|
|
Problematika pěstounské péče vykonávané prarodiči
BÍSKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na pěstounskou péči vykonávanou prarodiči. Tento typ pěstounské péče má svá specifika, která jsou v práci uvedena. Popisuje historický vývoj pěstounské péče, její proces vzniku a průběhu a podrobněji představuje náhradní rodin-nou péči vykonávanou příbuznými osobami zaměřenou na prarodiče. Dále charakterizu-je roli sociálního pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a sociálního pracovníka doprovázející organizace. Snahou práce je zachytit problematiku pěstounské péče vykonávanou prarodiči tak, aby poskytla stručný a srozumitelný přehled o specifi-kách pěstounské péče zaměřené především na prarodiče. Práce je doplněna o příklady z praxe.
|
|
|
Motivace a potřeby pěstounů
VILINGEROVÁ, Isabela
Bakalářská práce se zabývá pěstouny z hlediska jejich motivace a potřeb. Nejdříve je představena pěstounská péče jako forma náhradní rodinné péče, její legislativní ukotvení a teoretické poznatky, které se k ní a k jejímu vykonávání váží. Krátce je vysvětleno, co je to motivace a jak se váže k pěstounské péči. Stejně tak je vysvětlen význam potřeb. Pro konfrontaci s těmito teoretickými poznatky byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů s pěti pěstounkami. Díky výsledkům výzkumu byly zodpovězeny obě výzkumné otázky, z nichž se jedna ptala, jaká je motivace k volbě stát se pěstounem. Druhá výzkumná otázka se ptala, jaké nové potřeby pěstounská role přináší. Motivující se ukázala především pomoc dětem, méně často rozšíření rodiny nebo finanční odměna. Oblasti potřeb pěstounů je vhodné věnovat více pozornosti ze strany doprovázejících organizací. Toto doporučení je důležitým výstupem práce.
|
|
|
Zkušenosti doprovázejících organizací při realizaci dohod o výkonu pěstounské péče.
KUBATOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá názory sociálních pracovníků v doprovázejících organizací, které se týkají dohod o výkonu pěstounské péče a standardů kvality, které byly uzákoněny novelizací zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí teoretická část a praktická část. Teoretická část se zabývá rodinou jako takovou, jejími funkcemi, formami náhradní rodinné péče v České republice. Dále vyjmenovává a popisuje formy náhradní rodinné péče a zvláštní kapitolu věnuje pěstounské péči. V dalších částech se zabývá procesem a zprostředkováním pěstounské péče. Teoretická část této práce zahrnuje i dohodu o výkonu pěstounské péče a nezapomíná ani na standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí. Praktická část bakalářské práce popisuje výzkumné šetření, které mělo za cíl zjistit zkušenosti pověřených osob a OSPOD s realizací činností v rámci doprovázení pěstounských rodin. Dalším cílem bylo zjistit rozhodující faktory pro realizaci dohod o výkonu pěstounské péče a v neposlední řadě zjisti jak standardy kvality sociálně-právní ochrany ovlivňují výkon pěstounské péče. Pro výzkumné šetření byly určeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké aspekty doprovázení pěstounských rodin jsou rozhodující pro optimální realizaci dohod o výkonu pěstounské péče u pověřených osob a OSPOD? 2. Jaké výhody nebo nevýhody přináší podepsání dohod o výkonu pěstounské péče s pověřenou osobou a jaké s OSPOD? A 3. Jaký názor mají pověřené osoby na zavedení standardů kvality sociálně-právní ochrany a jak tyto dle jejich názoru ovlivňují výkon dohody pěstounské péče? V praktické části byla aplikována metoda kvalitativního šetření. Při sběru informací byla použita metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumným souborem bylo celkem 7 respondentů z toho 5 sociálních pracovníků a 2 pečující osoby z Jihočeského kraje. Z výsledku, které vyšly z kvalitativního šetření, je patrné, že novelizace zákona přinesla do oblasti sociálně-právní ochrany dětí spoustu positivních změn. Jak sociální pracovníci, tak pečující osoby uvádí, že díky novelizaci zákona se lepší přístup k pěstounské péči ze všech stran a dostává se do podvědomí široké veřejnosti. Zavedení povinné dohody o výkonu pěstounské péče způsobilo založení nových organizací, které se doprovázením zabývají. Díky dohodě o výkonu pěstounské péče platí pro všechny pěstouny stejná práva a povinnosti vyplývající ze zákona, což je podle sociálních pracovníků přínosné. Všichni klíčoví pracovníci se shodli na důležitosti standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí i když přiznávají, že je ještě spousta věcí, na kterých se musí zapracovat.
|
|
| |
|
|
Dítě se zdravotním postižením v pěstounské péči
Uhlířová, Markéta ; Vítečková, Michaela (vedoucí práce) ; Poláčková, Věra (oponent)
Abstrakt UHLÍŘOVÁ, Markéta. Dítě se zdravotním postižením v pěstounské péči. Praha : Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2011. 140 s. Diplomová práce. V úvodních kapitolách diplomové práce s názvem "Dítě se zdravotním postižením v pěstounské péči" jsou vymezeny základní pojmy související s problematikou zdravotního postižení a jsou zde taktéž nastíněny možnosti péče o dítě se zdravotním postižením a jeho rodinu. Další text se podrobně zabývá problematikou náhradní rodinné péče, vymezuje základní funkce rodiny a přibližuje jednotlivé formy náhradní rodinné péče, které se uplatňují v České republice pro zajištění péče o sociálně osiřelé děti. Hlavní část práce pojednává o pěstounské péči, její historii a jednotlivých typech. Podává pohled na současný stav realizace pěstounské péče v České republice a rozebírá proces zprostředkování pěstounské péče s ohledem na dítě s postižením. Výzkumné šetření na základě analýzy rozhovorů seznamuje se zkušenostmi, které během svého života nasbíraly matky-pěstounky, jež přijaly do péče dítě se zdravotním postižením. Práce je uzavřena zhodnocením získaných poznatků a nastíněním možností, jak jich využít pro ty, kteří o realizaci pěstounské péče přemýšlejí a byli by ochotni přijmout i dítě s postižením.
|
|
|
Mezinárodní standardy Quality4Children v praxi sociálně-právní ochrany dětí v ČR
Čížková, Barbora ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Šabatová, Anna (oponent)
Čížková, B. (2011). Mezinárodní standardy Quality for Children v praxi sociálně- právní ochrany dětí v ČR. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Diplomová práce. Cílem mé práce je empirickými přístupy identifikovat slabá místa současného systému náhradní rodinné péče na základě srovnání kasuistik klientů, kteří prošli pěstounskou péčí nebo se v ní právě nacházejí, se standardy kvality. V první části nejprve zasazuji problém sociálně-právní ochrany dětí do kontextu mezinárodních a ústavních dokumentů. Součástí tohoto zarámování je také kapitola zabývající se Standardy Quality4Children Poté se již zaměřuji na situaci v České republice a to od současného stavu systému náhradní rodinné péče k procesu transformace péče o ohrožené děti. V době zpracovávání diplomové práce byl již uveřejněn návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Je to však pouze první krok, na který musí nutně navazovat další. Vlastní empirická část je provedena kvalitativní výzkumnou strategií. Empirické výzkumné šetření bylo provedeno formou nestrukturovaných rozhovorů s dvanácti respondenty. Výzkumný vzorek tvoří dvě sociální pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, osm pěstounů (tři ženy,...
|
|
|
Postavení profesionální pěstounky v SOS dětských vesničkách
Grosmanová, Jana ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Schõnfelderová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá profesí pěstounek v SOS dětských vesničkách. V první části se zaměřuje na legislativní pozadí fungování těchto zařízení pro výkon pěstounské péče v kontextu vývoje organizace Sdružení SOS dětských vesniček v ČR a mezinárodní organizace SOS Kinderdorf International. Rozebírá problém českých SOS dětských vesniček, kdy je pěstounka odpovědná zadítě svěřené do pěstounské péče, což je odlišnost českých SOS dětských vesniček od ostatních zemí. Druhá část práce analyzuje roli SOS matky-pěstounky. Nabízí zamyšlení nad významem archetypálního pojetí matky a proměnami mateřské role. Mapuje otázku motivace a připravenosti k pěstounství.Krok za krokem jsou popisovány etapy kariéry SOS matky-pěstounky a cykly vývoje SOS rodiny. Práce se věnuje kontroverznímu tématu jakým je otázka podpory SOS matky-pěstounky. Seznamuje s integrovaným navazujícím pedagogickým konceptem komunity mládeže, internátního zařízení pro dospívající a mladé dospělé z SOS vesniček. Zamýšlí se nad udržitelností cyklického způsobu doplňování dětí v SOS rodinách a možnostmi individualizace potřeb klientů v systému SOS dětských vesniček. Závěr práce ponechává otevřenou otázku budoucnosti českých SOS dětských vesniček, vybízí k zamyšlení nad jejich využitím v kontextu aktuálních trendů péče o děti mimo rodinu v ČR.
|
|
|
Možnosti neziskového sektoru v oblasti náhradní rodinné péče
Růžičková, Ludmila ; Muhič Dizdarevič, Selma (vedoucí práce) ; Moree, Dana (oponent)
Tématem diplomové práce s názvem "Možnosti neziskového sektoru v oblasti náhradní rodinné péče" je popis rolí, funkcí a možností nestátních neziskových organizací v oblasti náhradní rodinné péče. Prvním cílem je zmapování těchto organizací. Dalším cílem je deskripce systému náhradní rodinné péče, popis rolí a možností neziskového sektoru v této oblasti z pohledu zástupců veřejné správy i zástupců neziskových organizací věnujících se náhradní rodinné péči. Popis je vytvořen na základě kvalitativní analýzy rozhovorů se zástupci veřejné správy i neziskového sektoru z této oblasti. Velký důraz je kladen na analýzu stavu spolupráce v rámci celého systému náhradní rodinné péče. Na základě našich zjištění jsou v poslední části formulována doporučení pro zlepšení systému práce s ohroženými dětmi v České republice.
|
|
|
Specifické potřeby dětí v pěstounské rodině jako následek raného traumatu
Knápková, Gabriela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Tato práce pojednává o specifických potřebách raně traumatizovaných dětí žijících v pěstounské rodině. Teoretická část je rozdělena do pěti kapitol. V úvodní kapitole seznamuje čtenáře s pěstounskou péčí v kontextu českého systému péče o ohrožené děti. V druhé kapitole se zabývá psychickým vývojem v raném dětství. Třetí kapitola je věnována ranému traumatu a jeho příčinám. Následky raného traumatu a z toho vyplývající specifické potřeby těchto dětí jsou předmětem čtvrté kapitoly. Pátá kapitola se věnuje možnostem práce s raně traumatizovanými dětmi v pěstounské rodině. Praktická část diplomové práce se skládá ze tří částí. První z nich obsahuje výzkum realizovaný mezi pěstouny. Výzkum je zaměřen na specifické potřeby dětí v pěstounských rodinách a potřebu podpory pro pěstounské rodiny. Druhá část přináší výzkumné šetření mezi neziskovými organizacemi, které se zabývají přímou podporou náhradních rodin. Šetření zkoumá zkušenosti organizací s problematikou raného traumatu u dětí v pěstounské péči. Třetí část představuje příklad programu konkrétní české organizace, který se zaměřuje na podporu náhradní rodiny při přechodu dítěte z ústavu do rodinného prostředí.
|
|
|
Nejčastější příčiny neúspěchu pěstounské péče v České republice před 15 lety a nyní
Bláhová, Jana ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Matoušek, Oldřich (oponent)
Bláhová, J. Nejčastější příčiny neúspěchu pěstounské péče v České republice před 15 lety a nyní. Praha: Filosofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2012, 114 s. Diplomová práce. Cílem mé diplomové práce bylo zmapování hlavních příčin, které se podílejí na předčasném ukončení pěstounské péče u nás. Problematiku jsem zachytila v časovém rozmezí od r. 1996 do současnosti. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení a formy pěstounské péče. Dále na proces jejího zprostředkování a výchozí podmínky, které pěstounskou péči ovlivňují. Uvedla jsem a porovnala výsledky dvou velkých českých studií, které se tomuto tématu věnovaly a byly zveřejněny v odstupu 15 let. Kromě příčin neúspěchu pěstounské péče na straně pěstounů a dětí svěřených do pěstounské péče i systému náhradní rodinné péče jsem se zaměřila i na faktory, které naopak přispívají k jejímu úspěchu. V praktické části jsem se snažila příčiny neúspěchu pěstounské péče poznat hlouběji z pohledu sociálních pracovnic OSPOD. Zajímalo mne, co a jak ovlivňuje neúspěch pěstounské péče, jakým způsobem pracují složky systému náhradní rodinné péče a jaké změny považují sociální pracovnice za potřebné k podpoře úspěchu pěstounské péče. Ukázalo se, že příčiny jejího neúspěchu zůstávají stále velmi podobné, ale díky společenským změnám je ovlivňují jiné...
|
host ::
RSS.