a adolescentů s chronickým onemocněním - zánětlivým střevním onemocněním (IBD) a diabetem 1. typu (DM1); 2) zhodnotit možný vliv deficitu vitaminu D a jeho suplementace, trvání a kompenzace onemocnění na muskuloskeletální jednotku; 3) stanovit klinické nebo laboratorní prediktory svalových a denzitometrických parametrů. Metodika: Dle diagnózy pacientů byla studie rozdělena na 2 části. Do studie bylo zařazeno 70 pacientů s IBD (medián věku 13,8 roku), z nichž 55 podstoupilo všechna naplánovaná vyšetření. U pacientů s IBD probíhala po dobu 12 měsíců suplementace 2000 IU/d vitaminu D. Do studie na pacientech s DM1 bylo zařazeno 95 probandů (medián věku 16,4 roku). BMD a geometrie kosti byla hodnocena vždy na nedominantní tibii prostřednictvím periferní kvantitativní počítačové tomografie (pQCT), dynamické svalové funkce byly...
|
|
|
Tolerogenic dendritic cells as a novel cell-based therapy in type 1 diabetes
Kroulíková, Zuzana ; Funda, David (vedoucí práce) ; Smrž, Daniel (oponent)
Tolerogenní dendritické buňky (tolDCs) představují slibný nástroj v rámci buněčné terapie při léčbě autoimunitních onemocnění včetně diabetu I. typu (T1D). Mnoho protokolů je založeno na ex vivo generaci tolDCs a jejich terapeutický efekt byl demonstrován na zvířecích modelech autoimunitních onemocnění. V této diplomové práci jsme nejprve porovnali tři různé varianty tolDCs protokolů založených na vitaminu D a dexamethasonu s ohledem na jejich vliv na expresi kostimulačních molekul CD40, CD80, CD86 a MHC II a na expresi chemokinového receptoru CCR7. Dále jsme zhodnotili in vivo migraci PKH26 značených antigen- neloadovaných tolDCs a jejich efekt na indukci imunitní odpovědi/buněčné proliferace. TolDCs byly označeny PKH26 a migrace značených buněk byla sledována průtokovou cytometrií po intraperitoneální, subkutánní aplikaci na levé a také na pravé straně těla v 1., 3., 5., 7. a 9. den ve slezině, pankreatických, mesenterických, inguálních a axilárních lymfatických uzlinách NOD myší. Celkové množství buněk bylo použito jako další posuzující parametr. Živé PKH26+ CD11c+ CD3- buňky byly jasně detekovány ve slezině a v pankreatických lymfatických uzlinách po intraperitoneální administraci, zatímco subkutánní injekce vedla k akumulaci tolDCs především v inguálních a axilárních lymfatických uzlinách na...
|
|
|
Dietary factors in the development of type 1 diabetes
Fiala, Marek ; Funda, David (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění, které se vyvíjí u geneticky náchylných jedinců a jehož výskyt se zejména ve vyspělých zemích rychle zvyšuje. Rozvoj tohoto onemocnění je často spojován s faktory prostředí: viry, stresující životní události nebo absence expozice antigenům v raném životě zvyšují jeho výskyt v populaci. Antigeny, kterým jsme nepřetržitě vystavováni, jsou obsaženy v potravě. Lepek, mléčné bílkoviny nebo příjem prekurzorů vitaminu D jednoznačně ovlivňují patogenní proces diabetu mellitu 1. typu. Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat naše současné znalosti o úloze výživových faktorů u diabetu 1. typu, jejich možných imunitních mechanismech a interakcích s dalšími vnějšími faktory. Klíčová slova: diabetes 1. typu, faktory výživy, bezlepková dieta, imunitní mechanismy, prevence, NOD myš, slizniční imunita
|
|
|
Biomarkery v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu.
Šoupal, Jan ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Rybka, Jaroslav (oponent)
Předmětem práce bylo studium biomarkerů v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu (DM). Mezi tyto ukazatele je řazená také glykemická variabilita (GV), na kterou byla naše práce zaměřena především. Zvýšená GV je spojena s vyšším výskytem hypoglykemií, možná se podílí na rozvoji pozdních komplikací DM a díky příchodu nové technologie - kontinuální monitorace glukózy (CGM) - ji nyní dokážeme lépe změřit, zkoumat, ale i ovlivnit. Zatím není jasné, zda může zvýšená GV přispívat ke vzniku mikrovaskulárních komplikací (MVK). Dosud publikované studie hodnotily GV především z výsledků rutinního selfmonitoringu prováděného glukometry (SMBG). V první části práce jsme proto porovnali GV vypočítanou ze záznamu CGM s přítomností MVK u pacientů s DM 1. typu. Ukázalo se, že GV vypočítaná z CGM, ale nikoliv z běžného SMBG, je signifikantně vyšší u pacientů s přítomnými MVK, přestože se tito pacienti nelišili v hladině glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ani v průměrné glykémii. Tento výsledek podporuje hypotézu, že vyšší GV může souviset s rozvojem komplikací a že HbA1c dostatečně nepopisuje veškeré aspekty kompenzace DM. Navíc se ukázalo, že stanovení GV pomocí SMBG je nepřesné. Pro hodnocení GV zatím není akceptována žádná standardní metoda. V naší studii nepřineslo stanovení komplexnějšího parametru...
|
|
|
Mucosal immunity in upper respiratory tract diseases and autoimmunity diseases
Fundová, Petra ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Slizniční imunitní systém představuje nejen hlavní složku imunitního systému, ale také důležité rozhraní s vnějším prostředím. Je zodpovědný za udržování jemné rovnováhy mezi bezpečnými a nebezpečnými podněty z okolí za využití specifických anatomických struktur a funkčních mechanismů. Slizniční imunitní systém nebyl dlouho dostatečně studován, také kvůli své omezené dostupnosti, a jeho biologický význam je podceňován. Nicméně je zřejmé, že jeho studium je důležité nejen v místních interakcích na sliznicích, ale také při odhalování patogenetických mechanizmů a nových strategií prevence orgánově specifických autoimunitních onemocnění jako například T1D. První, více klinicky orientovaná část této disertace je zaměřena na slizniční imunitní systém horního respiračního traktu postižený chorobou - nosní polypózou (NP). Vzhledem k tomu, že nejčastěji se vyskytují polypy se značnou akumulací eosinofilů a neutrofilů, vyšetřovali jsme a popsali zvýšenou expresi chemokinových receptorů CCR1 a CCR3 v nosních polypech oproti nosní sliznici. K nosní polypoze mohou přispívat jak mechanismy přirozené imunity, tak homeostáza epitelových buněk. Zdokumentovali jsme zvýšený počet iNOS pozitivních a insulin-like growth factor-1 receptor (IGF-1R) pozitivních buněk jak ve stromatu, tak v epitelu NP. Druhá část práce se...
|
|
|
Analýza hypoglykemií u pacientů s DM 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy
Hrubantová, Tereza ; Šoupal, Jan (vedoucí práce) ; Flekač, Milan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou hypoglykémií u pacientů s diabetem 1. typu pomocí kontinuální monitorace glukózy. Cílem bylo zhodnotit výskyt hypoglykémií, prevalenci syndromu nerozpoznávání hypoglykémie a zjistit, jakým způsobem pacienti hypoglykémii řeší. Teoretická část obsahuje přehled základních informací o diagnóze diabetu 1. typu. Zaměřuje se na problematiku hypoglykémií a možnosti zlepšení kompenzace diabetu pomocí kontinuální monitorace glukózy. V praktické části je pomocí kontinuální monitorace glukózy analyzována frekvence a délka trvání hypoglykémií. Na základě upraveného Clarkova dotazníku je vyhodnocen výskyt syndromu nerozpoznávání hypoglykémie. Z výsledků dotazníků jsou také vyhodnoceny způsoby, jakými pacienti hypoglykémie řeší. Výsledky výzkumu ukázaly, že výskyt hypoglykémií je výrazně vyšší, než si pacienti sami myslí. Během týdenní kontinuální monitorace glukózy v zaslepeném režimu bylo hypoglykémií postiženo 85% pacientů v noci a 94% pacientů v průběhu dne. Celkem pacienti strávili v hypoglykémii 7,2% času, tedy přibližně 12 hodin, z toho 4 hodiny a 40 min v noční hypoglykémii, a v průběhu dne se pak pohybovali v hypoglykemickém pásmu 7 hodin a 21 minut. Prevalence syndromu nerozpoznávání hypoglykémie se potvrdila u 26% pacientů. Noční hypoglykémii pacienti...
|
|
|
Monitoring glykémie u pacientky s diabetem mellitem 1. typu za specifických situací.
Patková, Barbora ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Vařeka, Tomáš (oponent)
Úvod: Diabetes mellitus 1. typu je autoimunitní onemocnění, které mnohdy naruší režim při běžném životě pacienta. Během dne dochází ke kolísání glykémie, proto je velmi důležitou součástí léčby tzv. selfmonitoring, při kterém si jedinec průběžně sleduje hladinu cukru v krvi. Pomocí selfmonitoringu glykémie lze prokazatelně zlepšit kompenzaci diabetu. S nástupem nových technologii, jako jsou například senzory, inzulínové pumpy a jiné, je pacientům, při jejich spolupráci, umožněno optimalizovat režim při běžném životě. Cíle: Monitorovat glykémii u pacientky s diabetem mellitem 1. typu v posledním trimestru těhotenství a po porodu. Zjistit změnu hodnot HbA1c v průběhu těhotenství a následně po porodu, oproti předchozím rokům. Identifikovat, popsat a vyhodnotit situace a chyby pacientky, které mají vliv na výkyvy glykémie a sledovat potřebu inzulínu. Dále podrobně monitorovat 3 dny před porodem a 2 dny po porodu v závislosti na jídelníčku a pohybové aktivitě. Metodika: Data byla shromažďována pomocí záznamů ze senzorů v programu CareLink® Personal společnosti Medtronic, jídelníčků z programu Kalorické tabulky, pohybové aktivity z programu Evito.cz a informace o HbA1c byly zjištěny z lékařských zpráv diabetičky. Výsledky: Byly zjištěny hodnoty HbA1c 70 - 90 mmol/mol z roku 2012 - 2014. Před otěhotněním...
|
|
|
Imunointervenční terapie nově vzniklého autoimunitně podmíněného diabetu u NOD myší.
Vargová, Lenka ; Saudek, František (vedoucí práce) ; Štechová, Kateřina (oponent) ; Mráz, Miloš (oponent)
Úvod: Diabetes mellitus 1. typu je chronické metabolické onemocnění způsobené autoimunitní destrukcí beta buněk pankreatu. Aktuálně přijímaná teorie vzniku onemocnění vychází zejména ze studia průběhu onemocnění u non-obese diabetic (NOD) myší, kdy k rozvoji cukrovky dochází následkem poruchy v regulaci imunitního systému. Experimentální a klinická data ukazují, že autoimunita může být utlumena až potlačena prostřednictvím imunitní intervence. Ta, pakliže je zahájena včas, může zpomalit probíhající zánik beta buněk a zachovat zbytkovou sekreci inzulínu. K nastolení normoglykémie ale samotná imunointervence většinou nestačí. Jak prokázalo několik intervenčních studií na zvířecích modelech, je současně nutná stimulace proliferace anebo regenerace beta buněk. Cíl práce: Zjistit, zda zkombinováním látky s imunosupresivním účinkem (myší anti- thymocytární globulin (mATG), gusperimus), s látkou, která podporuje obnovu pankreatických beta buněk (sitagliptin), dojde ke zpomalení či zvrácení průběhu diabetu. A jakým mechanismem dané látky působí. Materiál a metody: K pokusům byly použity samice myšího kmene NOD/ShiLtJ (H2g7 ). U těchto myší jsme v den 0, 7, 14 a 28 stanovovali glykémie, subpopulace T-lymfocytů pomocí průtokové cytometrie, míru zánětu a přítomnost endokrinních buněk imunohistochemickým...
|
|
|
Vliv diabetogenních autoantigenů na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve pacientů s diabetem 1. typu
Labiková, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
4 Abstrakt Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je závažné orgánově specifické autoimunitní onemocnění charakteristické nevratnou destrukcí β buněk pankreatu imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku insulinu. K rozvoji onemocnění dochází u geneticky predisponovaných jedinců a jeho vznik je významně ovlivněn i faktory vnějšího prostředí. Na zničení β buněk se podílí spíše buněčná složka imunity. Za patologickou je považována hlavně prozánětlivá Th1 odpověď. Autoimunitní zánět v β buňkách je možné určit dlouhou dobu před samotnou manifestací DM1 pomocí detekce specifických autoprotilátek ze séra pacientů. V současné době ale nemůžeme těmto jedincům, kteří jsou ohroženi vznikem DM1, nabídnout žádnou úspěšnou léčbu, která by insulitidu zastavila, či alespoň oddálila manifestaci DM1. Tato diplomová práce se zabývá vlivem syntetických diabetogenních autoantigenů GAD65 a IA2 na cytokinovou odpověď mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) diabetiků s ohledem na protilátkový profil pacientů. Studii jsme prováděli na pacientech s potvrzenou diagnózou DM1 pozitivních na anti-GAD65 a/nebo anti-IA2 autoprotilátky. Pomocí průtokové cytometrie jsme měřili zastoupení jednotlivých buněčných populací ve vzorcích PBMC. Buňky jsme stimulovali třemi různými koncentracemi antigenů a pomocí ELISPOTU jsme detekovali...
|
|
| |
host ::
RSS.