|
|
Strakonický hrad a komenda
Králová, Radka ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je strakonický hrad a komenda, kde vedle sebe po téměř dvě století žili Bavorové a maltézští rytíři. Nejprve se práce bude zabývat vývojem osídlení Prácheňska, zejména Strakonicka, od nejstarších dob až do 13. století. Dále představí rod Bavorů a řád maltézských rytířů a jejich působení na strakonickém hradě. Na závěr se bude věnovat založení komendy a hradu, jejich dalšímu stavebnímu vývoji a architektonickému rozboru.
|
|
|
Antifonář sedlecký a česká malba 13. století
Šubrtová, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Malířská výzdoba rukopisu Antifonáře sedleckého (Praha, NK ČR, XIII A 6) je významným dokladem vývoje malířství ve střední Evropě ve zlomovém období vývoje od pozdně románské ke gotické kultuře. Záměrem této práce je předložit důkladný uměleckohistorický rozbor rukopisu Antifonáře sedleckého, uloženého v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XIII A 6. Základní metodou této práce je důsledný rozbor výzdoby rukopisu z hlediska celkového systému rozvrhu výzdoby i z hlediska typologie jednotlivých motivů ornamentiky. Z dalších metod jsou využívány zejména formální analýza, komparace na typologickém základě a ikonografická analýza. Podrobněji jsou probírány spojitosti s rukopisem Mater verborum (Praha, KNM, X A 11), s Wolfenbüttelským náčrtníkem a jinými časově příbuznými díly. Na základě těchto srovnání, lze dojít k závěru, že malíř Antifonáře sedleckého byl s největší pravděpodobností ovlivněn byzantským, benátským a německým malířstvím. Antifonář sedlecký představuje významné, dalo by se říci, že i klíčové dílo ve středoevropském kontextu vývoje malířství 13. století. Klíčová slova knižní malba, miniatura, iniciála, Tři Marie u hrobu, ornamentika, 13. století
|
|
|
Zdomácnění emfyteutického práva ve 13. a 14. století na Čáslavsku
Pehal, Zdeněk ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
1 SOUHRN: Práce se zabývá procesem pronikání a doklady emfyteutického práva v Čáslavské provincii ve středověku. Tuto oblast můžeme přibližně vymezit pásmem Železných hor ze severu, z jihu pak řekou Sázavou. Zde působilo několik významných pozemkových vrchností, jako kláštery vilémovský, sedlecký a želivský, zvláště významná byla kolonizační činnost Lichtenburků, která se v oblasti rozvíjela od konce první poloviny 13. století. Lichtenburkové přišli do oblasti ze severozápadních Čech, z kontaktního území Českého státu, kde jsou doloženy jejich poměrně rané emfyteutické smlouvy a vůbec se předpokládá pronikání časných forem německého práva. Toto středověké právo, označované občas v písemných pramenech jako "stabilní a pevné" s sebou přinášeli noví osadníci, kolonisté z oblasti dnešní západní Evropy (také z Nizozemí), kteří s sebou přinášeli kromě nových znalostí kultivace krajiny (odvodňování, přeměna lesa v pole) také právní zvyklosti, kterými si upravovali právní vztahy při zakládání vesnic. Nebyli to jenom zemědělci, ale i jiní specialisté, především horníci, kteří s sebou přinesli technologie dobývání barevných kovů. Protože k nám přicházeli z jihozápadu (Porýní, Bavorsko) a severozápadu (Slezsko) hovoří nejstarší listiny o německém právu, později právu emfyteutickém. Zkušenosti těchto osadníků a horníků...
|
|
|
Klášter dominikánek na Zaječím ostrově na Dunaji. Příklad architektury ženského dominikánského kláštera.
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem diplomové práce je architektonický rozbor kláštera dominikánek na Zaječím ostrově na Dunaji v Budapešti, který založil král Béla IV. pro svou dceru sv. Markétu Uherskou. Klášter vznikl mezi léty 1246-1252. V práci je představen jako příklad architektury ženského dominikánského kláštera v Evropě. Diplomová práce se rovněž věnuje historickému pozadí kláštera a taky se podrobně zabývá otázkou stavební huti, která se na jeho výstavbě podílela. Stavby pocházející z této hutě lze vystopovat na celém území Budína zejména proto, že pracovala ve službách uherského krále Bély IV. Práce se vyrovnává s tezí některých maďarských badatelů, podle nichž huť byla povolána Bélou IV. do Uher z moravského kláštera cisterciaček Porta Coeli v Tišnově. V neposlední řadě je v diplomové práce věnována pozornost sv. Markétě Uherské a jejímu kultu na území Uher i v Evropě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků
VELICKÁ, Olga
Kvalifikační práce mezioborového charakteru je zaměřena na poznání historie a kultury doby posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků. V této době proniká do českých zemí západní dvorská kultura. Primárním úkolem práce je poznat, za jakých podmínek vzniká dvorská literatura a minnesang na dvorech těchto panovníků. Dále jsme si dali za cíl komparativní metodou vymezit základní tematické okruhy v próze i poezii. Sekundárním úkolem je poznání vlivu německé a latinské literatury domácí i cizí na literaturu psanou česky. Práce ?Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků? se zabývá obdobími od roku 1283 ? 1306 a dále 1310 ? 1333 s přihlédnutím i k rokům předchozím.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.